|
|
Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče
STONAVSKÁ, Michaela
Náhradní rodinná péče je aktuálním tématem společnosti, především proto, že se stále mnoho dětí ocitá v ústavních zařízeních. Bakalářská práce s názvem "Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče" přiblíží danou problematiku čerpající z odborné literatury. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá rodinou, náhradní rodinnou péčí a zdravotním postižením. Kapitola náhradní rodinná péče popisuje, jakým dětem je tato forma péče poskytována a jak se odrážejí negativní dětské prožitky v dospělosti. V této kapitole jsou popsány formy náhradní rodinné péče, finanční příspěvky, které jsou garantovány státem, či kroky k uskutečnění stát se žadatelem a budoucím náhradním rodičem. Další kapitola představí pojem zdravotní postižení, jednotlivé podkapitoly pak popisují druhy zdravotního postižení. Závěr teoretické části patří přijetí dítěte se zdravotním postižením do rodiny. Praktická část zjišťovala, jak vnímají umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče sociální pracovníci v dětských domovech, a co vnímají jako největší problémy. Dalšími cíli bylo zjistit, jaká forma náhradní rodinné péče je preferována u dětí se zdravotním postižením a jaký je přínos pro děti, které se umístí do náhradní rodiny. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Hloubkové rozhovory byly provedeny se sociálními pracovníky dětských domovů v Plzeňském kraji. Výzkumné šetření ukázalo, že se zdravotní postižení u dětí v dětských domovech vyskytuje velmi často. Při odpovědích na hlavní výzkumnou otázku, tedy umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče, mají děti se zdravotním postižením nižší šanci dostat se do náhradní rodinné péče oproti dětem bez zdravotního postižení. A to především kvůli náročnější výchově a péči o tyto děti. Výzkum ukázal, že náhradní rodiče mnohdy přijmou dítě se zdravotním postižením, které však nezvládají a umisťují ho zpět do ústavního zařízení. Předpokladem pro nezvládající náhradní rodinu je nízká informovanost o zdravotním postižení a odvaha či kontakty k vyhledání odborné pomoci. Sociální pracovníci vidí problém v začlenění se těchto dětí do společnosti, proto je umístění jich samých do náhradních rodin velkým přínosem a pomocí. Dle zkušeností sociálních pracovníků se děti se zdravotním postižením umisťují pouze do jedné z forem náhradní rodinné péče, a to do pěstounské péče. Této formě často předchází hostitelská péče, kdy se dítě setkává s budoucí náhradní rodinou, posléze přeroste hostitelská péče v péči pěstounskou, a to buď k manželskému páru či jednotlivci. Děti se zdravotním postižením jsou často umisťovány do pěstounské péče k příbuzným či blízkým osobám. Ovšem výzkumné šetření ukázalo, že se většina dětí vrací zpět do ústavního zařízení právě od těchto lidí.
|
|
|
Rodina očima dětí z dětského domova
MARCZELLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vnímáním rodiny z pohledu dětí, které žijí v dětském domově. Teoretická část je věnovaná základní terminologii vztahující se k rodině. Poukazuje na význam rodiny v životě člověka, vysvětluje rozdíl mezi náhradní rodinnou a náhradní výchovnou péčí, zabývá se legislativou související s ústavní péčí. V praktické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního šetření, které bylo vedeno formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi z konkrétního dětského domova. Cílem práce bylo zjistit, jaký je jejich názor na to, jak by měla rodina vypadat, jak by měla fungovat. Součástí šetření rovněž bylo, zda by děti z dětského domova v budoucnu chtěly založit svou vlastní rodinu.
|
|
|
Cesta dětí vedoucí do dětského domova
DEJOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá příčinami umístění dětí do dětského domova a pobytu v něm. Teoretická část se zaměřuje na popis rodiny, dále charakterizuje systém náhradní a ústavní výchovy, možné příčiny umístění dětí do dětského domova a podrobněji představuje Dětský domov Radenín. Cílem mé bakalářské práce je na základě případových studií dětí z Dětského domova Radenín zjistit příčiny umístění dětí do Dětského domova Radenín. Pro naplnění cíle byl použit kvalitativní výzkum prostřednictvím kazuistik a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum dále poukazuje na faktory, které k odebrání dětí a umístění do Dětského domova Radenín přispěly.
