|
| |
|
| |
|
|
Schizophrenia: Prevention of relapse and re-admission to psychiatric hospital after treatment
Aarseth, Erling Becker ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
It has in this review article been cited several different studies and sources, all concerning the prevention of relapse of schizophrenia and related psychotic disorders; The different approaches to treatment (programs, type of psychotherapy etc.) have been discussed according to evidence based research and randomized controlled trials. Although some explanations have been given about terms used in the literature, as well as some definitions to enable classifications in future studies, it has been focused only on the preventive measures used in schizophrenia; a detailed description of different subgroups of schizophrenia, as well as detailed descriptions of pharmacology in euroleptics is beyond the scope of this article. The recognition of relapse symptoms was first considered and defined, and the different approaches was then discussed; Outpatient treatment plans and relapse prevention plans, as well as the impact of cognitive behavioral therapy and psychotherapy have been discussed in subsequent chapters. In this section, it was especially focused on the ITAREPS program and its impact on the relapse prevention. The role of medications was then defined and supported with clinical studies and trials.
|
|
|
Význam denního stacionáře v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Petráňová, Dana ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Denní stacionář je šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům trpícím schizofrenií, nejlépe po první atace, kdy pacienti potřebují co nejdříve psychologickou podporu, aby se vyrovnali s tím, že onemocněli a že budou muset užívat léky. Program vede psychiatr a sestra.Součástí programu je psychoterapie, individuální a rodinná psychoedukace,nácvik sociálních dovedností,rehabilitace kognitivních funkcí, intervence podporující zdravý životní styl a program prevence relapsu s pomocí informačních technologií ITAREPS. Hlavním cílem denního stacionáře je poskytnout prostor pro psychiatrickou rehabilitaci a překlenout období křehké remise po propuštění z hospitalizace. Pomocí jednotlivých intervencí,u nichž bylo prokázáno,že mnohem vyšší účinnost mají,provádí-li se kombinovaně, je snahou zlepšit kvalitu života pacientů a usnadnit jim návrat do společnosti. Další snahou je naučit pacienty a jejich příbuzné rozpoznat časné varovné příznaky a vyvarovat se tak úplnému rozvoji relapsu onemocnění. Hlavními problémy u pacientů jsou rozpoznat vlastní nemoc, porucha zpracování informací, střídání atak a remisí, postoj společnosti k duševně nemocným a stigma spjaté s diagnózou schizofrenie, podpora v rodině. Pacienti si musí uvědomit, že jsou nemocní. Pochopit, že budou-li...
|
|
|
Význam rodinné psychoedukace v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Pleštilová, Lenka ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Prevence relapsu je ve stabilní fázi psychotického onemocnění hlavním terapeutickým úkolem. Samotná farmakoterapie není dostačující, spolupráce pacientů v remisi bývá nízká a k relapsu přispívají i další faktory, zejména stres pacientů nezvládajících emočně vypjaté situace v rodině. PREDUKA (PREventivně EDUKAční program proti relapsu psychózy) je šestihodinový profesionálně vedený skupinový program pro pacienty s psychotickým onemocněním v ambulantní léčbě a pro jejich blízké. V terénní dotazníkové studii jsme zmapovali 1) teoretické znalosti absolventů, 2) využití praktických rad získaných na PREDUCE a 3) obecný přínos programu. Zařadili jseme účastníky programu z let 2007 - 2009, soubor tvořilo 14 pacientů a 22 příbuzných, 27 žen a 11 mužů. Průměrný věk pacientů byl 28,6 let, příbuzných 44,4 let. Vysoká návratnost dotazníků od pacientů (82%) potvrzuje jejich ochotu spolupracovat. Znalosti absolventů o psychózách a jejich léčbě jsou velmi dobré, compliance pacientů z našeho souboru vysoká. Radami získanými na PREDUCE se účastníci obvykle řídí. Častá je neznalost důležitých telefonních čísel (krizové centrum, ošetřující psychiatr), navrhujeme rozšíření pracovního sešitu k programu o stránku na doplnění těchto údajů. Bylo by vhodné nabídnout rodinám dlouhodobější skupinovou psychoedukaci, protože příbuzní...
|
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
|
|
THE USE OF ART THERAPY IN SOCIOTHERAPEUTIC WORKSHOP
ŠUSTEKOVÁ, Hana
Předkládaná bakalářská práce se věnuje jedné z experimentálních forem terapeutické práce s duševně nemocnými lidmi - využití arteterapie v socioterapii. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nejdříve vymezuje pojem socioterapie. Vzhledem k tomu, že v praktické části autorka pracuje s klienty Jiné kávy, kteří trpí duševním onemocněním, teoretická část dále přibližuje jejich psychické nemoci - konkrétně schizofrenii, depresi a sociální fobii. Třetí oddíl teoretické části vymezuje arteterapii a blíže se zabývá arteterapií u jednotlivých duševních poruch. Teoretická část končí přiblížením teoretických východisek tzv. "rožnovské arteterapie", z níž autorka práce vycházela při svém arteterapeutickém působení v Jiné kávě. V praktické části autorka přibližuje svou přímou práci s klienty Jiné kávy, kterou ilustruje na dvou kazuistikách. Jejich obrazovou produkci zpracovává dle "rožnovské" arteterapie. Zároveň se snaží prezentovat své zkušenosti ze socioterapeutické dílny a úvahy, které doprovázely její hledání nového terapeutického přístupu při práci s klienty Jiné kávy. S ohledem na svou práci autorka spatřuje arteterapii jako velmi vhodný terapeutický a resocializační postup u klientů Jiné kávy.
