|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Radical Islamists: A Trojan Horse of Terrorism or Criminals
Gergely, Frederik ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto práca sa zameriava na analýzu radikálne Islamistického (džihádistického) terorizmu v Európe so špeciálnym zameraním na utečencov. Hlavným cieľom práce je určiť, či sú utečenci viac náchylní na radikalizáciu, kriminalitu alebo terorizmus. Špeciálna pozornosť je venovaná utečencom, ktorí prišli do Európy po roku 2015 a jedným z našich cieľov bude zistiť, či je možné týchto utečencov považovať za trójske kone terorizmu, kriminality alebo či nepredstavujú žiadnu hrozbu či už v oblasti terorizmu alebo kriminality. Práca je rozdelená na tri hlavné kapitoly a viacero pod-kapitol. V prvej časti práce sa venujeme podrobnej analýze terorizmu. V tejto časti sa zameriavame na ťažkosti s dosiahnutím všeobecne akceptovanej teórie terorizmu, poskytujeme rôzne definície terorizmu a ich kritiku, prezentujeme definičné elementy a motívy terorizmu, popisujeme rôzne teoretické koncepty terorizmu a poskytujeme pohľad na viaceré deľby terorizmu. V druhej kapitole prezentujeme informácie o radikálne Islamistickom terorizme v Európe od roku 2015. Špeciálny pohľad je venovaný teroristickým útokom, ktoré boli vykonané utečencami od roku 2015. Tretia kapitola sa zameriava na analýzu troch vecí - radikalizácia medzi utečencami, kriminalita medzi utečencami a fenomén migračného terorizmu. Našou hlavnou výskumnou otázkou...
|
|
|
Rasově motivovaný extremismus, jeho projevy a vnímání žáky druhého stupně základních škol
DVOŘÁK, Tomáš
Tématem bakalářské práce je rasově motivovaný extremismus, jeho vnímání a projevy žáky druhého stupně základních škol. V teoretické části práce jsou definovány pojmy radikalizace a extremismu, které jsou závažnými a nebezpečnými sociálně patologickými jevy. Následně je vysvětlena typologie extremismu, jeho nejznámější formy a další důležité pojmy, které se extremismu týkají. Dalším významným pojmem vysvětleným v teoretické části práce, je rasově motivovaný extremismus, který je vypjatou formou extremismu. Uvádím zde jeho důsledky a možné preventivní aktivity. Empirická část práce se zabývá srovnáním zjištěných skutečností z části teoretické, s výsledky empirického šetření, které proběhlo dotazníkovou metodou. Zájmovou skupinou respondentů byli žáci 6. a 7. ročníků Základní školy a Gymnázia Vodňany. Závěr praktické části se zabývá analýzou preventivních programů na národní a lokální úrovni.
|
|
|
Securitization of education in contemporary Europe
Lehutová, Kristína ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem práce je analyzovat současný stav navrhovaných politik pro řešení otázky radikalizace v Evropě. Konkrétněji se práce zabývá tématem boje proti radikalizaci prostřednictvím vzdělávání. Práce poukazuje na to, jak bezpečnostní diskuze v Evropě mění chápání vzdělávacích institucí a jejich roli v politikách proti radikalizaci. V minulosti se státy v Evropě musely zabývat různými formami násilí způsobovanými buď separatistickými hnutími nebo jinými radikálními a extremistickými ideologiemi. Problém občasného výskytu násilí bohužel v Evropě pořád není vyřešen. Ve vztahu k tématu radikalizace je role vzdělávacích institucí vnímána jako významná v boji proti radikalizaci. Jsou považovány za hlavní instituce schopné podporovat sociální inkluzi a kritické myšlení studentů v době globalizace a modernizace internetových technologií. Z těchto důvodů by vzdělávací instituce měli být zodpovědné za ochranu evropských studentů a žáků a jejich prevenci před vlivem extremismu. Tato práce však poukazuje, že toto chápání nepředstavuje jediný způsob vlád, jak čelit radikalizaci s pomocí sektoru vzdělávání. Role vzdělávacích institucí je lépe popsána jako směs více politik. Na jedné straně se to týká politiky,která podporuje vzdělávání k sociálnímu začleňování, toleranci, k zásadám demokracie a otevřené diskuse. Na...
|
|
|
Extremism-countering security measures in Bosnia-Herzegovina: Room for improvement?
Karabin, Kevin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Oberpfalzerová, Hana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou bezpečnostní opatření proti radikalizaci a extremismu v Bosně a Hercegovině a zda existuje prostor pro zlepšení. Nejprve se práce zabývala několika oficiálními dokumenty vztahujícími se bezpečnostní situaci Bosny a Hercegoviny a relevantními zprávami mezinárodního společenství s cílem přezkoumat konkrétní bezpečnostní opatření a porovnat je s bezpečnostními opatřeními, která platí v jiných evropských zemích. To umožnilo autorovi vypraco konkrétní bezpečnostní doporučení na základě osvědčených postupů ze zahraničí. Za druhé, tato práce poskytuje názory tří expertů na Bosnu a Hercegovinu a její vnitřní situaci. Odborníci posoudili bezpečnostní situaci v zemi, určili oblasti bezpečnosti, které budou posíleny, a konkrétní opatření, která by mohla zvýšit bezpečnostní situaci v zemi. Hlavním předpokladem této práce byla skutečnost, že bezpečnostní opatření, která jsou v současné době platná, jsou nedostatečná, a proto existuje mnoho možností ke zlepšení. Analýza dokumentů ukázala, že existuje mnoho specifických bezpečnostních opatření, která se tykají boje proti radikalizaci mládeže, online radikalizaci nebo náboženskému extremismu, které jsou využívány v zahraničí a k zvýšit její celkovou úroveň bezpečnosti. Na druhou stranu odborníci vyjádřili, že bezpečnostní...
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Sultanate of Oman: Resistant to Violent Extremism?
Caputo, Alexandria ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
V této práci analyzujeme odolnost Sultanátu Omán vůči násilnému extremismu jakožto blízkovýchodní země, jíž Index globálního terorismu (GTI) pravidelně přiděluje hodnocení "0". Index globálního terorismu provádí hodnocení globálního terorismu od roku 2003 dále; Sultanát Omán byl v těchto letech stabilní a v indexu GTI se nevyskytoval. Tato případová studie zkoumá institucionální a právní rámec Sultanátu a jejich význam pro potlačování radikalizace a extremismu, které mohou vést k teroristickým činům. Tento výzkum se opírá o literaturu představující modely radikalizace a boje proti násilnému extremismu, se zaměřením na komplexní práci pojednávající o zásadních problémech Blízkého východu. Vzhledem k tomu, že radikalizace a extremismus často vznikají v bouřlivém prostředí, je cílem srovnat tyto problémy se strategiemi, přístupy a normami Sultanátu Omán. Případová studie předkládá závěry ohledně schopnosti Ománu a jeho odolnosti vůči radikálním řešením a extremistickým ideologiím. Jelikož jádrem manipulace a vzájemného obviňování bývá často náboženství, je důležitou součástí této studie i náboženská doktrína Ománu. Obyvatelé Ománu jsou převážně členy Ibádíji,...
|
host ::
RSS.