|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Life Cycle Assessment of water treatetment technology
Cabejšková, Zuzana ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Institute for Environmental Studies Ecology and Environmental Protection Environmental Protection Bachelor Thesis - Abstract Life Cycle Assessment of Water Treatment Technology Posuzování životního cyklu výroby pitné vody Author: Zuzana Cabejšková Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Prague, May 2012 Abstrakt (Česky) Tato bakalářská práce je zaměřena na posuzování životního cyklu (Life Cycle Assesment, LCA) dvou úpraven vody (ÚV) v České republice. První ÚV se nachází v Hrdějovicích v jižních Čechách a využívá podzemní zdroj surové vody. Druhá ÚV leží ve středních Čechách a upravuje povrchovou vodu z nádrže Želivka. Pro účely této LCA studie bylo uvažováno čerpání surové vody a její následná úprava. Další fáze životního cyklu pitné vody, jako je například distribuce, nebyly zahrnuty. Vodárenské společnosti poskytly údaje o spotřebě energií a materiálů. Na jejich základě byly vyčísleny environmentální dopady 1m3 vyrobené pitné vody a bylo provedeno srovnání úpraven vody v rámci různých kategorií dopadu. Bylo zjištěno, že ÚV Hrdějovice má celkový dopad na životní prostředí čtyřnásobně nižší než ÚV Želivka. Jako nejvíce zasažené kategorie dopadu byly v obou případech identifikovány potenciál globálního oteplování, acidifikační potenciál a vyčerpání...
|
|
|
Porovnání produkce a podmínek používání kapalných biopaliv v různých zemích
Semerák, Adam ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Produkce biopaliv zažívá v posledních letech rychlý růst. Řada zemí zahájila legislativní opatření na podporu jejich rozvoje, výroby a využití v odvětví dopravy. Nicméně se také objevují rostoucí obavy ohledně ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti používání biopaliv, stejně jako jejich schopnosti skutečně splnit očekávání energetické bezpečnosti.
Tato literární rešerše se snažila za použití dostupných zdrojů informací poukázat na komplexnost a diverzitu používání a výroby kapalných biopaliv v dopravním sektoru. Konkrétně tedy bioetanolu a bionafty, které jsou nejvíce používanými biopalivy. Dále se snažila poukázat na rozdílnost vlastností a dopadů ve výrobě a používání kapalných biopaliv, stejně jako na důležitost zohlednění specifických lokálních podmínek. To bylo zkoumáno ze čtyř úhlů pohledu udržitelnosti, tedy technického, ekonomického, socioinstitucionálního a environmentálního. Pro ilustraci rozdílnosti a provázanosti dopadů celé této problematiky byly na závěr vybrány dvě země s velice rozdílným indexem lidského rozvoje, a to Malajsie a Indie.
Autor došel na základě prostudovaných literárních zdrojů k závěru, že pro úspěšnou a udržitelnou produkci kapalných biopaliv je nutné zohlednit stejnou měrou všechny zkoumané faktory a zdůraznil důležitost dalších výzkumů tohoto obnovitelného zdroje energie z pohledu zajištění budoucí energetické bezpečnosti.
|
|
|
Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území
Rejchrt, Pavel
V rámci diplomové práce s názvem Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území si kladu za cíl identifikovat areály sjezdového lyžování v chráněné krajinné oblasti Orlické hory a posoudit environmentální dopady jejich provozu. Za tímto účelem jsem nejprve vytyčil potenciální environmentální dopady lyžařských areálů na životní prostředí a společnost. Následně jsem charakterizoval oblast CHKO Orlické hory, s důrazem na přírodní podmínky a turistické využití území. Poté jsem charakterizoval jednotlivé lyžařské areály v CHKO a vymezil nejrizikovější environmentální faktory jejich provozu. Z hodnocení environmentální situace lyžařských areálů vyplývá, že největší environmentální dopady v území způsobují umělé zasněžování, ozvučení, resp. celková produkce hluku, a osvětlení areálů při provozu večerního lyžování. Další dopady způsobují doprovodné aktivity areálů a v návaznosti na působení areálů i celkový rozvoj turistického ruchu v CHKO Orlické hory.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.