|
|
Analysis of sleep EEG signal
Ježek, Martin ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
The aim of this study was to develop an automatic detection program for scoring the sleep EEG arousals, based on one of time-frequency analysis methods. The subject of the study was 13 overnight polysomnographic recordings (four leads of EEG, EMG, ECG and EOG), i.e over 100 hours in total. It was a subset of data used in former studies by sleep expert Dr. Emilia Sforza, Geneva, Switzerland, who also provided baseline arousal scoring. Total number of 1551 arousal events were marked in the recordings. Next, several tools for recordings' visualization were developed to facilitate the decision on methods of analysis. Following the conclusions made after extensive visualization of input recordings in different time-frequency representations and regarding the character of EEG as neuroelectric waveforms and computing efficiency, discrete wavelet decomposition with Daubechies order 6 mother wavelet was chosen. The EEG signals were decomposed into six frequency bands. The results together with EMG recordings were used to evaluate a set of indices describing EEG and EMG changes accompanying arousals. These indices were weighted to form linear classifier of microarousal suspicion in each EEG lead – a microarousal was marked as present when it remained suspect in period of 3 to 30 seconds. Outputs of four EEG channels were then integrated to report final outcome. Based on sensitivity and selectivity measures the algorithm was optimized by genetic algorithm. The subject of tuning were the linear classifier parameters and first four of 13 recordings were selected as training data. A microarousal detection program emerged on basis of the tuned algorithm and resulted in average sensitivity of 76,09 %, selectivity of 53,26 % and 97,66 % specificity over all 13 recordings compared to expert visual scorings.
|
|
|
Únava při učení a její překonávání /se zaměřením na výchovně vzdělávací proces na střední škole/
Trefná, Gabriela ; Pavera, Libor (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou únavy. Na problematiku únavy nahlížím z hlediska problému, který může nastat při vyučovacím procesu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu psychohygiena, od jejího historického vývoje až k dnešnímu pojetí, tedy psychohygiena zdraví, únava, druhy únavy, její stádia a determinanty, specifikace období dospívání, vliv prostředí na jedince. V části výzkumu se věnuji příčinám únavy studenta samotného, jeho subjektivnímu pocitu vnímání únavy a to s ohledem na den v týdnu, čas, prostředí střední školy a vliv přírodních stimulantů.
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty se syndromem spánkové apnoe
MATĚJKOVÁ, Naděžda
Spánek patří mezi základní lidské potřeby. Poruchy spánku jsou příčinou mnoha nemocí a je proto nutné tyto poruchy nejen vyšetřit, ale i léčit. Častým příznakem chorobných stavů je nadměrná denní spavost, nekvalitní noční spánek nebo nedostatek spánku Poruchy spánku se dělí dle Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICDS 3 z roku 2014. Tato bakalářská práce je zpracovaná jako teoretická. Prvním cílem této teoretické bakalářské práce bylo na základě prostudování veškeré dostupné literatury ozřejmit nejen základní pojmy v problematice poruch spánku, ale i komplexní problematiku syndromu spánkové apnoe. Dalším cílem bylo zaměření se na multidisciplinární péči o pacienty se syndromem spánkové apnoe (SAS), která je v této problematice typická a velmi důležitá. Podrobně se však v práci zabýváme syndromem spánkové apnoe a multidisciplinární spoluprací při péči o pacienty trpící tímto syndromem. Na základě prostudované české i zahraniční literatury jsme se snažili shrnout tuto péči o klienty do jednoho celku. Část práce je věnovaná podrobnému vyšetření spánku a jeho poruchami. Jsou zde popsaná polygrafická i polysomnografická vyšetření, postupy při vyšetření, analýza dat i samotné výstupy z vyšetření. Jsou zde dále popsány metody léčby trvalým přetlakem v dýchacích cestách během spánku, která je v současnosti považována za nejefektivnější jak pro dospělé tak pro děti. V další části práce, která se věnuje multidisciplinární péči o pacienty se spánkovou apnoí, jsou popsány chirurgické možnosti léčby z pohledu otorhinolaryngologie a způsoby léčby spánkové apnoe z pohledu pneumologa. Poslední část práce je věnována roli sestry. Zabývá se kompetencemi a možnostmi dalšího vzdělávání sester pracujících pro spánková centra a laboratoře Aktuální poznatky z oblasti spánkové medicíny byly čerpány z odborných textů zabývajících se spánkovou problematikou.
