|
|
Specifika zaměstnávání osob s poruchou autistického spektra
Vaněčková, Zuzana ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Tato práce popisuje specifika zaměstnávání osob s poruchou autistického spektra (PAS). Hlavním cílem je zformulování doporučení pro manažery a HR zaměstnance ohledně přizpůsobení HR procesů, pracovního prostředí a manažerských metod zaměstnancům s PAS, čehož je dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu využívajícího metodu rozhovorů s účastníky programu Autism@Work spolu s analýzou dalších zdrojů. Tato práce dále poskytuje charakteristiku osob s PAS v kontextu zaměstnávání včetně analýzy současného postavení této skupiny na trhu práce a uvedení příkladů podpůrných systémů na tuto skupinu cílících. Klíčová slova poruchy autistického spektra, zaměstnání, zaměstnatelnost, management zaměstnanců s PAS, personální činnosti, speciální potřeby
|
|
|
Kresebný projev dětí s poruchou autistického spektra (PAS)
SOLDÁTOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na kresbu dětí s poruchou autistického spektra. Je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje čtyři hlavní kapitoly. Tři kapitoly se zabývají poruchami autistického spektra, jejich druhy, možnostmi diagnostiky, četností výskytu a možnými příčinami autismu. Je zde také popsán vývoj dítěte s autismem. Čtvrtá kapitola se věnuje dětské kresbě. Nabízí přehledný vývoj dětské kresby, specifika, která se objevují v kresbách dětí s autismem a možnosti, jak využít kresbu v diagnostice. V praktické části jsou analyzovány a interpretovány kresby 12 dětí s dětským autismem. Výsledky jsou získávány na základě pozorování kresby a vyhodnocování předem stanovených kritérií. Cílem práce je zjistit, jak se typické charakteristiky autismu projevují v kresbě dětí.
|
|
|
Problematika alternativní komunikace u dětí se sluchovým postižením v kombinaci s dalšími vadami
MASTNÁ, Ivana
Bakalářská práce se věnuje problematice dětí s kombinovaným postižením a aplikací některých forem alternativní komunikace. V rámci teoretické části jsou zkoumány a definovány nejenom charakteristickými rysy sluchového postižení, ale zároveň i poruch autistického spektra. Dále ale mohla být alternativní komunikace pojata jako ucelenější náhled. Získané poznatky na základě zpracované rešerše odborných zdrojů byly aplikovány v praxi. Během pedagogické praxe měla autorka možnost se seznámit se dvěma dětmi, u nichž bylo sluchové postižení kombinováno s diagnózou dětského autismu. Zpracovány byly dvě případové studie (kazuistiky) těchto dětí. Z těchto kazuistik vyplynulo, že formy alternativní komunikace se jeví jako velice vhodné pro jejich uplatňování u dětí s kombinovaným postižením, obzvláště s autismem, neboť zohledňuje jejich komunikační a sociální možnosti a schopnosti a tím jim výrazně více napomáhá k větší orientaci v pro ně obtížném a nepochopitelném světě.
|
|
|
Svět očima autistů - kvalitativní studie všedního dne autisty
ZÁLESKÁ, Helena
Práce je zaměřena na vnímání reality očima autistů a jejich subjektivního prožívání. První část obsahuje a vysvětluje základní pojmy týkající se problematiky poruch autistického spektra. Druhá část je metodologická. Obsahuje studii, která se snaží odpovídat na výzkumné otázky. Jsou zde použity dvě techniky rozhovor a pozorování. Respondenti jsou rozděleni na dvě skupiny v 1. skupině jsou děti, které sami poskytly informace do rozhovoru, ve 2. je zpracován rozhovor s rodiči těch, které nemohly informace poskytnout sami. Třetí část je výsledková, zpracovává výsledky z výzkumu. Jsou zde vyzdvihnuty nejvýznamnější oblasti, které v rámci výzkumu vyplynuly. Ty jsou pak dále zkoumány, rozebrány a doplněny literaturou.
