|
|
Vliv půdních vlastností na mobilitu vybraných rizikových prvků v půdě a některé metody jejich dekontaminace
BEDRNÍČEK, Jan
S postupem rozvoje společnosti a zvyšováním počtu obyvatel planety souvisí i stále větší vypouštění odpadů a polutantů. Mezi ně patří i těžké kovy. Účelem této bakalářské práce je stručně objasnit chování olova, kadmia a rtuti v půdě, tedy obsahy, formy, mobilitu, sorpci a faktory ovlivňující tyto kovy a jejich působení na živočišný a rostlinný organismus. Dále tato práce poskytne širší pohled na problematiku dekontaminačních technik s větší pozorností na bioremediaci a hlavně fytoremediaci za použití rostlinných hyperakumulátorů.
|
|
|
Konflikt v práci sestry manažerky
BAMBASOVÁ, Radka
Sestra manažerka je osoba, která je pověřena řídit skupinu pracovníků a je zodpovědná za výsledek skupiny.V práci sestry manažerky konflikty byly, jsou a budou. Jsou to konflikty malé i velké, ale především jsou to konflikty personální. Ty rozdělujeme na intrapersonální, interpersonální, skupinové a meziskupinové. Z pohledu psychologického můžeme uplatnit i rozdělení na konflikty představ, názorů, postojů a zájmů.Problém není v tom, že konflikt je, ale jak vzniklý konflikt sestra manažerka řeší, zvládá. Správná strategie a taktika nám zaručuje úspěšné zvládnutí konfliktu a poskytnutí adekvátní ošetřovatelské péče ke spokojenosti klienta. Způsob vedení je úzce spojen s osobností manažerky. Důležitá je též její připravenost do pozice sestry manažerky či následné vzdělávání v řízení a vedení. Cílem této práce bylo zjistit zda interpersonální konflikty patří v práci sestry manažerky k nejčastějším konfliktům. Dalším vytýčeným cílem bylo zjištění, jaký styl řízení sestra manažerka nejčastěji využívá při vedení svých podřízených a při konfliktních situacích. Posledním cílem této práce pak bylo zjistit, zda sestra manažerka byla dostatečně připravena na zvládání konfliktů při jmenování do funkce. Pro svou práci jsem oslovila sestry pracující v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Písek a.s. na pozici sestry manažerky. Informace nezbytné pro dosažení vytýčených cílů a hypotéz jsem získala metodou dotazování a sběr dat jsem provedla technikou dotazníku. Hypotézou č.1 zda k nejčastějším konfliktům v práci sestry manažerky patří interpersonální konflikty, jsem si chtěla ověřit domněnku, že v profesním životě sestry manažerky převládají tyto konflikty. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotézou č. 2 zda sestry manažerky upřednostňují demokratický styl vedení, jsem sledovala styly vedení sester manažerek a zde byla hypotéza opět potvrzena. Hypotézou č.3 Sestry manažerky nejsou dostatečně připraveny na řešení konfliktů při nástupu do funkce, jsem chtěla potvrdit, problém dnešního zdravotnictví, kde je nedostatek vyškoleného personálu na pozici sester manažerek. Sami manažerky potvrdily svoji nepřipravenost při nástupu do funkce.Tato hypotéza se mi opět potvrdila. Ráda bych výsledek prezentovala prostřednictvím odborných přednášek a článků v odborném tisku. Též bych ho ráda nabídla vrcholnému managementu nemocnic pro optimalizaci řešení konfliktů na jednotlivých pracovištích a pro zlepšení připravenosti sester manažerek na tuto pozici.
|
|
|
Hodnocení kontaminace ryb ve vybraných rybářských revírech
ČERVENÝ, Daniel
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řad toxických kovů, polychlorovaných bifenylů a dioxinů ve vybraných rybářských revírech. Pro účely hodnocení kontaminace byly vybrány rybářsky atraktivní revíry Vltava 20 ? Kořensko (421090), Údolní nádrž Rozkoš (451200), Odrava 1 - ÚN Jesenice (431200) a Vltava 28 P (423040). Odlovy byly prováděny pomocí elektrických agregátů a rybářských udic. Sledování obsahu cizorodých látek bylo prováděno ve svalovině ryb odlovených v dané lokalitě. Ve svalovině ryb byly sledovány koncentrace Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB, a dioxinů.
|
|
|
Charakter antropogenní kontaminace půd olovem
NOVOTNÁ, Monika
Cílem práce je jednak shrnout informace získané z literatury o vlastnostech olova a jeho geochemické pozici zejména v lesních půdách a dále na konkrétní kontaminované lokalitě posoudit dle izotopické signatury pravděpodobný původ olova v půdě studované oblasti. Sestavený literární přehled se týká především vlivu, zdrojů a účinků olova na životní prostředí, dále charakteristika lesních půd, jejich chemismus a také jejich degradace. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky analýz. Obsah EDTA-extrahovatelného (biodostupného) olova v odebraných půdách je nejvíce kumulován v humusových (H) organických horizontech, protože mají největší sorpční kapacitu. Námi zjištěné průměrné obsahy EDTA-extrahovatelného olova v hodnocených lesních půdách se pohybují v rozpětí 8,5 {--} 28,6 mg.kg-1 suš. se střední hodnotou 17,6 mg.kg-1 suš. Pouze na třech z osmi odběrových místech (Velká niva, Vrch Chlustov východ a Radvanovické sedlo-smrčina) přesahují zjištěné obsahy 30 mg.kg {--}1 suš. Zjištěné izotopické poměry v lokalitách Velká niva (smrčina východně od Lenory) a Radvanovické sedlo (smrčina a bučina jižně od Lenory) jsou podobné již dříve zjištěné signatuře olova v sedimentech Vltavy pod Lenorou.
|
|
|
Nebezpečné látky v elektrozařízení
VÁVROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nebezpečných látek v elektrozařízení na životní prostředí i na samotného člověka. Cílem práce je toxikologická charakteristika nebezpečných látek v elektrozařízení a formou dotazníku zjišťuje, jaké je povědomí lidí o nebezpečnosti elektrozařízení a odpadu. Práce nejprve popisuje samotné zákony týkající se této problematiky, jak z hlediska nebezpečných látek, tak také z hlediska nebezpečného odpadu. V práci jsou poté zpracována data, která byla získána od dvou věkových skupin pomocí dotazníků, která se zaměřila na znalosti těchto skupin o nebezpečných látkách a o nebezpečném odpadu. V této části jsou popsány i toxikologické vlastnosti kovů.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Speciace Cd a Pb v rhizosférní oblasti půdy Thlaspi careulescens Presl
Jakl, M. ; Jaklová Dytrtová, J. ; Šestáková, Ivana ; Tlustoš, P.
V této studii byl sledován vliv rhizosférní oblasti penízku modravého (Thlaspi careulescens Presl) na tvorbu komplexů Cd a Pb a na jejich celkový obsah v půdním roztoku kontaminované fluvizemě z nivy řeky Litavka. Půdní roztok byl odebrán z okolí kořenů a také z okolné půdy oddělené rhizobagem. Pomocí diferenční pulsní anodické rozpouštěcí voltametrie byl stanoven obsah volných iontů Cd a Pb (v roztoku s původním pH a po okyselení na pH 2) a bimetalický komplex olova a kadmia s kyselinou šťavelovou (při původním pH) v rhizosférní i okolní půdě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.