|
|
Studium adice thiolů na biliverdin, syntéza značených bilirubinů
Felklová, Veronika ; Lešetický, Ladislav (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Biliverdin a bilirubin jsou žlučová barviva, která jsou degradačními produkty hemu. Biliverdin (BV) je zelenomodré barvivo, které je meziproduktem rozkladu tetrapyrolového jádra hemu působením enzymu hemoxygenázy (HO). Konečným produktem této degradace je žlutohnědé barvivo bilirubin (BR), který vzniká z BV díky enzymu biliverdinreduktáze (BVR). Normální a mírně zvýšená hladina bilirubinu v plazmě má cytoprotektivní vlastnosti, naopak vysoké hodnoty bývají často cytotoxické. U případů těžké nekonjugované hyperbilirubinemie (u novorozeňat), se nekonjugovaný bilirubin (UCB) usazuje v centrální nervové soustavě (CNS) a způsobuje tak bilirubinem vyvolanou neurologickou dysfunkci (BIND). Bohužel je zde omezení pro zjištění patofyziologie UCB, které je způsobené obtížným určením obsahu a rozdělení UCB ve tkáních a biologických tekutinách. Hlavním cílem této práce je proto objevení a začlenění ojedinělých metod, které budou základem při zjišťování distribuce bilirubinu. Tento pokrok by měl významný vliv na studium neurotoxicity bilirubinu u novorozeňat. Tato metoda je založená na radioaktivním označení UCB. Přednostně se na navázání vhodné funkční skupiny (thioly) použije atom C10, protože v této poloze by se konformace značeného bilirubinu neměla změnit. A následně se nukleofilní substitucí do molekuly...
|
|
|
Gilbertův syndrom
Šimáková, Eva ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Kučerová, Mária (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na určení genealogické frekvence homo- a heterozygotů u mutací v promotorové oblasti UGT 1A1 genu, tj. mutaci typické pro Gilbertův syndrom. Vysvětluje vznik, symptomy, patologii i terapii tohoto syndromu. Diskuse zahrnuje možný ochranný účinek této polymorfní mutace, který se může projevit sníženou četností cévních onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ateroskleróza, plicní embolie atd.). Významný je rovněž podíl na snížení stresu při hyperbilirubinémii. Práce byla prováděna ve spolupráci s laboratoří GENVIA s.r.o.
|
|
|
Aspekty laboratorní diagnostiky novorozenecké žloutenky, porovnání dvou laboratorních metod a POCT metody stanovení bilirubinu
SLÁMOVÁ, Martina
Tématem mojí bakalářské práce byla laboratorní diagnostika žloutenky novorozenců. Spočívá ve stanovení koncentrace bilirubinu v plné krvi nebo v plazmě. Hodnotila jsem vzájemnou korelaci a možnost zastupitelnosti dvou laboratorních metod založených na různých principech stanovení, v různých typech biologických materiálů, pomocí statistického vyhodnocení laboratorních výsledků. Problematiku stanovení bilirubinu u novorozenců jsem pojala komplexně a do hodnocení jsem zahrnula i porovnání POCT měření hladiny bilirubinu s laboratorně stanovenou koncentrací bilirubinu v krvi. Teoretická část obsahuje obecné údaje o typech žloutenek a metabolismu bilirubinu v organismu. Dále pak informace týkající se samotné žloutenky novorozenců. Popsala jsem zde příčiny vzniku, zdravotní rizika pro novorozence, která z hyperbilirubinémie vyplývají a uvedla také možnosti terapie. Podklady pro vyhodnocení metod stanovení bilirubinu jsem získala na základě experimentu. Probíhal v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na souboru 120 novorozenců. Soubor tvořili termínoví i předtermínoví novorozenci, 37 z nich bylo v průběhu experimentu léčeno fototerapií. Ve vzorku plné krve jsem stanovila koncentraci bilirubinu metodou přímé fotometrie na analyzátoru Cobas b221. Zbylý materiál v odběrové nádobce jsem odstředila a v separované plazmě stanovila koncentraci bilirubinu chemickou azokopulační metodou na analyzátoru Integra 400 plus. Měření POCT prováděly