|
|
Pohybové aktivity u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
KAHUDOVÁ, Radka
Ústředním tématem bakalářské práce jsou pohybové aktivity u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Práce je rozdělena na dvě základní části. Jedná se o část teoretickou a praktickou. První část je věnována zrakovému postižení, jeho definici, klasifikaci i nejčastějším zrakovým vadám a onemocněním. Tato část se dále zabývá zvláštnostmi ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a předškolním vzděláváním. V neposlední řadě jsou zde uvedena specifika právě předškolního vzdělávání dětí se zrakovým postižením a specifika pohybových aktivit u těchto dětí. Cílem teoretické části je především představit problematiku rozvoje pohybových činností v souvislostech se zrakovým postižením. Praktická část vychází z poznatků teoretické části a jejím ústředním cílem je návrh instrukčního materiálu. Pro naplnění formulovaného cíle praktické části bakalářské práce byly využity techniky kvalitativního šetření, které předcházely tvorbě instrukčního materiálu. Konkrétně byla provedena analýza dokumentů a polostrukturovaný rozhovor. Respondenty byli pedagogové z mateřské školy (dále jen MŠ) pro děti se zrakovým postižením, kteří mají osobní zkušenosti, co se týká práce s dětmi se zrakovým postižením. Na základě těchto šetření byl vytvořen instrukční materiál, který představuje soubor pohybových her pro děti se zrakovým postižením. Soubor pohybových her poslouží jako instrukční materiál mateřským školám pro děti se zrakovým postižením, integrovaným dětem se zrakovým postižením do škol v hlavním vzdělávacím proudu, jejich učitelům, ale také rodičům těchto dětí.
|
|
|
Role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou
MEDVECOVÁ, Vladimíra
Současný stav: Vrozená katarakta je onemocnění oka, při kterém dojde ke zkalení oční čočky, následkem čehož je její neprůhlednost a porucha rozptylu procházejícího světla. U dítěte se projeví poruchou zrakových funkcí, které lze vyšetřit v závislosti na věku a psychickém stavu dítěte. Léčbou je odstranění zkalené oční čočky, následná korekce vzniklé dioptrické vady a následný výcvik a monitorování tupozrakosti. Cíl práce: na základě prostudovaných materiálů popsat role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou a specifika ošetřovatelské péče u tohoto onemocnění. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky:1. Jaké jsou role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě s vrozenou kataraktou? Způsob dosažení cíle: k dosažení stanoveného cíle bylo použito kvalitativní sekundární analýzy dat a dokumentů a následní syntézy získaných informací. K získání dat bylo využito rešeršních služeb Národní lékařské knihovny v Praze, Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, knihovny 2. LF UK a FN Motol v Praze a knihovny Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Dále byly prohledány mezinárodní odborné internetové databáze (Cochrane Library, Ebscohost, Medscape, ProQuest, PubMed, ScienceDirect, Scopus) a internetové stránky mezinárodních oftalmologických společností (The American Academy of Ophthalmologists, The Royal College of Ophthalmologists). Vědecké přínosy práce: míněným přínosem diplomové práce je na základě získaných dat poskytnout ucelený pohled na ošetřovatelskou péči o dítě s vrozenou kataraktou. Získané poznatky a závěry: poznatkem je zjištění, že i když je v odborné literatuře role dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou opomíjená, dětská sestra v ní zastává nezastupitelnou úlohu ve všech formách zdravotní péče. Závěrem výzkumného šetření je definice rolí dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou a popsání specifik ošetřovatelské péče o takto nemocné děti. Klíčová slova: vrozená katarakta; dětská sestra; profesní role dětské sestry; ošetřovatelská péče v pediatrii; oční vyšetření u dětí; dítě se zrakovým postižením; tupozrakost.
