|
|
Mezinárodní rozhodčí řízení
Braborec, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Klee, Lukáš (oponent)
Cílem práce je vymezit postavení mezinárodního rozhodčího řízení v systému tuzemského práva, pojednat o jeho základních aspektech, jeho charakteru z pohledu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva a z pohledu české právní úpravy. V práci je z hlediska použitých metod použit přístup právně-analytický, právně-deskriptivní a právně-komparativní. Kromě úvodu a závěru je tato práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na podkapitoly. První kapitola je věnována problematice alternativního řešení sporů a jeho vymezení vůči rozhodčímu řízení. Nalezneme zde vysvětlení samotného pojmu, výčet důvodů pro (ne)zařazení rozhodčího řízení do tohoto systému a v neposlední řadě i výhody a nevýhody tohoto způsobu řešení sporů, které pro lepší přehlednost popisuji na v České republice nejvyužívanějším způsobu alternativního řešení sporů, tj. mediaci. Následující kapitola je zaměřena na obecná specifika rozhodčího řízení, která jsou pro vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení společná. V první části této kapitoly se věnuji aplikaci Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a jejímu čl. 6 odst. 1, který zaručuje právo na spravedlivý proces, na rozhodčí řízení, kde zároveň poukazuji na odborné názory, které její aplikaci buď upřednostňují či zavrhují. Dále se v této kapitole zabývám...
|
|
|
Předběžná opatření v mezinárodní arbitráži
Pišvejcová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Resumé Rozhodčí řízení se ve dvacátém století stalo nejužívanější formou řešení sporů v mezinárodním obchodním styku. Řešení sporů jeho prostřednictvím nabízí stranám namísto řízení soudního větší flexibilitu. Tato práce se věnuje jednomu z moderních trendů v mezinárodním rozhodčím řízení - předběžným opatřením. Tento nástroj umožňuje reagovat na situace, kdy se v průběhu rozhodčího řízení nebo dokonce ještě před jeho začátkem ukáže, že by mohl být jeho výsledek, rozhodčí nález, zmařen či být nevykonatelný, pokud by do poměrů stran nebo třetích osob nemohlo být zasaženo ještě před jeho vydáním, či dokonce před samotným zahájením řízení. Práce je zaměřena především na samotnou jurisdikci rozhodčích tribunálů a vztah rozhodců a národních soudů. V rámci pravomocí rozhodčího tribunálu je poukázáno na jejich zakotvení v právním řádu a na podmínky, které musí být pro vydání předběžného opatření splněny. V případě vztahu k národním soudům se práce zabývá jejich pomocnou funkcí, tj. předběžnými opatřeními vydávanými soudy, ale také funkcí kontrolní, tedy možností přezkumu takových rozhodnutí. Nejdůležitějším aspektem je pak výkon předběžných opatření. Ponechán stranou není ani jeden z posledních trendů v tomto směru, tzv. emergency arbitr. Práce je v zásadě postavena na komparaci Modelového zákona UNCITRAL,...
|
|
|
Právní úprava ad hoc a institucionálního mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalsku
Přib, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé Předmětná rigorózní práce se zabývá analýzou právní úpravy ad hoc a institucionálního mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalsku. Zpracovává jednotlivé prvky (mezinárodního) rozhodčího řízení, jako jsou arbitrabilita sporu, náležitosti rozhodčí smlouvy, funkce rozhodce, procesní úpravu řízení, rozhodčí nálezy a jejich vykonatelnost, jakož i další skutečnosti, které jsou ve vztahu k mezinárodnímu rozhodčímu řízení relevantní. Tato práce současně podrobněji rozebírá rozhodčí řády stálých rozhodčích soudů, které jsou v České republice a v Portugalsku oprávněny řešit mezinárodní spory. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že pokud jde o řády portugalských arbitrážních center, tyto byly z českého pohledu oblastí téměř neprobádanou. To byl ostatně i jeden z důvodů, proč volba práce padla právě na toto téma. Sledovaným záměrem této práce není pouze "hrubý" popis, resp. citace příslušných ustanovení, ale detailní rozbor problematiky tam, kde by se mohly, s ohledem na nejednoznačnou dikci, nekonstantní nebo neexistentní judikaturu či z jiných důvodů, v praxi objevit problémy. Cílem této práce je tudíž poskytnout čtenáři komplexní náhled na ad hoc a institucionální mezinárodní rozhodčí řízení v České republice a Portugalsku a umožnění pochopení relevantních souvislostí v širším...
