|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
|
|
Rozvoj mentálního zdraví a psychologická příprava hráčů extraligových týmů ledního hokeje v České republice
MAZANEC, Milan
Bakalářská práce si stanovila zjistit, jak jsou mentálně připraveni hráči ledního hokeje v týmech hrajících české extraligové soutěže. Cílem bylo zjistit stav a kolik času a úsilí se věnuje psychologické přípravě a predikovat zlepšení. Předpokládal jsem, že vědomá a cílená psychologická příprava není v českých klubech obvyklá a nemá své místo v tréninkovém procesu. Zjišťování bylo provedeno na základě metodologické triangulace a explorace za použití dotazníku MK2014. Výsledky jsem prezentoval pomocí grafů a prezentoval rady pro zlepšení mentálního zdraví hráčů ledního hokeje.
|
|
|
Sestavení a ověření programu dechových cvičení jako součást podpory duševního zdraví adolescentů ve výchovných zařízeních
AUTERSKÁ, Regina
Diplomová práce se zabývá vlivem dechových a relaxačních cvičení na duševní zdraví adolescentů ve výchovném zařízení z důvodu absence obdobných volnočasových aktivit. Výzkumu se zúčastnilo 9 dětí z Dětského domova Žíchovec ve věkovém rozpětí 1115 let, které se dobrovolně zúčastnily 12týdenního intervenčního programu "Dýchám, tedy jsem" sestaveným s přihlédnutím k charakteristice období adolescence. Vliv cvičení na organizmus jedince byl monitorován přístrojem biofeedback Shulfried 2000x-pert, dotazníkem POMS a technikou nedokončených vět. Získaná data z jednotlivých šetření byla analyzována a statisticky zpracována. Výsledky potvrdily pozitivní vliv dechových cvičení na snížení afektivních stavů, prohloubení bráničního dýchání a snížení tepové frekvence. Intervenční program byl doporučen jako součást volnočasových aktivit adolescentů ve výchovných zařízeních.
|
|
|
Waldorfská škola - strategie výuky duševní hygieny
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, jaká je strategie výuky duševní hygieny na waldorfské škole. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se duševní hygiena na waldorfské škole vyučuje a tuto strategii poté porovnat se strategií výuky duševní hygieny na škole tradičního vzdělávacího systému. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda má správná strategie výuky duševní hygieny na základní škole nějaký vliv na rozvoj dítěte. Výzkum byl prováděn jednak analýzou Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání waldorfské školy v Českých Budějovicích a dále dotazníkovou metodou, kdy do šetření se zapojilo 28 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu waldorfského typu a 13 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu tradičního typu. Rodičům obou skupin byly položeny stejné otázky vztahující se k problematice strategie výuky duševní hygieny na základní škole. Shromážděné odpovědi probandů obou skupin byly navzájem komparovány, vyhodnoceny a byl z nich vyvozen závěr šetření, který byl poté konfrontován s našimi výzkumnými předpoklady. Výzkumem bylo zjištěno, že waldorfská pedagogika věnuje péči o duševní zdraví a duševní hygienu dítěte více prostoru než tradiční pojetí výuky realizované na klasických základních školách. Dále bylo zjištěno, že správná strategie výuky duševní hygieny má pozitivní vliv na rozvoj duševního zdraví dítěte.
|
|
|
Využití psychomotorických a jiných cvičení a jejich vliv na fyzické a psychické zdraví
SUPOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vlivu psychomotorických cvičení na fyzické a psychické zdraví seniorů v zařízení pro seniory. Pro můj výzkum bylo vybráno 15 seniorů do experimentální skupiny a 15 seniorů do kontrolní skupiny. K posouzení vlivu byl u experimentální skupiny aplikován intervenční pohybový program psychomotorických cvičení v délce 6 měsíců. Kontrolní skupina se IPP neúčastnila, u této skupiny proběhla pouze měření v měsíci říjnu 2011 a březnu 2012. Program mé bakalářské práce byl zaměřen na zjištění fyzického zdraví pomocí antropometrických metod a stanovení BMI a tlaku krve a jejich následné ovlivnění IPP. Dále byl zaměřen na zjištění a následné pozitivní ovlivnění psychických parametrů, které bylo zkoumáno pomocí dotazníku POP a zpětné vazby. Po ukončení intervenčního pohybového programu byly pomocí statistického měření vyhodnoceny získané výsledky, které prokázaly, že využití psychomotorických cvičení má prokazatelný pozitivní vliv na fyzické a psychické zdraví seniorů, zejména na snížení BMI a psychickou pohodu a zvýšení pozitivního sebehodnocení.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
|
|
|
Návrh projektu zřízení centra duševní hygieny a relaxace v podmínkách ČR
Žilková, Eliška ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tematikou psychické zátěže, psychického zdraví, duševní hygieny a jejího uplatnění v praxi. Cílem práce je zmapovat pracovní prostředí v ČR, po odhalení nedostatků navrhnout jejich řešení zřízením Centra duševní hygieny a relaxace jako východiska z daných problémů a tím převést téma duševní hygieny do praxe zaměstnanců. Teoretická část práce věnuje pozornost komplexním souvislostem v oblasti lidské psychiky, pracovního zatížení a s tím spojených problémů, současně též informuje o principech duševní hygieny. Praktická část pak zjišťuje úroveň informovanosti o DH, potenciální zájem o vznik a nabídku služeb Centra duševní hygieny a směřuje tak ke konečnému a hlavnímu cíli, praktickému návrhu daného centra. Hlavním přínosem je jednak snaha informovat veřejnost o daných souvislostech a pokus o praktické řešení mnohdy problematické situace na pracovním trhu v ČR.
