|
|
Návrh kabelové sítě 22 kV ve stávajícím areálu fakultní nemocnice
Blažek, Tomáš ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce obsahuje popis rekonstrukce vnitroareálové sítě VN 10 kV ve fakultní nemocnici při přechodu na novou napěťovou hladinu 22 kV dle platných předpisů. V práci je popsán stávající stav technologického zařízení a jeho postupná výměna za novou technologii na napěťové úrovni 22 kV v jednotlivých energoblocích, tak aby nebyl omezen provoz nemocnice. Pro tyto účely je navržen nový systém zálohování rotačními náhradními zdroji. Dále se práce zabývá návrhem nové vstupní rozvodny, která bude sloužit jako předávací bod mezi odběratelem a distributorem elektrické energie a zároveň jako záloha stávajících technologických zařízení.
|
|
|
Veřejné zakázky ve vybraných fakultních nemocnicích ČR
Havlíková, Kristina ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Gajdošová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nadlimitními a podlimitními veřejnými zakázkami realizovanými v letech 2012 až 2015 ve vybraných fakultních nemocnicích. Mezi zvolené nemocnice patří Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Olomouc. Cílem práce je porovnat veřejné zakázky ve vybraných nemocnicích zveřejněné v letech 2012 až 2015 z hlediska jejich účelového zaměření. Získaná data za jednotlivé nemocnice jsou v práci analyzována a následně vzájemně komparována. V závěru práce je hodnocen charakter veřejných zakázek ve vybraných nemocnicích.
|
|
|
Strategické řízení Fakultní nemocnice v Motole
Kráčmerová, Martina ; Neumaierová, Inka (vedoucí práce) ; Šusta, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategického řízení Fakultní nemocnice v Motole, která se řadí mezi zdravotnická zařízení poskytující komplexní léčbu všech částí těla v každém věku. Cílem diplomové práce je popis způsobu řízení fakultní nemocnice a možnosti využití a aplikace Balanced Scorecard. Teoretická část obsahuje stručný popis jednotlivých kroků vedoucích k tvorbě strategie, vybraných metod pro analýzu okolí nemocnice a seznámení s Balanced Scorecard. V praktické části je provedena strategická analýza nemocnice. Výstupem získaných informací a výsledků analýz je stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Další část je věnována rešerši odborné literatury týkající se použití Balanced Scorecard ve zdravotnictví, konkrétně v nemocnicích. Na základě výsledků rešerše dochází ke zhodnocení možnosti použití Balanced Scorecard v prostředí českého zdravotnictví. Konkrétním příkladem je návrh obsahu strategických perspektiv pro Fakultní nemocnici v Motole a zhodnocení výhod a nevýhod implementace do managementu nemocnice. Navržené perspektivy a vztahy mezi cíli znázorňuje strategická mapa.
|
|
|
Analýza finančního řízení pražských fakultních nemocnic
Blažík, Radek ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Smrčka, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou finančního řízení tří fakultních nemocnic působících v Hlavním městě Praze. Cílem je zhodnotit finanční situaci jednotlivých nemocnic a zjistit, která nemocnice je nejlépe finančně řízena. Ke zhodnocení finanční situace nemocnic bude využita metoda finanční analýzy, která bude provedena pro každou nemocnici. Na základě této analýzy bude možné určit silné i slabé stránky nemocnic ve finančním řízení. Následně bude za pomocí metody mezipodnikového srovnání určeno, která z nemocnic je celkově nejlépe řízena.
