|
|
Numerické řešení sdílení tepla v proudu dopadajícím na stěnu
Kozel, K. ; Louda, Petr ; Příhoda, Jaromír
Práce se zabývá numerickým řešením 3D turbulentního proudu dopadajícího na kolmou stěnu, která je slabě vyhřívána. Řešení bylo provedeno pomocí SST modelu anebo explicitního algebraického modelu Reynoldsových napětí doplněných zobecněnou hypotézou o turbulentní difúzi pro modelování turbulentního tepelného toku. Zatímco explicitní algebraický model dává dobré výsledky pro rychlostní pole, všechny modely přeceňují přenos tepla v oblasti dopadu proudu na stěnu.
|
|
|
Numerické modelování složitých turbulentních proudění
Kozel, K. ; Louda, Petr ; Příhoda, Jaromír
Práce se zabývá numerickým řešením turbulentního proudu dopadajícího na stěnu a kruhového paprsku vyfukovaného do příčného proudu. Matematický model je založen na středovaných Navier-Stokesových rovnicích uzavřených modelem turbulence. Byl použit SST model anebo explicitní algebraický model Reynoldsových napětí. Numerické výsledky jsou porovnány s experimentálními daty. V případě proudu dopadajícího na stěnu bylo rovněž řešeno sdílení tepla.
|
|
| |
|
| |
|
|
Impaktní proud v polouzavřeném prostoru
Dvořák, Rudolf ; Trávníček, Zdeněk ; Vogel, J.
Je popsána struktura proudu vytékajícího do polouzavřeného (stísněného) prostoru, kdy proud odváděné tekutiny (fontánový proud) je ovlivněn nejen blízkostí stěn, ale i vlastním vystupujícím proudem. Jsou uvedeny příklady numerického výpočtu (FLUENT) a popsán tzv. dvourozměrný model experimentálního zařízení , na němž lze provést visualizační měření, popř. PIV měení.
|
|
| |
|
|
Vírové struktury v buzeném impaktním proudu
Vejražka, Jiří ; Tihon, Jaroslav ; Cvetković, D.
Práce studuje chování vírových struktur v impaktním proudu tekutiny o Reynoldsově čísle 10 000. Je sledován vliv modulace výtokové rychlosti na vírovou strukturu v proudu. Bylo zjištěno, že proudové pole lze ovlivnit v širokém rozsahu frekvencí. Ve většině případů buzení vede ke vzniku velkých vírů, jejichž náraz na stěnu vede k odtrhu proudění od stěny. Při buzení vyššími frekvencemi je však vznik velkých vírů potlačen. U stěny klesne fluktuační složka rychlosti a proudění přilne ke stěně. Jev je popsán na základě fázově průměrovaných měření při nízké vzdálenosti trysky od stěny; na základě časově středních měření se však ukazuje, že tento jev nastává i v případě, kdy stěna je vzdálena až osm průměrů od trysky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.