|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Extrakce vybraných flavonoidů bezu černého pro potravinářské účely
Grulichová, Hana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením množství rutinu a kvercetinu v listech a ve větvičkách různých druhů bezu černého. Zjištěné hodnoty byly porovnány s významnými zdroji těchto látek. Pro získání látek z rostlinné matrice byla použita medota extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE – pressurized solvent extraction, PHWE – pressurized hot water extraction). Podmínky použité pro extrakci pomocí PSE byly teplota 120 °C, tlak 150 barů a 3 cykly po 5 minutách. U extrakce pomocí PHWE byla pro rutin z listů použita teplota 80 °C, tlak 150 barů, 3 cykly po 5 minutách a pro kvercetin se použila teplota 100 °C, ostatní podmínky se nastaveny stejně. Analýza rutinu a kvercetinu byla provedla pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s použitím detektoru diodovým polem (HPLC-DAD), ale byla sledována pouze vlnová délka 360 nm. Látky byly separované přes kolonu SUPELCOSILTM LC 8DB (velikost částic sorbentu 5 µm; rozměry kolony 250x4,6 mm). Mobilní fáze byla směs methanolu: vody: kyseliny mravenčí v poměru 36: 61,5: 2,5 při pH 2,17 2,28, nastavený průtok byl 0, 7 ml/min a velikost dávkovací smyčky 10µl. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech planého druhu bezu černého při extrakci methanolem i vodou. Vodou byla extrakce účinnější a bylo získáno 5, 58 mg rutinu z jednoho gramu vzorku planého bezu černého. Nejnižší množství bylo stanoveno v Sambucus nigra Körsör, kde bylo pouze 0,13 mg/g (při extrakci vodou). Kvercetin nebyl v listech stanoven u žádné druhu bezu černého. Ve větvích se nacházely oba stanovované flavonoidy. Rutin byl ve velmi malém množství stanoven v planém druhu, ale ve šlechtěných odrůdách bylo stanoveno významné množství této látky. Naopak kvercetin, který se po stanovování optimálních podmínek pro extrakci zdál být významnějším z hlediska množství, nebyl v některých šlechtěných odrůdách detekován. Největší množství kvercetinu se nacházelo v planém druhu bezu černého, a to 0,24 mg/g. Největší množství rutinu bylo stanoveno v Sambucus nigra Albida, 2,33 mg/g.
|
|
|
Přehled současných preparátů - doplňků stravy uplatňující se při výživě mozkové tkáně
Fojtíková, Veronika ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na užívání doplňků stravy. Dotazníkovou studií bylo zjišťováno, jaké doplňky stravy jsou užívány nejvíce, jak často a v jakém období jsou nejčastěji užívány a jakým formám přípravků dává populace přednost. Další část práce byla cíleně zaměřena na přípravky pro podporu mozkové činnosti, konkrétně na přípravky s obsahem Ginkgo biloba. Po tříměsíčním testování přípravku GINGO PLUS byl dotazníkovou studií hodnocen vliv na prokrvení končetin, paměť a na soustředěnost u různých věkových skupin populace. Pro rychlou analýzu vybraných doplňků stravy s obsahem Ginkgo biloba byla testována HPLC metoda.
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Listová zelenina jako zdroj výživově významných fenolických látek
TRÖSTLOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o obsahu fenolických látek v salátových rostlinách. Část této rozsáhlé skupiny rostlinných látek tvoří flavonoidy, které jsou významné svoji lehkou dostupností a významnou biologickou aktivitou. Do popředí pozornosti se dostává především rutin a kvercetin. Tyto látky se vyznačují příznivými biologickými účinky. Mají antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné radikály. Flavonoidní látky jsou používány v lékařství a mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Obsah fenolických látek ve vybraném vzorku byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) u deseti druhů salátových rostlin. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný materiál. Největší obsah kvercetinu byl nalezen u listového salátu pěstovaného na venkovním záhoně. Hodnota 48 600 mg/kg sušiny vysoce převyšovala obsahy kvercetinu ostatních rostlin. Z dalších fenolických látek byly nalezeny kyseliny rozmarinová, chlorogenová a kávová. Dále byly nalezeny deriváty kyseliny kávové a barviva.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
|
Změny obsahu vybraných fenolických látek při zpracování léčivých rostlin
GROŠAFTOVÁ, Blanka
Práce byla zaměřena na změnu obsahu vybraných fenolických látek při zpracování a během skladování léčivých rostlin.Malou, ale významnou skupinou fenolických látek jsou flavonoidy.Největší pozornost v této práci byla věnována kvercetinu a rutinu.Obsah kvercetinu a rutinu byl stanoven metodou kapilární elektroforézy v případě 6 léčivých rostlin, běžně používaných v tradičním a moderním lékařství.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.
DĚKANOVÁ, Zdeňka
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.Pro stanovení obsahu fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody a to metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metoda vysoceúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzovány byly dva kulturní druhy rodu Spinacia a Atriplex, tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Chenopodium a tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Atriplex. Analyzovány byly listy a květenství jednotlivých druhů rostlin.Metodou MECC byl stanoven obsah celkového kvercetinu a rutinu. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v listech lebedy zahradní (4240 mg/kg sušiny), nejnižší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v květenství lebedy hrálovité (19,6 mg/kg sušiny). Rutin byl stanoven pouze ve čtyřech vzorcích, ostatní vzorky obsahovaly rutin pod mezí stanovitelnosti. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech merlíku bílého (868 mg/kg sušiny).
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.
|
host ::
RSS.