|
|
Alzheimerova demence v rodině - využití služeb denního, týdenního stacionáře
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na problematiku péče o klienty s Alzheimerovou demencí, včetně zátěže rodinných příslušníků a eventuálních možností využití služeb denního, týdenního stacionáře. Teoretická část práce se zabývá Alzheimerovou demencí včetně ošetřovatelské péče, systémem péče o nemocné v České republice a možností využití služeb denních, týdenních stacionářů. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že péče u klientů s Alzheimerovou demencí představuje velkou zátěž pro rodinné příslušníky, kteří o takto nemocné pečují a v souvislosti s poskytovanou péčí musí řešit následující problémy. Musí se vyrovnat s postupným zhoršováním paměti nemocných, která souvisí s občasným zapomínáním, dezorientací, blouděním. Dalším problémem je zvládnout přijatelným způsobem změnu chování svých blízkých, kteří je často slovně i fyzicky napadají. Rodinní příslušníci pomáhají svým blízkým s výživou, vyprazdňováním, hygienou a úpravou zevnějšku. Musí řešit problémy s aktivizací nemocných včetně procvičování paměti, dohlížejí, aby spolkli předepsané léky. Závěry diplomové práce ukazují, že rodinní příslušníci musí při poskytování péče svým blízkým řešit mnoho již z výše zmíněných problémů. Sami jsou v souvislosti s poskytovanou péčí unaveni, vyčerpáni, s čímž souvisí i výskyt jejich zdravotních problémů. Zanedbávají sami sebe a svou rodinu, velmi obtížné pro ně je skloubit péči se zaměstnáním, do kterého občas odcházejí nevyspalí. Z těchto důvodů by rádi využili služeb denních, týdenních stacionářů. Přínos vidí v ulehčení jejich situace v souvislosti s poskytovanou péčí. Z výzkumného šetření vyplynuly očekávané služby stacionáře včetně očekávané ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření byly předloženy vedení Nemocnice následné péče v Humpolci z důvodu plánování otevření denního stacionáře pro nemocné s Alzheimerovou demencí. Dále byly podkladem k uskutečnění semináře pro případné zájemce, kteří by chtěli ve stacionáři pracovat. Na základě informací získaných v průběhu psaní diplomové práce byl vytvořen návrh brožury, která bude sloužit jako informační materiál pro rodinné příslušníky klientů s Alzheimerovou demencí včetně samotných nemocných.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Neuromarketing: Conceptualization of neuromarketing usage in marketing process
Janečková, Kamila ; Král, Petr (vedoucí práce) ; Karlíček, Miroslav (oponent)
Neuroscience je nová vědecká disciplína studující lidskou nervovou soustavu a mozek, a jejím cílem je mimo jiné zjistit, jak probíhá rozhodovací a motivační proces člověka. Jedním z oborů této vědy je neuromarketing, který začíná být stále více využíván jako metodologie marketingového výzkumu, která tvrdí, že umí odhalit to, co si lidé opravdy myslí, a nejen to, co tvrdí. Ohledně této metodologie stále existuje mnoho otazníků, a zejména na českém trhu, kde je o tomto tématu obecně nižší povědomí, obchodní společnosti, a reklamní a výzkumné agentury si nejsou jisti, zda, jak a kdy ji používat v průběhu marketingového a komunikačního procesu. Tato práce má za cíl vrhnout světlo na tuto problematiku a poskytnout hlubší analýzu této výzkumné metodologie a její přítomnosti na českém trhu. Prostřednictvím primárního a sekundárního výzkumu, a popisu několika případových studií a provedených rozhovorů, se autorka pokusí konceptualizovat uplatnění neuroscience v oblasti marketingu, a tím pomoci s rozhodnutím o tom, v jakých případech může být tato metoda zvažována pro použití v praxi.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Centrální mozkové příhody jsou velkou zátěží jak pro samotného pacienta, tak pro jeho rodinu a pečovatele. Je nutno se intenzivně zaměřit na péči o pacienty s již diagnostikovanou CMP. Poskytovaná kvalitní ošetřovatelská péče zvyšuje šanci klientů pro jejich uzdravení a návrat do běžného života. Na základě těchto skutečností byla zpracována předkládaná bakalářská práce "Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě". Na samém počátku byl stanoven cíl a to zjistit, jaké teoretické znalosti a praktické dovednosti jsou nutné u sestry při poskytování ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis CMP a na problematiku ošetřovatelské péče. Výzkumná část je založena na kvalitativním sběru dat. Metodami výzkumného šetření byly: polostandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování a anketa. Výzkumný vzorek tvořilo deset klientů po CMP, kteří byli hospitalizováni v Nemocnici následné péče v Humpolci, a deset sester, které o ně pečovaly. Na základě informací získaných z rozhovorů s klienty byly sestaveny kazuistiky, ze kterých vyplynula specifika ošetřovatelské péče, která byla formulována do jednotlivých ošetřovatelských problémů. Klienti po CMP potřebují dopomoc především v oblasti mobility, dopomoc při příjmu stravy a tekutin, při vyprazdňování, hygieně, oblékání a úpravě zevnějšku. Pozornost by měla být věnována i problematice logopedické péče. Ze zúčastněného pozorování a ankety vyplynuly teoretické znalosti a praktické dovednosti, které by sestry při poskytování ošetřovatelské péče klientům po CMP měly mít. V otázce, zda má ošetřovatelský personál potřebné znalosti a dovednosti pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče klientům po CMP, bylo zjištěno, že existují určité nedostatky jak v teoretických znalostech problematiky CMP, tak v praktických dovednostech poskytované ošetřovatelské péče o tyto klienty. V oblasti teoretických znalostí byly zjištěny nedostatky především v oblasti přístupové strany ke klientům po CMP a popsání zásad komunikace u klientů s afázií. V oblasti praktických dovedností byly zjištěny nedostatky v oblasti logopedické péče. Dále se zjistily nedostatky v oblasti podpory soběstačnosti klientů, kdy tato soběstačnost není podporována v maximálním možném rozsahu. Výsledky této práce mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Výstupem bakalářské práce je Plán ošetřovatelské péče s důrazem na nejčastější ošetřovatelské diagnózy.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.