|
Charakterizace PTEN domény vybraných forminů II. třídy Arabidopsis
Přerostová, Sylva ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Forminy jsou proteiny usnadňující tvorbu aktinových vláken. Ovlivňují strukturu cytoskeletu a účastní se cytokineze i směrovaného růstu. U Arabidopsis thaliana existují 2 třídy forminů, které obsahují FH1 a FH2 (Formin homology 1 a 2) doménu. Forminy třídy I mají většinou na N konci transmembránovou doménu, díky které mohou interagovat s membránami. Některé forminy třídy II obsahují PTEN doménu (Phosphatase and tensin homolog) odvozenou ze sekvence PTEN proteinů, která zřejmě ztratila funkci fosfatázy. Předpokládá se, že je schopná vazby na membránu, a to přes fosfatázovou část nebo přes C2 doménu. Tato práce byla zaměřena na formin AtFH13 z třídy II u Arabidopsis thaliana a na jeho PTEN doménu. Byly zjišťovány rozdíly mezi mutanty a kontrolou v délce kořenů u semenáčků a ve velikosti semen a semenných obalů. Na délce kořenů byl sledován také vliv dexametazonu na AtFH13. PTEN doména forminu byla pomnožena z cDNA, zaklonována do vektoru a sfúzována s YFP. Značený protein byl metodou tranzientní exprese vizualizován v pokožkových buňkách listů Nicotiana benthamiana. Mezi rostlinami mutantními v genu AtFH13 a kontrolou nebyl ve vybraných parametrech pozorován výrazný rozdíl. Dexametazon neměl na délku kořenů mutantních rostlin vliv. Semikvantitativní RT-PCR bylo prokázáno, že dexametazon nemá větší vliv ani na...
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah enzymu Rubisco u buku lesního a smrku ztepilého
Hamříková, Dominika ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován obsah enzymu Rubisco u buku lesního (Fagus sylvatica) a smrku ztepilého (Picea abies) pěstovaných v podmínkách normální (A), tj. 350 mol·mol-1 a zvýšené (E), tj. 700 mol·mol-1 koncentrace oxidu uhličitého a dále obsah Rubisco ve stinných (sh) a slunných (ex) listech, resp. jehlicích. Obsah enzymu byl stanoven metodou SDS-PAGE. Významný pokles obsahu Rubisco byl prokázán v podmínkách E proti A u stinných listů buku. V ostatních případech nebyl pokles tak významný. Při srovnání slunných a stinných jehlic se také neprokázal statisticky významný rozdíl, avšak ve stinných listech buku oproti slunným byl obsah Rubisco významně nižší a zvláště pak v podmínkách E.
|
|
Elicitins impact on the proteome of tobacco
Dokládal, Ladislav
Název česky: Vliv elicitinů na změny proteomu tabáku Abstrakt česky: Kryptogein je proteinový elicitor sekretovaný oomycetou Phytophthora cryptogea. V rostlinách tabáku je schopen indukovat rezistenci vůči P. parasitica. Na základě dříve provedeného počítačového modelování byly připraveny mutantní formy kryptogeinu s alterovanou schopností vázat steroly, fosfolipidy či obojí, přičemž schopnost vazby sterolů a transferu fosfolipidů jsme ověřili i experimentálně. Úroveň indukce syntézy reaktivních forem kyslíku (ROS) v suspenzi tabákových buněk a proteomických změn v mezibuněčné tekutině listů tabáku vyvolaných těmito mutantními elicitiny nebyla úměrná jejich schopnostem vázat či transportovat steroly a fosfolipidy. Změny v intercelulárním proteomu však odpovídaly úrovním transkripce obranných genů a rezistence vůči P. parasitica, přičemž nebyly predikovány významné změny ve struktuře připravených mutantních proteinů. Naše výsledky nejsou ve shodě s dřívějšími předpoklady a naznačují, že sterol-vazebné schopnosti kryptogeinu a jeho mutantů a s nimi asociované změny konformace -smyčky nemusí být zásadními faktory řídícími produkci ROS či indukci rezistence. Výsledky nicméně podporují význam -smyčky při interakci elicitinu s vysoce afinitním vazebným místem na cytoplasmatické membráně buněk tabáku.
