|
|
Hodnocení potravin a jídelníčku při onemocnění fenylketonurií
Čermáková, Venuše ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Renata, Renata (oponent)
Diplomová práce se zabývá hypotézou, že striktní dodržování nebo výpadky v nízkobílkovinné dietě rozhodují o zdravotním stavu pacientů s fenylketonurií. Cílem práce bylo u vybraného souboru pacientů s různou úrovní diety při onemocnění fenylketonurií vyhodnotit skladbu jídelníčku z hlediska dietologického a nutričního v závislosti
na individuálním zdravotním stavu, hodnoty porovnat se skladbou jídelníčků zdravých osob
a obecně zhodnotit dostupnost speciální zdravotní péče a potravin pro pacienty s fenylketonurií.
Přehled literatury podává informace o fenylketonurii, příčinách jejího vzniku, metabolismu fenylalaninu, diagnostikou, možnostmi léčby, riziky důsledků neléčení, vlivem složení potravin na zdraví pacientů a dietologickými doporučeními.
Pro hodnocení bilance živin a energie ve stravě osob s fenylketonurií byla
ve spolupráci se specializovaným zdravotnickým zařízením vybrána skupina 10 osob různého věku, pohlaví a úrovní diety, 5 osob s fenylketonurií a 5 osob zdravých. U každé osoby byl sestaven podrobný týdenní jídelníček a vyhodnocen nutriční příjem, sledován byl denní příjem Phe, bílkovin, tuků, sacharidů a energie. U osob s fenylketonurií byl nutriční příjem hodnocen ve dvou krocích, bez užití léčebného přípravku a s jeho užitím. Hodnoty nemocných s fenylketonurií byly porovnány s hodnotami zdravých osob.
Z výsledků vyplynula nutnost užívání léčebných aminokyselinových přípravků pacienty s fenylketonurií, v opačném případě hrozí u všech z nich vážný deficit příjmu bílkovin, u některých ale také tuků a energie. Složitá situace nastává u žen s fenylketonurií, které plánují těhotenství. Z výzkumu vyplynula nutnost striktního dodržování velmi přísné nízkobílkovinné diety již před početím a potřeba častého monitoringu hladin Phe v krvi těhotných pacientek.
Jídelníčky musí být sestavovány obezřetně s přihlédnutím k individuálnímu stavu pacientů, doporučuje se důkladná edukace od dětského věku až po dospělé pacienty. Situaci by značně usnadnil lepší přístup státu v oblasti úhrady příspěvků na potraviny, ale i jiné podpory pacientů s fenylketonurií, aby byla zlepšena především dostupnost speciálních potravin pro nízkobílkovinnou dietu a možnost léčby.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o bariatrického pacienta
ŠOPÍKOVÁ, Petra
Tato práce byla zaměřena na specifika ošetřovatelské péče o bariatrického pacienta. Bariatrická chirurgie je významný obor, který účinně a dlouhodobě řeší problematiku morbidní obezity a to zejména její komorbidity jak fyzické, tak i psychické. Nemocný podstupuje plánovaný bariatrický výkon, jako je např. plikace žaludku, bandáž a tubulizace žaludku. Pro úspěšný průběh léčby musí být pacient důkladně edukován o dodržování režimových opatření, které jsou základem úspěchu. Cílem této práce bylo zjistit specifika v dlouhodobé péči o pacienta po bariatrickém výkonu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky. První byla zaměřena na zjištění specifik v dlouhodobé péči o bacienta po bariatrickém výkonu. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na informace o trvalé změně životosprávy ze stran pacientů po bariatrickém výkonu. V třetí výzkumné otázce byla věnována pozornost dodržování dlouhodobých režimových opatření po bariatrickém výkonu. Ve výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumu, který byl realizován v Jihomoravském kraji. Jako technika sběru dat byl zvolen polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo sedm žen a jeden muž. Rozhovory byly zpracovány formou kazuistiky a ty nejzajímavější výsledky jsou uvedeny v kategorizačních tabulkách. Výsledky výzkumu ukázaly, že informace o změně životního stylu pacienti mají a rozumí jim. Bohužel z 8 respondentů má 6 respondentů problém režimová opatření dodržovat. Čím déle mají respondenti po operaci, tím je to pro ně těžší. Jako nejčastější problém se ukázalo užívání vitamínových přípravků. Dále dodržování pohybové aktivity a vyřazení oblíbených jídel. Dlouhodobá dispenzarizace u respondentů probíhá v pořádku až na jednu respondentku, která má po operaci sedm let. Ostatní respondenti uvedli, že chodí v pravidelných intervalech do bariatrické i obezitologické ambulance. Na základě zjištěných informací byl vytvořen edukační materiál, určený pacientům po bariatrické operaci. Je zaměřen na dlouhodobou ošetřovatelskou péči po bariatrické operaci v oblasti výživových opatření, dispenzarizace, pohybové aktivity a psychologické péče.
|
|
|
Dítě s bezlepkovou dietou v mateřské škole
GRUBEROVÁ, Jana
Tato práce se zabývá zdravotně znevýhodněným dítětem v mateřské škole. To jak vnímá a prožívá odlišnost stravy vůči sobě i ostatním dětem. Odpovídá na otázky v oblasti psychosociální a zkoumá jaký náhled má na dítě rodina, dětský kolektiv, pedagogové. Cílem je usnadnit sociální začlenění do kolektivu, objasnit tento zdravotní problém, aby dítě nemělo pocit odlišnosti. Praktická část je případovou studií dítěte nemocného celiakií v MŠ. Zachycuje konkrétní situace, které poukazují na dopad onemocnění na dítě s celiakií, na jeho vrstevníky, MŠ a rodinu. Cílem výzkumu bylo zjištění osobních zkušeností a vnitřních pocitů dětí nemocných celiakií a jejich rodičů a vliv jejich onemocnění na pobyt v MŠ. Následně byl vytvořen Integrovaný program pro podporu dítěte v MŠ se zdravotním znevýhodněním.
