|
| |
|
|
Používání omezovacích prostředků na oddělení geriatrie
Lorencovičová, Eva ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Vzhledem k demografickému vývoji naší populace je potřebné zabývat se problematikou stáří a problémy geriatrických pacientů. S ní souvisí i kontroverzní téma omezovacích prostředků, které je ve spojitosti se starými křehkými lidmi obzvláště citlivé. Problematiku omezovacích prostředků upravuje zákon. Je však potřebné se zaobírat také etickými aspekty jejich používání. Teoretická část této diplomové práce se zaobírá tématem stáří a vážnými problémy, které sebou toto období lidského života nese, včetně psychických poruch. Představuje obor geriatrie a geriatrického pacienta. V dalších kapitolách tato práce pojednává o omezovacích prostředcích a o etické problematice týkající se jejich používání. Empirická část práce pomocí metod kvalitativního výzkumu mapuje postoje zdravotnických pracovníků k této problematice. Pojednává o konkrétních omezovacích prostředích a důvodech, pro které jsou používány. Z výsledků vyplývá, že nejdůležitější hodnotou zdravotnických pracovníků je zdraví a nejvíce respektovaným etickým principem je princip beneficience. Klíčová slova: stáří, geriatrický pacient, riziko poškození zdraví, omezovací prostředky, etické principy
|
|
|
Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému
Válková, Monika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií Název oboru Filozofie Disertační práce (obor Aplikovaná etika) Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému The Application of Ethical Principles in the Development of the Health System Mgr. Monika Válková Vedoucí práce: Doc. prim. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Praha 2013 2 Anotace Disertační práce na téma Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému je zaměřena na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice. Solidarita, spravedlnost , rovnost a právo na zdraví jsou základní etické principy uplatňované ve zdravotnických systémech Z historického hlediska je solidarita nejstarším etickým principem , která měla vliv na utváření jednotlivých typů sociálních států v Evropě. Solidarita je zkoumána z pohledu vývoje sociálního zabezpečení v době nemoci a chudoby. Zdravotnický systém v České republice je hodnocen z hlediska uplatňování etických principů v různých etapách společenského uspořádání země od Rakouska Uherska a ž do současnosti. V praktické části disertační práce byly srovnávány s Českou republikou zdravotnické systémy Švédska a Francie dle etických principů solidarita, spravedlnost, rovnost a právo na zdraví Hlavním cílem disertační práce bylo prokázat na základě vybraných...
|
|
|
Etika ve zdravotnictví se zaměřením na radiologického asistenta
FLAŠKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou etiky ve zdravotnictví se zaměřením na radiologické asistenty. V důsledku rozvoje řady nových technologií, diagnostických i terapeutických postupů je kladen velký důraz na kvalitu odborné činnosti radiologického asistenta. Toto povolání však vyžaduje i mimořádný ohleduplný přístup k pacientovi, základní znalosti z oboru etiky, ošetřovatelství i schopnost komunikace. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy etika, svědomí, profesní etika a stručně popsány etické teorie. Další část práce je věnována základním etickým principům, vztahu etiky a práva, zabývá se etickými kodexy jednotlivých zdravotnických profesí a vymezuje obor Radiologický asistent. Závěr teoretické části se dotýká tématu eutanázie. Cílem práce bylo popsat a analyzovat etické otázky a problémy, se kterými se radiologický asistent ve své praxi setkává, a jaká je obecně znalost etiky radiologických asistentů. Dalším cílem bylo zjistit, zda je dostatečně zpracována etická problematika zaměřená na obor RA. V empirické části jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření, které jsou zpracovány do tabulek a grafů. Dotazníky byly distribuovány na oddělení radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicín. Z výsledků vyplývá, že znalost základních etických principů nebo etických kodexů, které souvisejí s výkonem jejich práce, není dostatečná. Z výsledků také vyplývá, že nejčastějším etickým problémem je narušování intimity pacienta, nevhodné chování RA vůči pacientům, nevhodné oslovování pacientů a nedostatečná komunikace, která často souvisí s pracovním vytížením.
