|
|
Hodnocení krmných dávek sportovních koní
Müllerová, Simona
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit krmné dávky sportovních koní na farmě Elevage The Field ve Švýcarsku. K hodnocení bylo vybráno celkem 18 koní různého plemene, věku a pracovního zatížení. U těchto koní bylo po dobu 5 měsíců rozdělených do dvou období (únor až duben a květen až červenec) zaznamenáváno jejich pracovní zatížení a zapisován denní příjem krmiv. Koně byli rozděleni do dvou kategorií a to na skupinu pracujících koní a skupinu koní bez pracovní zátěže (koně mladé a v rekonvalescenci). U obou skupin koní byla zhodnocena jejich kondice dle BCS, dle norem NRC (2012) a Zeman et al. (2005) stanovena potřeba živin a proveden výpočet krmných dávek. Obě normy byly následně porovnány mezi sebou. Dále byla posuzována adekvátnost přijmu sušiny, SEk, SNLk, tuku a vlákniny. Bylo zjištěno, že technika krmení i způsob chovu z velké části odpovídají potřebám sportovních koní. Na základě výsledků porovnání potřeby a příjmu živin bylo zjištěno, že příjem sušiny, tuku a vlákniny je pro obě skupiny koní odpovídající. Většina hodnocených koní však přijímala více SEk a SNLk než byla jejich denní potřeba.Ve výpočtu obsahu SEk lze obě použité normy považovat za srovnatelné, co se týče obsahu NL (SNLk) existují zde jisté rozdíly, norma dle Zeman et al. (2005) je v tomto ohledu mnohem přísnější.
|
|
|
Výživa těhotných - doporučení a realita
FAJMONOVÁ, Simona
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných doporučení a realita. Teoretická část práce zahrnuje specifika výživy v prekoncepčním období a v těhotenství, rizikové skupiny těhotných žen i rizikové chování a kapitolu o doplňcích výživy v těhotenství. Těhotenství je v životě ženy významným obdobím. Změny, které těhotenství provázejí, kladou také zvýšené nároky na zásobení organismu živinami. Pro zpracování výzkumné části mé bakalářské práce jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 80 žen v 7.-9. měsíci těhotenství. Dotazníky zjišťovaly kromě základních údajů o hmotnosti, výšce a přírůstku hmotnosti v těhotenství také stravovací zvyklosti, pitný režim, nevhodné návyky (alkohol, kouření), užívání doplňků stravy, informovanost těhotných žen a pohybovou aktivitu. Dotazníky byly zpracovány v programu Microsoft Excel pomocí tabulek a grafů. Získané informace o stravovacích návycích byly srovnány s doporučením pro těhotné ženy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je realita stravovacích zvyklostí u těhotných žen v porovnání s doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy informovány o doporučeních pro výživu v těhotenství a kde tyto informace získávají. Také prozkoumat, zda těhotné ženy užívají před těhotenstvím nebo v průběhu těhotenství doplňky výživy a jaké. Posledním cílem bylo zjištění nevhodných návyků v těhotenství (alkohol, kouření). Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že realita a doporučení se u většiny těhotných žen shodovala v pitném režimu a preferenci nápojů, kdy ženy nejvíce preferovaly vodu nebo čaje. Konzumace kávy byla taktéž u většiny bezproblémová. Konzumace masa a vajec u podstatné části žen odpovídala doporučením. Co se týká luštěnin, ryb a rybích výrobků, jejich konzumace odpovídala doporučením pouze zhruba u poloviny žen. Konzumace ovoce a zeleniny byla u většiny těhotných žen bohužel nedostatečná, stejně jako konzumace mléka a mléčných výrobků, ořechů a semen. U těchto jmenovaných skupin potravin by bylo velmi vhodné zvýšit jejich konzumaci. Naopak snížit by se měla konzumace uzenin a sladkostí, která byla u těhotných žen častější. O doporučeních pro výživu v těhotenství byla informována většina žen a nejčastěji se těhotné ženy informovaly z médií nebo v těhotenské poradně od lékaře. Zde bych navrhovala vytvoření internetových stránek pro těhotné ženy, které by nabízely ženám opravdu spolehlivé informace. Výživové doplňky související s těhotenstvím užívala zhruba polovina žen. Kyselinu listovou v prekoncepčním období suplementovala pouze necelá polovina žen. Navrhovala bych vytvoření informačních letáků o vhodnosti suplementace kyselinou listovou v prekoncepčním období a jejich umístění do gynekologických ambulancí. Těhotné ženy zpravidla nekouřily a nekonzumovaly alkohol. Příležitostnou konzumaci alkoholu uvedlo 14 % žen. Zdá se, že o rizikovosti kouření a alkoholu jsou ženy informovány dostatečně.
