|
Zajištění kvality služeb v datových sítích
Mareček, Petr ; Komosný, Dan (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zajištění kvality služeb v datových sítích. První část práce obsahuje teoretický rozbor, kde je popsána technologie Quality of Services a její mechanismy. V závěru teoretické části jsou rozebrány jednotlivé systémy front. Druhá část práce je zaměřena na návrh a realizaci laboratorní úlohy s cílem na prokázání teoretických znalostí a vyhodnocení vhodného systému front v závislosti na poskytnutých službách.
|
|
RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Kulich, Ivan (oponent) ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.
|
|
Porovnání programového vybavení v oblasti regresní analýzy
Kramulová, Jana ; Řezanková, Hana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je kvalitativní srovnání devíti softwarových produktů v oblasti regresní analýzy. Kromě čtyř statistických programů jsou do analýzy zařazeni i dva zástupci ekonometrických programů, dva programy určené pro matematické modelování a Microsoft Excel. Programy jsou hodnoceny z mnoha hledisek (například import dat, práce s chybějícími údaji, kvalita výstupu, možnosti grafů atd.). Regresní analýza je v práci použita jako metoda pro prokázání závislosti velikosti ekologické stopy na HDP na osobu států světa a dále závislosti ekologické rezervy nebo deficitu na biokapacitě. Programy jsou hodnoceny pomocí srovnávací analýzy.
|
|
Příjem a využití různých forem dusíku u rostlin pšenice
Raimanová, Ivana
Rostoucí světová populace spolu se snižováním plochy zemědělské půdy a její degradací vytvářejí, i přes úspěch "zelené revoluce", tlak na zvyšování intenzity výroby potravin a objemu produkce zemědělských plodin. Ekonomické důvody a celospolečenský důraz na ochranu životního prostředí vedou k hledání možností zvýšit efektivnost nezbytných vstupů, především energie, dusíkatých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Hospodářsky významné druhy pšenice (jako Triticum aestivum L. a Triticum durum Desf.) patří svou výměrou k nejpěstovanějším plodinám světa a zajišťují důležitou část výživy světové populace. Agroekologické podmínky, v kterých je pšenice pěstována sahají od semiaridních oblastí po oblasti s hojnými srážkami, od tropů po chladné oblasti ve vysokých zeměpisných šířkách s krátkou vegetační dobou. Pěstitelské systémy zahrnují rozmanité způsoby výživy rostlin a závlahy, odlišné osevní postupy a různé formy zpracování půdy. Tomuto rozsahu půdně-klimatických a výrobních podmínek odpovídá i široká škála dostupnosti půdního dusíku a podmínek pro příjem a využití živin obecně. Množství a dostupnost jednotlivých forem dusíku pro rostliny kolísá v průběhu jejich ontogenetického vývoje v důsledku dynamiky přeměn dusíku v půdě a v závislosti na konkrétních povětrnostních podmínkách. Dusík je klíčový...
|
|
Proměny tradiční ruské kuchyně v rámci ruské jídelní kultury (úvod do problematiky)
Pešek, Petr
Jídlo je primární a základní životní potřeba člověka. Biologicky zdědil člověk po svých vývojových předcích eurifagii (všežravost) - schopnost konzumovat prakticky všechny druhy potravy. Stravovací typ všech lidských kultur se vyvíjel (u některých etnik ještě vyvíjí) v závislosti na způsobu opatřování potravy - od prvotního nediferencovaného loveckosběračského přes intenzivně lovecký až k zemědělsko-pasteveckému. Právě zemědělská revoluce znamenala největší proměnu v lidském stravování. "U všech zemědělských národů (s částečnou výjimkou severských kočovných pastevců) se stal hlavním zdrojem kalorií rostlinný škrob - v Evropě a Západní Asii hlavně pšenice a ječmen. Kromě toho se v převážné části Eurasie stala pravidelnou konzumace mléka a mléčných výrobků ". 1 Tyto základní zdroje škrobů a bílkovin byly po tisíciletí doplňovány dalšími plodinami - luštěninami, zeleninami a ovocem, šířících se z center vzniku kulturních rostlin.2 Charakter stravování byl vždy jedním z nejdůležitějších projevů etnicity daného národa. Protože je přijímání potravy jedna ze základních podmínek přežití, systém stravování se vytvářel již od prvopočátků vzniku a formování každého etnika jako výslednice denní stravy každé rodiny a každého jednotlivého člověka. Východiskem stravovacího systému všech vyspělých kultur je zemědělská...