|
|
|
Na pacienta orientovaná péče
WALDSBERGEROVÁ, Marcela
Na pacienta orientovaná péče je termín, který patří k modernímu ošetřovatelství a zdůrazňuje holistický přístup. Díky němu je pacient vnímán jako komplexní osoba se svými bio-psycho-sociálními a spirituálními potřebami. Ošetřovatelská péče vycházející z těchto principů by měla odpovídat individuálním potřebám pacienta. Proto klade důraz na komunikaci, partnerský vztah, etické aspekty přístupu a podporuje aktivní spolupráci pacientů a jejich rodin s ošetřujícím personálem. Výchozím bodem bakalářské práce je vymezení pojmu "na pacienta orientovaná péče". V české literatuře je definován v koncepci českého ošetřovatelství jako péče zaměřená na problémy pacienta nikoli pouze na výkony s péčí spojené. Toto je jediná konkrétní definice, která byla v české odborné literatuře týkající se tohoto tématu nalezena. Proto bylo nevyhnutelné zaměřit se na odbornou literaturu zahraniční, která poskytuje konkrétnější vymezení. Podává informace o tom, co je nevyhnutelným předpokladem poskytování péče orientované na pacienta a také jakým způsobem ji lze začlenit jako nutnou součást do celého systému péče.
|
|
|
Etický pohled na vybrané aspekty domácího násilí v kontextu vztahu muže a ženy
TITTELOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na popis hodnocení etické roviny domácího násilí. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na problematiku domácího násilí a její celkovou charakteristiku. Ve druhé kapitole jsou popsány a analyzovány aspekty domácího násilí, jakožto jednání muže proti vnější a vnitřní svobodě ženy v rámci forem domácího násilí. Třetí kapitola popisuje vztah muže a ženy, civilní a církevní (katolické) manželství a morální ideály, které uvedené formy manželství představují. Ve čtvrté kapitole je hodnocena deformace vztahu muže a ženy z pohledu morálních ideálů manželství a po stručném představení vybraných etických teorií a principů i z jejich hlediska.
|
|
|
Etika a kultura v interakci s obtížnými klienty
DUŠKOVÁ, Helena
Ve své diplomové práci jsem se orientovala na etický a kulturní rozměr sociální práce, aplikaci etických principů a volbu postojů při práci s klientem, následně pak na změnu aplikace těchto etických principů a změnu postojů v zátěžových situacích v kontaktu s takzvaným obtížným klientem. Dále jsem se zaměřila na obranné mechanismy, které pracovník volí, aby zátěžové situace ustál a svou práci zvládal.V teoretické části jsem analýzou odborné literatury v jednotlivých kapitolách popsala teoretická východiska profesního vztahu mezi sociálním a zdravotně sociálním pracovníkem a klientem, zaměřila jsem se na naplnění tohoto vztahu a co tento vztah přináší pracovníkovi v zátěžových situacích při práci s takzvaným obtížným klientem.V empirické části jsem stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, jak reagují sociální pracovníci v etické rovině na zátěžové situace v interakci s obtížnými klienty. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké aplikují sociální pracovníci etické principy a jaké volí postoje, které klienty považují za obtížné a jaké obranné mechanismy volí pro zvládání zátěžových situací. V této souvislosti jsem stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku a čtyři dílčí. Ke sběru dat jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu a použila metodu dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého náhodného výběru. Pro zpracování dat výzkumu jsem zvolila metodu případové studie. Zpracováním rozhovorů a jejich analýzou jsem zjistila, že sociální pracovní v zátěžových situacích aplikaci etických principů nemění. Dále jsem zjistila, že volba postoje v zátěžové situaci se mění a pracovníci namísto rovnocenného partnerského postoje volí direktivnější až direktivní. Každý z oslovených respondentů se při své práci setkal s obtížným klientem a zvládání zátěžových situací jím přináší určité nepříznivé stavy, se kterými se musí vyrovnávat. Odpovědí na hlavní výzkumnou otázku je, že sociální pracovníci v etické rovině reagují na zátěžové situace změnou volby postoje a řešením etických dilemat. Do typologie klientů nejčastěji pracovníci zařadili hostilního klienta. Z rozhovorů bylo možné vyhodnotit, jaké volí sociální pracovníci obranné mechanismy, aby zátěžové situace zvládli. Diplomová práce může poskytnout informace laické i odborné veřejnosti.
