|
| |
|
|
"Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů
NEMRAVOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce pojednává o životě šlechtičen ve 20. století. Pozornost je zaměřena na jejich vnímání dobových politických událostí a proměny postavení ve společnosti a rodině. Daná problematika je konkrétně zkoumána na příkladu příslušnic aristokracie, které se přivdaly do starobylého českého rodu Sternbergů. Jedná se o tři generace žen Karolínu Sternbergovou, roz. Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (1863-1944), Kunhutu Sternbergovou, roz. Mensdorff-Pouilly (1899-1989) a Alžbětu Sternbergovou, roz. Hrubou z Gelenj (*1929). Po kapitolách věnovaných obecně ženám ve 20. století a stručné historii rodu Sternbergů, následuje vylíčení jednotlivých životních osudů. Je kladen důraz i na prostředí, z něhož budoucí nevěsty pocházely. Vedle písemných pramenů osobní povahy jsou využívány i rozhovory s dosud žijícími představitelkami a představiteli tohoto rodu. Závěr práce obsahuje vzájemné srovnání všech tří dam navzájem i s většinovou společností.
|
|
|
Zámek a romantický park ve Vlašimi
JEDLIČKOVÁ, Simona
Tématem této bakalářské práce je zámek a romantický park ve Vlašimi. Zaměřuje se především na architektonické proměny zámku a snaží se postihnout historii od jeho počátků až po současnost. Historie zámku začíná již ve 14. století, kdy na jeho místě stál hrad. Období jeho přestaveb končí klasicismem. Práce též popisuje současný stav zámku. Část práce pojednává i o zámeckém romantickém parku, která se orientuje na jeho dochované stavby. Park patří k typu přírodně krajinářského parku. Ve své práci popisuji vývoj krajinářského parku a park ve Vlašimi porovnávám s parkem v Lednici a v Hluboké nad Vltavou. Práce je tak ucelenou monografií pojednávající o zámeckém areálu a parku ve Vlašimi.
|
|
|
Zámek Kratochvíle
ČOUDKOVÁ, Iva
Tématem mé bakalářské práce je zámek Kratochvíle. V prvé řadě se zabývám bohatou stavební historií zámku Kratochvíle. V této souvislosti jsem vytvořila i profil stavebníka Kratochvíle - Viléma z Rožmberka. Jeho partnerem při vzniku této pozoruhodné stavby byl italský stavitel Baldassare Maggi, který vytvořil v případě zámku Kratochvíle dílo přesahující svým významem úzký rámec renesanční architektury českého regionu. Tomuto staviteli Kratochvíle jsem také věnovala v jedné části práce. V poslední části práce jsem se pokusila najít případné analogie zámku Kratochvíle komparací s vilovou architekturou v Itálii a ve Francii.
|
|
|
Česko - německý dialog v životě a díle vlastence, kněze a vychovatele Františka Pravdy
BÍLKOVÁ, Martina
Předkládaná diplomová práce popisuje život kněze Františka Pravdy, vlastním jménem Vojtěcha Hlinky, známého spisovatele a zakladatele povídek s venkovskou tematikou. Práce představuje Hlinku nejen jako spisovatele, ale především jako muže mnoha jiných povolání a zájmů. Životní cesta jej přivedla do Hrádku u Sušice do služeb šlechtické rodiny Sturmfederů. Pozornost je zaměřována na vzájemné vztahy mezi českým vlastencem a čtyřmi generacemi příslušníků německé baronské rodiny. Na hrádeckém zámku pracoval Hlinka jako vychovatel slabomyslného Ottokara Sturmfedera. Jeho výjimečné psychopedické nadání je porovnáváno s obvyklými zemskými a evropskými dobovými standardy. Dále je zde přiblížena Hlinkova politická, spisovatelská, církevní kariéra a jeho další zájmy. Uvedeny jsou rovněž jeho kontakty s významnými představiteli uměleckého a politického života, které pomáhají dotvářet obraz Hlinkovy osobnosti.
|
|
|
Možnosti využití živé kultury v procesu animace kulturní památky - Poděbradského zámku
Potměšilová, Helena ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce zkoumá vliv živé kultury na vývoj a rozvoj zámeckého areálu v posledních desetiletích. V teoretické části se zabývá významem termínů animace kultury, animace kulturního dědictví, animátor, živá kultura, kulturní identita, lokální kultura a zabývá se otázkou "Proč animovat?". V praktické části je popsán historický vývoj národní kulturní památky od jejího vzniku až do dnešních dob včetně vlastnických vztahů, popis současných kulturních aktivit v prostorách zámku i v jeho okolí, vliv lázní Poděbrady na kulturní dění. Vznik a program kulturního informačního centra, jako zdroj živé kultury v zámeckém areálu.
|
|
|
Nepřístupné a nevyužívané kulturní památky s ohledem na jejich budoucí využití a zhodnocení
Šťastný, Robert ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá situací chátrajících kulturních památek v České republice, popisuje příčiny i možné důsledky tohoto stavu. Po rozboru procesu obnovy památek a jeho financování se práce zabývá svým hlavním cílem, tedy možnostmi využití nemovitých kulturních památek, neboť pouze smysluplná funkce a oživení těchto historických staveb jim může zajistit dlouhodobou stabilitu. Nakonec se práce snaží aplikovat poznatky z teoretické části na konkrétním případě chátrající památky -- zámku Brnky ve středních Čechách.
|
|
| |
|
|
Průzkum možností dalšího rozvoje cestovního ruchu na Státním zámku Jaroměřice nad Rokytnou
Kafková, Pavla ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Petr, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na situaci zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou v létě 2010. V teoretické části je popsán cestovní ruch, jeho formy, druhy a historie. Dále práce popisuje kulturní cestovní ruch, jeho přínosy a omezení. Popisuje také kulturní destinace a jejich typické produkty -- expozice. Na konci teoretické části je vysvětlen marketing cestovního ruchu, kam spadá i průzkum trhu v oblasti cestovního ruchu a komunikace s veřejností. V praktické části je více popsán průzkum názorů návštěvníků zámku. V dotazníku byly uvedeny otázky týkající se spokojenosti návštěvníků s prohlídkovými trasami a dalšími službami poskytované zámkem. Na základě dotazníkového šetření byl popsán typický návštěvník -- respondent a doporučení pro Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou.
|
|
|
Financování a účetnictví kulturních památek v konkrétních podmínkách Státního zámku Žleby
Havránková, Bohdana ; Takáčová, Hana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá kulturními památkami a dále Národním památkovým ústavem, který státní kulturní památky spravuje. V teoretické části se věnuji financování kulturních objektů prostřednictvím dotačních programů Ministerstva kultury České republiky a dále oceňováním a následným zaevidováním kulturních předmětů do účetnictví pod částkou 1 Kč. Praktická část se zaměřuje na konkrétní objekt, státní zámek Žleby, kde analyzuji hospodaření objektu v letech 2008 -- 2010 a srovnávám rozdílný přístup ke správě objektu u kastelánky Mgr. Věry Beňové a současného kastelána pana Tomáše Řehoře.
|
host ::
RSS.