|
|
|
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Šafránková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
1 RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Vývoj dítěte se zrakovým postižením" se zaměřila v rámci této kategorie na slabozraké děti. Konkrétně pak v teoretické části seznámila čtenáře s pojmem slabozrakosti z obecného hlediska (diagnostické nástroje, etiologie, projevy), s rozvojem slabozrakého dítěte, možnými komplikacemi, ale zároveň i s možnostmi podpory. Takto získané poznatky byly poté v praktické části porovnány s konkrétními případy dvou slabozrakých dětí. Teoretická část práce vycházela z poznatků obsažených v odborné literatuře a v dalších materiálech. U praktické části byla možnost nahlédnout do osobních dokumentů vybraných žáků, pozorovat je při vyučování a realizovat s nimi rozhovor. Po vyhodnocení získaných informací lze uvést tyto závěry. Autoři, zabývající se tématem zrakového postižení, se převážně zaměřují na děti nevidomé či se zbytky zraku. Proto bylo mým záměrem soustředit se hlavní mezníky ve vývoji slabozrakých dětí a případné obtíže. Cose týče dostupných pomůcek pro slabozraké děti, je jejich škála opravdu široká a toto téma je popsáno velkým počtem autorů. U hraček a her určených slabozrakým dětem se znovu setkáme s malým množstvím dostupné literatury a prostor je věnován spíše dětem s vážnějším postižením zraku. V souvislosti s hrami se podařilo shromáždit dostatek informací pro...
|
|
|
Rozvoj rodičovských kompetencí rodičů dětí se zrakovým postižením.
GOŠOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce je rozvoj rodičovských kompetencí rodičů dětí se zrakovým postižením. Práce si klade za cíl představit rodičovské kompetence rodičů dětí se zrakovým postižením. Cílem praktické části je zjistit reálné možnosti rozvoje rodičovských kompetencí ve školských poradenských zařízeních v hlavním městě České republiky a následně zjistit zda li je tato nabídka pro rodiče dostačující. V souladu s výše uvedenými cíli byly formulovány dva cíle dílčí a to: Zjistit možnosti rozvoje rodičovských kompetencí ve speciálně pedagogických centrech pro děti se zrakovým postižením na území hlavního města Prahy a nadále zjistit jak vnímají rodiče dětí s postižením zraku podporu a metodické vedení speciálně pedagogických center v oblasti rozvoje svých rodičovských kompetencí. Práce je rozdělena do tří celků: teoretického, praktického a přílohového. Teoretická část se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje pojmu zrakové postižení jako takovému, klasifikaci a etiologii. Druhá část popisuje dítě se zrakovým postižením, vliv postižení na osobnost jedince a specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením. Třetí kapitola je věnována rodině s dítětem se zrakovým postižením. Zabývá se vyrovnáním se rodiny s narozením postiženého dítěte, specifiky výchovy zrakově postiženého dítěte v rodině, podporou rodin ze strany státu a také možnostmi vzdělávání zrakově postižených dětí, žáků a studentů. Poslední kapitola práce představuje rodičovské kompetence rodičů zrakově postižených dětí a možnosti jejich rozvoje. Ke zpracování praktické části byla použita kvalitativní metoda. Ke sběru dat byla využita technika rozhovoru. Rozhovory byly realizovány se zaměstnanci speciálně pedagogických center v hlavním městě České republiky a rodiči klienty těchto poradenských zařízení. Výzkumný terén tvořila školská poradenská pracoviště a domácnosti rodičů Závěry ze samotného šetření poukázaly na problém v systému poradenství, kdy se jako nedostatek jeví počet SPC a jejich pracovníků vzhledem k počtu rodinám potřebující péči. Výsledky dále ukázaly, že význam rodičovských kompetencí není pro odborníky prioritní, a také že nabídka služeb je v některých oblastech v rozporu s reálnými potřebami rodičů. Bakalářská práce, konkrétně teoretická část může sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost. Zejména pak může být využitelná rodiči dětí se zrakovým postižením. Výstupy praktické části mohou být zpětnou vazbou prošetřené instituce pro případné inovační záměry ve zkoumané oblasti.