|
|
|
Etika ve zdravotnictví a sociální práci - komparace principů a jejich aplikací
ČADOVÁ, Lenka
Schopnost a odhodlání jednat eticky je v pomáhajících profesích základem kvality poskytovaných služeb. Diplomová práce se zabývám tím, které etické principy považují zdravotníci a sociální pracovníci občanského sdružení Prevent za stěžejní pro svou práci. V teoretická část pojednává o profesní etice, specificích etiky ve zdravotnictví a sociální práci,o etických kodexech zdravotníků a sociálních pracovníků a etických principech těchto profesí. Etika je filozofickou vědou, která se snaží nalézt a zdůvodnit společné a obecné základy, na kterých stojí morálka (kulturně a historicky podmíněný soubor mravních norem). Nejčastějším přístupem k profesní etice je snaha určit obecně formulované etické principy. Formulace etických principů profese může pomoci lépe rozumět cílům, které má naplňovat. Jsou definovány volně, tak, aby byly přijatelné pro všechny. Jejich volnost je ale zároveň jejich slabým místem - přijetí určitého principu ještě nedává návod ke konkrétnímu jednání, navíc se obecně uznané principy často dostávají do vzájemného sporu. Za základní etické principy zdravotnictví jsou považovány principy non maleficience, beneficience, autonomie a spravedlnosti. Pro sociální práci definovala Banks obdobné principy - respekt k právu na sebeurčení, podpora blahobytu nebo pohody, distribuční spravedlnost a rovnost, ve smyslu nediskriminace. Praktická část diplomové práce uvádí výsledky výzkumu. Jeho cílem bylo zjistit, které etické principy považují zdravotníci a sociální pracovníci občanského sdružení Prevent pro svou profesi za stěžejní a jak je aplikují v praxi, najít shody a rozdíly v odpovědích u obou profesních skupin a jejich klientů. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. K získání dat byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili tři zdravotníci, tři sociální pracovníci a tři klienti občanského sdružení Prevent. Z výsledků výzkumu vyplývá, že oblast etiky je pro zdravotníky i sociální pracovníky obtížným tématem. Dotazovaní profesionálové ani klienti nevnímají rozdíly mezi etikou ve zdravotnictví a v sociální práci. Rozdíl spatřují všichni dotazovaní spíš mezi profesionály pracujícími s uživateli drog, které hodnotí jako profesionální a jsou s jejich etických jednáním spokojeni, a profesionály mimo oblast závislostí, u kterých se setkali s neetickým přístupem ? předsudky, nerespektování důstojnosti, odsuzování kvůli závislosti. Sociální pracovníci i zdravotníci jmenují řadu principů, které považují za důležité pro svou práci. Přiřazení odpovědí k pěti základním bioetickým principům a principům sociální práce (non maleficience, beneficience, autonomie, spravedlnost, rovnost-nediskriminace) ukázalo, že odpovědi respondentů obou profesí naplňují současně základní etické principy sociální práce i bioetiky. Princip nonmaleficience, který není v odborné literatuře uváděn jako etický princip sociální práce, zmiňují ve svých odpovědích všichni tři dotazovaní sociální pracovníci (a dva ze tří zdravotníků). Princip rovnosti, který není uváděn mezi základními bioetickými principy, zmiňují dva ze tří zdravotníků (a dva ze tří sociálních pracovníků). Jako významný jej vnímají i dotazovaní klienti, hlavním požadavkem klientů v oblasti etiky je pro obě profese shodně respekt ke klientovi, přístup bez předsudků. Dotazovaní zdravotníci i sociální pracovníci shodně uvádějí, že hlavním způsobem řešení etických problémů je intervize v týmu a supervize.