|
|
|
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku
Kolářová, Anna Anežka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
RESUMÉ Cílem práce je definičně vymezit kategorii kogentních norem mezinárodního práva soukromého a následně popsat specifika jejich použití v obchodní oblasti, například oproti závazkovým vztahům, v nichž je jednou stranou spořebitel. Téma diplomové práce mě zaujalo, jelikož v tomto specifickém úseku mezinárodního práva soukromého se výrazně projevuje rozpor mezi možností stran si něco smluvně upravit a faktickou vymahatelností sjednaných nároků před soudy nebo mimosoudními institucemi. Pro převážnou část své diplomové práce jsem zvolila analytický přístup a gramatický, teleologický a logický výklad zmíněných právních instrumentů. V závěrečné části práce užívám komparatistiky právních řádů několika zvolených států, abych demonstrovala, jaký mohou mít odlišné přístupy k pojetí kogentních norem a mezinárodního práva soukromého vliv na interpretaci totožných smluvních vztahů a na smluvní volnost stran vůbec. Diplomová práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol a shrnujícího závěru. První kapitola se věnuje kogentním normám v mezinárodním obchodním styku v obecné rovině, tedy vymezení samotného pojmu kogentních norem a otázce osobního a věcného rozsahu práce - specifikám obchodního styku. Po teoretickém základu následuje druhá kapitola, která se bude zabývat praktickým uplatněním kogentních norem v mezinárodním...
|
|
|
Mezinárodní rozhodčí soudnictví
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce představuje stručné vymezení rozhodčího soudnictví jako způsobu řešení sporů v mezinárodním, především obchodním, styku. Ve svých sedmi kapitolách obsahuje stručný úvod do historie mezinárodního rozhodčího řízení, jeho vymezení oproti jiným formám alternativního řešení sporů či klasické justici, nástin jeho průběhu od úkonů před zahájením řízení až do jeho skončení a rovněž zamyšlení nad jeho výhodami a nevýhodami. První kapitola této práce se věnuje obecné charakteristice alternativních způsobů řešení sporů, vymezuje jejich vztah k rozhodčímu řízení a obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých typů ADR jakými jsou mediace, konciliace, minitrial atd. Nastiňuje též vývoj rozhodčího řízení, a to především na našem území. Druhá kapitola je teoretickým úvodem do problematiky rozhodčího řízení. Obsahuje definici pojmu mezinárodního řízení v kontextu základních teoretických doktrín, které definují právní povahu tohoto institutu a judikatury Českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Závěrem této kapitoly je pojednáno dělení arbitráže na jednotlivé druhy: na institucionální arbitráž, kde řízení probíhá před stálou rozhodčí institucí a ad hoc arbitráž, kdy se sestavuje rozhodčí tribunál pro řešení konkrétního sporu. Zmíněno je také tzv. on-line rozhodčí řízení jako nový...
|
|
|
Rozhodné právo v mezinárodním rozhodčím řízení
Achour, Gabriel ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je obecné a pokud možno komplexní představení problematiky rozhodného práva v mezinárodním rozhodčím řízení. Po úvodní části, kde jsou představeny specifika arbitráže a její odlišení od řízení soudního a dalších alternativních způsobů řešení sporů, jsou představeny jednotlivé teoretické koncepce pokoušející se uchopit rozhodčí řízení. Ve druhé a stěžejní části práce jsou představeny právní řády, které mohou mezi uzavřením rozhodčí smlouvy a nařízením výkonu rozhodčího nálezu nabýt postavení práva rozhodného pro určitou fázi či aspekt tohoto řízení. Diskutován je především vliv legis arbitri na rozhodčí řízení. Dále je pojednáno o vlivu legis loci executionis na uznávání a výkon rozhodčího nálezu. Pojednáno je také o problematice legis causae, a to jak pro případ jeho výběru stranami, tak postup při absenci tohoto výběru. Diskutována je rovněž rozhodčí smlouva, a to zejména v souvislosti s její separabilitou od smlouvy hlavní, jakož i v souvislosti s arbitrabilitou sporu. Představeny jsou proto i některé moderní názory na tuto problematiku. Prozkoumána je rovněž možnost meritorního rozhodování na základě nestátních normativních systémů.