|
|
Vývoj a optimalizace metodiky pro detekci GMO brambor
ČERMÁKOVÁ, Jitka
Geneticky modifikované (GM) nebo transgenní plodiny, dnes často označované jako {\clqq}Biotech plodiny`` jsou komerčně pěstovány od roku 1996. Zároveň od tohoto roku jsou komerčně pěstovány i GM brambory v USA, Mexiku, Kanadě a později v Jižní Africe, Číně a Indii. V roce 2006 byla celková plocha schválených Biotech plodin 102 milionů hektarů a Biotech plodiny byly pěstovány ve dvaadvaceti státech, jedenáct z nich bylo průmyslových a jedenáct rozvojových. Česká republika je jednou ze šesti států Evropské unie, kde jsou v současné době pěstovány Biotech plodiny. Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů pro pěstování Biotech plodin je jejich schopnost zvyšovat produktivitu a stabilitu produkce, uchovávat biodiversitu a jejich schopnost produkce obnovitelných zdrojů založených na bio-palivech, čímž se z Biotech plodin stává technologie, která chrání prostředí. Tato diplomová práce byla zaměřena na vyvinutí rychlé, přesné a levné metody, založené na PCR, pro detekci transgenu v bramborách {--} hlízách a listech, umožňující sledovat přítomnost GMO v obchodovaných bramborách a výrobcích i případnou kontaminaci prostředí.
|
|
Vliv genotypu na obsah rutinu v rostlinách rodu \kur{(Fagopyrum)}
KRÁLOVÁ, Martina
Práce byla zaměřena na zhodnocení vlivu odrůdy pohanky na obsah rutinu v jednotlivých částech rostliny i na celkovou produkci rutinu z hektaru a porovnání odrůdové variability pohanky seté a tatarské. Rutin je flavonol (kvercetin-3-O-rutinosid), označovaný též jako vitamin P, nebo také jako faktor permeability nebo propustnosti cév. Rutin zprostředkovává a stimuluje účinek vitaminu C, díky antioxidačním schopnostem příznivě působí při hypertenzi, hypercholesterolemii a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Pohanka je nejvýznamnějším zdrojem rutinu. Jedná se o jednoletou rostlinu, která patří do čeledi rdesnovité. Běžně pěstovaným druhem je pohanka setá \kur{(Fagopyrum)}esculentum)} Moench), méně využívaným druhem pak pohanka tatarská \kur{(Fagopyrum tataricum)}. Tento druh obsahuje několikanásobně vyšší množství rutinu než pohanka setá. Největší obsah rutinu u pohanky je v listech a květech a nejmenší v plodech. Pohanka tatarská má mnohem vyšší obsah v plodech než pohanka setá. Odrůdová variabilita je značná.
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
Determination of Rubisco enzyme content in leaves
Hlaváček, Viliam ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
The aim of the bachelor thesis was to optimize the conditions of the Rubisco enzyme quantity determination by the SDS-PAGE method and the determination of appropriate protein extraction method from plant tissue. Also the concentration range for which the method is linear was determined. Gels with different density ran under different voltages during the electrophoresis were tested for the aims of optimization. Also two different protein extraction methods were used. These were direct extraction to TRIS buffer and extraction with TCA/acetone method. The best results were obtained with protein separation on 8% gel and voltage of 90 V, while the volume of loaded sample was 5 µl. Under these conditions was the Rubisco great subunit band enough separated from the other protein bands, so that the densitometric evaluation provided better quality peaks with good baseline. The linearity of method under these conditions was in concentration range 0,125–1,0 mg of enzyme in 1 ml of sample. Direct extraction of the enzyme with TRIS buffer was less effective than the precipitation of proteins with trichloracetic acid in acetone followed with dissolution of the precipitate. The best buffer for the protein pellet dissolution was the thiourea buffer prepared according to Amalraj et al. [17]..
|
|
Obsah rutinu v laskavci (Amaranthus sp.)
