|
|
Riziko vzniku diabetes mellitus 2. typu u žen sledovaných pro gestační diabetes mellitus
Cvejnová, Michaela ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou gestačního diabetu mellitu (GDM). Jedná se o nejčastější metabolickou poruchu v těhotenství - poruchu metabolismu sacharidů, která vzniká v průběhu těhotenství a po porodu mizí. GDM s sebou přináší spoustu komplikací a rizik pro matku i dítě. Proto je velmi důležité, aby byl GDM včas diagnostikován a léčen. Léčba zahrnuje úpravu životního stylu, pravidelnou fyzickou aktivitu, popřípadě farmakoterapii. V teoretické části jsou shrnuty aktuální informace o GDM. V praktické části byla analyzována data kontrolního OGTT 3 - 6 měsíců po porodu. Cílem práce bylo poporodní sledování výsledků OGTT. Jednalo se o statistickou analýzu dat u žen léčených pro GDM, který jim byl diagnostikován v průběhu roku 2016 a roku 2017. Šlo o retrospektivní zpracování dat ze zdravotnické dokumentace. Bylo zjištěno, že 75 pacientek (48,1 %) mělo pozitivní kontrolní OGTT po porodu. U 70 pacientek (93,3 %) se jednalo o zvýšenou hodnotu glykémie nalačno. U 7 pacientek (9,3 %) byla zvýšená glykémie ve 120. minutě. Hodnoty pozitivních OGTT byly v pásmu prediabetu. Kontrolní OGTT po porodu absolvuje jen velmi malé procento žen, ačkoliv téměř polovina žen má výsledky kontrolního OGTT pozitivní. Podílí se na tom i rizikové faktory jako je vyšší BMI před otěhotněním nebo léčba farmakoterapií....
|
|
|
Metabolická specifika žen s pozitivní anamnézou gestačního diabetu
Jarošová, Adéla ; Vejražková, Daniela (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Gesta ní diabetes (GDM) je porucha metabolismu glukózy nastupující poprvé v t hotenství a spontánn ustupující po porodu. Problematika GDM je velmi aktuální, jelikož podle poslední aktualizace diagnostických kritérií je touto poruchou ohroženo až 17 % t hotných žen. Incidence GDM koreluje s nar stající prevalencí nadváhy/obezity a metabolického syndromu. Je prokázáno, že ženy, které prod laly gesta ní diabetes, mají enormn zvýšené riziko rozvoje diabetes mellitus 2. typu (DM2T). GDM ovliv uje také plod a to jak p ímo (nap . rozvoj makrosomie), tak epigeneticky (zvyšuje náchylnost k obezit , k rozvoji DM2T i kardiovaskulárních chorob). Významný vliv na rozvoj GDM (resp. DM2T) má t lesné složení v p ímé souvislosti s životním stylem, p edevším se složením stravy a pohybovým režimem, v neposlední ad hraje roli také genetické pozadí. V asná intervence m že pomoci oddálit riziko p ípadného rozvoje DM2T a dalších metabolických komplikací. V diplomové práci jsme sledovali metabolické profily glukózy a lipid , t lesné složení na základ antropometrického m ení a sou ástí bylo i dotazníkové šet ení o nutri ním p íjmu a pohybové aktivit . Pro komplexní zpracování problematiky jsme sledovali i vliv kandidátního genu gesta ního diabetu PPAR . Výsledky práce poslouží ke zlepšení predikce rizik plynoucích z...
|
|
|
Dieta při gestačním diabetes mellitus
Svobodová, Kateřina ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Šoupal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou gestačního diabetu mellitu, zejména vlivem rizikových faktorů a dietních opatření před a v průběhu těhotenství. Cílem této práce je identifikace možných rizikových faktorů, které by mohly hrát roli na vzniku a eventuální progresi gestačního diabetu. Přímo k tomuto cíli se vztahuje většina mých hypotéz. Dílčím cílem a související hypotézou je míra informovanosti žen o problematice tohoto onemocnění. Má práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou shromážděny a shrnuty dostupné aktuální informace o gestačním diabetu. GDM je porucha tolerance sacharidů, která je diagnostikována v těhotenství pomocí screeningového vyšetření (nejčastěji ve 24. - 28. týdnu), a po porodu odeznívá. Značná rizika představuje pro ženu i pro plod jak v průběhu těhotenství, tak i po porodu. V budoucnosti je největším rizikem ohrožení vznik diabetu mellitu 2. typu. Prvotní zásadou v léčbě je úprava stravy a životního stylu. Dietní systém je upraven v množství příjmu sacharidů a v jeho rozložení do více menších denních dávek. Pokud toto opatření není dostačující, je zahájena léčba inzulinem. V praktické části práce jsou porovnávána, pomocí retrospektivní analýzy anamnestických dat na podkladě dotazníkového průzkumu, dvě skupiny respondentek - zdravé matky...
