|
|
Sociálně-charitativní práce zakladatelů Papežských misijních děl
NOVÁKOVÁ, Veronika
Práce se zabývá sondou do minulosti a do života čtyř zakladatelů Papežských misijních děl. V základních bodech popisuje význam a poslání misijní činnosti. Dále ukazuje pohled církve a posledních tří papežů na misijní povolání. Podává svědectví prostého života chudých v misijních zemích a svědectví dvou misionářů. Ukazuje pozitivní a negativní stránky misijní činnosti. V závěru popisuje projekty podporované Českou republikou.
|
|
|
Momenty překvapení a zvratu ve vybraných podobenstvích Lukášova evangelia
Najbrtová, Michaela ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na momenty překvapení a momenty zvratu ve vybraných textech Lukášova evangelia: v podobenstvích uvedených postavou "jednoho bohatého muže". Nejprve teoreticky zkoumá podobenství jako fenomén, představuje zvláštní důrazy Lukášovy teologie, přibližuje souvislosti Ježíšovy a Lukášovy doby a věnuje se rétorice a její kritice. Ve vybraných podobenstvích pak hledá momenty překvapení a zvratu a ukazuje jejich význam s využitím prvků rétorické analýzy. K podobenstvím přistupuje uvnitř jejich bezprostředního rámce, a zároveň i v ceLu konkrétní Ježíšovy řeči, tak jak ji podává Lukášovo evangelium. Zjišťuje jejich vnitřní souvislost i jejich souvislost ceLem Lukášova díla. Představuje uchopení tématu a jeho posun v následujících podobenstvích, s vědomím metonymické hustoty podobenství a s vědomím jejich formy a obsahu, které jsou ve vybraných textech provázány se zasahujícím efektem, a to právě v momentech překvapení a zvratu.
|
|
|
Ježíšova modlitba na kříži v Matoušově a Markově evangeliu
Vlk, Jaromír ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce je věnována rozboru Ježíšovy modlitby na kříži, jak ji zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Po úvodní kapitole se věnuji tématu modlitby, a to jak v podání Starého tak i Nového zákona. "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" Toto je klíčový text celé této práce. Abychom pochopili jeho smysl, je třeba jej vnímat v širším kontextu. Tomu je věnována celá 3. kapitola mé práce, v níž najdeme i vnitřní strukturu tzv. pašijového příběhu uvedeného u Marka a Matouše. Po synoptickém srovnání obou textů následuje exegetická část. Zde se podrobně věnuji nejdříve výkladu Ž 22, 2 (Ježíšova modlitba na kříži je vlastně sitací začátku tohoto žalmu). Poté se verš po verši věnuji pašiovému příběhu, jak jej zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Práce je završena rozborem tématu, které vyplývá z daného textu a má dopad do života dnešního člověka - opuštěnost. Klíčová slova evangeliaum, žalm 22, utrpení, pašije
|
|
|
Být jako děti? Exegeze perikopy Mk 10,13-16
Reichel, František ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Studie se zabývá exegezí perikopy Markova evangelia (Mk 10,13-16), obecně známé pod pojmem Ježíš a děti. Část práce je věnována vlastnímu textu perikopy nejen z pohledu českého překladu, ale s přihlédnutím k řeckému textu, skrze nějž se snažíme uchopit původní autorovo sdělení a jeho vnímání tehdejšími i současnými adresáty. Studovaný text pro snadnější pochopení vnímáme v bezprostředním kontextu Zajordánské pasáže Druhého evangelia i v širším kontextu celého Markova spisu. Markův text i jeho kompozice je též srovnávána s paralelními texty synoptických evangelií, jejichž svatopisci z Markova originálu vycházeli. Předmět dvou samostatných kapitol představuje analýza dvou klíčových pojmů Ježíšova výroku v patnáctém verši: pojmu děti - neboť antické a postmoderní vnímání se mohou významně odlišovat - a pojmu Boží království, které je jádrem nejen zvolené perikopy, ale celé markovské narace Ježíšova pozemského hlásání. Smyslem práce je vyložit celý příběh a do hloubky pochopit Ježíšův výrok "kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde". Jaký postoj, jaké kvality či vlastnosti symbolizuje dítě v Ježíšových slovech? Co znamená být jako dítě? V čem je nám dítě dáváno za vzor? Na tyto otázky, provázející pravděpodobně každého čtenáře evangelií, hledá odpověď tato práce.
|
|
|
Ženy v Ježíšově veřejném působení podle Lukášova evangelia (Lk 8,1-3; 10,38-42; 23,49)
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem tří vybraných úryvků z Evangelia sv. Lukáše - ženám v Ježíšově doprovodu, Marii a Martě a ženám pod křížem. Texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Lukáš píše o ženách častěji než ostatní evangelisté. Jeho pohled je v tomto směru zcela mimořádný a nadčasový, ženy často líčí pozitivněji než jejich mužské protějšky. Lukášovu nadčasovost, kterou dokládají i citované úryvky, podtrhuje tehdejší chápání rodiny a postavení ženy v řecké, římské nebo židovské společnosti. Vybraná místa Lukášova evangelia, každé svým vlastním způsobem, ukazují důležitou roli žen v Ježíšově veřejném působení. Do Ježíšova společenství, jak zachycuje svatopisec, ženy patří, naslouchají jeho slovům, podporují ho či doprovázejí na jeho cestě až ke kříži. Lukáš se snaží poukázat na význam, který Bůh určil ženě v dějinách spásy.