BERANOVÁ, Kristina
Práce se zabývá stanovením obsahu flavonoidu rutinu v listech, stoncích a semenech různých druhů a odrůd amarantu. Rutin patří mezi fenolické látky, které tvoří velkou skupinu sekundárních rostlinných metabolitů. Kvercetinu a jeho glykosidu rutinu je v poslední době věnováno mnoho pozornosti díky jejich prokazatelným pozitivním účinkům na lidský organismus. Mezi hlavní z nich patří antioxidační účinky, předcházení tvorbě arterosklerického povlaku a peroxidaci lipidů a antivirová aktivita. Výzkum se zaměřuje na jejich potenciální antikarcerogenní aktivitu. Díky těmto vlastnostem se zvyšuje zájem o jejich přítomnost ve výživě. Amarant může být cenným zdrojem těchto látek.Obsah rutinu byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MEKC) v souboru sedmi genotypů amarantu. Pro analýzu byly použity lyofilizované vzorky listů, stonků a semen, protože fenolické látky jsou nejvíce obsažené právě v nadzemních částech rostlin. Nejvyšší množství rutinu bylo stanoveno v listech druhu A. cruentus - genotyp Olpir (27 400 mg/kg sušiny), nejméně pak v semenech druhu A. cruentus - genotyp Montana (25,3 mg/kg sušiny). Výsledky této analýzy jsou jedinečné, protože ještě dosud nebyly publikovány.
|
|
Denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální (380 µmol mol-1) a zvýšené (700 µmol mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u buku lesního (Fagus sylvatica). Vzorky listů byly odebírány 22. 7. 2009 od 4:00 do 21:30 zhruba ve dvouhodinových intervalech, aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky. Mezi aktivitami enzymu Rubisco v listech rostoucích při normální a zvýšené koncentraci oxidu uhličitého nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, nebyla tedy prokázána aklimační deprese aktivity Rubisco vlivem dlouhodobého působení zvýšené koncentrace CO2. Po rozednění nenastal vzestup celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelné roli nočního inhibitoru CA1P. V průběhu dne vykazovala aktivita jenom statisticky nevýznamné odchylky. Mírný pokles stupně aktivace v odpoledních hodinách indikuje mírnou odpolední depresi počáteční aktivity enzymu Rubisco.
|
|
Stanovení obsahu rtuti v materiálech v jednotlivých fázích výroby vína, geochemie rtuti ve vinici
Buchtová, Jana ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent)
Práce je zaměřena na mobilitu rtuti ve vinici a na sledování obsahu rtuti v materiálech z jednotlivých fází výroby vína. Analyzovány byly vzorky půdy, biomasy, réví (jednoleté dřevo), listů, neporušených bobulí hroznů, hroznů vylisovaných, kaly moštu a vína a čtyři vzorky z výroby bílého vína. Vzorky pocházejí z oblastí Malých Žernosek a Rudoltic nad Bílinou, popř. kapalné vzorky z Chrámců u Mostu, v severních Čechách. Cílem bylo stanovit a vyhodnotit změny obsahů rtuti v prostředí vinice a v průběhu výroby vína. S tím souviselo najít vhodnou analytickou metodu pro stanovení rtuti ve víně a jeho fázích. Pro stanovení rtuti v pevných vzorcích byl využit jednoúčelový analyzátor AMA 254, pracující na principu sledování absorpce UV záření studenými parami rtuti. Kapalné vzorky byly nejprve připravovány na analýzu pomocí přístroje PSA Millenium Systém, pracujícímu na principu fluorescence studených par rtuti. Tento analytický přístup však nebyl použitelný. Proto byla rtuť z kapalných vzorků nejprve zachycena na pozlacený amalgamátor, a následně stanoven obsah rtuti analyzátorem AMA 254. Výsledky obsahů rtuti u půdy a biomasy prokázaly přednostní zachycení rtuti na organickou hmotu. Rostlina révy vinné potvrdila zachycení rtuti především na listech a slupkách bobulí. Obsah rtuti na celých bobulích z Rudoltic u...
|
host ::