|
|
| |
|
|
Problémy spjaté s odchodem z dětského domova do běžného života
LEJSKOVÁ, Lucie
Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem bývalí dlouhodobí uživatelé dětských domovů řeší problémy v různých oblastech jejich života po odchodu z těchto zařízení. V teoretické části je popsán systém náhradní péče o děti a dospívající v ČR, dále jsem pozornost zaměřila na charakteristiku dětských domovů a odchodů z nich. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím rozhovorů s bývalými dlouhodobými uživateli dětských domovů. K dosažení cíle jsem stanovila obecné ukazatele, které vyplývají z teoretických poznatků. Většina zjištění se shodovala s teoretickou částí, pouze oblast bydlení nebyla respondenty hodnocena jako problémová. Šetření poukázalo na chybějící informovanost uživatelů o možné účasti na projektech a návazných službách, které by jim zpočátku mohly pomoci.
|
|
|
Spolupráce s biologickou rodinou dítěte umístěného v dětském domově.
KŮSOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce biologických rodičů dětí, které jsou umístěné do dětského domova Sázava. Teoretická část je věnována systému náhradní rodinné péče s důrazem na umístění dítěte do ústavní výchovy a jak probíhá výchova v dětském domově. Tato část je doplněna tématem sanace rodiny. Cílem práce je přiblížit tuto spolupráci, její možné formy a možnosti, ale také z jakého nejčastějšího důvodu děti končí v dětském domově Sázava. K naplnění výzkumných cílů jsem použila případové studie a analýzu dokumentů.
|
|
|
Středisko výchovné péče v Novém Jičíně
Vlčková, Milada ; Čtvrtníčková, Kateřina (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh střediska výchovné péče v Novém Jičíně. Jedná se o objekt zabezpečující preventivní výchovnou pomoc dětem, žákům a studentům a jejich rodinám, školám a školským zařízením. Zařízení bude fungovat jako ambulantní (poradenská část) a internátní (dopředu určena délka pobytu na základě rozhodnutí sociálního pracovníka, např. dva měsíce). Objekt je dvoupodlažní částečně podsklepený s plochou střechou. Nosná konstrukce podzemního podlaží je tvořená betonovými tvárnicemi, strop železobetonový. Nosné konstrukce nadzemních podlaží včetně stropní jsou tvořeny masivním dřevěným panely. Střecha je dvouplášťová, nosná konstrukce vytvořena dřevěnými sbíjenými vazníky. Stavba je založena na betonových pásech. Zateplení je provedeno z konopných desek. Práce obsahuje projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
|
|
|
Důsledky dětství stráveného v dětském domově na život jedince
RÁČKOVÁ, Zdeňka
Cílem předkládané bakalářské práce je zjistit, jaké jsou důsledky dětství stráveného v dětském domově, a jak jsou lidé, kteří v dětském domově vyrůstali, spokojeni se svým současným životem. Teoretická část bakalářské práce v jednotlivých kapitolách pojednává o tématech vztahujících se k problematice důsledků dětství stráveného v dětském domově a psychické deprivaci. Teoretická část je rozdělena do tří větší částí, kdy je první z nich věnována rodině, jejím funkcím, charakteristikám a vlivu na socializaci jedince. Dále jsou zde definovány dysfunkční a afunkční rodiny. Druhá část se zabývá ústavní péčí a dětským domovem internátního i rodinného typu, další kapitola porovnává ústavní výchovu s výchovou rodinnou. Poslední třetí část se zaměřuje především na psychickou deprivaci, její podmínky a zejména důsledky. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, kterého se zúčastnilo pět respondentů, kteří své dětství strávili v dětském domově. Výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů doplněných o metodu čáry života zjišťuje důsledky dětství stráveného v dětském domově a spokojenost respondentů se svým současným životem.
