|
Assessment of phosphorus associated with Fe and Al (hydr)oxides in sediments and soils
JAN, Jiří
The established fractionation scheme of Psenner and Pucsko with consecutive BD and NaOH steps was shown to be ineffective in distinguishing between the stable crystalline (hydr)oxides and their more active amorphous and poorly crystalline forms. These forms highly vary in their ability to sorb P and thus in their ecological significance. Dissolution kinetics of the Fe and Al minerals were performed using both the BD and NaOH extraction solutions. The results were applied to modify the original fractionation scheme for better quantification of P associated with active Al and Fe (hydr)oxides, and better estimation of the amounts of these Fe and Al forms in soils and sediments.
|
|
Vliv lanthanoidů na fázové transformace vysokoteplotní supravodivé keramiky řady Bi
Snopek, Jan ; Havlica, Jaromír (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává metodiku přípravu objemového vzorku a vrstvy keramického vysokoteplotního supravodiče Bi2Sr2CaCu2O7+d, který je často označován jako fáze Bi2212, sol – gel metodou s použitím kyseliny etylendiamintetraoctové (Chelatomu II) jako chelatotvorného činidla. Hodnota pH = 9, při které jsou komplexy EDTA s kationy jednotlivých komponent HTS dostatečně stabilní, byla při následném zahuštění ke gelaci udržována roztokem NH3. Získaný gel byl použitý pro depozici vrstvy metodou odstředivého lití (spin coating) na korundovém substrátu. Objemové vzorky byly vytvarovány lisováním při 800 °C kalcinovaného prekurzoru pod tlakem 1 MPa, který byl připraven pyrolýzou xerogelu při 500 °C. Následná tepelná úprava se sestávala ze žíhání výlisku při 850 až 880 °C v kyslíkové atmosféře. Chování objemového vzorku v žáru bylo porovnáno s chováním výlisku připraveného klasickou keramickou technikou. Simultánní TG-DTA, IČ spektroskopie a žárová mikroskopie byly použity pro charakterizaci připravených vzorků. Dále je popsána konstrukce pece vyrobené za účelem žíhání HTS v atmosféře O2.
|
|
Ložiska Fe-oxidických rud mědi a zlata (IOCG) a srovnání s mineralizací na ložisku Kombat v Namibii
Denisová, Nikola ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Pertold, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Fe-oxidickými ložisky mědi a zlata (ložiska typu "Iron oxide copper gold") a ložiskem Kombat v Namibii, které je s ložisky tohoto typu srovnáváno. První část bakalářské práce zahrnuje obecnou charakteristiku Fe-oxidických ložisek mědi a zlata a shrnuje základní informace o geologii, mineralogii, geochemii a strukturní pozici tohoto typu ložisek. Pro všechny typy Fe-oxidických ložisek mědi a zlata jsou popsány výsledky studia fluidních inkluzí a stabilních isotopů síry a kyslíku na různých světových ložiskách tohoto typu a také jsou uvedeny modely vzniku Fe- oxidických ložisek mědi a zlata. Druhá část se zabývá popisem ložiska Kombat v Namibii. V závěrečné části je ložisko Kombat srovnáno s Fe-oxidickými ložisky mědi a zlata. Fe-oxidická ložiska mědi a zlata tvoří širokou skupinu hospodářsky významných ložisek obou kovů, jejich hlavním znakem je výskyt jak oxidické (hematit a magnetit), tak sulfidické mineralizace (sulfidy železa, mědi a dalších kovů). Ložiska vznikají převážně v extenzním prostředí na okrajích kratonů, na aktivních kontinentálních okrajích nebo v intrakontinentálních riftech (Groves et al., 2010). Ložisková tělesa jsou vázána na tektonické struktury, vyskytují se v zónách křehké a duktilní deformace, typické jsou různé typy brekcií. Dalším typickým znakem...