|
|
|
Sexuální výchova dětí s PAS mladšího školního věku v rodině
KOBLÁSOVÁ, Pavla
Cílem bakalářské práce je zjistit některé problémy související se sexuální výchovou dětí mladšího školního věku s poruchami autistického spektra a informovanost rodičů v této problematice. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány jednotlivé poruchy, které jsou zahrnovány do celkové diagnózy se souhrnným názvem poruchy autistického spektra (dále jen PAS), mezi něž patří například Dětský autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, Dětská dezintegrační porucha či Atypický autismus. U jednotlivých diagnóz jsou stručně popsány symptomy a projevy daných postižení. Dále je věnována tématu sexuality a sexuální výchovy jak z obecného hlediska, tak se zaměřením na děti s PAS mladšího školního věku. Důležitým faktorem ve výchově jedinců s PAS je rodina ve spolupráci s odborníky. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjišťování konkrétní situace v rodinách, jakým způsobem probíhá nácvik a vysvětlování základních hygienických návyků a sexuální výchova v základní formě, tedy přiměřená věku a druhu postižení. Výzkumný vzorek tvoří rodiny s dětmi s PAS, které navštěvují spolek Auticentrum v Českých Budějovicích a jsou mladšího školního věku. Výzkum probíhal dle zásad kvalitativní metodiky a k získávání informací byl použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly následně analyzovány a vyhodnoceny ve čtyřech oblastech vztahy, hygiena a oblékání, intimita a informovanost. Ve všech oblastech zkoumání byly nalezeny problémy. V diskuzi práce je navrženo řešení a doporučena současná odborná literatura.
|
|
|
Rozvoj komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem Skupinový nácvik sociálních dovedností a komunikace dětí s autismem v mladším školním věku
KOPFOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku. Tato bakalářská práce, by měla přinést komplexní přehled o této problematice. Jsou v ní charakterizované specifické problémy, vyskytující se u těchto dětí a jejich důsledky v běžném životě a také je zde přiblíženo jejich chování a vysvětleno, na jakém základě bychom k nim měli přistupovat. V teoretické části se snažím všeobecně uvést nejpodstatnější informace vztahující se k tomuto tématu, které by měly posloužit jako určitý souhrn poznatků třeba i pro laickou veřejnost. Největším přínosem pro tuto práci by mělo být vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností, který bude pro děti s poruchami autistického spektra, věkově zaměřený na mladší školní věk. Tyto metodické listy by mohli využívat ke svým nácvikům sociálních dovedností speciální pedagogové v různých zařízeních či centrech nebo by mohli posloužit rodičům, kteří by chtěli rozvíjet schopnosti a dovednosti dětí v domácím prostředí. Cílem mé práce bylo vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku a tento pak ověřit v praxi. K získání veškerých informací o jednotlivých klientech bylo zapotřebí prostudovat dostupnou dokumentaci, která mi byla poskytnuta Speciálně pedagogickým centrem na základě písemného souhlasu rodičů, a pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči. V empirické části jsem se věnovala vytvářením vlastních námětů skupinových nácviků sociálních dovedností. Tyto nácviky byly realizovány ve Speciálně pedagogickém centru, byly rozděleny do deseti lekcí a probíhaly jednou týdně, po dobu jedné hodiny. Pracovala jsem s pěti dětmi, které měly poruchu autistického spektra a byly ve věku 6-12 let. Tyto nácviky byly zaměřeny na nejdůležitější problémové oblasti u těchto dětí. Pokaždé jsem se specifikovala na jinou problémovou oblast a snažila jsem se ji zkvalitnit. Nicméně všechny tyto náměty měly společné to, že byly provázány jednotným tématem přátelství. Tento vytvořený materiál by mohl posloužit jako metodická pomůcka pro nácvik sociálních dovedností speciálním pedagogům, rodičům a organizacím zabývajících se problematikou dětí s autismem.
|
|
|
Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.)
