Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Muzikoterapie v mateřské škole
Šírová, Michaela ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma muzikoterapie ve speciální mateřské škole pro děti s kombinovaným postižením. V teoretické části se vyjasňuje pojem a princip muzikoterapie a dále se pak charakterizují jednotlivé typy postižení, které se vyskytují u zkoumaných klientů. Jako výzkumná metoda bylo použito pozorování a rozhovor se třemi muzikoterapeuty z dané instituce. KLÍČOVÁ SLOVA Muzikoterapie, předškolní vzdělávání, speciální pedagogika, skupinová muzikoterapie individuální muzikoterapie, odborná pomoc.
Využití arteterapeutických technik a postupů v práci speciálního pedagoga
Kasalová, Markéta ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se opírá o odborníky avizovanou proměnu oboru speciální pedagogiky a s ní související rozšiřování škály nástrojů a kompetencí speciálního pedagoga. Jejím cílem a hlavním tématem je popsat a představit techniky a postupy výtvarné arteterapie, které mohou být využívány právě speciálními pedagogy. Tomuto účelu je nakloněn humanisticky orientovaný směr arteterapie, z něhož je v popisu technik vycházeno. Možné působení arteterapeutických postupů je rozděleno do tří oblastí. A to na aktivizaci a osvěžení, relaxaci a uvolnění, sociální interakci a komunikaci. Toto rozdělení je doplněno příklady konkrétních cvičení a popisem jejich použití v různých skupinách. Text práce obsahuje i přehled vývoje speciální pedagogiky a popis jejích současných trendů, kapitolu věnovanou umění, stručný přehled ostatních expresivních terapií a samostatnou kapitolu zaměřující se na výtvarnou arteterapii.
Specifické vývojové poruchy učení a jejich reedukce
Lorencová, Tereza ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Práce popisuje všechny specifické poruchy učení v obecné rovině. Nejvíce se zaměřu- je na dyslexii, dysgrafii a dysortografii. Uvádí příčiny a projevy SPU a jejich odraz na psychi- ce dětí a životě jejich rodin. Také se věnuje obecným metodám reedukace poruch učení i kon- krétním metodám nápravy dyslexie, dysgrafie a dysortografie včetně nástinu potřebných po- můcek k reedukaci. Představuje systém péče o děti s SPU v České Republice, resp. kdo se vzděláváním a péčí o tyto jedince může zabývat. K šetření v praktické části práce jsou použity následující metody: analýza dokumentace, pozorování, rozhovor a zpracování kazuistik. Šet- ření probíhalo ve dvou institucích, které se zabývají péčí o děti s SPU. Cílem praktické části bakalářské práce je představit dvě instituce pracující s dětmi se SPU, analyzovat jejich meto- dy nápravy SPU a sestavit kazuistiky dvou vybraných žáků.
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením
GAJDOŠOVÁ, Adéla
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, ale jsou velmi citlivé a vnímavé. V poslední době je jejich výchova a vzdělávání velmi diskutovaný problém. Každý člověk je jedinečná osobnost a má právo na plnohodnotný život s patřičným vzděláním a láskou, a to platí i pro jedince s mentálním postižením. Cílem teoretické části diplomové práce bylo nastínit obecné informace o mentálním postižením (etiologie, klasifikace, možnosti výchovy a vzdělávání jedinců s mentálním postižením). V praktické části sledovala diplomová práce dosažení dvou cílů. Jedním z cílů bylo zmapovat stav kvalifikovaných pracovníků ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením. Druhým cílem pak bylo zmapovat úroveň speciálně pedagogické péče o děti s mentálním postižením (konkrétně užívání alternativních terapií). Bylo splněno dosažení obou dvou cílů této práce. Současně diplomová práce ověřovala dvě dané hypotézy. Základní technikou sběru dat byl dotazník pro učitele, pracujících ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením, vyučující děti s lehkým až středně těžkým mentálním postižením ve Zlínském kraji. Další použitou metodou byla sekundární analýza metodických materiálů a vzdělávacích programů speciálních škol ve Zlínském kraji. Hypotéza č. 1, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, byla vyvrácena, neboť dotazovaní speciální pedagogové potřebnou kvalifikaci dle zákona mají a ti, co kvalifikaci nemají, tak si ji při svém zaměstnávání dodělávají. Byla potvrzena hypotéza č. 2, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením se při pedagogické péči dostatečně nevyužívají alternativní terapie. Sekundární analýza metodických materiálů ukázala, že se využívají prvky alternativních terapií, neboť jsou součástí osnov pro děti se speciálními potřebami. Ale ze šetření dotazníků vyplynulo, že asi čtvrt respondentů alternativní terapie nepoužívá a nemá na ně ani potřebnou kvalifikaci. Výsledky této práce by se mohly využít jako informační materiál pro rodiče a učitele dětí s mentální retardací.
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
PETRÁŠKOVÁ, Eva
Práce je zpracována pouze teoreticky. Hlavní kapitola se věnuje komunikaci osob se zrakovým postižením, pravidlům této komunikace, komunikačním prostředkům a předsudkům společnosti k osobám se zrakovým postižením. Práce dále popisuje pojem komunikace, její definice, formy, fáze a funkce. Vysvětluje pojem osoba se zdravotním postižením a s ním související pojmy handicap, defekt, defektivita, speciální pedagogika, tyflopedie, oftalmopedie, oftalmologie. Cílem práce je objasnit, jak komunikují osoby se zrakovým postižením a jak s nimi správně komunikovat.
