|
Význam ohrožených druhů rostlin lesních biotopů ŠLP Křtiny pro místní komunity
Táborská, Kateřina
Moje diplomová práce se zabývá vybranými ohroženými druhy ŠLP Křtiny, především druhy území, které je v CHKO Moravský kras, návrhem certifikace místní lesní školky logem regionálního produktu Moravského krasu pro jejich prodej, a také významem pro místní komunity. Práce je zaměřena na zjišťování ohrožených druhů ŠLP Křtiny z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, které místní obyvatelé na svých pozemcích ve vybraných obcích pěstují. Zabývá se legislativním omezením v nakládání s ohroženými druhy rostlin. Je zde vysvětlen pojem "nedřevní lesní produkt", a jeho význam pro lesní hospodářství a biodiverzitu. V práci je popsán provedený terénní průzkum, při kterém byla sebrána semena vybraných ohrožených druhů v CHKO Moravský kras na ŠLP Křtiny. Semena byla vyseta v pařeništi Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně a provedeny na nich testy klíčivosti. V poslední části je diskutována možnost certifikovat některou lesní školku Moravského krasu nebo jeho okolí logem "MORAVSKÝ KRAS regionální produkt". Tato lesní školka by vybrané ohrožené druhy pěstovala a prodávala za účelem zvýšení počtů těchto rostlin v přírodě a tím zachování biodiverzity.
|
|
Pevné usazené srážky v malých povodích v České republice
Fišák, Jaroslav ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je věnována pozornost pevným usazeným srážkám a koncentracím vybraných iontů v nich. Příspěvek se zabývá: i) vlivem typu průmyslové oblasti a ii) vlivem nadmořské výšky. Relativně čistou oblast (s minimální průmyslovou zátěží) reprezentují tři stanoviště v oblasti Šumavy. Oblast se značnou průmyslovou zátěží v severních Čechách, je zastoupena meteorologickou observatoří Milešovka. K posouzení vlivu nadmořské výšky na koncentrace polutantů ve vzorcích vody z námraz byla využita námrazová situace ze dne 4.1.1990, kdy na území Šumavy, v okolí malého experimentálního povodí Liz, bylo odebráno 28 vzorků. Bylo ukázáno, že průmyslová zátěž oblasti a především lokální zdroje znečištění ovlivňují koncentrace znečisťujících látek ve vzorcích námrazové vody. Byl zaznamenán pokles koncentrací těchto látek s nadmořskou výškou.
|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
Sadařský spolek lounský v letech 1885-1948 jako příklad rozvoje české občanské společnosti
Kučera, Petr ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá historií Sadařského spolku lounského, jednoho z řady zájmových sdružení která vznikala v Lounech ve druhé polovině 19. století. Činnost Sadařského spolku, který vznikl v roce 1885 a skončil své působení rokem 1948, se skládala ze sadové úpravy městských ulic a vysazování parků v okolí města. Stejně zajímavá jako jeho činnost byla i členská základna tohoto spolku. Až do první světové války se totiž ve vedoucích pozicích ve spolku nacházeli lidé, kteří měli výrazný vliv na život města. Jednalo se o členy občanských vrstev. To jest právníky, lékárníky, úředníky, živnostníky atd. Tito lidé, i přes svůj původ dosáhli v druhé polovině 19. století účasti na politické moci a v menších městech jako jsou Louny ovládli veškeré vedoucí pozice městské správy.
|
|
Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi
Smítková, Alena ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Kostel svatého Havla je jednou z našich nejstarších církevních památek. Důvody jeho vzniku jsou dodnes nejasné. Zřejmě vznikl na popud velmože, který měl v okolí svůj dvorec. Na to ostatně upomínají zbytky panské tribuny. V době předhusitské se na Zbraslavském zboží vystřídalo mnoho majitelů světských i církevních. V roce 1291 byl založen Zbraslavský klášter cisterciáků, ke kterému se začala upínat veškerá pozornost. Kostel svatého Havla působil dál, ale jakoby v "pozadí", pro chudý lid. Písemné památky pro nej starší období j sem se pokusila shrnout ve své práci. Cenné informace o životě na faře poskytl vizitační protokol. Zcela bezpečně jsou doloženi plebáni pro období let 1380 - 1417 ze zápisů konfirmačních knih. Z pozdější doby máme doloženo vnitřní vybavení kostela, z nějž nejzajímavější je bezesporu vyřezávaný oltář, umístěný nyní v Husitském sboru na Zbraslavi. Za zmínku stojí i dnes částečně odkryté zbytky románských maleb na stěnách. Na kostele je umístěno několik náhrobků z konce 19. století. Opisy některých z nich uvádím v příloze. Vedle kostela stojí objekt kostnice z 20. let 18. století. Okolo se rozkládá hřbitov, jehož součástí je také urnový háj. V současné době bývá kostel přístupný veřejnosti o velkých církevních svátcích a během roku při konání kulturních akcí, hlavně koncertů dobové...
