| |
|
Porovnání separační účinnosti v jednotlivých stupních technologické linky úpravy pitné vody
Šípková, Helena ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na technologické procesy probíhající během úpravy pitné vody. Hlavní důraz je kladen na sledování ukazatelů, které indikují přítomnost organických látek ve vodě a informují o biologické stabilitě upravované vody. Praktická část je soustředěna na porovnávání separační účinnosti jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody monitorováním parametrů chemická spotřeba kyslíku manganistanem, absorbance měřená při 254 nm, biosestonu, kultivovatelných mikroorganismů a asimilovatelného organického uhlíku.
|
| |
|
Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody
Sichrová, Kateřina
Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na které již konvenční proces úpravy vody založený na koagulaci/flokulaci často nestačí. Tato disertační práce se zabývá studiem pokročilých metod odstraňování obtížně koagulovatelných látek, zvláště pak adsorpcí, při úpravě vody. Zvláštní důraz je kladen na odstraňování manganu, látek produkovaných fytoplanktonem (AOM) a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS). V souvislosti s antropogenními mikropolutanty byla pozornost věnována i jejich výskytu a interakcím ve vodním prostředí. V rámci výzkumu byl syntetizován nový adsorbent na bázi TiO2 za účelem odstraňování Mn2+ . Vzhledem ke skutečnosti, že připravený adsorbent vykazoval vysokou účinnost odstranění Mn2+ v širokém rozsahu hodnot pH ve srovnání s konvenční metodou demanganizace, kde je pro účinné odstranění manganu potřeba dosáhnout velmi vysokých hodnot pH, může sloužit jako vhodná alternativní metoda demanganizace. V souvislosti s odstraňováním AOM byl zkoumán vliv vlastností roztoku na adsorpci na různé typy granulovaného aktivního uhlí (GAU). Bylo zjištěno, že účinnost adsorpce AOM je ovlivněna nejen charakterem adsorbované látky a použitého adsorbentu, ale dále...
|
|
Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody
Fialová, Kateřina ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Mašín, Pavel (oponent) ; Brányik, Tomáš (oponent)
Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na které již konvenční proces úpravy vody založený na koagulaci/flokulaci často nestačí. Tato disertační práce se zabývá studiem pokročilých metod odstraňování obtížně koagulovatelných látek, zvláště pak adsorpcí, při úpravě vody. Zvláštní důraz je kladen na odstraňování manganu, látek produkovaných fytoplanktonem (AOM) a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS). V souvislosti s antropogenními mikropolutanty byla pozornost věnována i jejich výskytu a interakcím ve vodním prostředí. V rámci výzkumu byl syntetizován nový adsorbent na bázi TiO2 za účelem odstraňování Mn2+ . Vzhledem ke skutečnosti, že připravený adsorbent vykazoval vysokou účinnost odstranění Mn2+ v širokém rozsahu hodnot pH ve srovnání s konvenční metodou demanganizace, kde je pro účinné odstranění manganu potřeba dosáhnout velmi vysokých hodnot pH, může sloužit jako vhodná alternativní metoda demanganizace. V souvislosti s odstraňováním AOM byl zkoumán vliv vlastností roztoku na adsorpci na různé typy granulovaného aktivního uhlí (GAU). Bylo zjištěno, že účinnost adsorpce AOM je ovlivněna nejen charakterem adsorbované látky a použitého adsorbentu, ale dále...
|
|
Výskyt a odstraňování znečišťujících organických látek při úpravě pitné vody
Prokopová, Michaela ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Brányiková, Irena (oponent) ; Kříženecká, Sylvie (oponent)
Znečištění vodních zdrojů jak přírodními organickými látkami, tak antropogenními mikropolutanty je celosvětovým problémem s významným dopadem na upravitelnost vody a kvalitu pitné vody. Jedním z aktuálních témat je proliferace buněk řas a sinic a s tím související uvolňování organických látek produkovaných během jejich životního cyklu (AOM). Přítomnost AOM ve zdrojích pitné vody může ovlivňovat organoleptické vlastnosti vody nebo vést ke vzniku vedlejších produktů dezinfekce, a to zejména v případě vysokého podílu neproteinové frakce AOM, která je konvenční úpravou pitné vody založenou na koagulaci/flokulaci obtížně odstranitelná. Část disertační práce je proto věnována složení a charakterizaci AOM, jejich chemické koagulaci i elektrokoagulaci a posouzení procesu ozonizace ve vztahu k odstraňování neproteinové frakce AOM při úpravě pitné vody. Druhá část disertační práce se zabývá výskytem, charakterizací a odstraňováním perzistentních antropogenních látek, a to mikroplastů (MPs) a per- a polyfluorovaných organických sloučenin (PFAS), při úpravě pitné vody. Na základě výsledků ozonizace neproteinové složky AOM bylo zjištěno, že v závislosti na podmínkách ozonizace (dávka O3, hodnota pH) dochází ke změně povrchového náboje, molekulové hmotnosti nebo k částečné mineralizaci těchto látek. Při...
