|
|
Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie ČR
STANĚK, Martin
V bakalářské práci na téma {\clqq}Plán krizového řízení při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci pravomoci Policie České republiky`` je popsán soubor obecně platných taktických metod a postupů dané problematiky a současný stav postupu pátrání po pohřešovaných osobách. Rovněž jsou zde rozebrány speciální metody pátrání a spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. V práci autor použil metody analýzy právních norem, odborné literatury a dále poznatků z činnosti specialistů zabývajících se danou problematikou. V podkapitole praktická část bylo a na konkrétním případu poukázáno, jak probíhá pátrání v praxi a byl stanoven plán postupu pátrání. Stanovená hypotéza, že současný stav v oblasti pátrání po pohřešovaných osobách je veden speciálně vyškolenými pracovníky s využitím moderní techniky, je na dobré úrovni a je dostatečně legislativně ošetřen, se ukázala jako pravdivá. Současně bylo poukázáno na to, že Policie České republiky v současné době nemá žádné plány pro pátrací akce po pohřešovaných osobách. Nedostatky lze spatřovat i ve spojení při pátracích akcích. Tato bakalářská práce by měla sloužit, jako metodická pomůcka při výuce specialistů pro oblast pátrání po pohřešovaných osobách.
|
|
|
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.
|
|
|
Interakce Policie ČR a menšinových skupin v ČR
KUBINEC, Patrik
Cílem práce je podat přehled o způsobech přístupu policistů PČR v přímém výkonu služby k menšinovým skupinám, které žijí a páchají trestnou činnost na území ČR, s důrazem na přístup jednotlivce v praxi, dále analyzovat současnou vzájemnou interakci, z analýzy vyvodit požadavky a následně navrhnout k praktické realizaci doporučení pro zlepšení komunikace s příslušníky menšin zejména na straně uniformovaných policistů v přímém výkonu.
|
|
|
Produktivní pracovní týmy.
VRBKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá rolí psychologa ve vytváření pracovních týmů. Organizací, ve které jsem prováděla kvalitativní výzkum, je Policie České republiky. Chtěla jsem potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že role psychologa při vytváření policejních pracovních týmů je nenahraditelná. Při výzkumu jsem použila metody rozhovoru, pozorování a dotazování. Policejní týmy se vytvářejí k řešení určité problematiky (např. obchod s drogami) nebo k řešení určitého trestného činu (např. vraždy). Zjistila jsem, že policejní pracovní týmy vytváří vždy nadřízený. Členy týmu si vybírá podle specializace, zkušeností a schopností. Policejní psycholog se vytváření týmů neúčastní. Policejní psycholog vybírá nové policisty - testuje paměť, reakční čas a inteligenci uchazečů o policejní práci. Noví policisté musí také projít testy osobnosti. Všechny tyto testy jsou nezbytné, protože policejní práce je extrémně náročná. Dalším úkolem policejního psyychologa je výuka a výcvik policistů - psycholog je učí asertivnímu jednání, metodám, jak se vyrovnat se stresem, jak jednat se suicidanty. Velmi důležitou součástí práce policejního psychologa je poradenství, které slouží policistům i jejich rodinám. Psychologové také zajišťují posttraumatickou péči o policisty. Tato péče je zřízena pro policisty, kteří použili zbraň, vyšetřují smrt dítěte nebo obzvlášť závažnou vraždu. Policejní psychologové také pracují jako konzultanti při vyšetřování, zejména při vyšetřování sebevražd, znásilnění a týrání dětí. V takových případech pomáhají uklidnit situaci, zklidnit poškozeného, také pomáhají při výslechu a instruují policisty, jak jednat s poškozeným.
|
|
|
Právní a sociální aspekty daktyloskopování osob
MIKLOŠ, Petr
Diplomová práce je zaměřena na oblast kriminalistické daktyloskopie, jako jedné z metod identifikace osob podle otisků prstů rukou, která je využívána v kriminalistické praxi. Při této činnosti dochází k zásahům a omezením v oblasti lidských práv daktyloskopovaných osob. Jedná se zejména o oblast ochrany údajů osobního charakteru, lidské důstojnosti a práva na svobodu a osobní bezpečnost. Tento postup musí být tedy legální, opodstatněný a vymezený zákonnými důvody. Cílem diplomové práce je v souhrnu popsat historický vývoj, možnosti využití a právní ustanovení kriminalistické daktyloskopie. S tím je současně spojeno vydefinování některých pojmů z oblasti této problematiky. Podstatou práce je pak vyhodnotit a porovnat stav daktyloskopické identifikace před rokem 1990 a uvést změny po tomto roce a v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Cílem práce je rovněž předložit čtenáři či zájemci o tuto problematiku základní poznatky o metodice daktyloskopického zkoumání a nabídnout seznam literatury, ze které je možné čerpat další hlubší informace. V souvislosti s cíli práce a na základě studia odborné literatury byly stanoveny následující hypotézy: Před rokem 1990 nebyla zabezpečena dostatečná právní ochrana daktyloskopovaným osobám. Po roce 1990 docházelo s postupným vývojem práva k vytváření podmínek směřujících k dostatečné ochraně základních lidských práv daktyloskopovaných osob. Studiem odborné literatury především zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech vyhlášeného ve sbírce zákonů č. 120/1976 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, dalších právních norem a odborné literatury byly potvrzeny obě stanovené hypotézy. Diplomová práce je koncipována jako ucelený přehled problematiky kriminalistické daktyloskopie s nastíněným vývojem v oblasti ochrany lidských práv daktyloskopovaných osob. Dává čtenáři možnost porovnat současnou situaci s historickým vývojem a vede k pochopení dané problematiky v širším měřítku s cílem zorientovat se v základních právních normách a předložit nabídku dalších pramenů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.