|
První pozemková reforma 1919
Korolus, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Československá pozemková reforma mezi světovými válkami měla zlepšit strukturu hospodařství státu přerozdělením půdy velkostatků. Dalším cílem bylo odstranění nežádoucího vlivu pozemkové aristokracie (německé a maďarské). Tento rozsáhlý projekt probíhal v letech 1919 -- 1935, kdy byl oficiálně prohlášen za ukončený. Problematika pozemkové reformy je v ČSR významná i pro další obobí (po 2. Světové válce, při restitučních sporech). Pod reformu spadalo přibližně 29 % rozlohy státu (více než 4 miliony hektarů). Přibližně polovinu zabraných majetků získali noví nabyvatelé, druhá byla ponechána těm stávajícím. Tímto přesunem byly naplněny oba zmíněné cíle. Nejmenší usedlosti byly zvětšeny o půdu velkostatků a získaly tak na efektivitě. Majetek pozemkové šlechty se snížil o polovinu a tím poklesl i její vliv. Přes nedostatky v legislativě a provádění reformy byly její hlavní cíle naplněny a já ji v daných podmínkách považuji za úspěšnou. Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout pouze za jiných podmínek, například v delším časovém horizontu. V mezinárodním porovnání se jednalo o třetí nejrozsáhlejší projekt tohoto druhu (po Rumunsku a Rusku).
|
|
Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu
Holtanová, Eva
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
Změny délek odobí s charakteristickými teplotami vzduchu
Černochová, Eva ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce)
Název práce: Změny délek období s charakteristickými teplotami vzduchu Autor: Eva Černochová Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. e-mail vedoucího: jaroslava.kalvova@mff.cuni.cz Abstrakt: Délky období s charakteristickými teplotami vzduchu byly odvozovány metodou lineární interpolace a metodou robustní lokálně vážené regrese. Výpočty byly provedeny pro 10 stanic na území ČR a pro výstupy regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO ve 4 uzlových bodech. Byly spočteny jak čtyřicetileté (1961-2000) resp. třicetileté (1961-1990) průměry délek období, tak desetileté průměry. Značná pozornost byla též věnována analýze vlastností použitých metod. Na většině stanic došlo v průběhu 20. století k prodloužení širšího i užšího vegetačního období a letního období. Výrazným rysem u desetiletých průměrů délek širšího a užšího vegetačního období bylo zkrácení v letech 1971-1980. Z porovnání výstupů regionálních klimatických modelů HIRHAM a RCAO s daty naměřenými na stanicích vyplynulo, že třicetileté průměry délek období s charakteristickými teplotami vzduchu dokázaly oba modely dobře odhadnout zhruba v polovině případů, desetileté průměry u většiny stanic nedokázaly modely dobře odhadnout. Klíčová slova: robustní lokálně vážená regrese,...
|
|
The Summer Olympic Games 2016: Who will be the winner?
Hatyinová, Petra ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá determinanty národního medailového úspěchu na letních olympijských hrách v letech 1996 - 2012. Má hostování her pozitivní dopad na počet získaných medailí? Profitují sousední země z aproximativní výhody domácího prostředí? Analýza založená na tobitovom modelu potvrdila pozitivní efekt hostitelských v případě aktuálního i budoucího hostitele. Efekt sousední země se nepodařilo prokázat. Ex-ante predikce testuje kvalitu základního modelu. Zjistilo se, že model založený na absolutním počtu medailí dokáže poskytnout přesnější odhady. Správné předpovídaných bylo 96,88 % variability skutečných hodnot. Práce také nabízí ex-ante predikci medailových zisků na olympiádě v Rio de Janeiro 2016.
|
| |
|
Rodiny homosexuálních partnerů
EMROVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou rodiny homosexuálních partnerů. K výběru tohoto tématu jsem byla vedena svým zájmem o tuto oblast. Cílem práce je provést komparaci názorů skupiny osob s heterosexuální a homosexuální orientací na možné formy partnerského soužití a rodičovství osob s homosexuální orientací. Na začátku výzkumu byla stanovena následující hypotéza: Existují významné rozdíly v názorech skupiny osob s heterosexuální a homosexuální orientací na možné formy partnerského soužití a rodičovství osob s homosexuální orientací v závislosti na sexuální orientaci. Výzkumný soubor tvořily dvě skupiny respondentů. Osoby s homosexuální orientací tvořily první skupinu, druhou skupinu pak tvořily osoby s heterosexuální orientací. První skupina byla složena z žen a mužů s homosexuální orientací, kteří nějakým způsobem udržují kontakt s Jihočeskou Lambdou. Druhá skupina byla složena z mužů a žen s heterosexuální orientací. Respondent z této skupiny musel odpovídat respondentovi s homosexuální orientací ve třech zadaných kritériích (pohlaví, věková kategorie a vzdělání). K dosažení výzkumných cílů byla zvolena metoda dotazování. Jako technika této metody byla využita technika dotazníku. Hypotéza byla potvrzena. Ukázalo se, že osoby s heterosexuální a homosexuální orientací mají rozdílné názory na možné formy partnerského soužití a rodičovství osob s homosexuální orientací. Výsledky diplomové práce by mohly být použity pro další studie a výzkumy na podobné téma, mohly by být použity i ve výuce. Tato práce také může sloužit jako zpětná vazba pro Jihočeskou Lambdu, pro kterou by mohly být výsledky tohoto výzkumu velmi zajímavé.