|
|
|
Přemysl Pitter - Život pro druhé Eticko-sociální aspekty dějinné profilace života a díla
KOCMICHOVÁ, Jaroslava
Práce pojednává o životě a díle Přemysla Pittra, významného českého křesťanského humanisty, představitele sociálního učení, pedagogiky a publicistiky v období 20. {--} 70. let dvacátého století. Úvodní kapitoly jsou věnovány dětství a mládí osobnosti, zejména jeho osobní reflexi z prožitých útrap na frontě 1. světové války, jež ovlivnila jeho budoucí životní orientaci a praktickou činnost. Další části dokumentu charakterizují Pittrovy životní osudy a sociální práci pro druhé {--} chudé, utiskované, potřebné - v kontextu prostředí radikálních společenských a politických změn minulého století. Následuje poněkud obsáhlejší text týkající se historie boje za záchranu dětí z koncentračních a internačních táborů po druhé světové válce, tj. v letech 1945 {--} 1947. Poslední oddíly líčí život a působení Přemysla Pittra po odchodu do emigrace v roce 1951, kdy byl Světovou radou církví pověřen výkonem pastorální a sociální služby v táboře pro uprchlíky Valka u Norimberka v Německu až do jeho zrušení v roce 1962. Závěrečné kapitoly pak popisují pobyt a tvořivou Pittrovu činnost ve švýcarském exilu v 60. a 70. letech. Práce je doplněna stručným přehledem obsahu archivního materiálu Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v PMJAK v Praze.
|
|
|
Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka - shody a rozdíly
BARTIZALOVÁ, Alice
Abstrakt Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka {--} shody a rozdíly V sociální a zdravotní péči jsou určité hodnoty, které by sociální pracovníci a zdravotní sestry měly dodržovat. K jejich dodržování jsou nutné určité osobnostní rysy a dovednosti, které by měl každý profesionální pracovní mít. Je to například empatie, schopnost spolupráce, odbornost atd. od těchto vlastností se odvíjí vztah k etickým kodexům a dodržování zásad v nich obsažených. Etické principy zdravotní a sociální péče jsou velmi důležité pro správný vývoj vztahu sociální pracovník/ klient a zdravotní sestra/ pacient. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké etické principy obsahují etické kodexy sociálních pracovníků a zdravotních sester. Bylo zjišťováno, které principy jsou shodné a které jsou rozdílné a jestli by se tyto rozdílné principy daly využít v druhé profesi. Cílem také bylo zjistit podvědomí sociálních pracovníků a zdravotních sester o etických kodexech, jejich obsahu, o aplikovatelnosti do praxe a v neposlední řadě, také názor na etický kodex druhé profese. výsledky obou částí výzkumu byly mezi sebou porovnány. K dosažení výsledků byl využit kvalitativní výzkum, metoda rozboru dokumentů a dotazování formou polořízených rozhovorů. Smyslem této práce bylo odhalit shodné a rozdílné principy v sociální a zdravotní péči. Bylo odhaleno několik společných principů, které shodně dodržují sociální pracovníci i zdravotní sestry. V části rozhovorů se objevily rozdílné zásady, nebo zásady, které obsahuje pouze kodex pro jednu profesi. Některé rozdílné zásady by byly využitelné pro druhou profesi. Tato práce poukazuje na to, jaký je pohled sociálních pracovníků a zdravotních sester na tyto principy. Jejich pohledy byly některé stejné, některé odpovědi byly zcela individuální. Cíl práce byl naplněn. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly v části Diskuze vyřčeny, by byl vhodný detailnější rozbor dokumentů a aby rozhovory byly vedeny s větším počtem respondentů.
|
host ::
RSS.