|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Hodnocení efektivity reintrodukce lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) do vybraných lokalit jihočeských toků
KOLAŘÍK, Tomáš
Cílem této bakalářské práce je zpracování a zhodnocení údajů o vysazování a úlovcích lipana podhorního (Thymallus thymallus) ve vybraných revírech jihočeských řek na základě statistik JčÚS ČRS. Dalším cílem práce je vyhodnocení výsledků dosavadních snah o obnovu či posílení populací lipana v úsecích řek Blanice vodňanská pod ÚN Husinec a Vltava pod ÚN Lipno prostřednictvím vysazení násad. V obou lokalitách se lipan dříve hojně vyskytoval a docházelo zde i k jeho přirozenému výtěru. V posledních letech zde prakticky došlo k vymizení tohoto druhu a jeho výskyt je pouze ojedinělý.
|
|
|
Rozšíření, ekologie a ochrana kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon f. alcon) na území ČR
Kupková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Stav populací mnoha druhů hmyzu je v ČR naprosto kritický, jiné druhy už vyhynuly. Mezi druhy balancující na hranici přežití patří i myrmekofilní modrásek hořcový (Phengaris alcon), především jeho ekologická forma (P. alcon f. alcon) vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Obecným cílem mé práce bylo zhodnotit současné rozšíření modráska hořcového (P. alcon f. alcon) na našem území, odhadnout velikost zbylých populací a vytvořit praktický akční plán pro záchranu druhu na území ČR. Analýza nálezových databází ukázala, že druh u nás teoreticky přežívá na 11 lokalitách. Terénní průzkum v r. 2016 ovšem odhalil, že na dalších pěti lokalitách druh v nedávné minulosti vyhynul. Zbylých 6 lokalit je soustředěno do JZ Čech na celkem 20 ha. Na 2 lokalitách je populace navíc blízko vymření. Příčinou lokálních extinkcí bylo vymizení živné rostliny. Hlavním faktorem ovlivňujícím velikost populace modráska na posledních lokalitách se ukázala být početnost živné rostliny a vitalita jedinců hořce (počet lodyh, výška). Součástí mojí práce byl i pokus o repatriaci modráska na lokalitu se vzmáhající se populací živné rostliny. Samotnému přenosu předcházely pečlivé přípravy spočívající ve stanovení početnosti hořce na obou lokalitách, odhadu velikosti populace modráska v donorské populaci i...
|
|
|
Lze úspěšně reitrodukovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)?
Stelšovská, Lenka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti v Evropě běžným druhem. V posledních desetiletích došlo k jeho rapidnímu úbytku v západní části areálu, tj. ve střední a západní Evropě. Jako hlavní příčiny byly identifikovány vysoké nároky tetřeva hlušce na kvalitu prostředí a jeho nízká přizpůsobivost, nevhodné lesní hospodářství, klimatické změny a lidské aktivity (sportovní a turistický ruch). Zásadní je vliv predace. Snaha zamezit vymizení tohoto druhu z Evropy vedl k zahájení řady reintrodukčních programů. Práce shrnuje dostupné informace o reintrodukcích tetřeva hlušce a faktorech, které jejich úspěšnost ovlivňují. Většina doposud realizovaných reintrodukcí skončila neúspěchem. Záchranný program tetřeva hlušce proběhl v letech 1998 - 2007 i v České republice. Pokus o reintrodukci či posílení populací tetřeva hlušce na Šumavě, v Českém lese, Krkonoších, Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech a Brdech také neskončil úspěchem. Příčiny neúspěchu jsou shledávány v nedostatečné kvalitě biotopů, ve značném predačním tlaku, fyziologických a etologických nedostatcích odchovaných jedinců i ve způsobu jejich odchovu. Ze zjištěných informací lze shrnout, že realizované reintrodukce se v podmínkách České republiky jeví jako málo efektivní avšak ne zbytečné; podporou tetřeva hlušce jakožto deštníkové...
|
|
|
Příklady introdukce sokolovitých dravců do městského prostředí.
