|
|
Spontánní obnova drobných mokřadů na orné půdě
VITTEK, Petr
Spontaneous restoration of wetlands on arable field was observed in the part of South Bohemia. The main aim of the study was to describe colonization of the newly formed wetlands by plants in relation to character of the site and its surroundings (age and size of the wetland, distance to the field margin and to a nearest permanent wetland). Data were collected during six seasons (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016) and analyzed using regression analyses, scatterplots and ordination analyses (DCA, CCA). There were found no significant effects of the distance to the permanent wetland and the distance to the edge of the field on species composition of the newly created wetlands. The effect of successional age of wetlands on their species composition was significant. Species with a higher colonization ability were relatively more frequent in those wetlands located in a longer distance form the edge of the field. Participation anemochorious and hydrochorious species increased during a succesional time on studied wetlands, the proportion zoochorious and hemerochorious species decreased. These conclusions, however, be taken with caution, because it captured with a relatively small margin successional age. In general, it was shown that spontaneous restoration of wetlands on arable land is possible and runs to (semi)natural wetland vegetation.
|
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
|
Dlouhodobé produkční a strukturální změny v zemědělství v Kraji Vysočina a jejich dopad na budoucí rozvoj konkrétní farmy
Brož, David ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá statistickou analýzou dlouhodobých tendencí v produkčních a strukturálních ukazatelích zemědělství v Kraji Vysočina v průběhu let 2000 až 2015. Teoretická východiska se zabývají vývojem zemědělství, charakteristikou výrobních faktorů, dotačními zdroji, které je možné čerpat a v neposlední řadě půdním fondem České republiky. Vlastní práce se zaměřuje na nejvýznamnější plodiny pěstované v kraji dále na výnosy plodin a na nejdůležitější kategorie hospodářských zvířat. Dále se práce zaměřuje na konkrétní farmu, kterou obdobným způsobem statisticky analyzuje. Na základě statistických metod jsou zjištěny bodové a intervalové předpovědi stavu hospodářských zvířat, strukturálních a produkčních ukazatelů. Výsledné ukazatele charakterizují vývoj v Kraji Vysočina a jeho budoucnost s ohledem na současné trendy. Výsledky práce jsou shrnuty do perspektiv rozvoje zemědělství v Kraji Vysočina a do návrhů a doporučení pro sledovanou farmu. Podkladové údaje pro práci byly získány z ročenek Českého statistického úřadu, definitivních údajů o sklizni zemědělských plodin pro jednotlivé roky a portálu farmáře.
|
|
|
Aktuální stav půdní organické hmoty ve vybraných lokalitách Stropnicka
BOROVKA, Jan
Hlavním cílem bakalářské práce bylo, na základě odebraných vzorků půd, určit aktuální stav půdní organické hmoty (SOM) v subpovodích řeky Stropnice. SOM představuje hlavní zásobárnu uhlíku v půdě. Množství půdního organického uhlíku (SOC) bylo ve vzorcích měřeno pomocí přístroje FORMACSHT TOC/TN ANALYZER a pomocí přídavného modulu PRIMACSMCS (fa Skalar - CARBON Instruments s.r.o.). Hodnoty zjištěné za rok 2014 byly porovnány podle využití území (les, TTP, orná půda) a podle hloubky odběru (A: 0-15 cm, B: 15-30 cm, C: 30-45 cm). Dále byly tyto hodnoty porovnány s hodnotami z let 2001 a 2007. Největší obsah SOC byl zjištěn u svrchních vrstev lesních půd, menší obsah vykazovaly půdy travních porostů, nejméně obsahovaly orné půdy. Z časového hlediska je patrný úbytek SOC u všech kategorií využití území.