|
|
|
Právní úprava mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a republice Argentina
Milerová, Sylvie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Záměrem mé diplomové práce je popsat právní úpravu mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Argentině, najít rozdíly mezi nimi a vyvodit z obojího náležité závěry. Práce začíná úvodem, ve kterém vysvětluji důvody, proč jsem si zvolila toto téma, použité postupy a výstup, kterého chci dosáhnout. Další text práce je rozdělen na šest kapitol. První kapitola poskytuje čtenáři obecný přehled základů rozhodčího řízení. Kapitola začíná pokusem o definici rozhodčího řízení zmíněním jeho dlouhé historie a následným zařazením do (nebo mimo) systematiky alternativního řešení sporů. Následně jsou vysvětleny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení, které jsou zásadní pro pochopení rozhodčího řízení. Poslední část této kapitoly obsahuje výhody a nevýhody rozhodčího řízení, čímž je vyvětlena oblíbenost (mezinárodního) rozhodčího řízení. Následující kapitola se věnuje právní úpravě rozhodčího řízení v České republice. Začíná krátkým přehledem vývoje rozhodčího řízení během české historie a posléze je rozdělena na podkapitoly týkající se specifických prvků mezinárodního rozhodčího řízení podle českého práva - právní prameny, mezinárodní prvek, rozhodčí smlouva, druhy rozhodčího řízení, arbitrabilita, rozhodci, rozhodčí řízení, rozhodčí nález a uznání a výkon rozhodčích nálezů. V rámci textu...
|
|
|
Právní úprava mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalské republice
Přib, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce zpracovává právní úpravu mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalské republice. Konkrétní výběr těchto zemí a institutu mezinárodního řízení jako předmětu této práce samozřejmě nebyl učiněn náhodně; důvodem je, navzdory mnohým společným prvkům těchto zemí, např. jejich členství v Evropské unii, podobné ekonomické úrovni a relativně významné aktivitě v oblasti mezinárodního obchodu, poměrná neprozkoumanost portugalské právní úpravy mezinárodního řízení i celého právního řadu z pohledu České republiky a naopak. Rovněž volba mezinárodního řízení nebyla náhodná. Mezinárodní rozhodčí řízení bylo zvoleno díky tomu, že se jedná o pravděpodobně nejvýznamější způsob mimosoudního řešení sporů, v posledních letech a desetiletích se setkávající se stále vzrůstající využívaností. Rozhodčí řízení nabízí stranám důvěrné řešení sporu se snadnou vykonatelností rozhodčího nálezu v zahraničí a zahraničního rozhodčího nálezu v tuzemsku. Cílem této práce pak není jen pouhý popis současné právní úpravy mezinárodního rozhodčího řízení, ale umožnění čtenáři správně pochopit konkrétní ustanovení s ohledem na jejich právní pozadí. Tato práce se zabývá koncepcemi mezinárodního rozhodčího řízení a jednotlivými prvky mezinárodního rozhodčího řízení, tj. právními prameny, rozhodčí...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
|
|
Mezinárodní arbitráž ve sporech o ochraně investic
Očenášková, Barbora ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Práce se zabývá rolí mezinárodní arbitráže ve věcech ochrany investic. V první kapitole je stručná charakteristika investic a jejich rizik, včetně pramenů mezinárodního investičního práva. Další část se věnuje jednotlivým typům sporů a možnostem jejich řešení. Podrobněji rozebírá rozhodčí řízení,a to konkrétně rozhodčí řízení podle pravidel UNCITRAL a rozhodčí řízení u ICSID (Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic). V závěru jsou uvedeny případy sporů, v nichž jako jedna ze stran figurovala Česká republika
|
host ::
RSS.