|
|
|
Rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu dětí se zrakovým postižením předškolního věku
BEDLÁNOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je prostorová orientace a samostatný pohyb dětí se zrakovým postižením předškolního věku. Zvolená problematika patří nedílně ke každé osobě se zrakovým postižením. Právě v raném věku, tedy období před nástupem do některého z typů školského zařízení, je nevyhnutelné věnovat dané oblasti mnoho času a trpělivosti. Charakteristickým znakem zkoumaného období je, že budování kompetencí ohledně této problematiky spadá především do rukou rodin, odborníků a pedagogů. Ne vždy je ale informovanost natolik dostatečná, aby byl zabezpečen dostatečný rozvoj dané oblasti. Cílem bakalářské práce je, na podkladě tématicky souvisejících teoretických východisek představit specifika prostorové orientace a samostatného pohybu dětí předškolního věku se zrakovým postižením. V praktické části si práce klade za cíl komparovat metodický přístup rozvoje kompetence samostatného pohybu u dětí se zrakovým postižením, v rodině a v mateřské škole. Pro naplnění cíle této části je zvolen kvalitativní postup. Použitými technikami sběru dat jsou analýza dokumentů, řízený rozhovor s rodiči a pedagogickými pracovníky a pozorování. Dílčím cílem je zpracování návrhu na obsah informačního materiálu pro rodiče s dítětem se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce uvádí základní informace o zrakovém postižení u dětí. Věnuje se klasifikaci zrakového postižení, podává informace o možnostech diagnostiky, jako je například funkční vyšetření zraku. Náplň uváděného typu vyšetření se zřídka objevuje v dostupných zdrojích. Další část pojednává o tématech výchovy a vzdělání. Jedná se kupříkladu o výchovné postoje v rodině, ranou péči a systém předškolního vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části se zabývá již samotnou prostorovou orientací a samostatným pohybem. Popisuje například metodiky a prvky. Dále je zde zpracována část popisující rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu v jednotlivých věkových etapách. Praktická část přináší seznámení s obsahem školního vzdělávacího programu mateřské školy pro děti se zrakovým postižením., zejména pak té části, která se zabývá problematikou prostorové orientace a samostatného pohybu. Seznámení s obsahem je uskutečněno formou obsahové analýzy. V následující části práce můžeme najít další formu techniky sběru dat, a to pozorování. Technika pozorování se snaží objasnit, zda se tento závazný dokument naplňuje v praxi a v jakém rozsahu. Třetí využitou technikou sběru dat jsou polostandardizované rozhovory. Tato technika má za cíl uvést informace o odlišnostech v přístupu k rozvoji prostorové orientace a samostatného pohybu v rodině a mateřské škole, zdrojích informovanosti, dále pak dostupnost a kvalitu těchto zdrojů. Na základě šetření bylo zjištěno, že kromě rané péče dochází v dané oblasti k podpoře rodičů s dětmi se zrakovým postižením v malém rozsahu. Dále byly zjištěny mírné nedostatky v naplňování školního vzdělávacího programu mateřskou školou. Dílčím cílem bylo zpracování návrhu informačního materiálu, který by mohl sloužit jako podklad pro reálný materiál. Ten by mohl přispět v období, kdy rodiče potřebují praktické informace o zacházení s dítětem v interiéru i exteriéru. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z šetření a interní materiály rané péče. Na základě tohoto podkladu by mohla být v budoucnosti vytvořena reálná brožura. Ta by se mohla stát dostupným materiálem pro všechny rodiče, kterým se narodí dítě s jakýmkoli stupněm zrakového postižení.
|
|
|
Rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
SCHÖNBERGEROVÁ, Veronika
Předložená bakalářská práce se zabývá rozvojem prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Prosociální dovednosti jsou v životě člověka velmi důležité, a proto bychom měli u dětí tyto dovednosti hravou a zábavnou formou rozvíjet. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření návrhu pracovního postupu skupinového nácviku a posilování prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku s rozpracovaným tématem o komunikaci a sociálních vztazích v rámci školního vzdělávacího programu Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Abych dosáhla splnění hlavního cíle, vytvořila jsem pět originálních pracovních listů se zaměřením na rozvoj prosociálních dovedností. Při vytváření pracovních listů jsem se řídila fázemi pedagogického procesu a základními pedagogickými principy. Ověřování pracovních listů bylo realizováno ve výše zmíněné mateřské škole. Cílem těchto listů byl nácvik rozlišování hlasů chlapec / dívka, nácvik pozdravu a oslovení dětí, rozvoj sebedůvěry a důvěry ve druhého, posilování vztahu mezi dětmi, spolupráce mezi dětmi a rozvoj umění si pomáhat. Výzkumný soubor tvořily dvě pedagožky mateřské školy, jeden chlapec se zrakovým postižením a skupina vrstevníků v jeho třídě, kteří docházejí do Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Výsledkem mé bakalářské práce je originální pracovní materiál. Díky evaluaci pracovních listů a reflexe od pedagoga bylo zjištěno, že pracovní listy byly přínosem pro rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Na základě pozorování