|
|
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce
VLKOVÁ, Ludmila
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce Práce se zabývá životním stylem bezdomovců a následně problematikou ošetřovatelské péče o ně specifickou právě pro jejich životní styl. Dále se práce zaobírá modelem Madeleine Leiningerové a modelem Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové spadající pod transkulturní ošetřovatelství jako možné cesty překlenutí rozdílů mezi subkulturou ošetřovatelskou a subkulturou bezdomovců v ošetřovatelském procesu. Rozhodly jsme se v této práci zkoumat možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce z pohledu sester, pomocí kvantitativní metody, techniky dotazníku. Pro výzkumné šetření bylo stanoveno 5 cílů: Cíl 1 - Zjistit, jaký mají sestry přístup k bezdomovcům. Cíl 2 - Získat informace od sester o tom, jak probíhá péče o bezdomovce. Cíl 3 - Zkoumat, zda sestry ve vybraných nemocničních zařízeních mohou používat model dle Leiningerové při ošetřování bezdomovců. Cíl 4 - Přesvědčit se, zda si sestry uvědomují odlišnosti životního stylu bezdomovců. Cíl 5- Pátrat kam, podle názoru sester, odcházejí bezdomovci při propuštění ? do domácího ošetřování?. Cíle byly splněny. Hypotéza 1 - Sestry hodnotí negativně životní styl bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 2 - Ošetřovatelská péče o bezdomovce probíhá jako u jiných klientů - nebyla potvrzena. Hypotéza 3 - Sestry s vyšším vzděláním než středoškolským znají model Leiningerové - byla potvrzena. Hypotéza 4 - Sestry považují aplikaci modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce za přínosnou - byla potvrzena. Hypotéza 5 - Sestry zohledňují odlišnosti životního stylu bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 6 - Sestry neví, kam bezdomovci odcházejí při propuštění ? do domácího ošetřování? - nebyla potvrzena. Z analýzy sebraných dat vyplynula Hypotéza 7 - Sestry užijí přednostně model Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové před modelem Madeleine Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce -, která se potvrdila. Doporučuji však pro její ověření cílenější výzkumné šetření. Výstupem práce pro praxi je možnost zjištěné poznatky aplikovat do ošetřovatelské péče o bezdomovce pro minimalizaci potencionálních konfliktů, pro důstojnější a cílenější práci s bezdomovci bez pocitů marnosti nad podanou péčí.
|
|
|
Přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt Problematika bezdomovectví se stala v posledních letech velice aktuální. V současné době dochází k nepřiměřenému nárůstu lidí bez domova a vzniká celospolečenský problém, který nesmí veřejnost přehlížet. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika bezdomovectví se zařazuje mezi oblíbená témata médií. Bezdomovectví jako extrémní projev chudoby a sociálního vyloučení je neustále opomíjenou záležitostí nejen ze strany odborníků a státu, ale také laické veřejnosti. Proto je nutné apelovat v řadách veřejnosti a především ji dostatečně informovat o daném problému. Pouze na základě poznání a pochopení budou lidé schopni problém promyšleně a cíleně řešit, nikoli se od něho odvracet. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví. V souvislosti s tím byly stanoveny dvě hypotézy: 1) Občané mladšího věku (15-30 let) přistupují tolerantněji k problematice bezdomovectví než občané věku staršího (31-70 let). 2) Ženy mají větší pochopení pro pomoc bezdomovcům než muži. Kvantitativní výzkum byl proveden u občanů ve věkové skupině 15-70 let s trvalým bydlištěm v Českých Budějovicích a okolí, formou řízeného dotazníku s použitím metody náhodného výběru respondentů. Celý výzkum byl realizován v nemocnici v Českých Budějovicích pod dohledem zdravotnického personálu a z části také prostřednictvím internetu. Výzkumný soubor tvořil 60% respondentů, z čehož vyplývá, že se nejedná o nikterak vysoký počet respondentů s ohledem na délku období sběru dat. Lze z toho vyvodit určitý nezájem veřejnosti o danou problematiku. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění přístupu veřejnosti na problematiku lidí bez domova. Na takto cíleně formulovaných otázkách byl zjištěn celkový postoj respondentů k lidem bez domova a také rozdíly v přístupu k bezdomovcům v závislosti na věku a pohlaví respondenta. Výsledky výzkumné části diplomové práce skutečně prokázaly vysoce negativní postoj občanů k bezdomovcům, avšak občané věku mladšího (15-30 let) prokázali vyšší míru tolerance než občané věku staršího (31-70 let). Ženy rovněž projevovaly vyšší míru altruismu než muži. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl diplomové práce.