|
|
Porovnání vlastností distribuovaných souborových systémů
Humpa, Vítězslav ; Kašpárek, Tomáš (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Cílem této práce je porovnání paralelních distribuovaných souborových systémů. Práce je zaměřena na GlusterFS, PVFS 2 a Gfarm FS. Každý systém je popsán po stránce teoretické, včetně možností instalace a konfigurace. Text dále informuje o postupech experimentální práce s těmito systémy a hodnotí výsledky testování, na jejichž základě dále rozebírá vhodnost jejich užití pro praxi na naší fakultě. Všechny testované systémy se ukázaly být dostatečně stabilními pro použití v některé z aplikací na FIT. Jak je v práci rozvedeno, GlusterFS by exceloval v aplikacích současně přistupujících k mnoha velkým souborům (např. systém stahování záznamů přednášek), v přístupu k mnoha malým souborům (např. webserver) by byly všechny systémy vyrovnané a pro práci s menším množstvím větších souborů (např. některé distribuované výpočty) by byly vhodnější PVFS2 a Gfarm FS.
|
|
Návrh metod čištění plynu při zplyňování stébelnin
Moskalík, Jiří ; Noskievič, Pavel (oponent) ; Kabát, Viktor (oponent) ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Neustálý nárůst spotřeby energie vyžaduje, aby se vývoj v energetickém odvětví zaměřoval na obnovitelné zdroje energie. Další z možností jak snížit spotřebu primárních energetických zdrojů představuje také vyhledávání nových a netradičních paliv. V geografických podmínkách ČR se jako nejvýhodnější a potenciálně nejrozšířitelnější jeví biomasa. V posledních letech ovšem energetické využívání biomasy zaznamenalo výrazný vzestup a to i ve velkých energetických zdrojích. Tento nárůst spotřeby udělal hlavně ze dřevní biomasy nedostatkové palivo a začala se zvedat jeho cena. V tomto okamžiku se začínají spotřebitelé poohlížet po jiném typu paliva. Stébelniny a mírně kontaminovaná biomasa představují zástupce těchto netradičních paliv. Stébelniny jsou většinou jednoleté rostliny primárně pěstované za účelem obživy. Odpadní část těchto rostlin lze energeticky využít. Pro stébelniny jsou specifické poměrně nízká hodnoty charakteristických teplot popelovin. Spékání popelovin v zařízení představuje jednu z překážek energetického využívání stébelnin. Spékání popelovin sebou přináší řadu provozních problémů na energetických zařízeních. Proto je část práce věnována problematice tavení popelovin. Jednu z možností efektivního využívání biomasy představuje termické zplyňování. Zplyňování lze chápat jako termochemickou konverzi pevného paliva na jiné skupenství, v tomto případě plynné. Proces spalování je obecně lépe řiditelný právě u plynných paliv. Tím lze dosáhnout na výstupu spalovacích zařízení nižších emisí nežádoucích sloučenin. Proces termického zplyňování probíhá za podstechiometrického přístupu okysličovadla. Z procesu zplyňování vystupuje nízkovýhřevný plyn. Hlavní výhřevné složky produkovaného plynu jsou vodík, oxid uhelnatý a metan. Výsledný plyn obsahuje také spoustu nežádoucích složek, které jej z energetického hlediska znevýhodňují. Mimo neutrální složky, které plyn pouze naředí, jsou to nečistoty jako prach, dehet a sloučeniny síry a chlóru. Tyto znečišťující látky komplikují další využití generovaného plynu. Zejména dehtové sloučeniny společně s prachem způsobují nánosy na transportním potrubí i na spalovacích zařízeních využívajících generovaný plyn. Dalším přepracováním a čištěním se zvyšuje kvalita produkovaného plynu. Vyčištěný plyn lze využít ke kogeneraci a spalovat jej ve spalovacích motorech a turbínách, nebo jej klasicky použít pro přitápění dle potřeb technologie. V laboratořích Energetického ústavu byl, pro experimentální účely, postaven atmosférický fluidní zplyňovací reaktor Biofluid 100. Disertační práce je zaměřena na termické zplyňování stébelnin a dalších netradičních paliv v zařízení Biofluid. Snahou je dosáhnout stabilního procesu zplyňování stébelnin a tímto ověřit možnost jejich využití jako paliva pro technologii Biofluid. Následným cílem je návrh metod čištění surového plynu od dehtových sloučenin. Z důvodu požadavků vysoké čistoty výsledného plynu se práce zaměřuje na sekundární metody čištění plynu.