Etopedické problémy žáků ubytovaných na internátě odborného učiliště a jejich řešení
KREJČÍ, Miroslav
Stále se zhoršující chování mládeže v naší současné společnosti je velmi často diskutovaným problémem v odborných kruzích i masmédiích.Téma této bakalářské práce Etopedické problémy žáků ubytovaných na internátě odborného učiliště a jejich řešení se tímto vážným společenským problémem rovněž zabývá. Běžná, pouhá neukázněnost dětí a mladistvích je dávno minulostí. Nespolečenské a nepřiměřené chování dnes mnohdy vystřídalo chování, které je v rozporu se společenskou morálkou a projevy, jenž zahrnují veškeré protispolečenské jednání. Velmi alarmující je klesající věková hranice postižených. Společným specifikem žáků odborného učiliště je lehká mentální retardace. Nabízí se otázka, zda příčiny poruch chování souvisí s lehkou mentální retardací, která i ubytované žáky odborného učiliště v internátě provází, či se ukáží jiná specifika, souvislosti, příčiny. Osobní zkušenosti mě přesvědčily, že většina lidských problémů této kategorie a oblasti je ve špatné rodinné výchově. Myslím si, že většina dětí a mládeže s poruchami chování vyrostla a byla vychována v prostředí s patologií rodiny, dysfunkcí rodiny, neúplné rodiny, s absencí rodiny. Výsledek zjištění je obsahem práce. V teoretické části definuji školská výchovná ubytovací zařízení, období dospívání {--} adolescenci, specifika osobnosti a psychologické zvláštnosti žáka odborného učiliště, speciální vzdělávání, speciální pedagogiku a zaměřuji se na etopedii. V praktické části bylo mým cílem zjistit přítomnost a vyhledat u ubytovaných žáků odborného učiliště poruchy chovaní, určit a klasifikovat je a ověřit vazbu mezi poruchou chování a specifikem žáka odborného učiliště.Vedený výzkum v praktické části byl realizován prostřednictvím hromadných dotazníků pro ubytované žáky odborného učiliště, dotazníků pro pedagogický personál školy a internátu. Výzkumem jsem dospěl k závěru, že pro bezproblémový život mladistvého, a pro minimalizaci možných poruch chování, je nejvýznamnější správná a náležitá výchova v rodině, která vede k jeho harmonickému rozvoji.
Křesťanská etika jako téma náboženské výchovy mentálně handicapovaných osob
PŘÍBORSKÁ, Tereza
Práce se zabývá nábožensko-pedagogickými možnostmi rozvíjející mravní jednání u mentálně handicapovaných se zaměřením na Desatero Božích přikázání. Teoretická část definuje základní pojmy, rozdělení a specifikace z odvětví speciální pedagogiky, psychopedie, didaktiky mentální retardace, náboženské pedagogiky, didaktiky etické výchovy a křesťanské morálky. Praktická část se věnuje metodickým postupům náboženské výchovy zpracovaných v didaktickém projektu, konkrétně didaktickým aplikacím. Tyto přípravy vycházejí z Desatera Božích přikázání, jak je charakterizuje KKC. S ohledem na vývojovou psychologii, didaktiku mentálně retardovaných a hodnocení didaktického projektu se jeví jako nejvhodnější nábožensko-pedagogickou možností k rozvoji mravního jednání náboženská pedagogika celistvé výchovy Franze Ketta a Esther Kaufmannové.
Vybrané speciálně pedagogické aspekty práce s jedinci s poruchami chování ve věku 15-18 let ve výchovných ústavech
LANGOVÁ, Martina
Ve své diplomové práci popisuji, jak ve výchovných ústavech probíhá reedukační proces, především ze speciálně pedagogického hlediska. V teoretické části diplomové práce definuji poruchy chování a následně se zabývám metodami, technikami, přístupy a formami práce s jedinci s poruchami chování. V praktické části jsem využila kvantitativní výzkumné metody - dotazníku, kdy jsem oslovila výchovné ústavy v České republice. Cílem bylo zjistit, jaké jsou ve výchovných ústavech využívané metody, techniky, přístupy a formy, jestli se od sebe jednotlivé ústavy liší a ověřit si, jestli se mnou uvedené teorie v praxi využívají.
Speciální vzdělávací potřeby žáků s postižením z pohledu učitelů ZŠ
MALÁ, Zuzana
Práce pojednává o školské integraci dětí s postižením do běžných základních škol a o stupních integrace. Podává legislativní východiska, definuje speciální pedagogiku a teoreticky vymezuje speciální vzdělávací potřeby žáků s postižením zraku, sluchu, narušenou komunikační schopností, tělesným postižením a kombinovanými vadami. Definuje cíl práce, charakterizuje šetřený vzorek a popisuje metody a metodiku šetření. Výsledky šetření znázorňuje pomocí tabulek a koláčových grafů. V závěru se vyjadřuje ke stanoveným hypotézám.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.