dětské zdravotní sestry na oddělení. Jedná se o neinvazivní měření bilirubinu novorozenců pomocí transkutánního bilirubinometru JM-103 Konica Minolta Hill-Room Air-Shields. K posouzení korelace výsledků jsem použila statistickou metodu lineární regrese (Passing-Bablok) a metodu diferenčního grafu (Bland-Altman). Ze statistického vyhodnocení vyplývá, že laboratorní metody vůči sobě vykazují velmi dobrou korelaci vyjádřenou korelačním koeficientem r = 1,025 a průměrnou diferencí -1,41 umol/l. Pro posouzení měření bilirubinu POCT, jsem použila metodu přímé fotometrie, jako metodu srovnávací. Korelační koeficient sice dosahoval hodnoty 0,803, ale průměrná diference mezi oběma metodami činila -45,6 umol/l. Z těchto údajů vyplývá, že hladiny bilirubinu novorozenců měřené transkutánním bilirubinometrem byly nižší v porovnání s koncentrací bilirubinu stanovenou laboratorní metodou. Z řady studií vyplývá, že měření bilirubinu v režimu POCT pomocí transkutánního bilirubinometru poskytuje mnohdy podhodnocené výsledky. Z tohoto důvodu je nutné, výsledky měření z oblasti diskriminačních hodnot, ověřit v laboratoři. Transkutánní měření bilirubinu novorozenců je spolehlivá screeningová metoda, která eliminuje četnost krevních odběrů u novorozenců. Obecně se nedoporučuje provádět transkutánní měření za podmínek fototerapie, což jsem potvrdila výsledky svého experimentu. Jediný způsob sledování efektu této terapie, při jejím současném provádění, je laboratorní stanovení koncentrace bilirubinu. Z výsledků mojí studie vyplývá, že stanovení koncentrace bilirubinu novorozenců metodou přímé fotometrie v plné krvi výborně koreluje se stanovením chemickou metodou v plazmě. Tato metoda může plnohodnotně nahradit metodu chemickou. Upřednostňuji metodu přímé fotometrie v plné krvi. Na vyšetření je potřeba malé množství vzorku, před analýzou není třeba separace, výsledek je rychle dostupný, obsluha i údržba analyzátoru je jednoduchá. V současné době bývá rovněž obvyklé, že tyto typy analyzátorů, opatřené modulem pro přímé měření novorozeneckého bilirubinu, se často využívají jako POCT přístroje u lůžka pacienta.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií
SEKALOVÁ, Monika
Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií. Teoretická část je zaměřena na fyziologického a nedonošeného novorozence, anatomii a fyziologii krve, problematiku novorozenecké hyperbilirubinémie, ošetřovatelský proces a klasifikační systémy NANDA a NIC. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu práce. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou na Neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u donošeného a nedonošeného novorozence s hyperbilirubinémií. Bylo zjištěno, že specifika se týkaly zejména v monitoraci fyziologických funkcí, frekvenci měření transkutánní bilirubinometrie, v polohování novorozence při fototerapii, v ordinované teplotě uvnitř inkubátoru a ve stravování dětí. Potřebné informace byly zjišťovány pomocí rozhovorů se sestrami, z obsahové analýzy dokumentace a pozorováním. Na základě zjištěných informací byly vypracovány kazuistiky. Výzkumný vzorek tvořili dva novorozenci s hyperbilirubinémií. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA s dg. Novorozenecká žloutenka a NIC Fototerapie: novorozenec. Bylo zjištěno, že by sestry pozměnily některé určující znaky i související faktory u dg. Novorozenecká žloutenka (00194) a také intervence z NIC Fototerapie: novorozenec (6924). Většina z nich se shodla, že by tyto klasifikace v péči o novorozence používat nechtěly. Informace byly zjišťovány pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami. Výsledky práce by mohly být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče u novorozenců s hyperbilirubinémií.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.