Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  začátekpředchozí12 - 21další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Data v reálném čase versus revidovaná data při aplikaci Taylorova pravidla na českou ekonomiku
Beňo, David ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Hlavním úkolem této práce je analyzovat rozdíly mezi odhady Taylorova pravidla v reálném čase a ex-post. Na základě dat z databáze údajů v reálném čase OECD jsou porovnány odhady Taylorova pravidla pro Českou republiku. Z analýzy vyplývá, že odhady v reálném čase a ex-post se významně liší. Průměrná odchylka dosahuje hodnoty 0,9 procentního bodu. Hlavní příčinou je odhadování produkční mezery v reálném čase. V závislosti na použitých datech se také liší odhadnuté parametry reakční funkce. Vhodnější pro používání v reálném čase je pravidlo inflačního cílování nebo přirozeného růstu.
The European Central Bank: the asymmetric effects of monetary policy
Kleštinec, Ivan ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Houštecký, Martin (oponent)
ECB byla založena v průběhu budování třetí etapy hospodářské a měnové unie a její aktivity byly zahájeny dne 1.7.1998. Stala se novou nezávislou institucií, jejíž hlavním úkolem se stalo provádění měnové politiky v zemích, které přijaly jednotnou měnu euro. Tato diplomová práce zkoumá vliv měnové politiky v eurozóně a její asymetrické efekty. ECB má ovlivňuje jednotlivé národní ekonomiky pomocí svých strategií a nástrojů. Použitím zejména úrokové sazby, je měnová politika expanzivní nebo restriktivní. Pro každou zemi, která patří do eurozóny, má tato politika různé důsledky. I když se ECB pokouší provádět měnovou politiku pro každou zemi stejně, v některých zemích má měnová politika asymetrický efekt. Použitím Taylorova pravidla měnové politiky můžeme najít protichůdné účinky měnové politiky.
Heterogenita eurozóny optikou Taylorového pravidla
Juráček, Marek
Cílem předkládané práce je posoudit vhodnost použití Taylorova pravidla pro zjistění rozdílu mezi monetární politikou Evropské centrální banky a preferencemi jednotlivých členských zemí na vyhlašované úrokové sazby.
Comparison of monetary policies of the ECB and selected European national banks in the crisis period
Niederle, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá vlivem monetární politiky na ekonomický výkon v eurozóně, v České republice a v Polsku. Studie se soustředí na rozdílné reakce ekonomického výstupu na změny v měnové zásobě v podobě peněžních agregátů M1 , širšího agregátu M2 a reálných úrokových mírách vypočtených z hodnot EU-RIBOR, PRIBOR a WIBOR. Tyto rozdíly jsou zkoumány s použitím Grangerovy kauzality. Výsledky prezentují statistické důkazy o vlivu měnové zásoby a reálné úrokové míry na reálný výstup v Eurozóně, v České republice a v Polsku ve smyslu Grangerovy kauzality. V práci jsou také měnové politiky porovnávaných centrál-ních bank popsány a vzájemně porovnány využitím Taylorova monetárního pravi-dla
Aplikace Taylorova pravidla v procesu manažerského rozhodování
Müllner, Jan
Práce se zabývá možností využití Taylorova pravidla při odhadu vývoje krátkodobé úrokové sazby na trhu. Pomocí zjištěné reakční funkce ČNB jsou vytvořeny doporučení pro podnikatelské subjekty v České republice, díky nimž mohou dosáhnout na úspory při užívání cizích zdrojů kapitálu. Úspor z úroků je dosaženo prostřednictvím volby rozdílné délky fixace úrokových sazeb z úvěru, neboť znalost preferencí měnové autority a její reakční funkce umožní predikovat vývoj krátkodobých úrokových sazeb.
Comparison of Monetary Policy in Case of FED and ECB
Ptáčník, Václav
Cílem této práce je zhodnotit dopad měnové politiky na ekonomickou výkonnost Eurozóny a Spojených Států. Výzkum se zaměřuje na rozdíly v reakcích jednotlivých trhů na měnovou zásobu a reálnou úrokovou míru. Tyto rozdíly jsou zkoumány s použitím Grangerovy kauzality. Práce předkládá statistické důkazy o tom, zda-li měnová zásoba a reálná úroková míra ovlivňuje reálný výstup ve Spojených Státech a Eurozóně ve smyslu Grangerovy kauzality. V práci jsou také měnové politiky obou popsány a vzájemně porovnány s použitím strukturálních zlomů, Taylorova pravidla, Galího pravidla a Mankiwova pravidla. Empirické výsledky jsou vzájemně porovnány a naznačují, že prestože existují rozdíly v měnové politice vykonávané ve Spojených Státech a v Eurozóně, reakce trhů na měnovou politiku je velmi podobná.
