|
|
Česká republika a přijetí eura na pozadí makroekonomických nerovnováh
Caletka, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce si dává za cíl zjistit, zda je Česká republika připravena na vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie, která je spojena s přijetím společné měny euro, a to z hlediska plnění formálních vstupních kritérií a také z hlediska sladěnosti české ekonomiky se zbytkem eurozóny. Na tomto základě vyhodnotit, zda je pro ČR výhodné přijmout euro. V první části práce jsou představeny jednotlivé stupně regionálních integrací, dále teorie optimálních měnových oblastí a správa ekonomických záležitostí v Evropské unii. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení připravenosti ČR na vstup do eurozóny ze tří pohledů. Nejprve je vyhodnoceno plnění nominálních konvergenčních kritérií. Reálná konvergence a makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny jsou posouzeny za použití shlukové analýzy. Druhý přístup je analýza, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast. V závěru jsou představeny zkušenosti tří zemí východního rozšíření s přechodem na společnou měnu.
|
|
|
Analýza nominální a reálné konvergence zemí Visegrádské skupiny
Černý, Robert ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza nominální a reálné konvergence zemí Visegrádské skupiny k zemím EU-15. Pomocí zvoleného regresivního modelu lze konstatovat, že v letech 2004-2008 došlo k Beta - konvergenci zemí V4 k uskupení EU-15. To však neplatilo pro krizové období 2008-2012, ve kterém zaostávalo především Maďarsko. Byl dokázán pozitivní vztah reálné a nomi-nální konvergence, čímž se potvrdila platnost Balassa-Samuelsonova efektu pro země EU. Česká republika vykazovala vždy nižší cenovou hladinu, než by odpovídalo jejímu HDP na obyvatele, nicméně v čase se přibližovala k regresivní přímce. U ostatních zemí V4 byl za-znamenán opačný průběh. Během období 2004-2012 nejlépe plnila Maastrichtská konver-genční kritéria ze zemí V4 Česká republika, naopak nejhorší pozici mělo na konci sledované-ho období Maďarsko.
|
|
| |
|
|
Reálná a cenová konvergence České republiky a nových členských států Evropské unie
Nováková, Veronika ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konvergencí evropských států, zjišťuje vliv vstupu nových států do Evropské unie v roce 2014 na průběh konvergence. Analyzována je reálná i cenová konvergence pomocí konceptů beta konvergence a sigma konvergence. Testován je také Balassa Samuelsonův efekt, který je východiskem pro cenovou konvergenci a zároveň udává vztah mezi reálnými a cenovými veličinami. Cenová a reálná konvergence byla potvrzena pro celé sledované období od roku 1995 do roku 2013. Rok 2004, ve kterém došlo k posílení integračního vztahu mezi evropskými státy, byl pro reálnou konvergenci významný a urychlil ji. Pro cenovou konvergenci nebyl rok 2004 potvrzen jako zlomový. Přes podobný průběh konvergencí, byla cenová konvergence více ovlivněna krizí v roce 2008, od tohoto roku je patrná cenová divergence. Přítomnost Balassa Samuelsonova efektu byla potvrzena. Přes komplikace měření intenzity efektu, dělením sektorů na obchodovatelné a neobchodovatelné, jsou odpovídající hodnoty reálné.
|
|
|
Česká republika a přijetí eura - ekonomické dopady a konvergence
Horák, Michal ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá připraveností České republiky přijmout euro jak z hlediska nominálních, tak také reálných kritérií. V první části práce je představen teoretický rámec v podobě teorie optimální měnové oblasti. Ve druhé části jsou pak analyzována jednotlivá teoretická kritéria na případu České republiky. V poslední části jsou pak analyzovány nejdůležitější dopady plynoucí z přijetí společné měny.