|
|
Léčiva v pitné vodě a jejich odstraňování
Benešová, Tereza ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Vašatová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přítomnost léčiv v pitné vodě a jejich efektivní odstranění. První část práce podrobně popisuje cestu, jak se léčiva dostávají do povrchových vod, které mohou sloužit jako zdroj pro pitnou vodu. V České republice to jsou zdroje pitné vody pro Prahu a její okolí. Protože filtrace, flokulace/koagulace není dostatečně účinná, odstraní pouze 20 % z léčiv jako jsou ibalgin, karbamazepin, naproxen a diklofenak. Je tedy nutné doplnit úpravny pitné vody o další procesy, jako je např. adsorpce na aktivním uhlí, která odstraňuje až 98 %, ozonizace a pokročilé oxidační procesy, s účinností až 99 % a UV/chlor odstraňuje až 80 % léčivých látek. Zjistila jsem, že sledování léčiv v pitné vodě není systematické a chybí stanovení případných limitů. Bylo zjištěno, že úpravna vody Želivka provádí testy na léčiva pouze jednou ročně, což považuji za nedostatečné. Myslím si, že je vhodné provádět častější analýzy léčiv v pitné vodě, abychom měli průběžný přehled o situaci. Dále neexistují žádné dlouhodobé studie zkoumající vliv léčiv obsažených v pitné vodě na lidské zdraví. Je zásadní, abychom se těmito otázkami vážně zabývali a zahájili dlouhodobé studie na téma vlivu léčiv v pitné vodě na lidské zdraví. Tímto způsobem budeme mít jasnější přehled o rizicích a budeme schopni...
|
|
Účinnost úpravy vody s použitím granulovaného aktivního uhlí
Poděbradská, Tereza ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím aktivního uhlí při úpravě vody, a to zejména při odstraňování pesticidních látek. Práce se skládá ze dvou částí – části teoretické a části praktické. V teoretické části je rozebrána problematika aktivního uhlí jako materiálu včetně jeho nejdůležitějších vlastností pro využití ve vodárenství. Dále je zde popsán proces adsorpce a provedena charakteristika pesticidních látek, způsob jejich vniku do vodního prostředí a možnosti jejich odstranění. Praktická část práce popisuje provedený laboratorní experiment, jehož cílem bylo porovnat účinnost čtyř různých typů aktivního uhlí na odstraňování relevantního metabolitu acetochlor ESA ze vzorku vody.
|
| |
|
Per- a polyfluoroalkylované sloučeniny v pitné vodě
Skalický, Daniel ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Per- a polyfluoroalkylované sloučeniny jsou syntetické organické látky, které mají kvůli jejich fyzikálně- chemickým vlastnostem vysoké uplatnění v mnoha spotřebitelských výrobcích, jako jakou hasící pěny nebo čisticí prostředky. V souvislosti s celosvětovým použitím a jejich dlouhé době setrvání v životním prostředí, byly nalezeny jejich koncentrace i v odlehlých oblastech bez přímých okolních zdrojů, včetně rostlin, živočichů a lidí. Koncentrace PFAS v povrchových vodách a podzemních vodách se pohybují v jednotkách až desítkách ng/l, v případě silných bodových zdrojů až stovkách ng/l. V mořích a oceánech jsou koncentrace PFAS kvůli ředění nejčastěji v řádu jednotek až desítek pg/l. Kvůli jejich negativním účinkům na lidské zdraví byly 2 nejčastěji diskutované sloučeniny perfluorooktanová kyselina a perfluorooktansulfonát zařazeny mezi perzistentní organické polutanty. Na základě toxikologických studií se však jeví jako toxických i mnoho dalších sloučenin z této skupiny, proto jsou některými státy zavedeny doporučené limity pro jejich omezení. Pitné vody mají koncentrace v řádech jednotek až desítek ng/l, a tak obecně nepřekračují doporučující hodnoty. V oblastech bodových znečišťujících zdrojů jsou však hladiny PFAS silně zvýšené, a proto by se měl brát zřetel na jejich identifikaci a následné...
|