|
|
|
Závislost obsahu vybraných kovů na množství a kvalitě organické hmoty v půdě
Janovský, Jakub
Cílem experimentu bylo posouzení závislosti obsahu vybraných kovů (Fe, Cu, Zn, Mn, Ni a Pb) na množství organické hmoty a její kvalitu v orné půdě. Odběr vzorků půdy probíhal v lokalitě Starý Hrozenkov a Žítková, nacházející se v oblasti Bílých Karpat. Vzorky půdy byly odebírány v průběhu vegetačního období roku 2012 v měsíčních intervalech (duben až říjen) z hloubky 0 -- 30 cm. Pro určení obsahů přístupných kovů metodou AAS byly vzorky půdy extrahovány 2M HNO3. Stanovení množství půdní organické hmoty bylo provedeno oxidometricky (Cox), pro určení sledovaných frakcí půdní organické hmoty (humusových látek, huminových kyselin a fulvokyselin) byla použita metoda krátké frakcionace. Z výsledků analýz půdních vzorků bylo zjištěno, že zásoba všech sledovaných kovů byla v lokalitě Žítková nižší než v lokalitě Starý Hrozenkov. Podobně jako u kovů bylo také množství jednotlivých frakcí půdní organické hmoty v lokalitě Žítková nižší než v půdě Starého Hrozenkova. Na obou lokalitách byla zjištěna pozitivní korelace mezi obsahem Cox a téměř všemi sledovanými prvky. V půdě lokality Žítková byla zjištěna středně silná závislost kovů (r = 0,4339 -- 0,6675) na obsahu humusových látek v půdě a střední závislost Zn, Cu a Fe na fulvokyselinách. Ve Starém Hrozenkově byla střední závislost Pb, Ni a Mn na huminových kyselinách a středně silná závislost Fe na fulvokyselinách (r = 0,4459).
|
|
|
Optimalizace postupu při převodech vlastnictví zemědělských pozemků
Svrčeková, Monika ; Gardášová, Alena (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na optimalizaci postupu při převodech vlastnictví zemědělských pozemků, co zároveň tvoří cíl této práce. Teoretická část je tvořena informacemi o nabytí vlastnického práva k zemědělským pozemkům. Taktéž jsou popsané základní pojmy týkající se dané problematiky. Praktická část je v úvodu tvořena analýzou situace na trhu se zemědělskými pozemky druhu orná půda ve vybrané oblasti. Na ní navazuje vytvoření cíle práce, kterým je vytvoření optimálního postupu při převodu vlastnického práva k zemědělským pozemkům. Závěr diplomové práce obsahuje opis rozdílů při převodu vlastnického práva z praxe a taktéž shrnutí právní legislativy v České a Slovenské republiky.
|
|
|
Posouzení vlivu územního plánování na cenu pozemku v Milínově
Doláková, Markéta ; Superatová, Alena (oponent) ; Vitovská, Lucie (vedoucí práce)
V této diplomové je stanovována cena vybraného pozemku a to cena administrativní dle oceňovacího předpisu a cena tržní, která je provedena odborným odhadem za použití porovnávací (komparativní) metody. Formou případové studie je uvažován vývoj cen pozemku v souvislosti se změnami v územním plánu obce a uskutečňováním strategie pro rozvoj venkova. Dále bylo provedeno hodnocení jakou měrou vznik územního plánu a rozvoj služeb a vybavení na venkově ovlivní výši cen pozemku.
|
|
|
Zábor volné půdy a její cena od roku 1989
MELMEROVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá záborem volné (tj. zemědělské a speciálně orné) půdy v České republice a jeho vývojem od roku 1989, přeměnou orné půdy na zastavěné plochy, ochranou zemědělské půdy ze strany státu a správních orgánů a efektivností této ochrany. Práce též popisuje postup při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a způsob výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF dle právních předpisů, a vyhodnocuje vliv legislativních podmínek a výše odvodů na množství půdy odnímané ze ZPF. Jsou formulovány dvě hypotézy: 1. Zástavba je uskutečňována především na úkor orné půdy - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu potvrdila. 2. Zvýšení odvodů za odnětí půdy ze ZPF v roce 2011 způsobilo snížení množství půdy odnímané ze ZPF - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu nepotvrdila.
|
|
| |
|
|
Samovolná obnova drobných mokřadů na orné půdě.
VITTEK, Petr
V této práci byla sledována spontánní obnova mokřadů na orné půdě v části Jihočeského kraje. Hlavním cílem bylo zjistit kolonizaci těchto míst rostlinami ve vztahu k charakteru stanoviště a jeho okolí (stáří a velikost mokřadu, vzdálenost od okraje pole a vzdálenost od trvalého mokřadu). Data byla sbírána během tří sezón (2011, 2012 a 2013) a vyhodnocena použitím lineární regrese a ordinačních metod (DCA, CCA). Nebyl nalezen průkazný vliv vzdálenosti od trvalého mokřadu a vzdálenosti okraje pole na druhové složení nově vzniklého mokřadu, avšak určité trendy zjištěny byly. Vliv stáří mokřadů na druhové složení byl prokázán. Celkově se ukázalo, že spontánní obnova mokřadů na orné půdě je možná.
|
host ::
RSS.