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
Termoregulační schopnosti rypoše \kur{Fukomys darlingi} a jejich vývoj u mláďat
ZEMANOVÁ, Milada
Spotřeba kyslíku a tělesná teplota byla měřena u dospělců a mláďat sociálního rypoše(Fukomys darlingi), abychom otestovali poikilotermní vlastnosti tohoto druhu a vliv přítomnosti dospělých na termoregulační schopnosti mláďat. Úroveň klidového metabolismu dospělců byla 0.76 {$\pm$} 0.20 mlO2g-1hod-1 v termoneutrální zóně 27-34°C. Poikiolotermní vlastnosti u tohoto druhu nebyly prokázány, protože tělesná teplota byla při nízkých okolních teplotách stabilní (33.0 {$\pm$} 0.5°C). Mláďata začala termoregulovat ve věku jednoho měsíce a stabilní tělesnou teplotu si dokázala udržet velmi pozdě až ve věku tří měsíců. Moje výsledky ukazují, že přítomnost dospělých je důležitá pro termoregulaci mláďat.
|
|
Termoregulační schopnosti rypoše \kur{Fukomys darlingi} a jejich vývoj u mláďat
ZEMANOVÁ, Milada
Spotřeba kyslíku a tělesná teplota byla měřena u dospělců a mláďat sociálního rypoše(Fukomys darlingi), abychom otestovali poikilotermní vlastnosti tohoto druhu a vliv přítomnosti dospělých na termoregulační schopnosti mláďat. Úroveň klidového metabolismu dospělců byla 0.76 {$\pm$} 0.20 mlO2g-1hod-1 v termoneutrální zóně 27-34°C. Poikiolotermní vlastnosti u tohoto druhu nebyly prokázány, protože tělesná teplota byla při nízkých okolních teplotách stabilní (33.0 {$\pm$} 0.5°C). Mláďata začala termoregulovat ve věku jednoho měsíce a stabilní tělesnou teplotu si dokázala udržet velmi pozdě až ve věku tří měsíců. Moje výsledky ukazují, že přítomnost dospělých je důležitá pro termoregulaci mláďat.
|
|
Možnosti hydrogeologického výzkumu krasu v oblasti Loferer Schacht v pohoří Loferer Steinberge v Rakousku
Žák, Karel
The main purpose of this report is to make a feasibility study for a karst hydrogeological project in the Loferer Schacht cave and adjacent area, Loferer Steinberge, Austria. From a hydrogeological point of view, the known part of this cave system (vertical cave extent +9.8/-796.7 m, mapped length 7,800 m) occurs within the unsaturated (vadose) zone. Based on a pilot field survey, evaluation of the geological structure, and a preliminary study of groundwater residence time using oxygen stable isotopes it can be concluded that the area is not suitable for a detailed project. The most principal obstacles for such a study are: i. the character of the dis-charge sites located in talus accumulation, which do not allow precise measurement of the discharge; ii. the long storage of precipitation in the recharge area as perennial snowfields and ice plugs in swallow holes; and iii. the problematic use of artificial water tracers because the springs are used as drinking water.
|
|
Voltametrie vysoce dispergovaných měděných prášků na rtuťových elektrodách
Heyrovský, Michael ; Korshunov, A. ; Bakardjieva, Snejana
Průměrná velikost částic většiny zkoumaných prášků byla mezi 100 a 300 nm; takové částice jsou udržovány v roztocích elektrolytů v poměrně stalém dispergovaném stavu Brownovým pohybem. Původ elektrolytické activity částic spočíval v 10-30 nm silné povrchové vrstvě oxidů mědi, sestávající ve vnější části z CuO, ve vnitřní z Cu.sub.2./sub.O. Proud elektroredukce povrchových oxidů se řídil částicovým mechanismem : při náhodném dotyku částice s povrchem elektrody dojde k okamžitému přenosu množství elektronů, jejichž počet se řídí dobou dotyku a několika dynamickými a prostorovými činiteli. Nevzniká difuzní tok částic k povrchu elektrody. Potenciál částicové elektroredukce se řídí elektronovou strukturou dané formy částic pevné faze.
|
host ::