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce jsou Etické aspekty péče o dítě s poruchou autistického spektra (komunikace s rodiči, prarodiči apod.). Výsledky výzkumu ukázaly, že si rodiče všimli postižení svého dítěte v prvních třech letech života dítěte, kdy se u dětí začali objevovat problémy související s poruchou autistického spektra. Rodiče se shodli na tom, že pro ně v této době bylo nejobtížnější vyrovnat se s postižením jejich dítěte a s projevy tohoto postižení. Většina rodičů také uvedla, že se těžko a velmi dlouho se vyrovnávali se sdělením diagnózy. Podle rodičů jim mohou nejvíce pomoci informace od odborníků, kontakt s rodiči dětí s podobným postižením, podpora, pomoc okolí, naděje, kontakt na organizaci, která by jim mohla pomoci a praktické rady a návody, jak s dětmi komunikovat a rozvíjet je. Pro rodiče dětí s tímto postižením je velmi důležitý kontakt s rodiči podobně postižených dětí. Za největší problémy poruch autistického spektra rodiče považují problémy v komunikaci, neschopnost socializace, stereotypní chování, hyperaktivitu, možnost sebezranění, změnu nálad, ale také neproniknutelnost světa dětí s poruchou autistického spektra. Podle názoru některých rodičů nebyla diagnostika jejich dětí v pořádku. Autismus nebyl u jejich dětí lékaři rozpoznán a specializované diagnostické vyšetření si museli rodiče zajistit sami. U některých dětí byly poruchy autistické spektra zachyceny praktickým lékařem pro děti a dorost, který jim doporučil návštěvu dětského psychiatra, kde proběhla diagnostika. Rodičům v těchto případech nebyl dán lékaři prostor pro otázky a také se jim nedostalo příliš mnoha informací týkajících se postižení jejich dětí. Důležité informace si rodiče vyhledávali sami na internetu nebo v odborné literatuře. Některým rodičům také nebyly lékaři dostatečně vysvětleny poruchy autistického spektra. Informace o důsledcích tohoto postižení získali až od speciálního pedagoga, psychologa nebo od pracovníků organizace poskytující sociální služby dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům. Navíc některým z těchto rodičům nebyl předán ani kontakt na organizaci, poskytující péči či poradenství dětem s tímto typem postižení. Většina rodičů hodnotí přístup lékařů k jejich dítěti jako negativní. Děti s poruchou autistického spektra dochází nejčastěji k dětskému psychiatrovi, některé také k dětskému neurologovi. Lékař podle názoru rodičů komunikuje pouze s nimi a na dítě se vůbec nezaměřuje. Jen polovina rodičů však informovala lékaře o tom, jakým způsobem může s jejich dítětem komunikovat. Rodiče se s dětmi na návštěvu lékaře připravují většinou pomocí fotek a obrázků, které znázorňují návštěvu lékaře nebo její jednotlivé kroky. Hospitalizace dítěte s poruchou autistického spektra probíhala nejčastěji s matkou, která ji hodnotí jako standardně probíhající, během níž nemusela řešit žádný problém. Zdravotničtí pracovníci komunikovali především s ní a snažili se respektovat návyky dítěte.
|
|
|
Preference sociálních služeb u rodičů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji
KARÁSKOVÁ, Pavla
Sociální služby a vůbec veškeré činnosti pro děti s poruchami autistického spektra jsou natolik specifické, že by měly být pro každé dítě individuální. Jelikož je jasné, že toho nelze nikdy docílit, měli by mít rodiče alespoň možnost výběru služby, která je pro jejich děti nejvíce přínosná. Oni sami své dítě znají ze všech lidí na celém světě nejlépe a proto by jejich názory měly být i hlavním vodítkem při plánování rozvoje sociálních služeb. Toto se samozřejmě netýká pouze dětí s poruchou autistického spektra, ale všech dětí, které sociální služby využívají. Proto také názory rodičů, v tomto případě právě rodičů dětí s poruchami autistického spektra, jsou hlavní náplní mého výzkumu, který jsem se snažila zmapovat co možná nejobjektivněji. Chápu všechny, kteří se odmítli zapojit, protože mají starostí sami víc než dost, a jsem vděčná všem, kteří se zapojili a spolu se mnou věří, že pokud se o problémech bude mluvit, může se možná i dosáhnout změny. Rodiče dětí s poruchou autistického spektra, se kterými jsem se dosud setkala patří mezi lidi, kteří