|
|
|
Vliv hlubokého stabilizačního systému páteře na chrápání a syndrom spánkové apnoe
KOKOŠKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá otázkou, zda je možné aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře (dále HSSP) snížit výskyt apnoických pauz během spánku, nebo zmírnit projevy chrápání. V teoretické části jsou sepsány poznatky o spánku, jeho jednotlivých fázích a dějích, které se v nich odehrávají. Dále je zde nastíněna problematika chrápání a syndromu spánkové apnoe, včetně dostupných možností léčby a vyšetřovacích metod. Dále práce obsahuje popis hlubokého stabilizačního systému, jeho důležitých struktur a metod, jakými by se HSSP dal ovlivnit. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu za účasti tří probandů, z nichž každý trpí jiným stupněm problému. Každému z nich byla odebrána anamnéza a proveden kineziologický rozbor. Vyšetření probíhalo pomocí polysomnografického přístroje zapůjčeného ze spánkové laboratoře v Českých Budějovicích. Každý proband byl změřen před terapií a následně i po terapii k porovnání výsledků. Výsledné zhodnocení je zaznamenáno v praktické části bakalářské práce. I přes provedenou terapii a aktivaci HSSP bohužel nedošlo ke zlepšení ani chrápání, ani syndromu spánkové apnoe, tudíž se práce nedá použít jako podklad k případnému dalšímu studiu nebo možnosti léčby spánkové apnoe. Jedná se o problém, který má mnohem hlubší a složitější základ než je svalová dysbalance v oblasti krku.
|
|
|
Hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce zkoumá hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách. Zabývá se problémem, do jaké míry děti dodržují zásady zdravého životního stylu v běžném životě především v oblasti pohybové aktivity, spánku, organizace denního režimu a míry psychické zátěže. Teoretická část shrnuje poznatky o charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Další kapitoly se zaměřují na hygienické návyky, psychohygienu, spánek a jeho poruchy. Pozornost je také věnována pohybové aktivitě, výživě a jejich vztahem ke zdraví. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity: Standardizovaný dotazník Řehulka (1987), Časový snímek dne (Mužík, Bártová, 2010) a registrace pohybové aktivity pomocí krokoměru. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní výzkum, kterému bylo podrobeno 78 dětí ze čtyř vybraných malotřídních škol. Výsledky ukazují, že nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky v naplnění uvedených aspektů zdravého životního stylu.
|
|
|
Hygienické návyky městských dětí mladšího školního věku
DUNOVSKÁ, Klára
Tato diplomová práce se zaměřuje na fyzické a psychické hygienické návyky dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá pohybovou aktivitou, důsledky hypokineze a psychohygienou, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky dat z krokoměrů a výsledky dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků Časový snímek dne"(Mužík, Bártová, 2010) a Dotazník denního režimu (Řehulka, 1987). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 104 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. a 5. tříd na vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na rozdíly v objemu pohybové aktivity ve školních a víkendových dnech, celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý a dále ukazují na souvislost délky spánku s unavitelností během dne.