|
|
| |
|
|
Výživa gestačních diabetiček a gravidních diabetiček 1. typu - doporučení a realita
ŠTYBNEROVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá výživou žen, trpících gestačním diabetem mellitus a těhotných diabetiček 1. typu. Teoretická část je zaměřena na popis diabetu obecně, dále pak přímo na gestační diabetes mellitus a na množství rizik, která hrozí u matky, plodu a novorozence. Následuje samostatná kapitola, zaměřená na výživu těchto žen. Výzkumného šetření se zúčastnilo 5 gestačních diabetiček a 5 diabetiček 1. typu. Cílem bylo zmapování stravovacích návyků gestačních diabetiček a těhotných diabetiček 1. typu. Z vyhodnocených jídelních lístků lze říci, že se respondentky snaží stravovat racionálně. Energetický příjem odpovídá jejich potřebě. Množství sacharidů je, ale nižší jsou stanovené normy, naopak příjem tuků byl vyšší, než jsou stanovené normy. I přesto jsou poměrová zastoupení shodná s doporučeními České diabetologické společnosti. Průměrné množství přijaté vlákniny se pohybovalo okolo 20g na den, ačkoli doporučená denní dávka je 30g. Z vyhodnocených dotazníků vyplývá, že respondentky jsou informovány o tom, jak se mají stravovat a jsou si vědomy rizik, která mohou ohrozit je samotné i jejich dítě, pokud nebudou dodržovat výživová doporučení a dietu. Proto se snaží stravovat racionálně a dodržovat výživová doporučení, aby neohrozily své zdraví, nebo zdraví svého dítěte. Aktivně se pohybují, každý den chodí většina z nich na procházky, některé navíc chodí plavat nebo se věnují těhotenské józe.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s diagnózou gestační diabetes mellitus
KADLECOVÁ, Kristýna
Péče porodní asistentky o ženu s diagnózou gestační diabetes mellitus Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na péči porodní asistentky o ženu s diagnózou gestační diabetes mellitus. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán gestační diabetes mellitus, jeho diagnostika a léčba, porod, šestinedělí, novorozenec, role porodní asistentky, edukace, komunikace a s nimi související gestační diabetes mellitus. Výzkum probíhal se ženami v jejich domácím prostředí v průběhu měsíce březen 2017. K provedení výzkumné části byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se ženami, kterým byl v těhotenství diagnostikován gestační diabetes mellitus. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem žen. Rozhovor obsahoval 8 otevřených otázek, které byly, dle potřeby doplněni podotázkami. Analýza dat byla provedena metodou kódování v ruce neboli tužka a papír. Odpovědi u jednotlivých respondentek byly označeny kódy, které byly poté zařazeny pod jednotlivé podkategorie. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zjistit, jaké názory mají ženy na potřebnou změnu v životním stylu v souvislosti s gestačním diabetem mellitem. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na to, jak žena vnímala stanovení diagnózy. Druhá otázka zjišťovala, jaké změny v životním stylu u ženy s gestačním diabetem mellitem nastaly. A třetí otázka, jakým způsobem byla žena edukována porodní asistentkou o změně životního stylu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky, poté co jim byl gestační diabetus mellitus diagnostikován, změnily svůj dosavadní životní styl. Všechny respondentky, pečlivě dodržovaly léčebnou dietu po celou dobu těhotenství až do konce šestinedělí. Z toho dvě respondentky do své léčby zařadily fyzickou aktivitu, kterou volily ve formě zrychlené chůze. Výzkumné šetření také ukázalo, že porodní asistentka ženám podávala informace ohledně GDM a změně životního stylu pouze v omezené míře. Respondentky byly zcela edukovány o změně životního stylu v diabetologické poradně, ale porodní asistentku v této oblasti za edukátorku nepovažovaly. Z toho vyplývá, že porodní asistentky spíše spoléhají na edukaci ženy z diabetologické poradny a vědomosti žen pouze doplňují. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které chtějí zlepšit svou péči o ženu v těhotenství nebo které se na tuto profesi teprve připravují.
|
|
|
Extracelulární microRNA a jejich role v patologiích zejména v oblasti gynekologie a porodnictví.
