Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozdíly v množství a složení mléka dojnic chovaných konvenčně a ekologicky
Boubínová, Markéta
V práci jsou srovnány dva chovy z oblasti Svratecka, zaměřené na chov dojnic českého strakatého skotu. Jeden hospodaří konvenčně a druhý ekologicky. Práce se zaměřuje zejména na analýzu rozdílů v množství a složení mléka. Množství mléka bylo sledováno v měsíčních intervalech, po dobu jednoho kalendářního roku. Kromě množství mléka, byl ve vzorku sledován také obsah tuku, bílkovin a laktózy. Dále bylo přihlédnuto k pořadí laktace a ke dni laktace. Pozornost byla věnována i složení krmné dávky u ekologicky chovaných dojnic a dále počtu somatických buněk a tukuprosté sušiny v mléce. Bylo zjištěno, že ekologicky chované dojnice vykazovaly trvale nižší užitkovost, která byla často statisticky průkazná. Další faktory se lišily v závislosti na složení krmné dávky a ročním období. Obsah tuku a bílkovin měl tendenci k vyšším hodnotám v ekologickém chovu. Množství laktózy bylo mezi chovy rozdílné pouze minimálně.
Zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz a ve vybraném mléčném produktu
PECOVÁ, Lenka
Při technologickém zpracování suroviny nastávají v mléce změny, které mají vliv i na vlastnosti mléčného tuku. Mléčné výrobky mohou mít v porovnání s původní surovinou odlišné vlastnosti. Chemické a mikrobiální pochody mohou výskyt a zastoupení jednotlivých mastných kyselin měnit a ovlivňovat tak nutriční hodnotu výrobku. Cílem diplomové práce bylo posouzení zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz a vyhodnocení rozdílů ve spektru mastných kyselin v kozím mléce a z něj vyrobeného jogurtu.
Genetické markery asociované s technologickou a výživnou hodnotou kravského mléka
PAVELCOVÁ, Kateřina
Práce pojednává o technologicky a výživově zajímavých genetických markerech, genech ovlivňujících mléčnou užitkovost a kvantitativní parametry mléka. Nejvýznamnější genetické markery zahrnují geny asociované s množstvím a kvalitou mléčných proteinů a mléčného tuku. Genetické markery mohou pomoci ve šlechtitelských programech pro zpřesnění selekce žádoucích zvířat.
Vliv zdravotního stavu dojnic na množství, složení a technologické vlastnosti jejich mléka
Justová, Andrea
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vliv zdravotního stavu dojnic na množství, složení a technologické vlastnosti mléka. Hodnocené vzorky mléka byly odebírány od dojnic českého strakatého skotu ve společnosti Bohuňov a.s. Celkově bylo od dojnic odebráno 20 vzorků mléka. Hodnotilo se množství mléka, u vzorků složení a technologické vlastnosti mléka. Mezi složkové ukazatele patřily: obsah bílkovin, tuku a tukuprosté sušiny. Z technologických vlastností byly hodnoceny: syřitelnost, kvalita sýřeniny, měrná hmotnost, bod mrznutí, titrační a aktivní kyselost. Byly zjištěny průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů (zdravé vs. kulhající dojnice): obsah bílkovin 3,11 vs. 3,14 g.100g-1; obsah tuku 3,80 vs. 4,06 g.100g-1; obsah laktózy 4,64 vs. 4,69 g.100g-1; obsah tukuprosté sušiny 8,45 vs. 8,54 g.100g-1; hustota 1,0287 vs. 1,0289 g.cm-3; bod mrznutí -0,5389 vs. -0,5210 °C; aktivní kyselost pH 6,82 vs. 7,17; titrační kyselost 6,41 vs. 5,67 SH; syřitelnost 208 vs. 213 sec a třída kvalita sýřeniny 2,64 vs. 2,60. Bylo zjištěno, že statisticky průkazné (P < 0,01) rozdíly byly naměřeny u aktivní kyselosti. Rozdíly dalších parametrů byly statisticky neprůkazné (P > 0,05).