|
|
|
Vliv co-sleepingu na budoucí úzkostnost dětí
VÍTKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá sociálním aspektem usínání a spánku dítěte v období jeho raného vývoje a jeho vlivem na budoucí úzkostnost dítěte. Ve svém užším zaměření se pak zkoumá především fenomén co-sleepingu., bazální úzkosti, bazální důvěry a jejich vzájemného působení na utváření a rozvíjení osobnosti. V teoretické části jsou shrnuty kruciální poznatky z těchto zkoumaných oblastí. Dále je objasněna problematika co-sleepingu v rámci několika dostupných zahraničních studií. V části empirické byla pozornost zaměřena na zkoumání praktikování co-sleepingu¨, jeho působení na rozvoj úzkostného rysu u dětí, na jejich bazální důvěru, pocit jisté vazby, pocit odcizení a nejisté vazby. V úvahu byla přitom brána i délka praktikovaného co-sleepingu v měsících, přičemž bylo vycházeno z teoretických poznatků vymezujících nejideálnější délku praktikovaného co-sleepingu od 0 do 2 let dítěte. Zkoumaný vzorek (n=101) byl složen z dvojic pečující-dítě, kdy dítě spadalo do věkového intervalu 9-12 let (včetně). Sběr dat byl uskutečněn za pomoci přeloženého dotazníku SCARED, české verze dotazníku IPPA a vlastního úvodního dotazníku. Následná matematicko-statistická analýza provedena programem Statistika 10, kde bylo využito jak parametrického, tak neparametrického testování (t-test, Mann-Whitney U test, Pearsonův korelační koeficient, Spearmanovo ró). Na počátku byly stanoveny 4 hypotézy. S ohledem na výsledky výpočtů nebyla ani jedna podpořena. V diskuzi jsou rozebrány možné příčiny a limity, z kterých takovéto závěry mohly plynout.
|
|
|
Onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu
TICHÁ, Anděla
Základní myšlenkou mé práce je průzkum onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu. Úvodem objasňuji základní pojmy související s výživou, zdravím, nemocí a prevencí. V další kapitole se věnuji zjištění zdravotního stavu a signálům, které nám tělo dává, když nedostává vše potřebné. Obsahovou stránku zaměřuji na determinanty působící na naše zdraví. Důraz kladu na komplexnost. Dozvíme se jaký je optimální pitný režim, jaké makroživiny a mikroživiny tělo potřebuje, jaké je jejich dělení a z jakých potravin je získáváme. Rozebírám i potřeby pohybu, odpočinku, spánku a duševní hygieny. Tento materiál zobecňuje aktuální požadavky zdravého životního stylu, podle kterých se mohou řídit, budovat a dlouhodobě upevňovat správné návyky pro zdraví a vitalitu.
|
|
|
Analýza pozitivních aspektů životního stylu u studentek Jihočeské univerzity
ŠVÁBOVÁ, Marie
V současnosti je velmi diskutovaným tématem životní styl, především zdravý životní styl. Proto se má diplomová práce zabývá právě touto tématikou, a to analýzou pozitivních aspektů životního stylu u studentek JU v Českých Budějovicích. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám jednotlivými pozitivními aspekty životního stylu (pohybová aktivita, výživa, relaxace a regenerace). V empirické části bylo hlavním cílem porovnat výsledky výzkumu s výsledky jiných výzkumů, zabývající se podobným problémem. Pro kvantitativní výzkum jsem použila metodu dotazníku. Dotazník byl rozdán 500 respondentkám, návratnost byla 73,8%. Stanovila jsem si tři hypotézy: H1: Studentky, které mají kladný vztah k pohybovým aktivitám, absolvují alespoň 3x týdně pohybovou aktivitu. H2: Studentky, které znají zásady zdravé výživy, pravidelně denně snídají. H3: Studentky, které spí denně více než 8 hodin, jsou po probuzení dostatečně vyspalé. Na základě Pearsonova chí-kvadrátu jsem zjišťovala vztah mezi otázkami v hypotézách. Následně jsem tyto výsledky popsala a graficky znázornila pomocí grafů. Hlavní cíl empirické části byl splněn.
|
|
|
Chronotyp osobnosti a jeho vliv na vývoj tělesné hmotnosti u adolescentů během kalendářního věku.
GREGOR, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na sledování hmotnostních změn u adolescentů muţského pohlaví ve věku 15 aţ 20 let během kalendářního roku v závislosti na jejich chronologickém typu. Probandi byli rozděleni díky dotazníku na "sovy" a "skřivany". Sovy později vstávají a jsou aktivnější odpoledne a v podvečer. Naopak skřivani vstávají dříve a jejich aktivita odpoledne a v podvečer postupně uvadá. Teoretická část objasňuje klíčová slova z výzkumného šetření. Praktická část pak vysvětluje metody, postupy, cíle, ale hlavně výsledky a praktická doporučení celé diplomové práce.
|
host ::
RSS.