|
|
|
Mediální obraz osob se schizofrenií
FANFULOVÁ, Iveta
Vztah veřejnosti k lidem se schizofrenií je do značné míry ovlivněn tím, co o nich prezentují média. Děje se tomu tak především v případě, kdy veřejnost nemá s lidmi se schizofrenií osobní zkušenost. Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jak česká média prezentují osoby se schizofrenií. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Začátek teoretické části je zaměřen na historické souvislosti a vyobrazování duševních nemocí v dřívějších dobách. Poté následuje kapitola, která je věnována onemocnění jako takovému, tedy hlavním příznakům schizofrenie, diagnostice a klasifikaci, ale také léčebným možnostem. Další kapitola se zabývá systémem péče o osoby s duševním onemocněním, kdy jsou popisovány možnosti psychiatrické rehabilitace a komunitní péče, dále popisuji, jaký je stav psychiatrické péče v České republice, a uvádím informace týkající se tolik diskutované otázky reformy psychiatrické péče. V teoretické části diplomové práce je následně pozornost upřena na společnost a její vnímání osob se schizofrenií, především jsou zde vysvětleny pojmy stigma, stigmatizace, sebestigmatizace. Poslední kapitola se týká masových médií, jejich definicí a vlivem, který mají. V úplném závěru teoretické části jsou zmiňovány stereotypy a předsudky, které se v médiích objevují v souvislosti s lidmi se schizofrenií a obecně s duševním onemocněním. Cílem diplomové práce je zjistit, jak česká média prezentují osoby se schizofrenií. V praktické části bylo využito kvalitativní výzkumné strategie, která byla uskutečněna prostřednictvím obsahové analýzy dokumentů. Předmětem analýzy se staly novinové články, nacházející se v denících Blesk a Mladá fronta Dnes; tyto články byly sledovány v období od ledna do prosince roku 2015. Výběr výše uvedených deníků nebyl náhodný, jedná se o dva vůbec nejčtenější deníky v České republice. Články byly získány prostřednictvím databáze Anopress IT, ve které jsem je hledala dle klíčových slov "schizofrenie", "schizofrenik", "schizofrenička". Na základě těchto klíčových slov bylo v deníku Blesk nalezeno 33 článků, přičemž jeden byl z výzkumu vyřazen, obsahoval sice klíčové slovo, ale daného tématu se v podstatě netýkal. V deníku Mladá fronta Dnes bylo celkem nalezeno 89 článků, z toho 32 jich bylo vyřazeno, protože se tématu týkaly okrajově nebo prakticky vůbec. Celkem za oba dva deníky bylo nalezeno 122 článků, 33 článků bylo vyřazeno, a pro výzkum tedy nakonec bylo použito 89 článků. V článcích jsem následně hledala souvislosti a spojitosti, abych je mohla roztřídit do odpovídajících kategorií. Analýza získaných dat se opírá o metodu vytváření trsů dle Miovského. Na základě zpracovaných výsledků bylo potvrzeno, že informace, které se objevovaly v denících Blesk a Mladá fronta Dnes, podléhají stereotypizaci. Ve sledovaném období byly osoby se schizofrenií prezentovány převážně negativně a zejména v souvislosti s násilím, agresivitou a negativními emocemi.
|
|
|
Sémiotická analýza studentského filmu
Kučera, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Phung, Hyu Nghia (oponent)
Tato práce se zabývá sémiotickou analýzou vnímání schizofrenika a její aplikací při tvorbě scénáře studentského filmu. Její teoretická část obsahuje popis vnímání duševní nemoci v rámci kultury a společnosti a vývoj tohoto vnímání, neboť jsou důležité k vymezení a pochopení pojmu duševní nemoci. Nedílnou součástí práce je definice schizofrenie jako duševní nemoci, popis jejích příznaků a interpretace světa schizofrenika. Analytická část mimo sémiotické analýzy obsahuje podrobnější rozbor scénáře a uplatnění námětu v médiu filmu.
|
|
|
Vůně dálek, vůně květů. Výtvarná kazuistika klientky s diagnózou duševního onemocnění
SMETANOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaobírá nemocí s názvem schizofrenie. V teoretické části je zaměřena na základní terminologii nemoci. Lehce se dotkne Dopaminové teorie a Weinbergerovy hypotézy. Jedna kapitola je dále věnována znakosloví ve výtvarné tvorbě psychotických pacientů a osobám s touto problematikou spjatých. Není zde opomenuta ani zmínka o art brut a pacientském umění. V praktické části se práce věnuje kazuistice konkrétní klientky, která trpí diagnosou paranoidní schizofrenie. Práce v této části vychází z přímého, každodenního kontaktu a práce s pacientkou. Nebudou opomenuty arteterapeutické přístupy a možnosti práce se schizofrenní klientelou. Na základě klientčiny produkce se bude práce snažit analyzovat průběh a vývoj její výtvarné tvorby. Práce se pokusí dokázat, jak je důležité pro schizofrenní pacientku mít možnost výtvarného projevu a dobrého terapeutického vztahu s terapeutem.
|
host ::
RSS.