Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.