Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric
Šišáková, Lenka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Lenka Šišáková Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název práce: Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric Cílem diplomové práce bylo studium mukoadhezivních vlastností plastifikovaného oligoesteru kyseliny mléčné a glykolové větveného 3 % mannitolu. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o zkouškách disoluce aktivních látek z lékových forem, o základních teoriích a mechanismech mukoadheze a o testování adhezivních přípravků. V experimentální části byly hodnoceny matrice složené z terpolymeru kyseliny D,L- mléčné a glykolové větveného mannitolem, plastifikátoru a 5 % acikloviru. Jako plastifikátor byl použit ethylpyruvát (EP), ethylsalicylát (ES), methylsalicylát (MS) a triethylcitrát (TEC). Byl proveden disoluční test. Jako podklad byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Jako disoluční médium byl použit fosfátcitrátový pufr pH 7,4. V časovém intervalu 15, 30, 60 a 90 minut byl proveden odběr vzorků. Množství uvolněného acikloviru ve vzorcích bylo stanoveno spektrofotometricky. Za 90 minut se z matrice plastifikované 30 % TEC uvolnilo 43 % acikloviru, z matrice plastifikované 20 % EP 55 %, z matrice plastifikované 20 % ES 35 %, z matrice plastifikované 20 %...
Vliv plastifikace na reologické vlastnosti oligoestru kyseliny mléčné a glykolové větveného dipentaerythritolem
Bílková, Klára ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Klára Bílková Název diplomové práce: Vliv plastifikace na reologické vlastnosti oligoesteru kyseliny mléčné a glykolové větveného dipentaerythritolem Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Cílem této diplomové práce bylo studium reologického chování oligoesteru kyseliny D,L-mléčné a glykolové větveného 1 % dipentaerythritolu (1D) a plastifikovaného 6 různými plastifikátory ve vzestupných koncentracích. Teoretická část byla věnována základům reologie a problematice měření viskozity pomocí rotačních viskozimetrů. Popisuje základní typy a konstrukce rotačních reometrů a shrnuje základní údaje a poznatky o bioadhezi a jejím testování s využitím reometrických metod. V experimentální části byly připraveny matrice z oligoesteru 1D a plastifikátorů v koncentracích 20 %, 30 % a 40 %. Byly testovány tyto plastifikátory: ethylpyruvát, ethylsalicylát, methylsalicylát, triacetin, tributyrin a triethylcitrát. Reoligické hodnocení bylo provedeno pomocí vřetenového viskozimetru při 37 řC a rotačního reometru při teplotách 37 řC a 50 řC. Reologické chování bylo vyhodnoceno pomocí reogramů. Všechny plastifikátory, kromě tributyrinu, byly s oligoesterem dobře mísitelné. Tokové chování...
Optimalizace procesu plastifikace materiálu
Šeniglová, Hana ; Krpoun, Karel (oponent) ; Pantělejev, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá optimalizací procesu plastifikace materiálu. Cílem práce bylo najít vhodné nastavení parametrů vstřikovacího lisu. Toho bylo dosáhnuto pomocí metody „Design of Experiments“. Potřebná měření byla provedena na vzorku, krytu filtru palivové nádrže dodaného firmou Robert Bosch České Budějovice. Jednotlivá měření jsou v práci blíže popsána. Jejich výsledky jsou shrnuty a poté vyhodnoceny softwarem Minitab, který navrhl nejvhodnější nastavení parametrů lisu.
Porovnání hydrotermické a chemické plastifikace dřeva
Rousek, Radim
Proces plastifikace a lisování dřeva je známý desítky let. Je využíván pro zlepšování mechanických vlastností dřev s nízkou hustotou. Cílem této práce je porovnat dvě nejdůležitější metody plastifikace, a to pomocí horké páry a plynného amoniaku. Plastifikované vzorky bukového dřeva (Fagus sylvatica) byly lisovány v tangenciálním směru a velikost napětí byla vyhodnocena. Součástí práce je i zhodnocení vlivu odklonu letokruhů na proces lisování bukového dřeva v příčném směru. Plynný amoniak při tlaku 0,2 MPa se ukázal být méně účinný než horká pára. Nejlepších plastifikačních účinků bylo dosaženo skombinováním obou metod. Odklon letokruhů 15° od směru lisování (téměř tangenciální) byl vyhodnocen jako nejlepší při lisování bukového dřeva.
Analýza vad vzniklých při strojním ohýbání bukových hranolků
Ondroušková, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá analýzou podmínek a parametrů vstupujících do vybraných operací při ohybu bukových hranolků. Dále pak požadavky na vlastnosti a kvalitu materiálu. Analýza byla provedena na operaci plastifikace pařením a na operaci ohýbání na ohýbačce s otočným jádrem. Dále popisuje a vymezuje vliv vytipovaných faktorů na vznik a charakter vad. Měření a pozorování bylo provedeno ve výrobním závodě Ton a.s.. V závěru práce byly vyvozeny obecné závěry v konfrontaci s literaturou zabývající se daným tématem v minulosti.
Mikrovlnná plastifikace dřeva
Malík, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou úpravy dřeva pomocí mikrovlnného záření, které je speciálním případem dielektrického ohřevu. Hlavní podstatou této práce je kompilace teoretických informací o mikrovlnné úpravě dřeva. Seznámení s teorií dielektrika a jeho vlastnostmi ve dřevě. Příklady využití mikrovlnné technologie ve dřevozpracujícím průmyslu. Jaké výhody nám tento proces přináší oproti ostatním běžně využívaným výrobním technologiím ve dřevozpracujícím průmyslu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.