|
|
|
Stanovení výživné hodnoty granulovaných krmných směsí pro psy
ZNOJ NOVOTNÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výživnou hodnotu kompletních granulovaných krmiv pro dospělé psy v normální zátěži. Bylo vybráno 17 krmiv s ohledem na jakostní kategorii - 7 superpremium, 5 premium a 5 economy. V laboratoři byl stanoven obsah vlhkosti, dusíkatých látek, tuku, vlákniny a popelovin, pro stanovení BNLV (bezdusíkatých látek výtažkových - uhlohydrátů) a metabolizovatelné energie byly použity výpočty. Výsledky analýz byly porovnány s údaji uvedenými na obalu krmiva. Jakostní kategorie byly porovnány mezi sebou. Bylo zjištěno, že u 12 ze 17 krmiv nebyly dodrženy toleranční limity pro deklarovaný obsah živin. Ne všechna krmiva prodávaná na trhu jsou vhodná pro krmení psů, označení superpremium nezaručuje kvalitu krmiva.
|
|
|
Faktory ovlivňující produkci mléka
FUKSOVÁ, Eliška
Bakalářská práce byla zaměřena na výživu dojeného skotu. Jejím cílem bylo popsat a posoudit úroveň výživy ve vybraném zemědělském podniku s chovem holštýnského skotu. Na základě sledování stáje a získaných podkladů byla posouzena úroveň výživy. Krmné dávky a jejich výživové hodnoty byly srovnány s odbornou litraturou. Byla vyhodnocena technika krmení v daném podniku a srovnány výsledky mléčné užitkovosti s celorepublikovým průměrem pro daný rok. Práce odhalila nedostatky ve výživěa upozornila na ně, hlavním problémm bylo příliš velké zastoupení dusíkatých látek v krmné dávce a absenci fázové výživy u laktujících krav. V práci bylo navrženo opatření, které by zajistilo kravám přiměřenou výživu podle fáze laktce a snížilo tak náklady na litr vyprodukovaného mléka.
|
|
|
Amarant jako netradiční potravina ve výživě člověka
ŠESTÁKOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá amarantem (Amaranthus spp.) jako netradiční složkou ve výživě člověka. Rod Amaranthus L. patří do čeledi Amaranthaceae. Laskavec je jednoletá dvouděložná C4 rostlina. Semena jsou hladká, čočkovitá u kulturních druhů růžová nebo žlutě až smetanově zbarvená. V ČR se hmotnost tisíce semen pohybuje kolem 0,6 0,8 g. Celá nadzemní část rostliny je jedlá. Většinou se konzumují semena a listy. Druhy pěstované na zrno jsou laskavec krvavý (A. cruentus), laskavec červenoklasý (A. hypochondriacus) a laskavec ocasatý (A. caudatus). Některé druhy jsou pěstované jako listová zelenina, například A. tricolor, A. dubius nebo A. gangeticus. Rostlina je odolná k vyššímu zasolení a má zvýšenou schopnost čerpat živiny z půdy. Po vzejití rostliny dobře hospodaří s půdní zásobou vláhy, proto se hodí do i do sušších oblastí. Během vegetace je nutné porost odplevelovat, zejména odstraňovat příbuzné plané druhy, jejichž semena se nedají od kulturních forem oddělit. Semena amarantu dozrávají nestejnoměrně. Termín sklizně se volí v závislosti na odrůdě, termínu setí a povětrnostních podmínkách. Vhodná vlhkost skladování je 12 %. Výnos se v našich podmínkách pohybuje od 600 do 2400 kg/ha. Odhadovaný výnos z hektaru se pohybuje v rozmezí 4 až 14 t čerstvých listů. Využití amarantu v potravinářském průmyslu má široké uplatnění, například v pekárenství, masném průmyslu, dietetice, dětské výživě a funkčních potravinách, v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a energetickém. Amarant je z výživového hlediska vysoce ceněná rostlina. Obsah bílkovin je nejčastěji uváděn kolem 18%. Bílkovina amarantu je významná z hlediska vyššího obsahu lysinu, proto při vhodném začlenění do jídelníčku může nahradit bílkovinu živočišnou. Sacharidy amarantu jsou uváděny v množství přes 60 %, nejvýznamnějším sacharidem amarantu je škrob, který má mimořádně malá zrna (1 2 ?m) a je proto využitelný pro výživu, kde může být součástí snadno stravitelných nutričních nápojů a produktů. Tuky amarantu jsou uváděny v rozmezí 6 8 %. Z dietetického hlediska je důležitý vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a skvalenu, který je známý svým antioxidačním a chemoprotektivním účinkem. Další složkou oleje laskavce jsou fytosteroly, které vykazují preventivní účinky vůči ateroskleróze. Dalšími významnými látkami amarantu jsou látky fenolické například flavonoid rutin, který zvyšuje odolnost stěn kapilár a zlepšuje absorpci vitaminu C ve střevech. Amarant je výborným zdrojem vitaminů a minerálních látek. Amarantová zrna i listy ale obsahují také antinutriční a toxické látky. Vlivem šlechtění, způsobem uskladnění a zpracování jsou tyto látky v rostlině postupně snižovány. Výzkumy ukázaly, že amarant má široké preventivní působení. Nezpůsobuje žádné alergické reakce a neobsahuje lepek. Z tohoto důvodu je vhodný pro zařazení do stravy celiaků. Amarant obsahuje antihypertenzní peptid, u diabetiků snižuje riziko nedostatku inzulínu v krvi a byl prokázán i antikancerogenní účinek. Konzumace amarantu má pozitivní vliv na imunitní systém a tělní zásobenost železem. Laskavec je také vhodnou složkou do nutričních nápojů a enterálních výživ. Vhodnost této plodiny ve stravě všech věkových skupin je nesporná. U seniorů ovlivňuje regeneraci buněk a látkovou výměnu a u dětí má význam lysin, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk. Amarant je pro svoji houževnatost a obsah mnoha dobře přístupných živin, minerálů a vitaminů označován jako plodina 3. tisíciletí, která může být jedním z řešení nedostatku potravin v rozvojových zemích.