Hodnocení směsných krmných dávek pro dojnice pomocí jejich posouzení na separátoru krmiv
Tomášková, Andrea
Cílem práce bylo zjistit a posoudit strukturu praktické krmné dávky v podniku s chovem více než 3300 kusů dojnic na separátoru částic. Pro pokus byl zvolen Penn State separá-tor částic (PSPS) vyvinutý v roce 2002 a jeho vylepšený model z roku 2013. Pokus pro-bíhal na Farmě Majcichov, a.s., na Slovensku. Celková doba pokusu byla 16 týdnů. Bě-hem pokusu byla sledována struktura krmné dávky, užitkovost a žravost dojnic, počet zvířat ve skupině a průměrné dny laktace skupiny. Kvalitativní složení mléka bylo hod-noceno pomocí poskytnutých dat rozborů mléka z mlékárny. Data byly zprůměrovány za jednotlivé týdny. Ve sledovaném období byla velikost částic v krmivu stabilní, neobjevi-ly se žádné výkyvy ve struktuře a obsahu vlákniny, nebylo možné posoudit jejich vliv na užitkovost dojnic. Na horním sítu (19 mm) se zachytilo v průměru 2,5 +- 0,83 % čás-tic, na středním sítu (8 mm) 48,7 +- 7,44 % částic, na spodním sítu (1,18 mm) 26,3 +- 1,98 % částic a na dno separátoru se proselo 22,5 +- 7,18 % částic. Denní užitkovost byla v průměru 35 litrů mléka o tučnosti 3,77 % a obsahu bílkovin 3,25 %. Bylo zjištěno, že na obsah mléčného tuku a dalších složek mléka měl velký vliv tepelný stres dojnic.
Sledování jakosti kozího mléka různých malochovatelů
Svobodová, Vendula
Bakalářská práce se zabývá hodnocením jakosti kozího mléka u malochovatelů. V České republice má chov koz mnohaletou tradici. V posledních letech obliba kozího mléka roste a je vyhledáváno jako zdravá, dietní potravina. Důsledkem tohoto trendu je zvyšující se počet chovatelů a zejména malochovatelů koz. V bakalářské práci je zmíněn historický a současný stav chovu koz ve světě i v České republice. Je rozebráno složení kozího mléka a jeho vlastnosti a hygienické požadavky. Součástí práce je také laboratorní hodnocení mléka dvou plemen koz chovaných u malochovatele.
Zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz.
SAMOHEJLOVÁ, Kamila
Práce se zabývá posouzením zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz na vybrané farmě a sledováním zastoupení významných mastných kyselin v rámci vybraných faktorů. Odběry vzorků proběhly v letech 2010 a 2011, byly provedeny celkem tři odběry v různém stádiu laktace. Hodnocení mastných kyselin bylo provedeno jak v rámci skupin, tak pro významné kyseliny samostatně. Do práce bylo zahrnuto také hodnocení jakostních ukazatelů kozího mléka a dojivosti.
Změny složení mléka klisen v průběhu laktace
VRÁNOVÁ, Vendula
Cílem práce bylo zjistit složení mléka klisen v jednotlivých fázích laktace a změny v obsahu složek, ke kterým v průběhu laktace dochází. Dále byla zkoumána variabilita v obsahu složek mléka mezi klisnami a případná souvislost v obsahu jednotlivých složek mléka. Byly zjištěny průměrné hodnoty obsahu tuku (1,5%), bílkovin (1,62%), laktózy (6,55%) a sušiny (9,78%) v průběhu pěti měsíců laktace. Bylo zjištěno, že v průběhu laktace klesá obsah tuku (z 1,7% na 1,3%) a bílkovin (z 1,75% na 1,48%). Obsah laktózy a sušiny se nemění. Vyšší variační koeficient byl zjištěn u tuků a bílkovin (mezi 16 -17%), nižší u obsahu laktózy a sušiny (5-6%). Byla zjištěna souvislosti mezi obsahem bílkovin a tuků. Naopak nebyla prokázána souvislost mezi obsahem laktózy a bílkovin, ani mezi obsahem tuku a laktózy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.