|
|
|
Bezdomovci zneužívající návykové látky a etické aspekty sociální práce s nimi
PRŮDKOVÁ, Táňa
Práce se zabývá komplikovanou problematikou propojení bezdomovectví a abúzu návykových látek. Zvláštní důraz klade na etické aspekty sociální práce s bezdomovci zneužívajícími drogy a zdůrazňuje také význam etiky pro sociální práci jako takovou. Teoretická část definuje bezdomovectví, jeho formy, příčiny a zmiňuje zneužívání návykových látek jako významnou součást pouliční subkultury bezdomovců. Dále definuje zneužívání návykových látek a vyjmenovává jeho možné dopady na osoby bez domova. V neposlední řadě se zabývá etikou sociální práce s bezdomovci zneužívajícími drogy, hledá vhodný přístup k této cílové skupině, zmiňuje dilemata sociálních pracovníků, kteří pracují s bezdomovci zneužívajícími návykové látky, a navrhuje možnosti pomoci lidem bez domova, kteří mají problémy s drogami. Praktickou část práce tvoří kazuistika pana Karla, který v minulosti, coby bezdomovec, zneužíval různé návykové látky.
|
|
|
Specifika sociální práce v podmínkách azylových domů
VOCHOZKOVÁ, Markéta
Azylové domy pro bezdomovce začaly vznikat na území České republiky počátkem roku 1990. V současnosti se jedná o zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby sociální prevence na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat azylový dům pro muže jako zařízení pomáhající v sociálním začleňování osob bez domova z pohledu odborného personálu a přiblížit životní osudy a zkušenosti vybraných uživatelů. Práce je pojata jako kvalitativní výzkum, který je prioritně zaměřen na problematiku sociální práce. Pro naplnění cíle byly použity tyto metody a techniky sběru dat: rozhovor pomocí návodu, narativní rozhovor, studium dokumentů a pozorování. Na základě údajů z rozhovorů s odborným personálem a jejich následné analýzy jsou podrobněji specifikována pravidla poskytování služeb, vnitřní pravidla zařízení, činnosti sociálního pracovníka, průběh služby a její plánování. Práce se zaměřuje také na nabídku aktivit s důrazem na možnosti pracovní rehabilitace uživatelů a dle určených kritérií srovnává jednotlivá zařízení. Nastíněny jsou životní zkušenosti vybraných uživatelů před pobytem v azylovém domě spolu s jejich očekáváním a plány do budoucna. Na základě výzkumu byly formulovány dvě hypotézy.
|
|
|
Sociální problematika mužského bezdomovectví
TICHÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na mužské bezdomovectví v Českých Budějovicích. V teoretické části jsem se věnovala především obecným příčinám vzniku bezdomovectví a specifickým problémům, které jsou spojeny se životem bezdomovců. Zaměřila jsem se na překážky v návratu do běžného života, jako je obtížné hledání zaměstnání, zdravotní stav této populace a bariéry v komunikaci s organizacemi či institucemi, které by jim usnadnily návrat do běžného života. V další části jsem popsala služby, které mají bezdomovci k dispozici k zvládnutí jejich těžké životní situaci na území České republiky. V souvislosti se sociálními službami jsem popsala základní legislativu týkající se poskytování těchto služeb. V závěru teoretické části jsem okrajově použila statistické údaje ze sčítání bezdomovců v Praze a Brně. V praktické části jsem se soustředila především na užívání alkoholu a jiných návykových látek, prodělání výkonu trestu odnětí svobody v minulosti bezdomovců. Dále jsem se zaměřila na příčiny vzniku této těžké životní situace. Veškeré informace, které jsem získala pro svůj výzkum, jsem získala od klientů v Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích, kteří využívají služby azylový dům.
|
|
|
Jak přežít na ulici - životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla
KAISERŠOT, František
Práce s názvem {\clqq}Jak přežít na ulici {--} životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla`` je rozdělena na dvě části, a to na část praktickou a část teoretickou. V teoretické části se zabývám vymezení pojmu bezdomovec. Uživatelé Domu sv. Pavla jsou z větší části jedinci v tíživé sociální situaci, kteří přišli o domov či střechu nad hlavou. Následující kapitoly mapují důvody životních strategií jedinců bez domova, dotýkají se příčin vzniku náročných situaci a s nimi spojenými mechanismy, které jedinci na ulici používají pro překonání či zmírnění dopadů jejich aktuální situace. V praktické části se zabývám popisem jednotlivých služeb Domu sv. Pavla a charakteristikou jejich uživatelů. Dům sv. Pavla je nestátní nezisková organizace, jejíž cílem je poskytovat sociální služby jedincům v tíživé situaci, zejména pak jedincům bez domova čipřístřeší. Součástí praktické části je výzkum. Tento se zabývá problematikou zaměstnanosti uživatelů Domu sv. Pavla, zejména pak druhem zaměstnání, které si uživatelé volí. Problémy, s nimiž se uživatelé Domu sv. Pavla setkávají, jsou mnohokráte velmi obtížné, uživatel je podporován k samostatnému řešení a výsledek úzce závisí na krocích, které jedinec pro svojí záchranu vykoná.