BAKALA, Lukáš
Práce byla zaměřena na problematiku reintrodukce sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v různých lokalitách a typech prostředí. Pro vysazování dravců zpět do přírody existují čtyři používané metody: vypouštění z vypouštěcí klece, sokolnický výcvik, mezidruhová adopce a vnitrodruhová adopce. Z těchto jmenovaných metod je v České republice nejvíce rozšířena metoda vypouštění z vypouštěcí klece. Vypouštění mladí dravci musí vyrůstat v podobném prostředí, do něhož budou vypuštěni. Každý dravec musí projít veterinární prohlídkou, měl by být řádně označen a veden na příslušném Krajském úřadě. Vazbu na člověka je třeba minimalizovat. Řada vypuštěných dravců se dožila pohlavní dospělosti a mohla tak vyvést své mladé. Z údajů bylo zjištěno, že míra přežití jednoročních jedinců je ve městech 65 % a v oblastech venkova 28 %. V této práci jsem uvedl celkem 11 sokolů stěhovavých a 7 rarohů velkých (Falco cherrug), kteří se vypustili na území České republiky. Výsledky jsou významné pro další práce.
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
|
|
Úspěšnost reintrodukčních programů a behaviorální změny u zvířat v lidské péči
Konečná, Ludmila ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout údaje z literatury o reintrodukčních programech u vybraných skupin obratlovců (plazů, ptáků a savců). Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce byla zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce bylo posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická distribuce reintrodukcí a zhodnocen IUCN status reintrodukovaných druhů.
|
|
|
Repatriace sovy pálené, sýčka obecného, puštíka bělavého ze Zoologické zahrady Ostrava
SVOBODOVÁ, Yveta
V současné době jsou v České republice sova pálená a sýček obecný řazeni dle prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., mezi silně ohrožené druhy živočichů, puštík bělavý mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Změny v krajině spojené s nedostatkem potravní nabídky, zvýšená predace kunou skalní, nedostatek hnízdních biotopů a hnízdních dutin, negativní vliv vzrůstajícího automobilového provozu, technické nástrahy v zemědělských objektech, to vše vede ke snižování počtu populace sov. Za účelem pomoci těmto druhům byly vyhlášeny monitorovací projekty a následně repatriační programy. Práce byla zaměřena na zaznamenání počtu hnízdních párů sovy pálené, sýčka obecného a puštíka bělavého ve volné přírodě v České republice. Cílem bylo zhodnotit přínos monitoringu a repatriace pro volně žijící populaci těchto druhů. Byly zpracovány a postupně vyhodnoceny údaje o početnosti vybraných druhů sov na různých lokalitách České republiky.
|
|
|
Hnízdní biologie supa mrchožravého v zoo Praha a evropských chovech
PACHTOVÁ, Tereza
Sup mrchožravý (Neophron pernopterus) je nejmenším a nejvíce ohroženým evropským supem. Populace v přírodě dramaticky klesají a jeho monitoring je obtížný hlavně proto, že evropské populace jsou převážně tažné. Z tohoto důvodu byl r. 2012 přeřazen do kategorie kriticky ohrožených druhů (IUCN, 2014). Pražská zoo vykazuje skvělé výsledky v chovu těchto dravých ptáků. V chovné sezóně 2013 odchovala 2 mláďata (1 samce, 1 samici) z celkem 7 odchovaných mláďat v Evropě. Další mládě bylo odchováno v zoo Zlín-Lešná (samec). Celkem se tedy ČR podílí na celkovém počtu mláďat r. 2013 v Evropě (EAZA) necelou polovinou. V sezóně 2014 je to rovněž vysoké číslo, více než jedna polovina (celkem 13 mláďat, 3 ze zoo praha, 4 zoo Zlín-Lešná). Zoo Praha také spravuje posledních více než deset let plemennou knihu a od r. 2012 vede i evropský záchovný program na záchranu supa mrchožravého. Pro koordinaci a zvýšení úspěšnosti chovů Evropy je proto důležité sumarizovat data úspěšných chovů a vyhodnotit je s cílem pomoci zlepšit chovy evropských zoologických zahrad. Součástí programu je rovněž reintrodukce supů do volné přírody. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v zoo Praha, krátkého pozorování zoo Zlín-Lešná, sumarizace dat z jiných evropských zoologických zahrad a zhodnocení chovu celkově, včetně faktorů předcházejících vlastnímu hnízdění, inkubaci vajec a líhnutí mláďat.
|
|
| |
host ::
RSS.