|
|
|
Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny
Klumparová, Adéla ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářská práce "Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny" se zabývá problematikou přistoupení České republiky k eurozóně. V první kapitole je čtenář obeznámen s historickým vývojem evropské měnové integrace, na což ve druhé kapitole navazuje integrace ČR do této měnové unie a její závazek přijmout euro zakotvený v Maastrichtské smlouvě. Třetí kapitola je zaměřena na nominální konvergenční kritéria a dosažený stupeň jejich plnění Českou republikou. V další části práce je za pomoci důkladné analýzy hodnocena samotná připravenost ČR na přijetí eura, která je posuzována z hlediska strukturální podobnosti a hospodářské sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny, a také z hlediska schopnosti ekonomiky tlumit dopady asymetrických šoků vznikajících po vstupu ČR do měnové unie. Tato kapitola je tedy zaměřena na hodnocení cyklické a strukturální sladěnosti České republiky se zeměmi eurozóny a na existenci a funkci přizpůsobovacích mechanismů. Dále jsou v práci zmiňována pozitiva a negativa vyplývající z přistoupení ČR k eurozóně, která jsou demonstrována na konkrétním případu Slovenské republiky.
|
|
|
Jednotná evropské měna a ČR - výhody, nevýhody a míra připravenosti
Trubačíková, Romana ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Tato práce se zabývá mírou připravenosti České republiky na přijetí eura, a to jednak z pohledu plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií, ale také z pohledu reálné konvergence ČR s Eurozónou. V práci jsou dále řešeny potenciální výhody a nevýhody spojené s učiněním tohoto kroku. Práce následně analyzuje dopady zavedení eura na Slovensku na jednotlivé ukazatele. Závěrem je zmíněn problém současné dluhové krize Eurozóny, která má významný vliv na rozhodování o termínu přijetí eura Českou republikou.
|
|
|
Proces reálné a nominální konvergence v ČR
Šulc, Vojtěch ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Kulbakov, Nikolay (oponent)
Cílem práce je analýza procesů reálné a nominální konvergence České republiky k průměru Evropské unie (EU-27). Text využívá komparace s ostatními evropskými tranzitivními ekonomikami (Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko). Práce zahrnuje analýzu vývoje reálného HDP na obyvatele, srovnatelné cenové hladiny, produktivity práce, zaměstnanosti, mzdových nákladů a dalších ukazatelů. Diskutována jsou i další témata jako např. alternativní ukazatele konvergence nebo možný vstup České republiky do Evropské měnové unie.
|
|
|
Teorie optimální měnové oblasti a vstup ČR do EMU
Vála, Vladimír ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda Evropská měnová unie splňuje kritéria optimální měnové oblasti, vyhodnotit nominální a reálnou konvergenci České republiky k EMU a zhodnotit přínosy a náklady plynoucí ze zavedení společné měny v České republice. Uvádím základní kritéria optimální měnové oblasti a zjišťuji, zda jsou v rámci EMU splněny. Jde o tři hospodářská kritéria, tři politická kritéria, kritérium sladěnosti hospodářského cyklu a také zde zmiňuji Brownovy testy a Klausova "českolipská" kritéria. Práce také analyzuje, zda Česká republika splňuje Maastrichtská (nominální) konvergenční kritéria a do jaké míry je dosaženo reálné konvergence. V závěru jsou uvedeny přínosy a náklady spojené s členstvím v Evropské měnové unii pro Českou republiku.
|
|
|
Komparace ekonomického vývoje Slovenska a Estonska v kontextu před a po vstupu do eurozóny
Racochová, Kristýna ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Předmětem diplomové práce "Komparace ekonomického vývoje Slovenska a Estonska před a po vstupu do eurozóny" je komplexní analýza ekonomického vývoje Estonska a Slovenska po celou dobu průběhu integračního procesu do eurozóny od roku 2004 do roku 2011. První kapitola shrnuje teoretická východiska práce a diskutuje teoretická východiska procesů nominální a reálné konvergence. V úvodní části definuji pojem nominální konvergence v kontextu měnové integrace a představuji jednotlivá maastrichtská kritéria a vlastní soubor makroekonomických ukazatelů, na základě kterých posuzuji vývoj Estonska a Slovenska v analytické části práce. Druhá část práce je zaměřena na hodnocení vývoje nominální a reálné konvergence estonské a slovenské ekonomiky ke státům eurozóny a mezi sebou navzájem na základě vývoje vybraných ukazatelů. Třetí část práce se věnuje závěrečnému shrnutí a komparaci ekonomického vývoje probíhající nominální a reálné konvergence v Estonsku a na Slovensku a posouzení rozhodnutí načasování vstupu Estonska a Slovenska do eurozóny.
|
host ::
RSS.