|
|
Etika a morálka ve vybraných organizacích
SLAVKOVÁ, Daniela
Cílem této bakalářské práce je přispět k názoru, že podnikatelské prostředí neovlivňuje jen výsledek působení podnikatelských organizací nebo politických institucí, ale že je výsledkem zapojení každého z nás. Nejde však o jakékoli zapojení. Toto zapojení musí vycházet z morálky, odbornosti a vůdcovství. V souhrnu uplatňování etiky v managementu na všech organizačních hladinách podnikatelských, veřejných a správních organizací. Pro můj výzkum jsem vybrala čtyři dopravní podniky. Tři z nich mají českého majitele, jeden rakouského. Vytvořil jsem dotazník, který byl dán zaměstnancům. V první části bakalářské práce jsem shrnula teoretické informace o etice a morálce. V metodice je popsána dotazníková metoda a forma rozhovoru, která byla pro šetření použita. V další kapitole vyhodnocuji jednotlivé otázky. Každá odpověď je vyhodnocena v grafu, po kterém následuje diskuse k dané otázce. Hlavním nástrojem aplikace etiky do podnikání se zdá být etický kodex. Firmy mající účinný a dobře fungující kodex mohou ocenit jeho přínosy. Podrobný kodex dává přesné a užitečné vodítko pro každodenní rozhodování.
|
|
Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví
HELMICHOVÁ, Veronika
Název: Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví Současný stav: Zdravý vývoj dnešních mladých lidí je úzce spojen s rodinným zázemím a dalšími sociálními vztahy mimo rodinu. V dobře fungující rodině získávají mladí lidé sociální a zdravotní návyky, které si uchovávají po celý život. To jsou základy pro správnou cestu k zodpovědnosti za své zdraví. Současná mladá populace bude již mnohem více obeznámena se zásadami zdravého životního stylu, protože se do jejich výuky dostává předmět výchova ke zdraví. Mládež je v současné době ohrožována řadou rizik typických pro toto životní období. Nejčastěji je to kouření, alkohol, drogy, nesprávná životospráva a nedostatek aktivního pohybu. Proto je třeba prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za své zdraví. V první řadě by tuto zodpovědnost měli mít studenti ošetřovatelství, kteří často slouží jako vzory pro své vrstevníky, členy rodiny a přátele. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit jak se mění životní styl studentů ošetřovatelství v jednotlivých ročnících studia. Dále analyzovat rizika v životním stylu vysokoškolského studenta ošetřovatelství Metodika: Pro tuto práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat pro toto šetření byl realizován pomocí dotazníku Index zdraví, kterým jsme se inspirovali z knihy Ošetrovateľstvo první díl Kozierové str. 571. Kdy získaná data byla zpracována v počítačovém programu Microsoft Excel 2007 a následně hodnocena pomocí kontingenčních tabulek. Pro statistické testování stanovených hypotéz byl použit tzv. chí kvadrát test dobré shody. Dále byly k jednotlivým otázkám vypracovány grafy znázorňující odpovědi respondentek. Jejich odpovědi jsme rovněž porovnávali podle délky studia. Testy byly provedeny na standardní hladině spolehlivosti 95%, tedy hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 0,05 (5 %). Vztahy uvnitř kontingenčních tabulek byly popsány pomocí znaménkových schémat. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily studentky studující na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra prezenční studium 1., 2. a 3. ročník. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a použito pro výzkumné šetření jich bylo 120. Vzhledem k tomu, že ani v jednom ročníku nebyl žádný student muž, tak dotazník vyplňovaly pouze studentky. Výsledky: Byla stanovena jedna výzkumná hypotéza, k potvrzení, či vyvrácení. Hypotéza 1 zněla: Předpokládám, že existují rozdíly v zodpovědnosti za své zdraví u studentů ošetřovatelství v závislosti na délce studia. Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi délkou studia a mezi tím, zda mají studenti zdravotní potíže, pravidelnou relaxaci, nadměrné svalové napětí a teplé nebo suché ruce. Statisticky významný vztah nebyl zjištěn mezi délkou studia a oblastmi týkající se stravy, návykových látek. Dále v oblasti posilování srdce a cév, pohybu, starání se sama o sebe, stresu, sebeovládání, smyslu života, zodpovědnosti za své zdraví i za nemoci. Závěr: Výzkumné šetření neprokázalo vztah mezi délkou studia a základními komponenty životního stylu jako je racionální výživa, dostatečná pohybová aktivita, spotřeba návykových látek či stres. Přestože prioritní rolí sestry je podpora zdraví, sami studenti ošetřovatelství tuto prioritu nedodržují. V rámci výuky výchovy ke zdraví na školách, by se mělo věnovat větší pozornost v rizikových oblastech zdravého životního stylu a podpoře zdraví.