|
|
Role makrofágů při imunosupresi zprostředkované regulačními T lymfocyty
Kadlecová, Kristýna ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T buňky (Treg) jsou jedním z nejdůležitějších regulačních mechanismů imunitního sytému. Treg tlumí imunitní reakce a brání nadměrné aktivaci imunitního sytému. Je popsáno mnoho mechanismů jejich působení. V naší práci jsme se zaměřili na studium mechanismu působení Treg na makrofágy. Supresorové vlastnosti purifikované populace Treg získané magnetickou separací byly prokázány v proliferačních testech. V závislosti na přítomnosti makrofágů byla pozorována rozdílná suprese proliferace při různých způsobech aktivace efektorových lymfocytů. Treg tlumily v přítomnosti makrofágů proliferaci efektorových lymfocytů více. Toto pozorování vedlo k hypotéze o působení Treg na makrofágy. Metodou průtokové cytometrie však nebylo zjištěno snížení exprese kostimulačních molekul CD80, CD86 nebo CD40 a MHCII molekul na makrofázích kultivovaných v přítomnosti Treg. Ve funkčních testech makrofágy prekultivované s Treg vykazovaly stejnou kostimulační schopnost jako makrofágy prekultivované samotné. Nebylo prokázáno ani cytotoxické působení Treg na makrofágy a to jak metodou průtokové cytometrie, tak metodou Live cell imaging. V jiných modelech, kde docházelo k silnější aktivaci efektorových buněk, Treg proliferaci neinhibovaly i přes přítomnost makrofágů. To vedlo k hypotéze, že by rozdíly v supresi v...
|
|
Influence of Resource Sharing on Performance
Babka, Vlastimil
Sdílení prostředků nastává v případech, kdy několik současně aktivních procesů či softwarových komponent využívá stejné systémové prostředky, což ovlivňuje výkon v porovnání s individuálním během. Izolované měření dob trvání klíčových operací pro řešení modelů predikce výkonu tudíž může přinášet nepřesné výsledky. Sdílení prostředků také nastává mezi měřeným kódem a měřící infrastrukturou, která sbírá a ukládá výsledky, což nepřímo zvyšuje její režii. Tato práce kvantifikuje vlivy sdílení na výkon pro několik často sdílených prostředků, jmenovitě procesorových caches a souborových systémů. Horní odhad možného ovlivnění výkonu sdílením caches je stanoven pomocí syntetických testů. Účinky na praktický kód a jejich závislosti na různých faktorech, jako frekvence a intenzita trashování cache, jsou poté změřeny pomocí experimentů s existujícími implementacemi algoritmů FFT a LZW a aplikací pro zpracování videa. Efekty sdílení souborového systému na rychlost jsou změřeny pomocí experimentů provádějících hromadný zápis a čtení z několika souborů. Za určitých okolností lze pozorovat významné dopady sdílení u každého z uvažovaných prostředků. Na základě výsledků těchto měření je nadále navrženo několik rad pro řešení problému režie měřící infrastruktury. Také je zde diskutována použitelnost provedených experimentů a...
|
|
Integrace finančních trhů nových členských zemí EU
Chaloupka, Jiří ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Záklasník, Martin (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Předmětem této práce je integrace finančních trhů nových členských zemí EU (dále jen NMS). Standardní ekonomická teorie spojuje s procesem integrace finančních trhů několik pozitivních efektů, mimo jiné a) prosazení zákona jediné ceny ve formě úrokové parity, b) vyrovnání a synchronizace růstu spotřeby mezi zeměmi, c) zvýšená diversifikace portfolií investorů a d) snížení závislosti domácích investic na národních úsporách. Tyto očekávané efekty slouží v disertační práci jako indikátory integrace finančních trhů NMS s globálním finančním trhem. Podle těchto indikátorů se dosažený stupeň integrace finančních trhů mezi NMS lišil, přestože všechny tyto země prošly procesem integrace s EU. Nicméně nepodařilo se určit pořadí jednotlivých NMS podle stupně jejich integrace, protože jednotlivé testy indikují jiné pořadí zemí. Přesto ovšem většina testů indikuje pozitivní trend v integraci finančních trhů NMS, jelikož závislost růstu domácí spotřeby na růstu globální spotřeby roste, a naopak závislost domácích investic na národních úsporách se snižuje. Překvapivě tyto indikátory ovšem nepotvrdily hypotézu, že NMS jsou více integrovány s trhem EU, přestože tyto země musely otevřít své trhy investorům z EU a harmonizovaly své legislativní požadavky. Na rozdíl od předchozích výzkumů použité indikátory naznačují, že tzv. puzzles v mezinárodní ekonomii vymizela pro velké vyspělé ekonomiky, jakou je například USA. Naopak pro malé ekonomiky NMS tato puzzles přetrvala. Protože většina NMS v průběhu analyzovaného období přijala společnou měnu euro, tyto výsledky naznačují, že finanční trhy NMS nebyly plně integrovány s trhem EU, a proto není splněna jedna z podmínek existence optimální měnové oblasti. Tyto výsledky také odporují hypotéze endogenity optimální měnové oblasti, jelikož přijetí společné měny nezvýšilo stupeň finanční integrace NMS.
