|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
|
Stanovení alergenních a potenciálně alergenních kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit přehled o výskytu alergenních a potenciálně alergenních kovů v očních stínech. Diplomová práce podává přehled o legislativě kosmetických přípravků a popisuje typy alergických reakcí na alergenní a potenciálně alergenní kovy v očních stínech. Dále jsou uvedeny metody přípravy vzorků k analýze a přehled metod, kterými mohou být vybrané kovy analyzovány. Experimentální část diplomové práce se zabývá analýzou vybraných alergenních a potenciálně alergenních kovů, v očních stínech. V rámci experimentální části diplomové práce byla optimalizována metoda přípravy vzorku očních stínů k analýze a metoda analýzy vzorku očních stínů technikou ICP-MS. Sledovanými analyty byly vybrané kovy. Celkem bylo analyzováno 6 vzorků očních stínů od různých výrobců. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány, konfrontovány s platnou legislativou a zhodnoceny z hlediska vzniku možných alergických reakcí.
|
|
|
Analýza vybraných alergenů ve vonných kompozicích
Koláčková, Adéla ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na alergenní vonné látky v kosmetických přípravcích. Pro vybrané zástupce jsou popsána jejich specifika, metody kontroly a sledování. Dále jsou také uvedeny dermatologické problémy související s používáním parfémovaných kosmetických výrobků, v nichž se zmíněné alergenní ingredience nachází, a možnosti jejich regulování. Vonné látky jsou směsi přírodního nebo syntetického charakteru, které dodávají vůni. V přírodě je produkují zejména rostliny. Již více než 100 vonných látek bylo identifikováno jako alergenní. 26 vonných látek je deklarováno jako potenciálně alergenní substance. Alergenní složky parfémových kompozic způsobují v největší míře alergickou kontaktní dermatitidu. Experimentální část práce je zaměřena na metodiku stanovení vybraných zástupců alergenních vonných látek (?-Amylcinnamaldehyd, Anýzalkohol, Benzylsalicylát, Cinnamaldehyd, ?-Hexylcinnamaldehyd, 7-Hydroxycitronellal a Methyl-2-oktynoát). Pro extrakci, analýzu a identifikaci těchto substancí byla využita headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem (HS-SPME-GC-FID). Metoda byla validována a aplikována na spektrum reálných vzorků kosmetických přípravků.
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Monitoring alergenních vonných látek v potravinách
Plevová, Petra ; Sůkalová, Kateřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá identifikací a kvantifikováním aromatických potenciálně alergenních substancí, jejichž výskyt je v potravinách běžný, ale jejich množství není kontrolované legislativou. Tyto vonné látky mohou mít na lidský organismus řadu pozitivních i negativních účinků, a přestože nepatří mezi hlavní typy alergenů, v několika studiích bylo upozorněno na jejich potenciálně alergenní charakter. Jako modelové vzorky pro sledování obsahu zmíněných látek byly v této práci vybrány nečokoládové cukrovinky. V teoretické části je shrnuta technologie jejich výroby od surovin až po konečné zpracování. Dále se zabývá charakterizací 26 aromatických potenciálně alergenních látek a jejich výskytem v přírodě a potravinářských nebo kosmetických výrobcích. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány potenciálně alergenní aromatické látky vyskytující se ve vzorcích želé cukrovinek metodou SPME–GC–FID.
|
|
|
Vonné látky rostlinného původu
Koláčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce popisuje specifika vonných látek rostlinného původu, jejich původ a použití, metody získávání a způsoby využití v kosmetice. Vonné látky jsou směsi přírodního nebo syntetického charakteru, které dodávají vůni. Aromatické látky v přírodě produkují zejména rostliny. Vůni květu a ostatních částí rostlinných organismů tvoří silice. Z celkového počtu 295 rostlinných čeledí obsahuje asi jedna třetina rostlin silice, jež se dají průmyslově využít. Více než 100 vonných látek již bylo identifikováno jako alergenní. Alergie na parfémované výrobky jsou poměrně častým jevem. V souvislosti s tímto problémem se postupně vytváří syntetické alternativy přírodních vonných látek rostlinného původu. Alergeny jsou a budou v tomto směru široce diskutovaným problémem.
|
|
|
Výskyt potenciálně alergenních složek s obsahem kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnutí potenciálně alergenních kovů obsažených v kosmetických přípravcích, vytvoření přehledu příslušných surovin, používaných k výrobě kosmetických přípravků, a popsání typu alergických reakcí vyvolaných potenciálně alergenními kovy. Veškeré zde uvedené kovy jsou rozděleny do dvou skupin, z nichž jedna obsahuje prokázané alergeny a druhá potenciální alergeny, které mohou mít vliv na vznik alergické reakce. U každého kovu je uvedena možná alergická reakce s ním spojená, popřípadě jeho výskyt v surovinách obsažených pro výrobu kosmetických přípravků, které jsou v této práci také diskutovány. V průběhu textu jsou uvedeny metody pro stanovení obsahu kovů v kosmetických přípravcích. V závěru jsou shrnuty důvody důležitosti sledování potenciálních alergenů z řad kovů.
|
|
| |
|
|
Fenomén non-compliance u pacientů s diagnózou alergie
Hronková, Eva ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou non-compliance u pacientů s diagnózou alergie. Podrobně popisuje alergická onemocnění se zaměřením na formy, úrovně, rizikové faktory a dopady non-compliance. Praktická část využívá informací získaných z kvantitativního výzkumu. Tyto údaje byly zpracovány a použity k dosažení cílů práce. Analýza dat hodnotí a potvrzuje, popř. vyvrací teoretické domněnky.
|
host ::
RSS.