se nezabývají zbytečnostmi a malichernostmi. Jsou to lidé, pokorně nesoucí tento svůj úděl a s láskou pečující o své děti. A takových lidí by si měla společnost vážit a maximálně jim pomáhat. Ke zpracování jsem použila odbornou literaturu a internetové zdroje, týkající se tohoto tématu. První kapitola se týká stručné charakteristiky některých poruch autistického spektra, jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná dezintegrační porucha, Rettův syndrom a jiné pervazivní vývojové poruchy, potřeb a dovedností dětí s poruchou autistického spektra, které, pokud se v nich budou zdokonalovat, nejlépe za odborného vedení ve speciálních centrech, tak jim mohou pomoci ke snadnější a samostatnější cestě životem a rodičům tím výrazně uberou práci, což si bezpochyby zaslouží a dále jsem vybrala ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, některé sociální služby, které by byly náplní svých činností pro tyto děti vhodné. Tím však nechci nikomu tyto služby vyzdvihovat, ani nechci ubírat na důležitosti službám, v této práci neuvedeným. Ve druhé kapitole jsem popsala cíle práce a formulovala hypotézy a ve třetí kapitole je popsán metodický postup. Čtvrtá kapitola je zaměřena na výsledky výzkumu, převážně graficky znázorněné, na statistické vyhodnocení a ověření hypotéz. V páté kapitole je diskuze o potřebách a spokojenosti respondentů a srovnání podle odborných zdrojů. V závěru jsem se snažila shrnout názory respondentů s názory svými. Jako všichni lidé, tak i rodiče dětí s PAS mají různé povahové a osobnostní rysy. Někdo je skromnější, někdo náročnější. A není na světě nikdo, kdo by se zavděčil všem. V příloze přikládám dotazník, použitý k výzkumu v tištěné podobě. Používala jsem i dotazníku elektronického, který obsahoval stejné údaje jako tištěný, proto odkaz na něj neuvádím. Další přílohou je seznam některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují služby mimo jiné i osobám s poruchami autistického spektra.
|
|
|
Etické aspekty vedení osob s poruchami autistického spektra
HOŘEJŠOVÁ, Petra
Práce se zabývá etickými aspekty v oblasti výchovy a vzdělávání lidí s poruchou autistického spektra, zejména z pohledu integrace do běžné školy. Teoretická část vymezuje pojmy související s problematikou poruch autistického spektra a popisuje určitá specifika chování a projevů osob s dětským autismem a Aspergerovým syndromem. Zvláště těmto jedincům a jejich integraci do běžné školy je věnována tato práce. Proto se tato část věnuje také oblasti výchovy a vzdělávání těchto osob a popisuje principy výuky, metody a strategie, které se v této oblasti využívají. Práce se zaměřuje na etické aspekty vedení osob s poruchami autistického spektra, a proto je teoretická část věnována i etickým aspektům výchovy a vzdělávání a ozřejmuje některé pojmy s etikou související. Praktická část obsahuje dvě případové studie, na kterých je ukázáno, jaké problémy a etická dilemata přináší integrace žáků s PAS do běžné střední školy z pohledu asistenta pedagoga. Je zde zdůrazněna potřebnost chybějícího etického vzdělání a etického kodexu ve školství, které by zabezpečilo, že vedení osob s PAS bude vykonáváno nejen odborně, ale také eticky.
|
|
|
Integrace osob s poruchami autistického spektra do intaktní skupiny
SOSNOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou osob s poruchami autistického spektra a jejich individuální a skupinové integraci. První část mé práce seznamuje čtenáře s obecnou charakteristikou jednotlivých typů poruch autistického spektra, jejich problémových oblastí, kterými je sociální chování, komunikace a představivost a hra. Důležitou část tvoří kapitola o integraci, která se snaží obeznámit s její charakteristikou, možnostmi a s tím souvisejícími právními předpisy. Empirická část se zabývá otázkou vlivu triády behaviorálních projevů dítěte s vysoce funkčním dětským autismem a popisem jejich vlivu na oblast individuální a skupinové integrace v průběhu čtyřleté praxe. V práci je uveden a popsán zdravý vývoj dítěte, s nímž je porovnávána individuální a skupinová integrace. Pro snadnější orientaci je vývoj všech třech vývojových linií zaznamenán v grafu.
|
host ::
RSS.