|
|
ASEAN - vznik, vývoj a perspektivy Sdružení národů jihovýchodní Asie
Chaloupková, Jana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Had, Miloslav (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Cílem disertační práce je kriticky zhodnotit integrační proces ASEANu, postihnout jeho vznik, vývoj a transformaci z pohledu teorií mezinárodních vztahů a integrace. Práce usiluje zodpovědět tyto vědecko-výzkumné otázky -- Proč ASEAN vznikl? Jak se měnil? Proč nezanikl s koncem studené války a naopak se rozšířil? Kde tkví základ tohoto Sdružení, co bylo jeho hnacím motorem přes 40 let? Jak se ASEAN vyvíjel z hlediska teorie integrace a jaké jsou jeho perspektivy do budoucna? Práce zkoumá otázku, jakou roli hrála idea jednotné jihovýchodní Asie v politice ASEANu, jak sjednocovala různé zájmy a reprezentovala je v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické a sociálně-kulturní. Snaží se o aplikaci teorií mezinárodních vztahů a integrace ve smyslu analýzy změn politicko-ekonomických vztahů v rámci skupiny států ASEANu, analyzován je proces regionální integrace v jihovýchodní Asii, institucionální, politická a ekonomická realita ASEANu. Disertace obohacuje historickou a analytickou literaturu o ASEANu a literaturu týkající se oblasti mezinárodních vztahů ve vztahu k institucím a integraci. Disertace vychází z hypotézy, že státy s minulostí zatíženou politickou a ekonomickou závislostí a regionální nestabilitou měly zájem na regionální spolupráci, která byla a je pro ně klíčová z hlediska dvou základních cílů. S posílením ekonomické spolupráce je spojen ekonomický rozvoj a růst (částečně koordinací vnější politiky, obchodu a investic), v oblasti politické jde o zajištění regionální bezpečnosti, vytvoření podmínek pro mírový rozvoj oblasti (externě ve vztahu ke globálním a regionálním mocnostem, vnitřně vytvořením mírových vztahů a stability) a aktivizaci regionu v mezinárodních vztazích globálně. Autorka vychází ze stanoviska, že se ASEAN jako instituce vyvinul z režimu operujícího na bázi spolupráce v mezinárodní organizaci, v integrační seskupení. Za dobu své existence přinášel svým členům výhody, ti se ztotožnili s jednotnou regionální vizí a skrze ni prosazovali svůj vliv na mezinárodní scéně. Nejde pouze o kalkulaci zájmů jednotlivých členů, ale o motivaci ideou společenství. Motorem tohoto procesu byly a jsou elity. ASEAN se soustředil hlavně na oblast hospodářskou, pokroku bylo dosaženo i v oblasti politické, bezpečnostní, sociální a kulturní, a to i bez existence nadnárodních rozhodovacích těles a delegování legislativních pravomocí orgánům mimo domácí vlády, spolupráce se rozvíjela formou mezivládní. ASEAN je úspěšným iniciátorem a hybatelem integrace v širším východoasijském regionu.
|
|
Míra ohrožení chudobou jako indikátor chudoby v Evropě ? analýza vlastností a vypovídací schopnosti
Zelený, Martin ; Jílek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cyhelský, Lubomír (oponent) ; Sirovátka, Tomáš (oponent)
Tématika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v posledním období stále významnější roli v agendě Evropské unie. Spolu s tímto vývojem narůstá i potřeba srovnatelných sociálních indikátorů pro oblast příjmů a životních podmínek. Významným indikátorem pro tuto oblast je v současné době indikátor ?míra ohrožení chudobou?, který patří do skupiny klíčových strukturálních indikátorů pro pravidelné monitorování sociální situace v EU. V této souvislosti se tento indikátor těší rostoucí mediální pozornosti a zájmu uživatelů. Tématem předkládané práce je analýza tohoto indikátoru, jeho vlastností a vypovídací schopnosti. Úvodní část se zabývá teoretickými koncepty měření chudoby, vybranými indikátory pro měření chudoby a problematice dat o příjmech domácností. Druhá kapitola podrobně analyzuje definici indikátoru ?míra ohrožení chudobou? a jednotlivé její parametry. Prezentovány jsou odhady hodnot tohoto indikátoru v České republice pro populaci celkem a vybrané socioekonomické skupiny obyvatelstva spočtené z dat šetření Mikrocensus 2002. Třetí kapitola analyzuje citlivost výsledků na volbu dvou hlavních parametrů indikátoru ? procenta mediánu příjmu pro stanovení hranice chudoby a stupnice spotřebních jednotek použité pro přepočet disponibilních příjmů domácností. Kromě obvyklého srovnání několika referenčních hodnot je navrženo použití parametrického přístupu a empirických citlivostních křivek jako vhodného nástroje pro analýzu vývoje hodnoty indikátoru v závislosti na parametrech v jeho definici. Závěrečná část práce se pak věnuje vlastnostem odhadu míry ohrožení chudobou jako statistické veličiny a dopady, které tyto vlastnosti mohou mít na jeho interpretaci a používání.
|
host ::
