|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Reprodukce slona afrického (Loxodonta africana) v Zoo Zlín - Lešná
Šimková, Daria
ŠIMKOVÁ, D. Reprodukce slona afrického (Loxodonta africana) v Zoo Zlín – Lešná. Mendelova univerzita v Brně, 2019. Diplomová práce. Diplomová práce rozebírá problematiku reprodukce kriticky ohroženého druhu slona afrického. Práce je zaměřena na sledování hmotnosti zvířat a výsledků krevních testů během reprodukčního cyklu. V první části je popsána obecná charakteristika reprodukčního cyklu slona afrického, problematika březosti a porodů a samičí pohlavní soustava. Ve druhé části jsou pak uvedeny údaje od konkrétních tří slonic ze zlínské Zoo. Údaje jsou zpracovány do grafů a ty jsou následně okomentovány a srovnány se závěry z již uskutečněných studií a vědeckých prací. V závěru jsou pak zhodnoceny všechny poznatky a vyřčena prognóza reprodukce slona afrického v Zoo – Lešná do budoucna. Ze všech výsledků vyplývá, že jsou samice plně schopny reprodukce a není potřeba uskutečnit žádné změny v chovu těchto zvířat.
|
|
|
Rozmnožování a odchov agamy vousaté (Pogona vitticeps)
Bulawa, Tomáš
Ve své práci na téma: „Rozmnožování a odchov agamy vousaté“ (The breeding and rearing of bearded dragons), (Pogona vitticeps) jsem se zaměřil především na ucelení doposud známých poznatků o tomto druhu především ve vztahu k jeho chovu v našich podmínkách, základní morfologii a nejčastějším zdravotním problémům Dále jsem provedl jednoletý pokus mezi lety 2015/16, který byl zaměřený především na pozorování sociálního a sexuálního chování, budování a úpravu vhodných terárií, která by sloužila k chovu tohoto druhu. Následně na vlastní rozmnožování, inkubaci a odchov mláďat. Zohledňuji zde taky ekonomickou stránku chovu. Na konci práce se zaobírám některými problémy, které se objevily v průběhu vlastního pokusu, hodnotím současnou situaci v chovu u nás, zdůvodňuji použité metody a postupy, přikládám jejich teoretické možnosti nápravy, vlastní inovace a tipy.
|
|
|
Zakořeňování řízků dřevin v paperpotech a sadbovačích
Ambrožová, Klára
Diplomová práce byla zpracována na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Práce se zabývá zakořeňováním řízků dřevin v paperpotech a sadbovačích u vybraných druhů okrasných dřevin. Pokus byl proveden u Berberis thunbergii ´Rose Glow´ a u Syringa meyeri ´Palibin´. Pokus byl zakládán ve dvou termínech, 16. 6. 2016 a 1. 8. 2016, ve čtyřech variantách, po třech opakováních. Čtvrtá varianta byla kontrolní.
|
|
|
Larvální vývoj pipy malé (Pipa parva)
BERDYCHOVÁ, Lucie
Tato práce vznikla za účelem pozorování časových a morfologických aspektů larválního vývoje druhu pipy malé (Pipa parva). Přestože je tento druh zajímavý z hlediska jeho rozmnožování, a to konkrétně unikátním rozmnožovacím módem a parentální péčí, samotná dynamika larválního vývoje však nebyla u tohoto druhu dosud zkoumána. Tento fakt se tedy stal hlavním důvodem výběru pipy malé pro mou studii. Larvy byly chovány ve stejných podmínkách a rozděleny dle data narození do 4 krabiček. Sledováním dílčích aspektů vývoje bylo zjištěno, že jednotlivé larvy se vyvíjí pod kůží samice po dobu 24 dní a průměrně se z jedné snůšky vylíhne 19 larev. Dále, že larvy ihned po vykulení dosahují průměrné délky 14,1 mm a nacházejí se v 49. - 50. vývojové fázi. Začátku metamorfózy dosahují larvy průměrně v 82. den života a v tuto dobu měří v průměru 49,8 mm. Po metamorfóze dosahují jedinci průměrné velikosti 16,7 mm. Jedinci dokončují metamorfózu průměrně 100. den života. Statistickým testováním pak bylo zjištěno, že celkové množství chovaných larev nemá vliv na jejich počáteční velikost, nicméně ale ovlivňuje rychlost vývoje. Literární přehled byl tvořen pro rozmnožování a larvální vývoj žab. Tato práce by tedy mohla pomoci při chovu a odchovu jedinců pipy malé (Pipa parva).
|
|
| |
|
| |
|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
|
|
Vliv teploty na životní cyklus zygomycetů
Matoušková, Barbora ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o významu zygomycetů, jejich aktuálním postavení v systému hub a především o jejich ekologických nárocích. Práce shrnuje vliv teploty na životní cyklus, tj. především na růst, rozmnožování a produkci metabolitů. Zaměřuje se především na psychrofilní a termofilní druhy a popisuje mechanismy adaptace na nepříznivé podmínky. Pro výzkum vlivu teploty jsou zygomycety mimořádně vhodnými modelovými organismy, např. v řádu Mucorales nacházíme příbuzné zástupce rostoucí v diametrálně odlišných prostředích. Mezi mechanismy adaptace k extrémním teplotám u zygomycetů převládá produkce trehalózy, dále změna stupně nasycenosti membránových fosfolipidů a produkce látek stabilizujících membránu - sterolů, glykolipidů a cukerných alkoholů. Klíčová slova: teplota, růst, rozmnožování, životní cyklus, stanoviště, extrémofilové, Mucoromycotina, Mortierellomycotina
|
|
|
Fyziologická podstata dlouhověkosti králů a královen termitů - souvisí dlouhověkost termitů s aktivací telomerázového mechanismu?
Pangrácová, Marie ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Kodrík, Dalibor (oponent)
- Dlouhověkost a vysoká úroveň reprodukce jsou fenomény typické pro zástupce pohlavních kast (královny, případně krále) eusociálního hmyzu. V předkládané práci studujeme u modelového druhu termita Prorhinotermes simplex hypotézu, zda je dlouhověkost reprodukčních kast spojena s aktivací enzymu telomerázy, známého svým působením podporujícím životnost buněk, zejména prostřednictvím prodlužování telomerových konců chromosomů. Proto jsme studovali genovou expresi: (1) genu TERT kódujícího katalytickou podjednotku telomerázy a (2) genů hlavních endokrinních regulačních drah, u nichž je známo, že stojí za řízením reprodukce i dlouhověkosti hmyzu. Expresní dynamiku těchto genů jsme měřili u sterilních a reprodukčních kast P. simplex během jejich vývoje a pohlavního zrání. Na základě získaných výsledků z exprese TERT a jejich srovnání s údaji o telomerázové aktivitě je možné se domnívat, že činnost telomerázy u dlouhověkých reprodukčních jedinců je regulována post-transkripčně. Dále jsme u reprodukčních kast pozorovali současnou upregulaci některých transkripčních variant vitelogeninů a genů pro inzulinovou signalizaci. Ze zjištěných výsledků lze proto usuzovat, že na rozdíl od včel existuje u termitů pozitivní korelace mezi vitelogeniny, inzulinovou signalizací a juvenilním hormonem. Vztah zjištěných...
|
host ::
RSS.