Štěrbová, Monika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
mikroRNA (miRNA) jsou relativně nedávno objevené molekuly RNA, které slouží k regulaci genové exprese a přes procesy diferenciace, proliferace a apoptózy ovlivňují komplexní biologické systémy, jako jsou embryogeneze, onkogeneze a imunita. V poslední době se začínají experimentálně využívat v diagnostice a predikci těhotenských komplikací a nádorového bujení. V neinvazivní diagnostice se využívají extracelulární miRNA molekuly - přítomné v cirkulaci pacienta. Molekuly RNA se do extracelulárních tekutin dostávají nejčastěji procesem apoptózy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři choroby, pro které mají extracelulární miRNA diagnostický potenciál, preeklampsii, růstovou retardaci plodu, gestační diabetes mellitus a rakovinu prsu. U těchto chorob byla popsána aberantní exprese a rozdílné hladiny extracelulárních miRNA ve srovnání se zdravými kontrolami, ale klinické využití mikroRNA markerů v diagnostice a predikci onemocnění ještě vyžaduje další výzkum a optimalizaci. Klíčová slova: extracelulární nukleové kyseliny, gestační diabetes mellitus, mikroRNA, PCR, preeklampsie, rakovina prsu, růstová retardace plodu
|
|
|
Screening diabetes mellitus v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem
HAUSEROVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je screening diabetu mellitu v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem. V úvodní části se věnuji historii, definici diabetu, příčinám vzniku onemocnění, komplikacemi, diagnostikou, léčbou a vůbec významem tohoto vyšetření pro těhotné. V současné době je vyšetření prováděno u všech těhotných žen mezi 24. - 28. týdnu těhotenství. Výjimku tvoří mladší ženy, u kterých jsou zjištěny dva a více rizikové faktory v anamnéze: výskyt diabetu v rodině, porod plodu s hmotností vyšší než 4000g, obezita, diabetes mellitus v předchozích graviditách, přítomnost cukru v moči (glykosurie), předchozí porod mrtvého plodu, hypertenze nebo preeklampsie v předchozích graviditách, opakované potraty. Takové těhotné jsou považovány za vysoce rizikové a orální glukózový toleranční test se u nich provádí co nejdříve v prvním trimestru. Praktická část je zaměřena na samotné provedení orálního glukózového tolerančního testu, která zahrnuje preanalytickou, analytickou a postanalytickou fázi, zde se snažím definovat možné omyly při laboratorním stanovení ve všech jeho fázích. Tato část zahrnuje výsledky měření od 26.1.2011 do 24.4.2011 v Klinické laboratoři Tábor a.s. Jednalo se o 108 vyšetřených. Kde jsem zjistila kolik těhotných má gestační diabetes mellitus a porovnala jsem ho s dostupnou odbornou literaturou. Samotné měření glykémie bylo prováděno na biochemickém analyzátoru ADVIA 1800 Chemistry systems od firmy Siemens. Principem metody je Trinderova rekce s glukosa oxidázou. Glukosa se stanoví po enzymatické oxidaci v přítomnosti glukosa oxidázy. Vytvořený peroxid vodíku reaguje za katalýzy peroxidázou na fenol a 4-aminofenazonu, a tím se vytvoří červeno-fialové barvivo jako indikátor, jehož koncentrace se zjišťuje fotometricky. Vlnová délka měření je 505/694nm. Intenzita zabarvení vzniklé sloučeniny je přímo úměrná koncentraci glukosy. Pro zodpovězení výzkumné otázky, jaká je ve zvoleném souboru souvislost mezi počtem rizikových faktorů a počtem zachycených že s gestačním diabetem mellitem, jsem použila tištěného dotazníku, kde jsem zjišťovala zastoupení jednotlivých rizikových faktorů. Tyto údaje jsem zpracovala do přehledných grafů. Dotazník my klientky vyplňovaly během času, který strávily při vyšetření oGTT v čekárně KLT.
