|
| |
|
|
Problematika mentální anorexie v dětském věku
ROUBÍKOVÁ, Alice
Mentální anorexie je popisována jako extrémní hladovění. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí jde o onemocnění vyvolané úmyslným snižováním váhy, které si způsobuje postižený sám tím, že se vyhýbá většině jídel a využívá další způsoby snižování váhy jako vyprovokované zvracení, užívání laxativ, diuretik, nadměrné cvičení. Není to pouze onemocnění, jde z větší části a poruchu psychiatrické podstaty. Mentální anorexie začíná nejčastěji v dětském věku, a to mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často se její počátky objeví při nové životní situaci či události, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Co se týče prevence mentální anorexie, je ze zdrojů zřejmé, že je velká propojenost mezi programy proti mentální anorexii a základními i mateřskými školami, ale překvapivě je realita ve většině případů odlišná. Stejně tak kolik terapií je zpracováno pro léčbu mentální anorexie ve srovnání s tím, kolik druhů terapií se v realitě k léčbě opravdu využívá. V práci je zmapována literatura česká i zahraniční, bylo čerpáno z časopisových a novinových článků, brožur, videí a televizních pořadů, dále z internetových zdrojů odborných i laických pro jejich autentičnost a samozřejmě nejvíce ze zdrojů v knižní podobě. Bakalářská práce s názvem Problematika mentální anorexie v dětském věku je zpracována teoretickou formou. Tato práce se zabývá problematikou mentální anorexie v dětském věku. Sama mentální anorexie, jako porucha příjmu potravy, je přes vysokou úmrtnost stále ještě opomínaným problémem hýbajícím lidskou společností. A přitom právě společnost posledních let mohla sama zapříčinit nárůst procent postižených mentální anorexií u stále mladších jedinců. S rychlostí, jakou dnes svět nabývá pokroku, se zdá, že všeho lze dosáhnout téměř hned, a tak se nejvíce dívky toužící po extrémně štíhlé postavě stávají oběťmi této poruchy, aniž by tušily, že je drastické metody, jak svého ?cíle? dosáhnout co nejrychleji, vedou stále častěji k tomu nejhoršímu - smrti. Ovšem pokud zavčasu nezasáhne jejich okolí a není jim poskytnuta lékařská péče a dohled, anebo se samy nerozhodnou vyhledat pomoc, což se stále ještě stává až příliš vzácně. Příčiny vzniku mentální anorexie rozhodně nejsou u všech jednotné. Záleží na prostředí, z kterého dítě pochází, na genetických předpokladech, co se obezity týče, a dále pak na psychickém stavu. V dnešní době je mnoho studií vypracovaných právě na prevenci mentální anorexie, ale přesto nikdo nemůže říci na 100 procent, který z vlivů dnešní společnosti má největší podíl na vzniku tohoto onemocnění. Domnívám se, že je to jeden z ukazatelů zákeřnosti této poruchy. Hlavní pozornost je v práci ovšem směřována na samotnou ošetřovatelskou péči a léčbu postižených mentální anorexií. Po hospitalizaci pacientek je přední souhrn cílů nadcházející léčby, mezi něž patří dosažení a akceptace zdravé tělesné váhy, změna sebehodnocení pacientek, změna jejich postoje k jídlu a stavování vůbec, úprava jejich problematických postojů a chování v dalším životě a zaujmutí zodpovědného přístupu k řešení vlastních problémů. Dále je důležité podle psychických problémů pacientek, zajistit přísun medikamentů, ať už antidepresiv, neuroleptik, či anxiolytik. A to i přesto, že určité zdroje uvádějí absolutní neúčinnost farmak při léčbě mentální anorexie.
|
|
| |
|
|
Mentální anorexie a internet
HÁJKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá kvalitou informací o mentální anorexii, které jsou prezentované v internetových článcích. Teoretickou část tvoří základní informace o mentální anorexii, jako je její historie, definice, příčiny vzniku, symptomy, průběh, komplikace a důsledky, léčba. Tato část slouží jako základ pro výzkum. Výzkumná část zjišťuje, jak je mentální anorexie prezentovaná v internetových článcích a jaké informace z nich mohou především adolescenti a jejich rodiče získat. Výzkum je spojením kvantitativního i kvalitativního designu.
|
|
|
Informovanost studentů Středních odborných učilišť a Gymnázií v Žatci a v Lounech o poruchách příjmu potravy
PROKŮPKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce pojednává o informovanosti studentů o poruchách příjmu potravy a částečně o jejich způsobu stravování. Zaměřena je především na děti a rané adolescenty. Teoretická část popisuje základní druhy poruch příjmu potravy, kterými jsou mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání, ale i méně časté a to drunkorexii, bigorexii a ortorexii. Dále pojednává o jejich historii, prevalenci a incidenci. Zmíněny jsou i rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik nebo také na průběh poruch příjmu potravy. Druhá polovina teoretické části se zabývá energetickou bilancí, stručným popsáním Body mass indexu, zdravotními komplikacemi, klinickou praxí, léčbou a terapií. Závěr teorie je věnován problematice poruch příjmu potravy v dětství a rané adolescenci ? definici a diagnóze, somatickým aspektům, terapii, školnímu vzdělávání a následkům v dospělosti. V praktické části jsem využila výsledky zpracovaných anonymních dotazníků, které byly vyplněny studenty Středních odborných učilišť a Gymnázií ze Žatce a z Loun. Výsledky jsou v práci prezentovány v přehledných grafech. Bakalářská práce ukazuje nedostatečnost informovanosti studentů, i když se jich problematika poruch příjmu potravy přímo dotýká. Velmi důležitá je prevence a proto by se neměla v tomto směru podceňovat. Děti a adolescenti ve svém věku často s výživou experimentují a neuvědomují si, že to pro ně může mít fatální důsledky.
|
|
|
Rizikové faktory vzniku poruch příjmu potravy.
DVOŘÁKOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá rizikovými faktory poruch příjmu potravy. Teoretická část charakterizuje jednotlivé poruchy spolu s jejich příznaky a následky. Dále teoretická část rozebírá vznik těchto poruch a jejich postupný historický vývoj, který za dobu své existence prošly. Další částí jsou rizikové faktory poruch příjmu potravy a moţné způsoby jejich léčby. Praktická část diplomové práce je zaměřena na výzkum modelingu jako jednoho z rizikových faktorů poruch příjmu potravy. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím osobních rozhovorů vedených s respondenty z oblasti modelingu a oblasti působící mimo tento obor. Výsledná data jsou zaznamenána pomocí případových studií, tabulek a grafů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.