|
|
|
Využití muzikoterapeutických metod v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase
HUB, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá popisem muzikoterapeutických metod využitelných v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase. První kapitola se zaměřuje na historii muzikoterapie. Další kapitola popisuje pojem muzikoterapie, následuje její definování. Zaměřuji se i na klasifikaci muzikoterapie podle různých kritérií. Třetí kapitola se věnuje možnostmi aplikace muzikoterapie v oblasti pedagogiky volného času. Předposlední kapitola popisuje strukturu muzikoterapeutické lekce, hudební prostředky a dále se zmiňuje o třech aktivních metodách. Jednotlivé metody jsou doplněny o praktické příklady muzikoterapeutických aktivit. Pátá, poslední kapitola je věnovaná receptivním muzikoterapeutickým metodám, které jsou taktéž doplněny o praktické aktivity.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u preadolescentů - chlapců
ŠINDELÍŘOVÁ, Eliška
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou duševního zdraví chlapců v preadolescentním věku se zaměřením na spánek. Teoretická část je orientována na témata duševního zdraví, duševní hygieny, vymezení preadolescentního období u chlapců a problematiky správné motivace chlapců tohoto věku. Výzkumná část vyhodnocuje pomocí diagnostických a intervenčních metod informovanost preadolescentů chlapců v oblasti problematiky spánku, dodržování spánkové normy určené věku preadolescentů. Stěžejní úkolem výzkumné části bylo vytvoření intervenčního programu pro preadolescenty chlapce 2. stupně ZŠ. Konstrukce a realizace programu byla uskutečněna ve spolupráci s Ivou Macounovou. Intervenční program byl rozpracován na 10 týdnů a jeho cílem bylo předat výzkumné skupině vědomosti o spánkové problematice a na základě nových znalostí probandů pak pozitivně změnit jejich spánkové návyky. Součástí programu bylo vytvoření letáku S lepším spánkem k lepším známkám. Během intervenčního programu se potvrdilo nedodržování spánkové normy a prokázalo se zkracování kvantity spánku vlivem doby strávené u počítače. Doporučuji zařazení spánkové problematiky do hodin Výchovy ke zdraví na ZŠ.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u osob středního věku
VAŠINOVÁ, Iveta
V této bakalářské práci jsem se zabývala zjišťováním motivačních zdrojů podpory duševního zdraví u osob středního věku. Výzkumné šetření probíhalo formou ankety v jihomoravském kraji, zde byly náhodně vybrány osoby středního věku a osloveny. V práci byly stanoveny čtyři hypotézy, se zaměřením na vědomosti osob středního věku o problematice duševního zdraví a jeho podpory. Dvě hypotézy byly potvrzeny, dvě vyvráceny. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických výpočtů. Hlavním cílem bylo vytvoření koncepce intervenčního programu pro zlepšení duševního zdraví osob středního věku na bázi jógových technik. Obsahem jsou možnosti podpory duševního zdraví, dále informace o správném dýchání, možnostech relaxačních technik (Jóga nidrá) a o objevování 6-ti pokladů "šat sampati". Program byl sestaven tak, aby bylo možné jej v budoucnu lehce aplikovat do běžné praxe. Jak vyplývá z výsledků, osoby středního věku totiž definici duševního zdraví sice znají, ale neprovádí techniky podporující duševní zdraví. Výsledkem práce je tedy vznik metodického materiálu, který má pomoci nejen rozšířit znalosti o duševní hygieně, ale i nabídnout praktické dovednosti osobám středního věku podporující duševní zdraví. Program je v bakalářské práci předložen v plném znění.
|
host ::
RSS.