|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
|
|
Zátěž a její zvládání v souvislosti s povoláním krupiéra
LUKÁŠOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá zátěží a jejím zvládání v souvislosti s povoláním krupiéra. Hlavním cílem práce je zjistit, co krupiéři jako zátěž vnímají a jaké prostředky a strategie volí k jejímu zvládání. V teoretické části je shrnuta problematika stresu a jeho zvládání. Věnuje se pracovní zátěži a stresorům v pracovní činnosti obecně a v povolání krupiéra. Praktická část formou dotazníkového šetření zkoumá, zda krupiéři považují svoji práci za stresující, co konkrétně jim stres přináší a jakým způsobem se s těmito skutečnostmi vyrovnávají.
|
|
|
Manažer jako zdroj stresu svých podřízených
Fridrichovská, Iveta ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií stresu a jeho faktory, kterými působí manažer na své podřízené. V teoretické části definuji pojmy stres, stresor, osobnost manažera a prvky jeho chování, které zapříčiňují stres podřízených. Dále uvádím způsoby prevence a řešení problémových situací. Praktická část obsahuje dotazníkový průzkum této problematiky ve vybraných firmách, jeho vyhodnocení, vypracování závěrů vyplývajících z výsledků a vhodná doporučení.
|
|
|
Aerobní pohybová zátěž jako prostředek prevence zdraví a optimalizace zdravého životního stylu u studentů JU.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Úkolem této bakalářské práce je ověření vlivu aerobních cvičení, konkrétně aerobiku a spinningu na zdraví a zdravý životní styl studentů JU. Teoretická část, sestavená na základě obsahové analýzy odborné literatury, mi posloužila pro vypracování analytické (praktické) části. Měřena byla hodnota srdeční frekvence v průběhu hodin aerobiku a spinningu na vzorku 124 cvičenců. Dosažené hodnoty jsou měřitelným faktorem pro porovnání aerobní zátěže v průběhu cvičení a pro posouzení jejich vlivu na zdraví a kondici jedince. Ukázalo se, že aerobik i spinning jsou vhodné aktivity pro podporu zdravého životního stylu i pro redukcí nadměrné hmotnosti, protože většina cvičenců se v průběhu měření pohybovala v aerobní zóně.
|
|
|
Možnosti zvládání a prevence zátěže a stresu vedoucích pracovníků v sociálních projektech ADCH Praha
VLACHOVÁ, Olga
Ve své diplomové práci se zabývám tématem zátěže a stresu. Cílem bylo zjistit, jak vedoucí pracovníci Arcidiecézní charity (dále jen {\clq}qADCH``) Praha prožívají a zvládají zátěž a stres související s prací. V praktické části se zabývám zjišťování prožívání zátěže a stresu vedoucími pracovníky ADCH Praha. Stanovila jsem si dva výzkumné cíle. Prvním cílem bylo zjistit přítomnost a úroveň prožívané zátěže vedoucích pracovníků a druhým identifikovat stresory, které na vedoucí pracovníky nejvíce působí. Pro dosažení výzkumných cílů a ověření stanovených hypotéz jsem použila metodu dotazování, techniku anonymního dotazníku. Použila jsem dva standardizované dotazníky, které zjišťují subjektivní prožívání zátěže jednotlivými pracovníky. Jedním je Meisterův dotazník hodnocení neuropsychické zátěže a druhým je dotazník Škála zátěž a stres. Oba cíle se podařilo naplnit. Výsledky ukázaly, že pracovníci prožívají v mnoha oblastech přiměřenou zátěž. Většina respondentů prožívá jako stresující jen čtyři oblasti pracovní činnosti. Výsledky také poukazují na rozdíly mezi prožíváním zátěže mužem a prožíváním zátěže ženou. Na základě výsledků výzkumu jsem navrhla doporučení k zvládnutí prožívaného stresu a jeho prevenci.
|
|
|
Dopplerovské měření cévních parametrů
NÁTHEROVÁ, Markéta
Vyšetření ultrazvukem je dnes nejrozšířenější a nejsnáze dostupná moderní diagnostická metoda. Pomocí ultrazvuku lze sledovat pohybující se struktury, jako jsou například srdeční chlopně nebo proudící krev, a to na základě tzv. Dopplerova jevu. K zobrazení struktury se využívá zpětného rozptylu a změny vyslané frekvence na přijímači, ke které dochází díky vzájemné nenulové rychlosti vysílače (sondy) a přijímače ultrazvukového vlnění. Pomocí Dopplerova jevu je možné stanovit rychlost a směr pohybu měřeného objektu. Cílem práce bylo sledování změn cévního průtoku a tepu v závislosti na trénovanosti probandů, zátěži a změnách teploty okolí. Proto byly definované 2 skupiny, kdy první skupinu tvořili jedinci adaptovaní na zátěž a druhou skupinou byli jedinci netrénovaní. K měření cévních parametrů byl použit dopplerovský měřič HiDop 300. Na LCD displeji přístroje, popřípadě na monitoru připojeného počítače, se zobrazuje měřená spektrální dopplerovská křivka i její parametry (tepovou frekvenci HR, odporový index RI, pulzační index PI, systola/diastola, střední rychlost Mean). Práce se zaobírá vlivem fyzické zátěže a zátěže chladové na krevní oběh v cévách. Hemodynamika cévního systému je závislá na druhu a intenzitě zátěže. Při stanovení závěru práce musíme brát ovšem v úvahu i řadu vnitřních (věk, pohlaví, zdravotní stav{\dots}) a vnějších faktorů (teplota okolí, proudění vzduchu{\dots}), díky nimž dochází k různým změnám v oběhové soustavě. Například zmenšení kontraktility periferních cév u starších osob, narušení pružnosti cévní stěny ukládáním tukových látek či zvýšení srdeční frekvence vlivem stresového podnětu. Hlavní výhodou dopplerovského měřiče a všech ultrazvukových metod je, že patří mezi metody neinvazivní a při vhodně zvolené intenzitě nemá na vyšetřovanou osobu nepříznivé účinky, jako má např. rentgenové záření.
|
|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
host ::
RSS.