|
|
|
Porovnání vlivu lupiny bílé a lupiny úzkolisté v krmné směsi na užitkovost a zdravotní stav brojlerových králíků
PŘÍDOVÁ, Lenka
Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.
|
|
|
Zařazení fermentovaných mléčných výrobků v dietě žáků 2. stupně ZŠ a úroveň znalostí o nich
SAMCOVÁ, Markéta
Zařazení fermentovaných mléčných výrobků v dietě žáků 2. stupně ZŠ a úroveň znalostí o nich se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na informace o různých druzích mléka, procesech a typů fermentace, fermentovaných mléčných výrobcích, především ve výživě dětí ve školním věku, výživových doporučení, výživových zvyklostí žáků. Dále jsou v teoretické části zahrnuty všeobecné informace o významu mléčných výrobků pro lidský organismus a o komplikacích spojených s jeho konzumací.
|
|
|
Stravovací úsek lázeňského domu LD Palace ve Františkových Lázních
Eisenreich, Jindřich ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Dragula, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá provozem a specifiky stravovacího úseku v lázeňském domě LD Palace ve Františkových Lázních. Práce je rozdělena do dvou částí. První část vysvětluje teoretické pojmy, které se týkají stravovacích služeb. Praktická část charakterizuje a pomocí výsledků dotazníkové šetření analyzuje provoz stravovacího úseku v LD Palace. S ohledem na výsledky dotazníkové šetření byly navrženy možné změny, které by hosté uvítali.
|
|
|
Onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu
TICHÁ, Anděla
Základní myšlenkou mé práce je průzkum onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu. Úvodem objasňuji základní pojmy související s výživou, zdravím, nemocí a prevencí. V další kapitole se věnuji zjištění zdravotního stavu a signálům, které nám tělo dává, když nedostává vše potřebné. Obsahovou stránku zaměřuji na determinanty působící na naše zdraví. Důraz kladu na komplexnost. Dozvíme se jaký je optimální pitný režim, jaké makroživiny a mikroživiny tělo potřebuje, jaké je jejich dělení a z jakých potravin je získáváme. Rozebírám i potřeby pohybu, odpočinku, spánku a duševní hygieny. Tento materiál zobecňuje aktuální požadavky zdravého životního stylu, podle kterých se mohou řídit, budovat a dlouhodobě upevňovat správné návyky pro zdraví a vitalitu.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče ve stravování u dlouhodobě dialyzovaných pacientů
ŠRÁMEK, Kamil
Hemodialýza je metoda odstraňování odpadních látek, jako je např. draslík, močovina, a nadbytečné vody z krve při selhání ledvin. Hemodialýza je jednou ze tří terapií náhrady funkce ledvin. Dalšími terapiemi jsou transplantace ledvin a peritoneální dialýza. Hemodialýza může být prováděná buď v hemodialyzačním středisku, nebo v nemocnici, domácí hemodialýza není příliš častá. Stravování u dialyzovaných pacientů se výrazně odlišuje od diety před dialyzačním obdobím. Dobře vyvážená dieta je základem všeho. Pacient nesmí být malnutriční, ale ani nesmí mít v potravě nadbytek některých složek. Dieta pro nemocné v dialyzačním programu musí splňovat dva základní požadavky. Musí zajistit dostatek energie a látek potřebných pro organismus hlavně aminokyseliny, potřebné pro tvorbu bílkovin, vápník, vitamíny, železo. Pacient musí omezit některé látky, které při hromadění v organismu působí škodlivě, například je nutné omezit tekutiny, nadbytek bílkovin, ze kterých vzniká močovina, nadbytek fosforu, který urychluje vápenatění cév, nadbytek draslíku, který při vysoké hladině v krvi může způsobit poruchy srdečního rytmu. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou rozhovoru. Rozhovor obsahoval celkem dvacet polostrukturovaných otázek a byl předem připravený. Každý rozhovor byl anonymní a respondent měl vždy možnost rozhovor odmítnout. Se souhlasem respondenta a staniční sestry byl rozhovor zaznamenán na diktafon a posléze upraven do elektronické podoby, která se stala podkladem pro výzkumné šetření. Z výzkumného šetření vznikly kategorie. Kvalitativní výzkumný soubor probíhal v nemocnicích Prachatice, České Budějovice a Třebíč. Výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Prachatice a. s. Další výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace a dvěma respondenty v Nemocnici České Budějovice a. s. Všichni respondenti byli pacienti, kteří pravidelně docházejí do hemodialyzačního střediska ve zmíněných městech. Rozhovory s respondenty byly vedeny od února do dubna 2014. V Nemocnici České Budějovice a. s. bylo provedeno výzkumné šetření za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Kyselové. V Nemocnici Prachatice a. s. výzkumné šetření proběhlo za souhlasu hlavní sestry Janouškové a v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace, byl proveden výzkum za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Andělové. Výsledky z výzkumného šetření poskytnou zmapování stravy v nemocničním zařízení u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Přínosem výzkumného šetření bude vypracování informativního letáku na téma Důležitost stravování pro dialyzované pacienty.
|
host ::
RSS.