Makroekonometrický model měnové politiky
Čížek, Ondřej ; Pánková, Václava (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent) ; Lukáš, Ladislav (oponent)
V disertační práci se nejprve věnuji obecným principům, na kterých jsou současné makroekonometrické modely vybudovány a popisuji základní východiska alternativních směrů. Následně formuluji makroekonomický model měnové politiky, jehož cílem je popis fundamentálních vztahů mezi reálnou a nominální ekonomikou. Model je formulován endogenizací parametrů původně lineárního modelu. Přestože se jedná o model nelineární, začlenil jsem jej do rámce stavově prostorových modelů s měnícími se koeficienty v čase, což umožnilo aplikaci standardního algoritmu Kalmanova filtru, s využitím něhož jsem sestavil věrohodnostní funkci a parametry modelu odhadl její maximalizací. Kromě ekonometrického odhadu prezentuji problematiku identifikovatelnosti parametrizované struktury modelu. Uvedenou teorii aplikuji v závěrečné části na formulovaném modelu, kterým je popsán ekonomický vývoj v eurozóně. Významným poznatkem aplikační části je zjištění, že Taylorovo pravidlo není vhodné pro popis úrokové politiky Evropské centrální banky. Ekonometrický odhad a analýza identifikovatelnosti rovněž ukázaly, že úroková politika Evropské centrální banky má pouze velmi omezený efekt na reálnou ekonomickou aktivitu Evropské unie. Oba zmíněné výsledky představují bezesporu významná zjištění, neboť měnová politika v makroekonomických modelech formulovaných za posledních zhruba dvacet let byla zpravidla popisována jakožto politika úroková, a to s využitím Taylorova pravidla.
Česká swapová křivka, ekonomické fundamenty a finanční trhy
Pohl, Martin ; Málek, Jiří (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent) ; Lukáš, Ladislav (oponent)
V práci jsem se zaměřil na český swapový trh v širším kontextu ekonomického a fiančního vývoje. Za pomoci řady emprických důkazů ukazuji, že swapy mají mnoho atributů bezrizikového aktiva. Jsou obchodovány s dostatečnou likviditou a nízkými transakčními náklady, což je činí atraktivní pro investory. Dynamiku swapové křivky lze charakterizovat pomocí parametrů známých z dluhopisových thrů - úrovně, sklonu a zakřivení. Úroveň a sklon mohou být interpretovány pomocí Taylorova pravidla jako funkce mezery výstupu a inflaci. Úroveň křivky reflektuje primárně inflační očekávání a její senzitivita na output gap je malá. Naopak sklon křivky je velmi citlivý na průběh hospodářského cyklu a odchylky inflace od cíle ČNB. Domácí měnová politika představuje důležitý faktor ovlivňující domácí křivky s postupnou reakcí na neočekávané změny. České swapové sazby jsou úzce svázány s eurovými swapovými trhy. Prokázal jsem existenci kointegračního stavu mezi úrovní swapových křivek na obou trzích. Také sklon a zakřivení vykazují silnou závislost na eurových sazbách. Ostatní testované finanční proměnné naměli významnou dopad na swapovou křivky s výjimkou globálních akciových trhů, jak ukazuje pozitivní korelace mezi úrovní swapové křivky a výnosy akciového indexu SP500. České dluhopisé trhy mají mnoho charakteristik historicky spojovaných s korporátními dluhopisy jako pozitivní korelace s rizikových aktivy a výkyvy hospodářského cyklu. Výnosy vládních dluhopisů zároveň vykázaly velkou volatilitu a rostoucí rizikovou prémii v průběhu finanční krize let 2008/2009. Pro swapové sazby s kratší splatností jsem odhadl forwardovou prémii a obdržené výsledky do značné míry podporují teorii očekávání.
Důsledky aplikace jednotné politiky ECB na státy eurozóny
Skrbek, Ondřej ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Cílem této práce je ověřit vliv společné monetární politiky ECB pro měnovou unii eurozóny pod heslem "one size fits all" na růst úvěrů zemí eurozóny. A to konkrétně jednotné nastavení úrokové míry EONIA, kteréžto hodnoty porovnávám s optimální úrokovou mírou dosaženou pomocí Taylorova pravidla pro každý stát zvlášť. Zahrnutá jsou roční panelová data v období 2005-2011 pro 4 vybrané státy eurozóny disponující různou ekonomickou vyspělostí: Francie, Německo, Irsko a Španělsko. Díky modelu odhadnutého pomocí MNČ jsem došel k potvrzení hypotézy negativní závislosti. Tedy, že nižší úroková míra, než je ta místně-optimální, působí na růst úvěrů v zemích eurozóny a negativně tak ovlivňuje běh ekonomiky daného státu.
Monetary policy of the Federal Reserve System during financial and economic crisis
Babušák, Martin ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na hodnocení účinnosti opatření přijatých Federálním rezervním systémem v reakci na finanční krizi 2007, ke které se později přidala i krize hospodářská. Rozebírá efekty vyvolané úpravou stávajících programů, nových úvěrových programů, podporu systémově důležitých institucí ze strany Fed a programy outright nákupu vybraných druhů aktiv na volném trhu. Práce také zkoumá chování Fed při volbě cílové úrokové míry v delším časovém horizontu, v letech 2000 až 2011. Pomocí regresní analýzy ověřuje platnost Taylorova pravidla měnové politiky. Dodatek na konci práce zdůrazňuje význam amerického dolaru v současném mezinárodním měnovém systému a s tím související důsledky pro vnější rovnováhu ekonomiky USA.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   začátekpředchozí12 - 21další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.