|
|
Preventivní a léčebné koupele u plůdku candáta obecného (Sander lucioperca)
PITHARDT, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet a porovnat účinek čtyř vybraných a v současné době již běžně používaných léčebných přípravků u jiných chovaných druhů ryb v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Prezentovaná práce byla rozdělena na dva samostatné experimenty, které se zabývaly léčebnými koupelemi plůdku candáta obecného. Plůdek byl odchován v rybnících pouze na přirozené potravě se záměrem adaptace na RAS po provedené koupeli. Koupele byly zaměřeny proti parazitárnímu a bakteriálnímu onemocnění s použitím přípravků Bellasav, SAVO Original, formaldehyd a Chloramin T. Léčebné koupele trvaly 30 minut, a poté byly ryby přemístěny do čisté vody, kde byla sledována mortalita během 24 hodin a účinnost přípravku po 24 hodinách. V prvním experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 0,23+-0,05 g a celkové délce 31,7+-2,5 mm ve stáří 35 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 0,5; 1; 1,5; 2; 5; 10 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 1; 5; 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 0,5; 1; 1,5; 2,5; 5; 10; 15; 30; 45 a 50 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 10; 20; 30; 40; 50; 100; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dosažena v dávce 1,5 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3, která snížila pouze parazitární infekci o jeden stupeň. Účinná dávka formaldehydu byla 1 ml.100 l-1, která snížila parazitární infekci o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl Chloramin T při dávce 30 mg.l-1. V druhém experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 1,6+-0,4 g a celkové délce 60,4+-3,56 mm ve stáří 70 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 10; 20 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 2,5; 5 a 10 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 40; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dávka 20 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3. Nejúčinnější dávka pro formaldehyd byla 2,5 ml.100 l-1, která snížila bakteriální infekci na kůži ryb o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl opět Chloramin T při dávce 40 mg.l-1.
|
|
|
Vliv perifytonu na rozvoj bentosu v rybnících
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv dvou typů umělých substrátů pro rozvoj perifytonu na společenstva zoobentosu v rybnících s odchovem plůdku candáta obecného (Sander lucioperca). Experiment měl dvě fáze a byl proveden ve dvanácti rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. V první fázi experimentu měly rybníky tři varianty ošetření: instalovaný substrát z vřesovce, instalovaný substrát z geotextílie a kontrolní varianta bez substrátu. Každá varianta měla čtyři opakování. Ve druhé fázi experimentu byl odstraněn substrát z geotextílie a varianty ošetření rybníků byly: instalovaný substrát z vřesovce, rybníky s nasazenou krmnou rybou a kontrolní varianta. V průběhu obou fází experimentu bylo v rybnících provedeno několik odběrů substrátového a dnového zoobentosu. Vzorky byly následně vyhodnoceny. Dle statistické analýzy byla zjištěna signifikantně vyšší abundance zoobentosu na substrátu z vřesovce v porovnání s geotextílií (F (1, 6) = 12,897, p = 0,011). Průměrné hodnoty početnosti jedinců a hmotnosti biomasy byly vždy větší u dnového zoobentosu, než u zoobentosu substrátového. Naopak průměrné hodnoty indexu diverzity byly vždy větší u substrátového zoobentosu oproti zoobentosu dnovému. Vliv varianty ošetření rybníků na rozvoj dnového zoobentosu nebyl potvrzen. Stejně tak vliv geotextílie pro podporu rybí produkce byl spíše negativní. Substrát z vřesovce podpořil v první fázi experimentu produkci candáta o 7 - 21 % a proto je vhodné pokračovat v dalším výzkumu v této oblasti, který může přinést zefektivnění odchovu některých druhů ryb v raných stádiích vývoje.
|
|
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
|
|
Adaptace intenzivně chovaných juvenilních ryb candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) na rybniční podmínky chovu
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo vyhodnocení adaptability uměle odchovaných juvenilních ryb candáta obecného z recirkulačního systému, které byly vysazeny do experimentálních rybníků. V rámci zjišťování adaptability bylo po určitém období od vysazení ryb stanoveno přežití vysazených ryb a jejich růst za určité období. Dále byla po několika měsíčním odchovu candátů v experimentálních rybnících vyhodnocena zpětná adaptabilita těchto ryb z rybníků zpět do recirkulačního systému, kde byli candáti znovu adaptováni na kontrolované podmínky chovu a umělé krmivo. Opětovně byla vyhodnocena míra přežití a růst adaptovaných ryb.
|
|
|
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
HAMPL, Jan
V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.
|
|
|
Optimalizace umělého výtěru candáta obecného (Sander lucioperca) pomocí HCG a nové způsoby umělého odlepkování vytřených jiker před jejich inkubací.
BLECHA, Miroslav
V Prvním experimentu byl pozorován vliv různých dávek hormonálního přípravku Chorulon, obsahující účinnou látku HCG, na základní reprodukční ukazatele jikernaček. Hodnocena byla např. synchronizace výtěru, úspěšnost výtěru, množství samovolných výtěrů, plodnost jikernaček, oplozenost a líhnivost jiker. Použité dávky HCG byly 250, 500, 700 a 1000 IU na kilogram hmotnosti generační ryby. Všechny uměle vytřené jikry byly odlepkovány směsí mastku a mléka. V druhém experimentu bylo provedeno porovnání různých druhů odlepkovacích roztoků, u kterých byla vyhodnocována zejména časová a pracovní náročnost a vliv jednotlivých odlepkovacích roztkoků na oplozenost a líhnivost jiker. V tomto pokusu bylo všem generačním jikernačkám candáta obecného injikováno stejné množství hormonálního přípravku HCG a to 500 IU na kilogram hmotnosti těla generační ryby. Testovanými odlepkovávacími roztoky byla směs mastku a mléka, pouhé promývání jiker vodou a roztok alkalázy o různých koncentracích. Použité množství alkalázy bylo 0,5; 1; 1,5; 2; a 5 ml, které bylo smícháno s destilovanou vodou, tak aby celkový objem roztoku byl 1000 ml. Třetí experimen měl za úkol simulovat poloprovozní masový výtěr generačních ryb candáta obecného. Všem jikernačkám bylo podáno stejné množství hormonálního přípravku a to 500 IU HCG na kilogram hmotnosti generační ryby. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. V posledním experimentu byla vyzkoušena jedna z metod, kterou by bylo možné omezit počet samovolných výtěrů v průběhu umělého výtěru candáta obecného. Pro zamezení samovolného výtěru byly vybraným jikernačkám (všem bylo injikováno 500 IU HCG na kilogram hmotnosti těla) zašity močopohlavní papily veterinárním sponkovacím strojkem. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. K inkubaci jiker získaných v průběhu všech experimentů byly použity Zugské lahve.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Poloumělý výtěr candáta obecného a odchov plůdku na Rybářství Hluboká
MACÁK, Miroslav
Poloumělý výtěr se provádí na baště Čejkovice v areálu Ostrov. V roce 2006 byla spočítána plodnost jikernaček na rybníce č. 7. Po vykulení byla sledována intenzita rychlosti růstu plůdku na výtažnících, dále druhová a velikostní variabilita přirozené potravy a její vliv na rychlost růstu. Byly zaznamenávány základní fyzikální a chemické vlastnosti vody (teplota, pH, obsah O2). V roce 2007 vlivem nedostatku vody a nedostatku velikostně vhodného zooplanktonu bylo sloveno velmi málo candátího plůdku.
|
host ::
RSS.