|
|
|
Poklad v Novém zákoně
Rampich-Hamariová, Juliana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje výsledky provedených exegetických studií všech čtrnácti textů konkordančně obsahujících slovo "poklad" (thesauros) v řeckém Novém zákoně, a dále ve třech případech látku pro poklad zástupnou, za použití jazykového rozboru, textové analýzy a dostupných českých nebo cizojazyčných komentářů. K přiřazení jiných termínů, tedy termínu "hřivna" dochází v evangeliu Matoušově a Lukášově, kde v podobenství o hřivnách jsou splněny vnější i vnitřní atributy hřivny jako "pokladu". Pro evangelium Janovo, kde označení "poklad" nenalézáme vůbec, je zvolena pro svůj symbolický význam a vztah k Velikonocům "vonná mast" v oddíle o Pomazání v Betanii, přičemž janovskou verzi srovnáváme s líčením u synoptiků. Roztříděním dosažených interpretačních rámců všech sedmnácti textů; se dostaneme k několika základním modelům, které charakterizují roli "pokladu" v Novém zákoně z pohledu materie, alegorie, symbolismu nebo konotace. Poklad je obraz pro něco vzácného, světu nevlastního, s čím máme pramalou zkušenost, protože se s tím nemáme obvykle možnost konfrontovat, a je třeba dát se vést hodnotami, které jsme citem v Duchu svatém přijali za vlastní. Novozákonní poklad je dobrým znakem pro všechno, čím je Ježíšova zvěst, evangelium a Království nebeské. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Literární a teologické aspekty žalmu 22
Baštová, Lenka Magdalena ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Teologické a literární aspekty žalmu 22. Práce je věnovaná rozboru žalmu 22. Po úvodu a představení náplně práce, následuje kapitola, která je úvodem do knihy Žalmů. Zabývá se členěním Knihy žalmů a charakteristikou žalmu jako literárního útvaru. V další části se zaměřuje na formu a strukturu žalmu. Zde se práce zabývá rozborem žalmového nadpisu, složení žalmu ze žalozpěvu a chvalozpěvu, obecně popisuje strukturu hebrejské poezie, kterou lze v žalmu vysledovat, a nabízí dvě řešení struktury žalmu. V části literární analýzy žalmu se práce věnuje výkladové exegetické práci se žalmem. V této kapitole žalm rozděluje na tématická seskupení veršů a jednotlivý výklad řadí vždy za jednotlivou skupinu těchto veršů. Do výkladu jsou zahrnuté pohledy a rozbory exegezí od některých našich i zahraničních teologů. Mezi nejčastěji citovanými je Jan Heller, Karol Nandrásky a Claus Westermann. V další kapitole práce jsou uvedené poznatky ve vztahu k dějinnému kontextu žalmu.Významná část těchto poznámek pochází z díla Gianfranca Ravasiho. Následuje část nazvaná "Christologické čtení v rámci pašijového příběhu.". Zde jsou citované verše žalmu, které se promítají také v pašijovém příběhu evangelií. K některým veršům žalmu 22 jsou zařazeny konkrétní citace navazujících veršů z evangeliía na ně navazuje komentář. Práce...
|
|
|
Ježíšova modlitba v Janově evangeliu
Kunčar, Jan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Janovo evangelium je předmětem velkého zájmu badatelů a přitom je s podivem, že jen málo autorů se věnuje fenoménu Ježíšovy modlitby. Tato bakalářská práce "Ježíšova modlitba v Janově evangeliu" se zabývá jazykovým rozborem a exegetickým výkladem Jan 17, zasazeným do kontextu Ježíšovy modlitby v rámci Janova evangelia. 2. kapitola zasazuje evangelium i jeho autora do některých historických souvislostí. 3. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou jako takovou. 4. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou na rozloučenou, především jejímu závěru (označovanému Velekněžská modlitba). Dovozuje se, že zde Ježíš definuje a slavnostně prohlašuje communio. Toto společenství Ježíš postupně vytváří svým jednáním, svými postoji, svým kontaktem s posluchači i s Otcem. Závěr práce se pokouší zhodnotit dnešní odkaz tohoto závažného textu.
|
|
|
Symboly v Janově evangeliu
Košata, Václav ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Janovo evangelium obsahuje nezměrné množství symbolických vyjádření, které čtenářům jednak pomáhají lépe pochopit autorovo poselství, jednak kladou větší exegetické nároky na hlubší proniknutí do smyslu symbolů a vztahů mezi nimi. Symboliku v Janově evangeliu lze rozpoznat ve vyjádřeních, v popisovaných osobách, činnostech či v samotném kříži. Bakalářská práce systematicky rozebírá jednotlivé symboly, řadí je do tematických skupin a vysvětluje jejich význam. Toho není možné dosáhnout bez přihlédnutí nejen k jejich teologickému, ale také literárnímu a sociohistorickému aspektu. Velké množství symbolů jako světlo, tma nebo chléb může ve čtenáři evokovat mnoho významů, což svádí k extrému, že pod symbolem si je možné představit cokoliv. Proti tomu se ale práce vymezuje a pomocí sekundární literatury hledá pravý smysl symbolů. Ty jsou tak naopak v práci prezentovány jako lidské prostředky k vyjádření božských skutečností, díky čemuž jsou pro člověka lépe uchopitelné Klíčová slova Symbol, Ježíš, evangelium, světlo, tma, smysl, postava, čin
|
|
| |
host ::
RSS.