|
|
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ŽIVOTA DĚTÍ S METABOLICKÝMI VADAMI
VÁVRŮ, Jana
Bakalářská práce ,{\clq}Psychosociální aspekty života dětí s metabolickými vadami" se zabývá problematikou dědičných metabolických poruch. Jsou zde propojeny teoretické poznatky s příklady ze života jedinců postižených dědičným metabolickým onemocněním. Hlavním cílem léčby a péče o jedince s diagnostikovanou dědičnou metabolickou poruchou je pomoci mu dosáhnout optimálního rozvoje během dětství a maximální nezávislosti, sociální integrace a sebeúcty v adolescenci a dospělosti. Těchto cílů lze dosáhnout pouze díky multisystémovému přístupu. Teoretická část práce popisuje dědičnost, klinické příznaky, diagnostické metody a léčbu dědičných metabolických poruch. Dále se podrobněji zabývá fenylketonurií, objasňuje mechanismus jejího vzniku, screening, projevy, léčbu, prognózu a také materiální fenylketonurie. V následující stati shrnuje teoretické poznatky o osobnosti chronicky nemocného dítěte, jeho psychických potřebách a sociálních vztazích. Zabývá se také výchovnými postoji rodičů, jejich strategiemi při zvládání zátěžových situací, postojem blízkého okolí a společnosti. Nastiňuje psychické a sociální důsledky chronického onemocnění. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu technikou kasuistik, analýzy osobních dokumentů a řízeného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 dětí, ve věku 6 {--} 16 let, žijících v jižních Čechách, s diagnostikovanou dědičnou metabolickou poruchou {--} fenylketonurií,. Cílem práce je zjistit, jak žijí děti s dědičnou metabolickou poruchou a jejich rodiny, co nejvíce zasahuje do jejich života, jaká je informovanost o nemoci a zda jim tato choroba přinesla nějaká pozitiva či pouze negativa. Výzkumné otázky jsou: metabolická porucha zasahuje do života dítěte, onemocnění má vliv na život celé rodiny, při dodržování určitého režimu se dítě s metabolickou vadou může chovat jako jeho zdraví vrstevníci. Výsledek této práce by mohl sloužit jako podklad pro zdokonalení komplexní péče o děti s metabolickými vadami a jejich rodiny.
|
|
Vzužití volného času u osob se stomií
VLČKOVÁ, Šárka
V této diplomové práci jsou popsány anatomické, fyziologické a funkční poznatky některých částí orgánových soustav lidského těla, při jejichž poškození ať už úrazem, onemocněním či ztrátou funkčnosti a průchodnosti, se musí pro obnovení a záchranu života provést jejich vyústění tzv. stomie. Dále jsou popsány jednotlivé typy stomií a jelikož je nejčastějším typem kolostomie a ileostomie, je větší pozornost věnována onemocněním a jejich léčbě na tenkém a tlustém střevě při jejichž vyústění se výše jmenované názvy stomií užívají. Dále se práce zabývá stomickými pomůckami, problematikou volného času, psychologickou problematikou nemoci, sociálními problémy v případě stomiků a informovaností stomiků. Jedním z cílů práce bylo zjistit, jakým způsobem osoby se stomií využívají volného času a zda se snaží vzhledem k svému handicapu izolovat od společnosti. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou osoby se stomií dostatečně informováni o možnostech aktivit využití volného času a kde tyto informace získávají. Informace potřebné pro zpracování této práce byly získávány prostřednictvím studia odborných dostupných materiálů, byl zvolen kvantitativní výzkum metodou dotazování, kdy pro sběr dat byla použita technika anonymního dotazníku určeného zkoumanému souboru a polostandardizovaný rozhovor s odborníky, u kterých byly ponechány dotazníky pro respondenty. Výzkumný soubor tvořili osoby mající některý typ stomie, uvedený v dotazníku. Zjistili jsme, že nejčastějším typem stomie je kolostomie a ileostomie převážně u mužů. Výzkumem bylo zjištěno, že osoby se stomií se snaží izolovat od společnosti a nemají dostatečné informace o možnostech aktivit využití volného času. Výsledky práce by měly vést odborníky k větší spolupráci mezi sebou a tím zvýšit informovanost a péči nejen o osoby se stomií, dále pak k zamyšlení odborníků nad vytvořením literatury ohledně života stomiků a její postupné aktualizace přínosem nových zkušeností, rad a doporučení.
|
host ::