|
|
| |
|
|
Vývoj hospodaření vybraných fakultních nemocnic v ČR od roku 1990 do roku 2010
Svoboda, Jakub ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat a porovnat situaci v hospodaření vybraných fakultních nemocnic v České republice. Konkrétně se jedná o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Všeobecnou fakultní nemocnici, Fakultní nemocnici Motol, Fakultní nemocnici Na Bulovce a Fakultní Thomayerovu nemocnici.Tyto nemocnice budou zkoumány v časovém intervalu od roku 1990 do roku 2010, toto období je z hlediska statistické průkaznosti dostatečně dlouhé a dává tedy možnost objektivně analyzovat vývoj v jednotlivých nemocnicích a následně je porovnat. Financování resortu zdravotnictví v České republice je dlouhodobým problémem. Tento resort představuje nemalou položku jak ve výdajích státního rozpočtu, tak i daňových poplatníků, a vzhledem k tomu, že fakultní nemocnice jsou největší zdravotnická zařízení v České republice, bude určitě zajímavé a je nanejvýš potřebné se zabývat jejich hospodařením. V teoretické části bakalářské práce jsou uvedeny pojmy a definice, které jsou v práci dále užívány. Fakultní nemocnice jsou příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví, a proto je zde provedena charakteristika fungování státních institucí vykonávajících hospodářskou činnost a jsou zde popsána jejich specifika. Dále bude z teoretického hlediska charakterizováno hospodaření subjektů a základní parametry finanční analýzy. V analytické části práce budou analyzovány vybrané ekonomické parametry a hospodářské výsledky vybraných fakultních nemocnic a další důležité neekonomické parametry, které do velké míry ovlivňují samotné hospodaření. Výsledkem práce bude celkové zhodnocení a porovnání efektivity hospodaření jednotlivých nemocnic a doporučení na zlepšení hospodaření nejen v oblasti ekonomické.
|
|
|
Hospodaření Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Kremová, Alice ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Hlavním cílem předložené bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit situaci v hospodaření Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a porovnat ji s průměrným stavem za ČR. Práce používá ukazatele finanční analýzy, které jsou okomentovány s ohledem na neziskovou povahu činnosti sledované příspěvkové organizace, která je zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Dále je sledována obložnost a jiné ukazatele využití lůžkového fondu. Práce využívá k analýze nejčastěji časovou řadu let 2006 -- 2009. V neposlední řadě jsou popsány vybrané aspekty zdravotnického systému v ČR a jeho trendy.
|
|
|
Aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu v praxi - role vedoucích sester
NETOLICKÁ, Jana
Jedním ze základů kvalitní ošetřovatelské praxe je výzkum v ošetřovatelství. To poukazuje na nutnost propojení teorie s praxí. Provádět výzkum a aplikovat jeho výsledky do praxe je jednou z podmínek rozvoje praxe založené na důkazech. Výzkum v ošetřovatelství je klíčovou strategií pro sjednocení humánních vzdělávacích a vědeckých hledisek ošetřovatelství. Tato práce se věnuje problematice ošetřovatelského výzkumu, jeho aplikace do praxe a role vedoucích sester v tomto procesu. Cílem práce bylo zjistit jak se sestry podílejí na výzkumu v ošetřovatelství, zjistit ochotu řadových sester přijímat změny související se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe, zjistit, zda jsou sestry motivovány k zavádění výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe. Zjistit jaké zkušenosti mají náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a vrchní sestry se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe podle typu nemocnic, zjistit zda a jakým způsobem zavádějí vedoucí sestry výsledky ošetřovatelského výzkumu do praxe. Posledním cílem bylo zjistit zda se vedoucím sestrám daří zavádět do ošetřovatelské praxe výsledky ošetřovatelského výzkumu. V kvantitativní části výzkumu tvořily výzkumný soubor sestry pracující na lůžkových odděleních fakultních nemocnic a krajských nemocnic {--} akciových společností Středočeského, Jihočeského, Západočeského kraje a Prahy. Distribuováno bylo 350 dotazníků. K výzkumu bylo použito 186 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu tvořilo výzkumný soubor 12 respondentů, z toho 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z fakultních nemocnic, dále 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z krajských nemocnic {--} akciových společností. Rozhovor byl zcela anonymní. Dle výsledků výzkumu se většina dotazovaných sester ošetřovatelskému výzkumu věnuje pouze pasivně. Sestry sledují zveřejněné výsledky ošetřovatelského výzkumu, je však zřejmé, že ke sledování výsledků výzkumu dochází většinou náhodně ne cíleně. Sestry změny nejen odmítají, ale v aplikaci výsledků výzkumu do ošetřovatelské praxe a s tím souvisejících změn vidí spíše nevýhody, které převažují nad uvedenými výhodami. Kvalitativní částí výzkumu byly zodpovězeny výzkumné otázky. Odpovědi mohou sloužit k dalšímu kvantitativnímu výzkumu, při porovnávání aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe ve fakultních nemocnicích a krajských nemocnicích- akciových společnostech.
