|
|
Fresková výzdoba zámku ve Lnářích
MALENINSKÁ, Kateřina
V mé bakalářské práci na téma "Fresková výzdoba zámku ve Lnářích" se zabývám na jedné straně historickým vývojem zámku spolu s rody působícími na panství. Avšak hlavní část práce je soustředěna na rozbor ikonografických témat nástěnné freskové výzdoby v prostorách zámku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, první část je věnována historii zámku s ohledem na kulturní historický profil majitelů zámku. Druhá část je zaměřena výhradně na nástěnnou freskovou výzdobu. Závěrem se pokouším formulovat možnosti dalšího bádání s ohledem na četnost používaných námětů v zámeckých sídlech 17. století. Cílem práce bylo na základě získaných poznatků vyvodit závěry ohledně námětů fresek v závislosti na době jejich vzniku.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Třeboň
MACHOVÁ, Eliška
Třeboň je velmi známá nejen lázeňstvím, bohatým kulturním životem a mnoha památkami, ale také rybníkářstvím a rybniční soustavou, kterou tvoří nesčetně rybníků a dalších vodních ploch. Každoročně se zde koná mnoho výstav, festivalů, divadelních představení a mnoho dalších akcí. Dominantou Třeboně je státní zámek, ale pro návštěvníky nabízí město mnohem více atraktivit. Krajina okolo Třeboně vybízí k různým druhům sportovních aktivit a díky přítomnosti mnoha rybníků také k vodním sportům. Nelze také opomenout krásnou přírodu Třeboňska, která se stala chráněnou krajinnou oblastí. Díky těmto faktorům má Třeboň výborné předpoklady pro cestovní ruch a jeho další rozvoj. Diplomová práce má stanoveny tři cíle. První cíl má za úkol analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě Třeboň. Druhým cílem je na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. V rámci třetího cíle dojde k navržení možností komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu ve městě Třeboň. Diplomová práce začíná teoretickou částí, která slouží jako podklad pro pochopení důležitých pojmů a dalších souvislostí. Dále došlo k bližší charakteristice řešeného území. Nejvíce informací o Třeboňsku poskytla situační analýza, při které byly vymezeny nejdůležitější předpoklady potřebné pro cestovní ruch. Informace získané ze situační analýzy a z dotazníkového šetření byly následně použity pro zpracování SWOT analýzy. Závěr diplomové práce se věnuje návrhům nových produktů v Třeboni a návrhům pro zlepšení komunikace a spolupráce mezi kulturními zařízeními a organizacemi působícími v cestovním ruchu.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu - historický areál Klenová
HŘEBCOVÁ, Jaroslava
Hlavním cílem diplomové práce je vypracování návrhu projektu řešícího vybrané téma rozvoje cestovního ruchu v historickém areálu Klenová, který se nachází v regionu Klatovsko v Plzeňském kraji. V této lokalitě se nachází dvě výrazné atraktivity a to hrad a zámek Klenová, na které volně navazují další kulturně-historické pamětihodnosti, které synergicky utvářejí zajímavý ráz typické české krajiny. Ze zjištěných problémových okruhů, které vyplynuly z provedené SWOT analýzy a následně SWOT matice, byly definovány strategické rozvojové oblasti, na které je vhodné zaměřit pozornost a které jsou součástí celkové strategie. Tyto oblasti, které jsou v souladu s dílčími cíli projektu, mají za cíl eliminovat nedostatky a problémy v lokalitě. Jedná se o tyto oblasti:  Produktová nabídka cestovního ruchu.  Kvalita poskytovaných služeb.  Marketing a informování návštěvníků.  Infrastruktura cestovního ruchu. V rámci těchto okruhů byly specifikovány dílčí cíle těchto okruhů a z nich vycházející strategická opatření. Mezi největší nedostatky patří především krátká doba pobytu návštěvníků v lokalitě, pouze sezónní využití, nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu, kvalita poskytovaných služeb a nedostatek informací. Pro návštěvníky není připravena dostatečná produktová nabídka možností trávení volného času. V čele vždy bude stát Klenová, ovšem další zajímavosti jí mohou prospět ke zvýšení návštěvnosti a konkurenceschopnosti vůči jiným významným památkám. Propojení více kulturně-historických pamětihodností do jednoho celku je pro návštěvníka více lákavé a přispěje tak ke zvýšení návštěvnosti a prodloužení doby pobytu návštěvníka ve studované lokalitě. Jako nejefektivnější způsob propojení atraktivit na poměrně malém území se jeví naučná stezka, která bude propojovat významné pamětihodnosti lokality. Hlavní cíl práce byl naplněn vytvořením projektu {\clqq}Naučná stezka {\clqq}Po stopách dávných dob, Klenová {--} Týnec - Loreta``. Hrad a zámek Klenová a jeho okolí by v budoucnu měl poskytovat návštěvníkům větší nabídku možností trávení volného času, tak aby v oblasti strávili více času a na toto místo se rádi vraceli. Současně by měly být stávající služby poskytovány v dostatečné kvalitě a zároveň by měla být vylepšeny organizační záležitosti provozu hradu a zámku.
