|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Praktické využití dokumentu "Plán adaptačního procesu všeobecných sester na jednotce intenzivní péče" v ČR a jeho srovnání s praxí ve Velké Británii
Skřivanová, Eva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dokument Plán adaptačního procesu má sloužit jako nástroj pro správné vedení procesu adaptace nového zaměstnance na oddělení intenzivní péče a také jako zpětná vazba a zhodnocení úrovně jeho dovedností. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak efektivní je v současnosti využívání dokumentu Plán adaptačního procesu u sester v České republice na oddělení intenzivní péče. Dále bylo cílem zjistit, jakým způsobem je vyplňován, zda dochází k průběžnému vyplňování jednotlivých položek a zda položky, které byly hodnoceny nedostatečně, byly opětovně vysvětleny. Posledním dílčím cílem bylo porovnat výsledky využívání dokumentu mezi praxí v České republice s praxí ve Velké Británii. Kvalitativní výzkum probíhal formou rozhovorů se třemi sestrami, které absolvovaly adaptační proces na oddělení intenzivní péče, jedna z informátorek jej absolvovala ve Velké Británii a dvě v České republice. Z výsledků šetření vyplývá, že v našem výzkumném souboru se dokumenty "Plán adaptačního procesu" v České republice nevyužívají efektivně, zejména ve srovnání s praxí ve Velké Británii. Formy vyplňování plánu se v obou zemích liší, zejména co se týče pravidelnosti a pečlivosti. Položky, které byly hodnoceny jako nedostatečné, byly v případě informátorky z Velké Británie vysvětlovány, u jedné z informátorek z České republiky se s...
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu na JIP
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Delirium je velmi častá a závažná komplikace zdravotního stavu, která postihuje spíše pacienty vyššího věku a je spojena s četnými negativními jevy, jako je prodloužení hospitalizace, zvýšení finančních nákladů, vyšší mortalita a častěji nutnost dalšího institucionálního řešení. Péče o pacienta v deliriu představuje pro ošetřovatelský personál zvýšené psychické a fyzické vypětí a v neposlední řadě i časovou náročnost. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu. Má stanoveny tři cíle. První cíl zjišťuje specifika ošetřovatelské péče o pacienty v deliriu na vybraných jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Druhý cíl zjišťuje, jak sestry zvládají komunikaci s pacientem v deliriu, a třetí cíl mapuje znalosti sester v oblasti péče o pacienta v deliriu. K cílům jsou přiřazené čtyři výzkumné otázky, které se odvíjejí od stanovených cílů. V empirické části bylo použito kvalitativní šetření. Jeho základem je polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Odpovědi jsou analyzovány a poté převedeny do kategorizací. Výzkumné šetření je doplněno metodou zúčastněného pozorování sester,se kterými byl veden rozhovor. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že většina dotázaných sester nemá správný přístup k pacientům v deliriu. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je ovlivňována jejich náladou. V některých případech dochází k nadužívání omezovacích prostředků a k nedodržování standardu o Omezení pacienta ve volném pohybu. Znalosti správných komunikačních metod s pacientem v deliriu mají sestry, se kterými byl veden rozhovor, dostatečné, ale v některých případech je nepřevádí do praxe. Méně znalostí mají v oblasti preventivních a ošetřovatelských intervencí deliria. Z výsledků vyplývá, že sestrám chybí teoretické a praktické zkušenosti potřebné ke zvládání této velmi časté a závažné komplikace zdravotního stavu. Bakalářská práce by mohla posloužit jako podklad pro uspořádání semináře s touto problematikou pro všeobecné sestry.