a ověřování pracovních listů usuzuji, že průběh aktivit je velmi ovlivněn časovou dotací. Pokud byla časová dotace dodržena, dokázaly se děti na hru plně soustředit. Je ověřeno, že při překročení třiceti minut již byly děti unavené a jejich pozornost klesala. Při aktivitách se potvrdilo i jedno z možných rizik, kterým bylo nesnášenlivost šátku na očích. Toto riziko se objevilo pouze u jedné dívky, která odmítla i jiné nabídnuté alternativy zakrytí očí (zavření očí, zakrytí si očí rukama). Tato dívka se tedy neúčastnila role, ve které musela mít zavázané oči, ale do jiných rolí ve hrách se ráda zapojila. Po proběhlých aktivitách jsem dostávala zpětnou vazbu od dětí. Děti se vždy ptaly, kdy budeme hrát další hru, z čehož soudím, že se jim hry líbily a měly o ně zájem. Hry vzbudily zájem i u pedagožek. Jedné z aktivit se jedna z paní učitelek i přímo účastnila, jelikož si chtěla tuto hru sama vyzkoušet. Po každé hře jsem dostala od pedagožek reflexi. Při těchto reflexích jsem se dozvěděla, že tyto hry jsou pro děti ojedinělé a proto je tak rády hrají. Paní učitelky uvedly, že považují pracovní listy za velmi dobře zpracované, jelikož bylo vidět, že děti hry baví, zdůraznily, že takto vytvořené pracovní listy na rozvoj prosociálních dovedností ve třídě ještě nemají. Vytvořené pracovní listy zůstávají k dispozici pedagogům v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích, ale také by mohly být k dispozici pedagogům integrující předškolní děti se zrakovým postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Rovněž je mohou využít i pedagogové, kteří pracují v běžných mateřských školách s intaktními dětmi.
|
|
|
Význam stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
NOHAVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu Stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část bakalářské práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, vývojem dítěte v předškolním věku se zabývá druhá kapitola, další kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se zrakovým postižením a poslední kapitola se zabývá smyslovým vnímáním u těchto dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce je rozpracovat již stávající část školního vzdělávacího programu (ŠVP) pro předškolní vzdělávání Mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na smyslové vnímání a vytvořit výukovou pomůcku. Dílčím cílem této bakalářské práce je zjistit prostřednictvím rozhovoru s pedagogy, jakou část ŠVP v oblasti smyslové výchovy je vhodné rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vyrobit výukovou pomůcku, která bude přínosem pro rozvoj smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Třetím dílčím cílem je ověřit výukový materiál v praxi. V souladu se stanovenými cíli jsou zvoleny tři výzkumné otázky. K dosažení stanovených cílů jsou ke zpracování bakalářské práce využity techniky kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v praktické části této práce je použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. Na základě zjištěných informací z rozhovorů se dále odvíjelo výzkumné šetření. Další použitá metoda je metoda sekundární analýzy osobní dokumentace vybraných dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Poslední metoda využitá při výzkumném šetření je metoda zúčastněného pozorování a přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Vzhledem k dílčím cílům byly vytvořeny kategorie pozorování. Výzkumné šetření probíhalo v období od ledna do konce měsíce března roku 2014 v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Cílovou skupinu, která je předmětem zkoumání, tvoří pedagogové a děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě vlastnoručně vyrobené výukové pomůcky zaměřené na rozvoj hmatového vnímání. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě dvě pomůcky rozvíjí stanovené kategorie pozorování. Vytvořené pomůcky přispívají u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku k rozvoji nejen hmatového vnímání, ale také jemné motoriky, řeči a komunikace, zrakového vnímání, paměti a myšlení. První pomůcka také podporuje rozvoj matematických představ a druhá rozvoj představ o lidském těle. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že obě dvě pomůcky byly pro děti přínosné. Děti se při práci s pomůckami učí pracovat systematicky, dokončovat činnosti, samostatně se rozhodovat. Při práci s první pomůckou se učí spoléhat na svůj hmat, rozvíjí si slovní zásobu, trénují geometrické tvary a počítání. Při práci s druhou pomůckou se učí hmatem rozeznat různé druhy materiálů a povrchů, rozvíjí si slovní zásobu, zrakem rozeznávají barvy, získávají představu o lidském těle, trénují skládání těla z jednotlivých částí. Na základě pozorování je možné říci, že je práce dětí s výukovou pomůckou ovlivněna několika faktory. Jak bylo zjištěno, na výkon dětí má vliv pozornost, pracovní prostředí, dostatek času na práci, opakování a shrnování činností, denní doba a bdělost dítěte, motivace a zájem dítěte. Aktuálně je na trhu poměrně velké množství pomůcek, které podporují rozvoj hmatového vnímání. Všechny nabízené pomůcky ale nejsou vždy vhodné pro dítě s různým zrakovým postižením. Mým cílem bylo vyrobit takovou pomůcku, která je svým způsobem originální a splňuje všechna potřebná kritéria.