|
|
|
Architektura venkovských panských sídel na Táborsku
VAVÁČEK, Miloslav
Diplomová práce s názvem {\clqq}Architektura venkovských panských sídel na Táborsku`` se zabývá problematikou stavebně historického vývoje zámků a tvrzí venkovské šlechty umístěných v oblasti Táborska. Dokument ukazuje, v jakém stavu byly vybrané objekty v letech 2007-2008. Do práce nejsou zařazeny všechny objekty tohoto typu na Táborsku. Vzorek je však zvolen tak, aby reprezentoval co nejširší spektrum architektonických stylů od gotiky, přes renesanci, až po historizující slohy 19. století. Autor vychází jednak z poznatků uvedených v rozličných odborných i turistických publikacích, jednak z výsledků vlastního průzkumu.
|
|
|
Prostředí cestovního ruchu - návštěvníci galerie, zámku a hradu Klenová
HŘEBCOVÁ, Jaroslava
Klenová se nalézá ve stínu hlavních turistických zajímavostí. V této lokalitě se nachází dvě výrazné atraktivity: historický areál a galerie moderního umění. Cílem práce bylo vzájemné srovnání významu lokalizace dvou výrazných atraktivit cestovního ruchu v jediném místě, a to s ohledem na jejich využití v cestovním ruchu. Pomocí analýz byli porovnáváni návštěvníci obou atraktivit střetávající se v jediném prostoru. Dále byli identifikovány střety zájmů a nedostatky v současném využívání místa, plynoucí z koexistence více atraktivit na této lokalitě. Následně byli vypracovány návrhy opatření optimalizujících využití lokality, z nichž byla, jako hlavní návrh, vybrána nová trasa po hradě Klenová.
|
|
|
Využití kulturně historické atraktivity v cestovním ruchu na příkladě státního zámku Březnice.
VAŇKOVÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je zhodnocení využití kulturně historické atraktivity v cestovním ruchu na příkladě státního zámku Březnice. Zámek Březnice je kulturně historickou památkou, která pravidelně láká své návštěvníky bohatou historií, nádherným prostředím a tím podněcuje cestovní ruch v dané lokalitě. Zámek se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji v mikroregionu Březnicko. První část práce je teoretická. V úvodních kapitolách se autor věnuje popisu města Březnice a jeho okolí, jeho kulturnímu dědictví a využitelnosti služeb ubytovacích a stravovacích. Následující kapitoly se zabývají charakteristikou lokality, realizačním faktorem a službami pro volný čas. Následuje kapitola o zámku Březnice. Kapitola se zabývá jeho historií, provozním a technickém zabezpečením, návštěvností, propagací a možnostmi financování. Pro zpracování praktické části byly výchozím bodem výsledky marketingového výzkumu v terénu. Průzkum proběhl v roce 2007 a v roce 2008 od května do října. Během průzkumu bylo zjištěno, z jakých zdrojů získali návštěvníci povědomí o zámku, co je na zámku nejvíce zaujalo, jeho slabé a silné stránky, byly také zhodnoceny služby zámku i služby ve městě. Na základě získané odborné literatury, doplňujících informací a dotazníkového šetření mezi návštěvníky byla vypracována analýza SWOT a dále návrhy na využití zámku v cestovním ruchu a na zvýšení návštěvnosti.
|
|
|
Postavení zámku Štěkeň v cestovním ruchu
Zamazalová, Jana ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Zámek Štěkeň představuje zajímavou a mnoha lidmi ještě neobjevenou kulturní památku, která se nachází v turistickém regionu Jižní Čechy. Byl postavený v roce 1665 v raně barokním slohu a v současnosti se využívá jako rekreační a vzdělávací dům pro širokou veřejnost. Cílem práce je zhodnotit postavení tohoto zámku v cestovním ruchu Jihočeského kraje, popsat jeho potenciál a možnosti dalšího rozvoje, zanalyzovat, zda je mezi ostatními památkami konkurenceschopný, a navrhnout možná řešení ke zvýšení návštěvnosti této památky.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití hradu Houska pro cestovní ruch
Polach, Miroslav ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Hrad Houska je jednou z atraktivit Máchova kraje. Tento původně gotický hrad, přestavěný na renesanční zámek, byl veřejnosti poprvé ve své historii otevřen v roce 1999. V roce 2008 se tak návštěvníkům Houska otevírala již desátým rokem. Cílem této práce je zhodnotit, jak se hradu podařilo zaujmout a prosadit, a popsat potenciál a možnosti Housky pro využití v cestovním ruchu.
|
|
|
Problematika správy a hospodaření památkového objektu - státní zámek Konopiště
Hovadová, Kateřina ; Lojdová, Alena (vedoucí práce) ; Netková, Jarmila (oponent)
Kulturní památky se vyznačují specifickými znaky a hodnotami, díky nimž obohacují veřejnost a uspokojují její kulturně-výchovné potřeby. Tyto hodnoty jsou prospěchem, na základě kterého lze argumentovat ve prospěch podpory památek z veřejných zdrojů. Památky je třeba nejen finančně podporovat, ale také starat se o jejich ochranu, uchování a prezentaci, což je úkolem státní památkové péče. V poslední době se často hovoří o potřebě reformy této oblasti, což dokládají i vydané dokumenty zabývající se touto problematikou. Práce se zabývá rozborem těchto materiálů a hodnocením nejpodstatnějších aktuálních problémů. Praktická část diplomové práce je pak věnována státnímu zámku Konopiště, přibližuje jeho provoz, financování a především hospodaření objetku, zároveň poukazuje na problémy s nimiž se správa zámku potýká.
|
host ::
RSS.