|
|
|
Pacient s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči
ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči. Delirium tremens je nejzávažnější stadium alkoholového abstinenčního syndromu a vzniká při přerušení přísunu alkoholu u alkoholiků. Tento stav je život ohrožující a pacienty s touto diagnózou je nutné hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče či na oddělení anesteziologicko resuscitačním (ARO). Od sester se očekává znalost svých kompetencí a specifických činností a intervencí, které vedou k předcházení vzniku komplikací, v případě vzniku komplikací znalost postupů k jejich řešení. V úvodu teoretické části práce je vymezen termín intenzivní medicína a shrnuty kompetence sester nejen v intenzivní péči. V nejrozsáhlejší části práce je uvedena problematika alkoholové závislosti, charakteristika pacienta s deliriem včetně specifik ošetřovatelské péče. Závěr této části je věnován konkrétně deliriu tremens, kde jsou popsány příčiny vzniku, příznaky, vytýčení problémů těchto pacientů se specifiky ošetřovatelské péče a doporučená léčebná opatření a samostatnou část tvoří klinické stavy, které jsou s deliriem spojeny. Problematika fyzického omezení pacienta je shrnuta v samostatném oddílu bakalářské práce. Závěrečná část popisuje vědomí a jeho poruchy. Stanoveny byly dva cíle. Cíl 1: Zjistit, s jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens. Cíl 2: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens. Položeny byly dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: S jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens? Výzkumná otázka 2: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens? V empirické části práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodou a technikou byly polostrukturovaný rozhovor a kazuistika pacienta s diagnózou delirium tremens hospitalizovaným na ARO. Rozhovor byl veden s osmi sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a na ARO v Nemocnici Tábor a. s. Tyto sestry byly vybrány záměrně a musely splňovat podmínky současné praxe v intenzivní péči a ošetřovaly pacienta s diagnózou delirium tremens. Metodou otevřeného kódování bylo každé sestře přiděleno číslo. Následovalo očíslování všech řádků, na kterých byly uvedeny odpovědi sester, na něž bylo později odkazováno. Metodou "papír a tužka" byly zvýrazněny důležité informace v rozhovoru, na jejichž základě došlo k vytvoření kódů. Technikou "vyložení karet" došlo k vytvoření čtyř kategorií, které byly rozšířené o podkategorie. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry správně uvedly charakteristiku a problematické oblasti u pacienta s deliriem tremens. Prokázaly znalost v rizikových oblastech a v prevenci i v řešení komplikací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry v intenzivní péči se zaměřují prioritně na uspokojení základních fyziologických potřeb. Sestry prokázaly orientaci v ošetřovatelských činnostech a intervencích v péči o pacienta s deliriem tremens a znalosti specifik, které souvisí s fyzickým omezením pacienta. Na základě analýzy bylo zjištěno, že některé činnosti sestrám činí potíže, které by bylo možno odstranit dostatkem informací o dané problematice. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář o problematice pacienta s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči, který přikládám jako přílohu (Příloha č. 6).
|
|
|
Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách.
ŠVECOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce nese název "Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách". Jako objekt zkoumání byla vybrána oblast zdravotnictví, intenzivní medicína, která se prolíná do všech oborů a stala se velmi zajímavým multidisciplinárním odvětvím medicíny. Pro diplomovou práci je dále objektem zájmu nelékařský zdravotnický personál, neboť nároky kladené na tento personál intenzivních jednotek jsou vysoké. Diplomová práce nejprve mapuje obor intenzivní medicína a vnáší jej do souvislosti s ošetřovatelstvím. Dále popisuje roli sester, zmiňuje se o systému jejich vzdělávání, změnách, kterými systém prošel a o zvláštnostech pro intenzivní medicínu. Pro pochopení širších souvislostí a empirické části práce je rozpracován také chod II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z pohledu ošetřovatelské péče, včetně souvisejících interních a právních předpisů. S ohledem na to, že koronární jednotka je svým vybavením a potřebami na hranici mezi poskytovatelem resuscitační a vyšší intenzivní péče, byla v práci podrobně sledována i specifika ošetřovatelské péče právě pro tuto jednotku. Jednotlivé faktory ztěžující pracovní výkon jsou měnitelné, zčásti jsou však ovlivněny lidským faktorem a mají své limity, jejichž překročení či změna může být problémem. Diplomová práce se vydala cestou zkoumání pracovních podmínek sester na akutních lůžkách, neboť ty lze pro celý tým pozitivně a samozřejmě i negativně ovlivňovat a jedná se o hodnotitelnou veličinu. K získání