|
| |
|
| |
|
|
Výzkum modelů pro šíření emisí znečišťujících látek: Vstupní data pro dynamický model hodnocení rizik a vlivu zdrojů znečišťování ovzduší na životní prostředí
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Machálek, Pavel
Zpráva byla zpracovaná v rámci řešení úkolu DP1: Vstupní emisní data pro modely posuzování potenciálních rizik a vlivů zdrojů znečišťování ovzduší na životní prostředí. Je v ní navrženo rozčlenění emisního toku pro stacionární zdroje: Spalovací zdroje (malé spalovací zdroje, elektrárny, teplárny), technologické zdroje (technologie spjaté s výrobou železa a oceli, cementárny a vápenky, zpracování rostlinné zemědělské produkce, cukrovary, zpracování ovoce a zeleniny). Mobilní zdroje - pro časovou disagregaci emisí z dopravy byly zpracovány denní a týdenní variace dopravy v dálničním režimu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ecology of Veliidae and Mesoveliidae (Heteroptera: Gerromorpha)in Central Europe
DITRICH, Tomáš
Ecology of Veliidae and Mesoveliidae (Hemiptera: Heteroptera: Gerromorpha) was studied in selected European species. The research of these non-gerrid semiaquatic bugs was especially focused on voltinism, overwintering with physiological consequences and wing polymorphism with dispersal pattern. Hypotheses based on data from field surveys were tested by laboratory, mesocosm and field experiments. New data on life history traits and their ecophysiological consequences are discussed in seven original research papers (four published journal papers, two submitted papers and one communication in conference proceedings), creating core of this thesis.
|
|
|
Individuální značení drobného hmyzu a jeho využití při popisu společenstev a migrace semiakvatických ploštic (Heteroptera: Gerromorpha) stojatých i tekoucích vod Novohradských hor
VOJÍŘOVÁ, Eva
Experimenty založené na metodě zpětných odchytů ({\clqq}mark-recapture`` experimenty) lze využít k odhadu početnosti přírodních populací, pro sledování disperze skupin či jednotlivců v populaci a to pomocí skupinového, respektive individuálního značení. Semiakvatické ploštice (Heteroptera: Gerromorpha) byly v terénu mnohokrát značeny a odchytávány během výzkumů, individuálních značení bylo však nepoměrně méně, neboť toto značení je u malých druhů hmyzu nesnadné. Cílem této práce bylo vyvinout metodu individuálního značení semiakvatických ploštic tak, aby splňovala podmínky použitelnosti: trvanlivost, čitelnost a nezávadnost pro značené jedince. Jako pokusné organismy byly vybrány semiakvatické ploštice Aquarius paludum, Gerris lacustris, Limnoporus rufoscutellatus (Gerridae) a Velia caprai (Veliidae). Dalšími cíli bylo pokusit se pomocí této metody popsat abundanci sledované populace a sledovat disperzi vybraných druhů na tekoucích vodách (V. caprai) a na vodách stojatých (bruslařky č. Gerridae). Na základě modifikací používaných metod se podařilo vyvinout novou metodu individuálního značení semiakvatických ploštic. Tato metoda se po řadě testů a terénním výzkumu ukázala jako vhodná, neboť splnila základní podmínky pro značení hmyzu. Pomocí této metody byla odhadnuta abundance sledované populace a byla popsána disperze vybraného druhu (V. caprai) na tekoucích vodách, přičemž byly zodpovězeny i dílčí otázky této práce. Bylo potvrzeno, že jedinci V. caprai se průkazně pohybují mezi sledovanými úseky vodního toku. Tato tendence k pohybu je větší, než tendence zůstat na místě vypuštění. Získaná data také ukazují na průkazně vyšší pohyb jedinců V. caprai ve směru proti proudu vodního toku. Jako signifikantní byla shledána i tendence jedinců V. caprai k větší vzdálenosti překonané při pohybu směrem nahoru, než dolů. Nebyl potvrzen statisticky průkazný rozdíl v překonaném výškovém rozdílu, ve směru nahoru/dolů po vodním toku. Ve všech dílčích otázkách byl zároveň porovnáván rozdíl ve sledovaných jevech mezi pohlavími a generacemi, který však nikde nebyl signifikantní. Pohyb dospělců hladinatky V. caprai tak lze popsat jako protiproudnou migraci, typickou pro hmyz tekoucích vod. Část studie probíhající na stojatých vodách odhalila, že jedinci G. lacustris se pohybují po vodní hladině rybníka, ale ne ve větší míře, než zůstávají na místě. Naproti tomu, jedinci A. paludum se průkazně vzdalují z místa vypuštění, spíše než zůstávají na místě, přičemž překonávají více úseků (větší vzdálenost) než jedinci G. lacustris.
|
host ::
RSS.