|
|
|
Bezdomovectví jako sociální fenomén naší doby
LANGEROVÁ, Lucie
Fenomén bezdomovectví je extrémním projevem chudoby a společenského vyloučení. S tímto problémem již mnoho let bojuje velká část světa a naše společnost není výjimkou. I v naší zemi existují osoby, které se dobrovolně nebo pod tlakem okolností stávají společensky vyloučenými. Jedná se o existenci osob bez domova, které nejsou schopny adekvátně řešit svou situaci bez pomoci druhých. Vyhledávají proto různé formy sociální pomoci. Termínem bezdomovectví je označen souhrn jednání a procesů, příčin a následků, které vedou ke ztrátě zázemí (domova), životních jistot. Ve své práci jsem se snažila objektivně přiblížit problematiku bezdomovectví a zjistit veřejné mínění na daný problém. Měla by sloužit jako podklad pro další výzkum v této oblasti a zvýšit míru informovanosti o problematice bezdomovectví.
|
|
|
Azylová péče v České republice pro lidi v nouzi a její praktické uplatnění v Plzeňském kraji
COZL, Jakub
Práce v úvodní části popisuje situaci lidí bez domova, základní charakteristiky bezdomovců a nejčastěji navštěvovaná místa cílovou skupinou. V další části jsou uvedeny příčiny a konkrétní důvody, proč se z lidí stávají bezdomovci. Hlavní část práce pojednává o azylové péči určené pro lidi v nouzi. Nejprve je umístěn náhled do organizací v Evropské Unii, podrobněji je popsána koordinační činnost organizace Feantsa. Její zastoupení v České republice organizací Sdružení azylových domů je popsáno v další části práce, která se zabývá péčí o bezdomovce v České republice. Zde jsou charakterizovány jednotlivé typy azylové péče a organizace, které fungují jako její poskytovatelé. Závěrečná část práce pojednává o činnosti organizací Městská charita Plzeň a Naděje v oblasti boje proti bezdomovství v Plzeňském kraji. Nejpodrobněji jsou zde zpracovány údaje o Domovu sv. Františka v Plzni, které zahrnují popis resocializačního procesu sociální práce s klientem.
|
|
|
Bezdomovectví jako viditelný sociální problém
Staviařová, Lucie ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem bezdomovectví v české společnosti. Představuje definici bezdomovectví, historii a příčiny vzniku obecně. Konkrétně se pak zaměřuje na situaci a profil bezdomovců v Praze, kde je, v rámci České republiky, jejich koncentrace největší. Práce zároveň studuje postoj obyvatel České republiky vůči této skupině. Metodou zjišťování je dotazníkový průzkum u vzorku obou skupin a výzkum v terénu ve spolupráci s charitativní organizací Naděje. Na základě zjištěných informací a statistické interpretace průzkumů jsou dána doporučení pro další postup v této oblasti.
|
|
|
Integration of homeless people on the labour market
Šprlák, Tomáš ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezdomovstvím, které je palčivou otázkou naší společnosti. Problematika je řešená z hlediska integrace bezdomovců na trhu práce. V teoretické části je nastíněn historický vývoj práce a její integrující funkce v lidské společnosti, mechanismy fungující na trhu práce s ohledem na problematiku sociální exkluze a bezdomovstí a základní pojmy a procesy týkající se nezaměstnanosti a bezdomovství. Praktická část uvádí výsledky průzkumu uskutečněném na vzorku 23 respondentů a tři kazuistiky. Ukazuje, že zaměstnání plní duležitou integrující funkci v lidské společnosti, protože bezdomovství je spojeno s vysokou mírou nezaměstnanosti (až 70%), nízkou intenzitou pracovní aktivity (v průměru 11 pracovních hodin týdně) a nestabilitou zaměstnání (více než 50% respondentů uvádí průměrnou délku zaměstnání jeden den). Tento stav je způsoben faktory na straně bezdomovca (ztráta dokladů, vysoký věk, nedostatek zázemí, ztráta pracovních návyků), zaměstnavatele (nelegální zaměstnávání, diskriminace bezdomovců) a systémovými faktory (neflexibilní pracovní trh, vysoké administrativní bariéry zaměstnávání).
|
host ::
RSS.