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu - Velešín
HOMOLKOVÁ, Monika
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat situační analýzu rozvoje cestovního ruchu ve Velešíně. Stanovit marketingové cíle, zvolit marketingovou strategii a sestavit marketingový plán. Na tomto základě pak vypracovat návrh konkrétního projektu rozvoje cestovního ruchu ve Velešíně. Dílčími cíli pak zatraktivnění města Velešín v oblasti cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu i místní obyvatele a zviditelnění a lepší propagace města Velešín. V průběhu roku 2008 byla vedena jednání s Povodím Vltavy, s.p. o zpřístupnění některých lokalit pro šetrnou turistiku, která skončila úspěšně. Podmínkou pro využití nově zpřístupněných lokalit je však vybudování pěší trasy po těchto místech a zajištění informovanosti návštěvníků. Na základě uvedené skutečnosti vznikl projekt, jehož cílem bylo vytvořit turistickou trasu po zpřístupněných místech v bezprostředním okolí římovské přehrady a na vyhlídkách instalovat naučné tabule s texty a fotografiemi, vypovídajícími o tom, jak dané místo vypadalo před vybudováním římovské přehrady.
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
Psychický dopad pěstounství na biologické děti pěstounů
TÁBOROVÁ, Pavla
V současné době se o pěstounské péči hodně hovoří, zejména ve spojitosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů. Nyní je dávána přednost umístění dítěte do pěstounské péče před ústavní výchovou. Nelze ale věnovat pozornost pouze dětem, které se umisťují do náhradní rodiny. Rodině, která dítě přijímá, by měla být věnována také velká pozornost. Za rodinu nelze považovat pouze dospělé osoby, které se stanou pěstouny pro přijaté děti, rodinu tvoří i děti. Právě na děti, na biologické děti pěstounů, je zaměřena tato bakalářská práce, protože jejich postoj k samotné pěstounské péči může značně ovlivnit situaci v nově vzniklé rodině. Teoretická část bakalářské práce je tvořena třemi kapitolami, kdy první se zabývá rodinou jako primárním socializačním činitelem, druhá kapitola je věnována sourozeneckým vztahům a třetí kapitola je zaměřena na náhradní rodinnou péči. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaký psychosociální dopad může mít pěstounství rodičů na biologické děti pěstounů. Dílčím cílem bylo zjištění pozitiv a negativ, která vyplývají z pěstounství pro biologické děti pěstounů. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Vybraní respondenti byli biologickými dětmi pěstounů. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory. Výsledky práce poskytují informace o tom, jaký dopad může mít pěstounství rodičů na jejich biologické děti a zároveň, co tyto děti považují za pozitiva a negativa, která pro ně z pěstounství vyplývají. Následně jsou výsledky z rozhovorů porovnány mezi sebou a zároveň i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že psychosociální dopad pěstounství se projevil hlavně v následujících oblastech. Respondenti se naučili žít v kolektivu, pomáhat rodičům, být samostatnější, museli se naučit komunikovat s dětmi, které mají za sebou i nepříjemné zkušenosti, zároveň se museli vyrovnat s reakcemi okolí, pro něž byla jejich rodina něco neobvyklého, co stojí za větší pozornost. Jeden z respondentů pocítil dopad pěstounské péče v tom, že si ho někteří lidé díky tomu více váží. Pro jednu z respondentek byl příchod dítěte do pěstounské péče podnětem k tomu, aby přestala spoléhat na své rodiče a na to, že jsou jedna rodina a měla potřebu být sama za sebe. Za pozitiva byly jmenovány zkušenosti z rodiny, které se budou hodit do budoucna, pomoc rodičům, aktivní a pestrý život v rodině, uznání lidí, samostatnost, zlepšení psychického stavu matky, vzájemné sblížení rodičů, přestěhování na vesnici. Za jmenovaná negativa byla početnost, která se projevuje zejména při dopravě a u vstupů, pohledy lidí, ochuzení o čas rodičů, okamžik, kdy se veřejnost prvně dozvěděla, že je do rodiny přijaté dítě do pěstounské péče, trápení rodičů, když byli okolím obviňováni, že nevhodné chování přijatých dětí je způsobeno pouze výchovou a také, že přijaté děti dostávaly od fondů různé dary a biologické nikoliv. Pouze v jednom případě byla pěstounská péče hodnocena zejména negativně, příčina by mohla být v tom, že rodiče názor biologického dítěte nezajímal, věděli, že s přijetím dítěte nesouhlasí, ale nebrali na to ohled. V ostatních rodinách byl názor biologických dětí důležitý, měly možnost podílet se na rozhodování, zda se dítě do pěstounské péče přijme. To by mohla být hlavní příčina vcelku kladného hodnocení pěstounské péče.
|
| |
| |
host ::