|
|
|
Evakuace velké nemocnice
ŽÁČEK, Radovan
Podle zákona 328/2001 Sb. se evakuace musí mimo jiné naplánovat pro řešení mimo-řádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. K jejímu úspěšnému provedení musí být vypracován evakuační plán jako součást plánů krizové připra-venosti a předložená práce by se mohla stát předlohou pro zpracování evakuačních plánů pro případ ohrožení ve Fakultní nemocnici v Motole. FN v Motole je jednou z největších nemocnic ve střední Evropě. Disponuje téměř 2500 lůžky, z toho 350 lůžek je s intenzivní péčí. Tvoří ji rozsáhlý areál, jehož srdcem jsou dva propojené monobloky, jeden pro dětské pacienty a druhý pro dospělé. Další budovy po-skytují nemocnici technicko hospodářské zázemí nebo jsou v nich některá speciální oddělení. Zkoumaný soubor tvoří všechny ohrožené osoby, přítomné v areálu v okamžiku vy-hlášení evakuace. To znamená hospitalizovaní pacienti, ambulantní pacienti, zaměstnanci, studenti a pedagogové 2. Lékařské fakulty UK a civilní osoby. Cílem práce bylo vytvořit modelové návrhy pro evakuační plány pro vybraná oddělení i větší části, včetně celého komplexu nemocnice. Rovněž potvrzení či vyvrácení hypotézy, že evakuaci velké nemocnice (částečnou i úplnou) lze provést do 12 hodin. Metodikou bylo podrobné shromáždění dat o každém oddělení a lůžkové stanici (umístění, počet lůžek, množství personálu v různých denních dobách a další). Dále podrobná prohlídka celého areálu s důrazem na nalezení možných evakuačních cest uvnitř budov i mi-mo ně, průchodnost chodeb, schodišť, kapacitu výtahů a další důležité informace z hlediska evakuace. Výsledkem je vytvoření deseti modelových návrhů evakuace pro různé části i celky nemocnice: 1. Evakuace jednoho oddělení dětského monobloku, 2. Evakuace jednoho křídla dětského monobloku, 3. Úplná evakuace dětského monobloku, 4. Evakuace jednoho oddělení dospělého monobloku, 5. Evakuace jednoho podlaží v jednom komunikačním uzlu dospělého monobloku, 6. Evakuace celého jednoho komunikačního uzlu dospělého monobloku, 7. Úplná evakuace dospělého monobloku, 8. Evakuace ostatních provozů v nemocnici, 9. Evakuace jiného pavilonu, 10. Úplná evakuace celé nemocnice. Závěrem vyplynulo z výsledků, že nelze mít jeden univerzální evakuační plán, který by postihoval všechny možnosti, ale spíše několik plánů pro konkrétnější typ ohrožení a veli-kost ohrožené části. Hypotéze se potvrdila pro případy 1.2.3.4.5.6.8. a 9. a nepotvrdila se pro případy 7. a 10. Evakuaci celého dospělého monobloku a evakuaci celé nemocnice tedy nelze provést do 12 hodin od vyhlášení.
|
|
| |
host ::
RSS.