|
|
|
Potřeby žen s gestačním diabetem mellitus
MALÁTOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřená na potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Výzkumné šetření proběhlo v nemocnici v Českých Budějovicích na oddělení rizikového těhotenství a v gynekologické ordinaci Dr. Výborné v Českých Budějovicích. Metoda výzkumu byla kvalitativní. Byla prováděna formou rozhovorů s ženami na oddělení rizikového těhotenství s diagnostikovaným gestačním diabetem mellitus a v gynekologické ordinaci, poté zpracována do krátkých kazuistik. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Druhým cílem bylo zjistit, jak ženy s gestačním diabetem dbají na dodržování diet. Třetím cílem bylo zjistit, jaké mají informace ženy s gestačním diabetem. Na základě těchto cílů byli stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala potřeb těhotných žen s gestačním diabetem mellitus. Druhá výzkumná otázka se týkala vhodného stravování žen s gestačním diabetem mellitus. Třetí výzkumná otázka se týkala informovanosti žen s gestačním diabetem mellitus. Jedním z cílů bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem. Všechny tři ženy odpověděly, že potřeba výživy. Potřeba spánku byla u všech žen přibližně stejná, spí 8-9 hodin denně. Potřeba pohybu je pro paní Janu velmi důležitá, paní Petra se raději kvůli nepříznivému gynekologickému nálezu většímu pohybu vyhýbá a paní Ivana dává přednost rodinným procházkám v přírodě. Dalším z cílů bylo zjistit, jak paní Jana, paní Petra a paní Ivana dodržují dietní režim. Na otázku, jak změnily ženy své stravovací návyky, odpověděla paní Petra, že měla problém s omezením cukrů, ale po pár dnech si zvykla a pije většinou vodu a neslazené čaje. Paní Jana s tím problém neměla, má malé děti, kterým vařila lehká jídla a konzumovala je také. Své stravovací návyky moc upravovat nemusela, pouze vynechala některé druhy ovoce. Paní Ivana se změnou jídelníčku problém neměla, už před diagnózou gestačního diabetu jedla hodně zeleniny a drůbežího masa, sladké jen zřídka. Třetí cíl zjistit jaká je informovanost žen s gestačním diabetem, byl splněn. Na otázku jaké dostávají nejčastěji ženy informace, se všechny tři ženy shodly. V prvním případě paní Janě podávala informace lékařka na oddělení a poté porodní asistentka. Paní Petře nejprve podávala informace lékařka v gynekologické ordinaci současně s porodní asistentkou a hned poté byla předána do péče diabetologa kam chodila každý měsíc na kontroly. Paní Petře diabetolog podal informace o vhodném stravování a rozložení stravy během dne. Paní Ivana dostala první informace i praktické rady od paní doktorky v gynekologické ordinaci, poté byla předána do péče diabetologa, kde dostala kromě informací i letáky o vhodném složení potravin a vhodné skladbě jídelníčku při léčbě diabetu.
|
|
|
Diagnostika diabetu mellitu u dospělých včetně těhotných
ŠTĚRBOVÁ, Eva
Diabetes mellitus je celosvětově rozšířené chronické onemocnění, které postihuje obě pohlaví a všechny věkové kategorie. Pokud se tato choroba neléčí, může způsobit těžká poškození nejrůznějších systémů nebo i člověka zabít. Práce je rozdělena do dvou částí. Cílem první, teoretické části, bylo přiblížit problematiku diabetu mellitu, jeho klasifikaci a komplikace. Současně byly popsány možnosti laboratorní diagnostiky tohoto onemocnění. Cílem druhé, empirické části, bylo posoudit, zda by byl glykovaný hemoglobin vhodnou náhradou orálního glukózového tolerančního testu jakožto markeru porušené glukózové tolerance. Pro práci byly použity data 94 pacientů vyšetřovaných v Laboratoři klinické chemie Nemocnici České Budějovice, a. s. Tito pacienti byli rozděleni do dvou skupin, skupina {\clqq}Těhotné`` (51 těhotných žen) a skupina {\clqq}Ostatní`` (zbylých 43 jedinců). U obou skupin byl proveden orální glukózový toleranční test a stanoven glykovaný hemoglobin. Hladina glukózy v krvi byla stanovena fotometricky enzymatickou metodou na analyzátoru ADVIA 1650 Chemistry system, glykovaný hemoglobin byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na analyzátoru TOSOH A1c 2.2 (HLC 723 Ghb V, G5). Skupinu Těhotné nelze spolehlivě hodnotit, jelikož pouze jedna žena měla dle orálního glukózového tolerančního testu diagnostikován gestační diabetes mellitus. U skupiny Ostatní byla porušená glukózová tolerance dle orálního glukózového tolerančního testu prokázána u 14 jedinců, 5 z nich mělo glykovaný hemoglobin zvýšený a 9 jedinců ho mělo v referenčním rozmezí. Pro glykovaný hemoglobin byla též vypočítána diagnostická senzitivita, specificita a efektivita při cut off 4,0 %. Senzitivita vyšla 36 %, specificita 96 % a efektivita 73 %. Výsledky tedy ukazují, že jako markeru porušené glukózové tolerance se stále jeví vhodnější použití orálního glukózového tolerančního testu, glykovaný hemoglobin nemá dostatečnou senzitivitu pro diagnostiku této poruchy.
|
host ::
RSS.