|
|
|
Rozvoj sebeobslužných kompetencí u dětí se zrakovým postižením v mateřské škole
HÁVOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje tématu rozvoje sebeobslužných kompetencí u dětí se zrakovým postižením (dále jen ZP) v MŠ. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se kurikulum MŠ pro děti se zrakovým postižením věnuje systematickému rozvoji sebeobslužných dovedností a samostatnosti dětí. Práce se skládá ze tří hlavních částí. Stati teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část je rozdělena na dva hlavní bloky. První blok se zabývá dítětem se ZP, jsou zde zmíněné nejčastější zrakové vady, kompenzační možnosti, rozepsán specifický vývoj dítěte v oblastech zrakového vnímání, kognitivních funkcí, pohybového vývoje a socializace. V práci není opomenut význam výchovy dítěte v rodině. Konec prvního bloku se věnuje vývoji sebeobslužných dovedností. Druhý blok je věnován možnostem předškolního vzdělávání jedinců se zrakovým postižením s důrazem na specifika ve vzdělávacím obsahu výše zmíněného vzdělávacího stupně. Praktická část je zpracována kvalitativním šetřením. K výzkumu byly použity následující techniky sběru dat dotazování rodičů, písemné dotazování pedagogů a pozorování dětí v oblasti sebeobsluhy. Výzkumný terén tvořila třída Želviček v MŠ pro zrakově postižené. Součástí praktické části je analýza Školního vzdělávacího programu (ŠVP) a Třídního vzdělávacího programu (TVP). Teoretická část může sloužit jako studijní materiál, praktická část jako zpětná vazba pro odbornou veřejnost.
|
|
|
Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí.
BROŽOVÁ, Pavla
Tématem této bakalářské práce jsou {\clqq}Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí``. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů zrak, vývoj zrakového vnímání a pak také zrakově postižené dítě. Dále jsem zde uvedla pojmy hrubá a jemná motorika, které jsem definovala ve vztahu k dětem se zrakovým postižením v předškolním věku. V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí v předškolním věku a také u dětí v běžné mateřské škole. Dalším krokem bylo porovnání výsledků z obou mateřských škol. Hypotézu jsem si stanovila takto: Úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky je lepší u dětí v běžné mateřské škole než u dětí v mateřské škole pro zrakově postižené. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvantitativní typ výzkumu, techniku řízeného pozorování. Výzkum probíhal ve dvou mateřských školách v Českých Budějovicích. Jednou z nich byla mateřská škola pro zrakově postižené, druhou pak běžná mateřská škola. Celkem bylo provedeno 200 řízených pozorování. Výzkumný soubor se skládal z 50 dětí v předškolním věku. Výsledky výzkumu ukázaly, že rozvoj motoriky je u zrakově postižených dětí na vyšší úrovni než u dětí v běžné mateřské škole. V oblasti jemné motoriky se po porovnání výsledků projevily značné rozdíly mezi mateřskými školami. V oblasti hrubé motoriky rozdíly nebyly tak veliké. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít jako studijní materiál pro studenty zdravotně sociální fakulty, neboť tato problematika není v žádné publikaci uceleně zpracována.
|
|
|
Podpora rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu
KUVIKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá systémem podpory rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu. Popisuje reakce rodiny na zprávu o postižení dítěte. Obsahuje popis specifik ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a specifických postupů při jeho výchově. Charakterizuje některé výchovné postoje rodičů, přičemž jedna kapitola je věnována i roli otce při výchově dítěte s postižením. Dále práce mapuje vývoj a strukturování rané péče u nás, nastiňuje teoretická východiska, definuje a charakterizuje ranou péči. Podává obraz o současném modelu "Provázení" a o legislativním zakotvení rané péče, o systému služeb rané péče a o ekonomické podpoře rodiny pečující o dítě s postižením zraku. V práci je zmapován vývoj v poskytování služeb rané péče v jihočeském regionu. Podpora rodinám je v současnosti poskytována Střediskem rané péče SPRP České Budějovice, které získalo v roce 2005 garanci kvality. Ta je zárukou a zároveň příslibem kvalitně poskytovaných služeb.
|
host ::
RSS.