údajů bylo použito kvalitativního šetření formou nestandardizovaného rozhovoru. Osloveno bylo celkem patnáct sester pracujících na akutních lůžkách Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Charakteristika výzkumného souboru lehce nastiňuje osobní situaci dotazovaných, ale dále je již zachována linie směrem ke splnění cílů práce. Těmi bylo určeno zjištění názorů sester pracujících na akutních lůžkách na jejich pracovní podmínky; zjištění, které faktory ztěžují jejich pracovní podmínky; způsob jak tyto faktory eliminovat a jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Deset výzkumných otázek bylo formulováno tak, aby rozhovory s respondenty mohly být kategorizovány a souhrnně vyhodnoceny. Jednotlivé cíle jsou naplňovány společně podle okruhů témat výzkumných otázek (materiální vybavení, personální vybavení, komunikace s managementem), neboť tak je vyhodnocení přehlednější. Závěrem je zjištění, že při poskytování ošetřovatelské péče na akutních lůžkách je v oblasti pracovních podmínek stále možné zlepšení. Většina navrhovaných řešení není realizovatelná bez podpory managementu, nebo na něm zcela závisí. I v současné době je však poskytovaná ošetřovatelská péče na výborné úrovni.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním
NĚMCOVÁ, Kateřina
Akutní respirační selhání je stav, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Porucha funkcí může být na úrovni přívodu vzduchu do dýchacích cest, nebo na úrovni výměny plynů mezi alveoly a krví. Nejzávažnější stav akutního respiračního selhání je syndrom akutní dechové tísně. Akutní respirační selhání je nutné řešit okamžitě při výskytu, neboť může dojít k závažným poškozením organismu či smrti. Podmínkou léčby je zajištění dýchacích cest. Teoretické znalosti o možných příčinách vzniku a jejich následné léčbě, léčbě pomocí umělé ventilace slouží k správnému pochopení celé problematiky tohoto onemocnění. Při léčbě takto závažného stavu má svou úlohu i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami, která je vysoce specializovaná. Svou úlohu hrají sestry při zajištění dýchacích cest, při napojení a léčbě na umělé plicní ventilaci a i při odpojování nemocného z orgánové podpory ventilátoru. Cílem této práce bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, bylo ozřejmit základní pojmy a problematiku akutního respiračního selhání, jež je nezbytně nutná pro správné pochopení a následnou léčbu selhání pomocí ventilační podpory. Tyto vědomosti jsou nezbytné pro správné poskytování ošetřovatelské péče. Druhým cílem práce bylo zmapovat a porovnat jednotlivá doporučení komplexní ošetřovatelské péče u nemocných a akutním respiračním selháním. Tento cíl byl stanoven z důvodu neustálého vývoje a pokroku v péči o nemocné v kritickém stavu. Tato bakalářská práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selhání byla zpracována pouze jako teoretická práce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Poznatky pro jednotlivé části práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových zdrojů odborných společností. Z českých autorů, kteří byly nejčastěji citováni v práci, se jedná o MUDr. Pavla Dostála Ph.D. MBA., který se věnuje problematice umělé plicní ventilace a MUDr. Bronislava Stibora, který se zabývá problematikou syndromu akutní dechové tísně a rescue postupy. Na základě prostudované literatury byly zpracovány základní teoretické pojmy a problematika, která se týká akutního respiračního selhání i syndromu akutní dechové tísně. Detailně byla rozpracována i umělá plicní ventilace. Teoretická část postupně přechází do ošetřovatelské části práce, kde z literárních zdrojů byla stanovena komplexní ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, do které byly zařazeny jednotlivé doporučení týkající se novinek a aktualit v oboru péče o kriticky nemocné. Po vyhodnocení ošetřovatelské péče bylo zjištěno, že komplexní péče se v použité literatuře shoduje a jednotliví autoři se rozcházejí pouze v drobných doporučeních, z nichž jsou jednotlivé části komplexní péče složeny. Jednotlivá doporučení jsou uvedena v textu a jejich vyhodnocení je zpracováno v závěru práce. Do závěru práce je zařazeno srovnání kompetencí všeobecných sester a sester pro intenzivní péči. Dle platné české legislativy by se o klienta se selhávajícími životními funkcemi měla starat pouze sestra se specializací pro intenzivní péči. Rozsah povolené poskytované péče sestrou pro intenzivní péči je několikanásobný oproti všeobecné sestře. Pokud by si i jediný student odnesl některá doporučení z práce a dokázal je aplikovat v pracovním procesu, přispěl by tím ke zlepšení komplexní péče na jednotkách kriticky nemocných a práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest z pohledu sestry pro intenzivní péči
SLANINOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi zajištění dýchacích cest, které mohou provádět sestry pro intenzivní péči. Dýchání je jedna ze základních a velmi důležitých životních funkcí, která je nezbytná pro život. V dnešní pokročilé medicíně je široká škála možností, jak dýchací cesty zajistit, nebo alespoň podpořit, aby plnily správnou funkci. Zajištění dýchacích cest je velmi důležitou součástí práce v přednemocniční neodkladné péči, ale také na odděleních v nemocnici. Teoretická část mé práce se zabývá komplexním zajištěním dýchacích cest. V první kapitole se zaměřuji na krátké popsání anatomie dýchacích cest a fyziologii dýchání. V dalších kapitolách popisuji zajištění průchodnosti dýchacích cest. Následující kapitoly byly přímo zaměřeny na zajištění dýchacích cest, které byly rozděleny na zajištění s pomůckami, bez pomůcek a indikace k zajištění. U zajištění dýchacích cest bez pomůcek popisuji revizi dutiny ústní, záklon hlavy a trojhmat, úder do zad a Heimlichův manévr. Praktická část byla zaměřena na zjištění, zdali by sestry stály o vyšší kompetence v oblasti zajišťování dýchacích cest a jak sestry pro intenzivní péči zajišťují jejich průchodnost. Výzkum byl prováděn metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. a v Písku. Dotazník mohli vyplňovat pouze pracovníci, kteří mají vystudovanou specializaci anestezii, resuscitaci a intenzivní péči. Dotazník byl tištěný a obsahoval 20 otázek. Každá otázka byla zpracována do grafu. Celkový počet dotazníků, který byl rozdán, je 100, vrátilo se jich 82, ale pouze 61 bylo zcela vyplněných a daly se použít. Z výzkumu vyplývá, že sestry, které studovaly ARIP, získaly dostatek informací a praktických zkušeností během svého studia. S touto specializací nejčastěji pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Na svém pracovišti mají pomůcky, jako laryngeální masky, vzduchovody a endotracheální kanyly. Valná většina respondentů má zkušenosti s obtížným zajištěním a aspirací při zajišťování dýchacích cest. Sestry během své praxe zajišťovaly dýchací cesty pomocí laryngeální masky i kombitubusu, nespočetněkrát asistovaly u endotracheální intubace, ale ve svých kompetencích by tento výkon mít nechtěly, kvůli jeho obtížnosti. Závěrem je potřeba říci, že bylo dosaženo vytýčených cílů, kde bylo zjištěno, že sestry stojí o navýšení svých kompetencí, ale pouze u některých výkonů a průchodnost dýchacích cest zajišťují pomocí vzduchovodů a laryngeálních masek.
|
|
|
Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato diplomová práce se zabývá monitorací hemodynamiky v intenzivní péči a hlavním cílem bylo vytvořit výukový materiál pro nově nastupující sestry. Tento výukový materiál by měl usnadnit adaptační proces sestry na oddělení ARO nebo JIP. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu intenzivní péče, technickým vybavením, náplní práce sestry v intenzivní péči, anatomií a fyziologií kardiovaskulárního systému, monitorací kardiovaskulárního systému, monitorací hemodynamiky, zařazením nových sester do provozu a možností výukových metod pro nově nastupující sestry. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního šetření technikou rozhovoru. Rozhovor byl polostandardizovaný a probíhal na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích. Zapojeny byly sestry na stanici RES 1 a RES 2. V první fázi výzkumného šetření byly vedeny rozhovory se sestrami na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Žádné rozhovory nebyly nahrávány, protože si to respondenti nepřáli. Všechny odpovědi byly pečlivě zaznamenávány a ihned přepsány a zpracovány, aby se zabránilo nepřesnosti informací. Výsledky byly uspořádány do schémat podle kategorizací tak, aby byly přehledné. V druhé fázi byl vytvořen výukový materiál pro nově nastupující sestry a ve třetí fázi byl výukový materiál rozdán na oddělení, kde probíhaly rozhovory. Sestry tak mohly zhodnotit, zda výukový materiál splňuje jejich požadavky a bude užitečný v praxi. Tito respondenti byli opět dotazováni a výsledky jsou také zpracovány ve schématech.Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na anesteziologicko resuscitačním oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích vnímají správnost monitorace hemodynamiky jako důležitou, vědí co to monitorace hemodynamiky je a znají možnosti moniotrace. Na tomto oddělení sestry provádí invazivní i neinvazivní monitoraci hemodynamických parametrů. Základem je měření centrálního žilního tlaku a arteriálního tlaku. Pro monitoraci jiných hodnot lékaři zavádí Swan-Ganzův katétr. Nejčastěji využívají monitory PICCO, Lidco, Vigileo a Vigilance. Všichni dotazovaní respondenti se shodli, že pro usnadnění adaptačního procesu měli pouze materiály od výrobců a rady sestry školitelky. Menší část respondentů měla školení přímo z firmy, která monitory distribuuje. V poslední fázi výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestrám výukový materiál líbí, ale mají obavu, že bude uklizený v šuplíku jako ty ostatní, které mají od studentů. Z rozhovorů vyplynulo, že je snadnější nové sestře informace sdělit a rovnou ukázat než doporučit výukový materiál k prostudování alespoň teoretické části.
|
host ::
RSS.