|
|
|
Dítě z dětského domova v mateřské škole
PIAZZOVÁ, Irena
Bakalářská práce poukazuje na problémy a potřeby dětí z dětských domovů navštěvujících mateřské školy. V teoretické části je pojednáno o dětských domovech a pobytových zařízeních v České republice a také jejich stručná historie. V této práci je nastíněn postup jak, za jakých okolností a skutečností se dítě do dětského domova dostává. Dále jsou popsány podmínky zdravého psychického a sociálního vývoje dětí předškolního věku. Převážná část teorie poukazuje na omezující rušivé činitele tohoto vývoje a na důsledky nepříznivých podmínek pro ústavní děti na jejich psychický a sociální vývoj. Výzkumná část je zaměřena na postoje a na prostředí ústavních dětí. Nezapomíná také na rodiče (vychovatele) a pedagogy pracujících v mateřských školách. V závěru upozorňuje na specifika práce učitelek mateřské školy ve třídách s dětmi z dětských domovů. Klíčová slova:
|
|
|
Děti v azylových domech - vnímání pobytu a jeho hodnocení
ŠMRHOVÁ, Jana
Diplomová práce má název Děti v azylových domech ? vnímání pobytu a jeho hodnocení. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první, teoretické části, je pět kapitol věnováno definování a popisu základních pojmů a problematiky vztahující se k tématu diplomové práce. První kapitola se zabývá rozvojem sociálních služeb a azylových domů a současným stavem azylových domů pro rodiče či matky s dětmi v České republice. V druhé kapitole jsou popsány etapy dětství, které korespondují s věkovým rozvrstvením dětí, které se účastnily dotazníkového šetření popsaném v praktické části práce. Popis jednotlivých etap se soustřeďuje především na psychický vývoj, nejdůležitější momenty a úkoly jednotlivých etap a vztahy s blízkými osobami a vrstevníky. Třetí kapitola popisuje vliv prostředí na vývoj jedince a kvalitu jeho života. Zabývá se prostředím bydliště a rodiny, pojetím domova a vlivem barev. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje přímo na děti v azylových domech. V druhé, praktické části práce, je nejprve stanoven cíl práce a čtyři hypotézy. Cílem práce je identifikovat některé proměnné, které mají vliv na to, jak děti vnímají svůj pobyt v azylovém domě. Následuje kapitola metodika, kde jsou popsány použité metody a techniky sběru dat, je v ní charakterizován cílový soubor a popsána vlastní realizace výzkumu. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu a pro sběr dat strategie dotazníkového šetření. Cílový soubor byl tvořen 132 dětmi ve věku 8 až 14 let žijícími v azylových domech pro matky s dětmi v České republice.Výzkum probíhal ve dnech 30. 10. ? 29. 11. 2012. Čtvrtou kapitolou práce je kapitola výsledků výzkumu. Je rozdělena na dvě podkapitoly. První je popisná statistika výsledků dotazníkového šetření. Jsou v ní popsány odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku. Druhou podkapitolou je testování hypotéz, ve které jsou pomocí programu SPSS 16.0 testovány závislosti proměnných jednotlivých hypotéz. Hypotéza H1: Přítomnost kamarádů v AD má kladný vliv na utváření dojmu z AD. Otázkou vlivu kamarádů na utváření dojmu z azylového domu jsem se zabývala v následujících dimenzích: budova azylového domu, pokoj v azylovém domě a azylový dům uvnitř. U této hypotézy se ukázalo, že přítomnost kamarádů má kladný vliv pouze na utváření dojmu z pokoje. Hypotéza H2: Čím častěji byly děti ubytovány v azylovém domě, tím více jsou v něm rády. Předpoklad pro tuto hypotézu se nepotvrdil. Hypotéza H3: Čím jsou děti mladší, tím více jsou rády v azylovém domě. U této hypotézy byl potvrzen statisticky významný vztah mezi věkem a pozitivním přijetím pobytu v AD. Hypotéza H4: Přítomnost kamarádů pozitivně ovlivňuje pocit z AD. Rovněž u této hypotézy byl zaznamenán statisticky významný vztah. Dále následuje kapitola diskuze, ve které jsou konfrontovány výsledky dotazníkového šetření a hypotézy. Závěr nabízí shrnutí výsledků výzkumu a dále se v něm zamýšlím nad celkovou situací dětí v azylových domech a handicapy, které jim toto postavení přináší. Jako poslední jsou v této kapitole uvedena zamyšlení a doporučení do praxe.
|
host ::
RSS.