|
|
|
Úroveň znalostí z problematiky výživy žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě
ŠPALOVÁ, Klára
Abstrakt: Cílem této práce bylo zpracování výzkumu, zaměřeného na zjištění úrovně znalostí problematiky výživy u žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu výživa, jejím významem, společenským významem výživy a doporučeným poměrem živin. Vymezuje a popisuje pojem pubescence, jak z hlediska biologických, tak psychických změn. Zmiňuje se také o stravování v rodinách a poruchách příjmu potravy. V neposlední řadě popisuje části Rámcově vzdělávacího systému, ale také programy a projekty podporující zdraví. V práci byl použit kvantitativní výzkum a sběr dat proběhl formou dotazníku. Ten je doplněn o vědomostní kvíz o výživě a správném stravování. Výzkumný soubor se skládá z žáků 9. ročníků základních škol, tedy probandů ve věku 14 - 16 let. Výzkum je zaměřen na oblast Českobudějovicka a Táborska.
|
|
| |
|
|
Obchod s potravinovými doplňky a jejich důvěryhodnost
Hroudová, Martina ; Chylíková, Hana (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obchodem s potravinovými doplňky a jejich důvěryhodností. Cílem práce je informovat o současném postavení obchodu s potravinovými doplňky na českém i zahraničním trhu, poukázat na důležitost užívání potravinových doplňků a prezentovat závěry na základě vlastního dotazníkového šetření. Práci lze rozdělit do dvou částí, přičemž první část je teoretická a druhá pak praktická. Záměrem první části je především úvod do problematiky potravinových doplňků a zprostředkování informací o obchodu s potravinovými doplňky i o potravinových doplňcích samotných. Praktická část podává informace o nákupním chování a znalostech spotřebitele.
|
|
|
Specificky zaměřená výživa jako prostředek k sebeutváření člověka - sportovce. Případová studie
TEPLÁ, Kateřina
Moderní doba přináší řadu nových pohledů na vnímání významu a role výživy v lidském životě. Při sledování současného životního stylu můžeme u konkrétních jedinců pozorovat nemalé rozdíly. Práce se zabývá problematikou specifické výživy ve spojení s pravidelnou pohybovou aktivitou , jako spolupůsobících faktorů, které utvářejí životní styl člověka - sportovce. Práce se zaměřuje na jedince, pro něž striktní specificky zaměřená výživa spojená s pravidelnou pohybovou aktivitou tvoří neodmyslitelnou součást života a představuje tak cestu k seberealizaci ? sebeutváření - v nejrůznějších směrech. Cílem práce bylo popsat skladbu jídelníčku a její změny v závislosti na různých etapách tréninkového plánu sportovce - kulturisty. Zmapovat možné bio-psycho-sociální konsekvence. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl prováděn jako případová studie. Sledovaný soubor tvoří dvojice sportovců - kulturistů. Žena a muž, reprezentují současný trend vyznavačů fitness-kulturistiky, pro něž spojení sportu a správně zaměřené výživy představuje jednu z životních hodnot. Výzkum byl realizován v širším časovém horizontu, tedy v rozmezí květen 2012 až leden 2013. Metody sběru dat byly používány opakovaně s daným časovým odstupem. Jako metody sběru dat byly použity semistrukturované rozhovory, pozorování, evidence různých osobních dokumentů a výsledků činnosti. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných rozhovorů, pozorování a osobních dokumentů a výsledků činnosti. Z provedeného výzkumu konkrétního případu bylo zjištěno, že strava sportovce kulturisty se v různých etapách tréninkové přípravy mění rapidním způsobem. Pozorovatelné jsou změny celkového množství stravy, změna vzájemných poměrů či množství jednotlivých živin, i změny výběru konzumovaných potravin. Zjištěné změny stravování sledovaných sportovců korespondují s teoretickými poznatky uvedenými v teoretické části práce. V objemové fázi přípravy se strava sledovaného páru vyznačovala relativně vysokým příjem energie, zejména v podobě stálého vyššího příjmu sacharidů, vysokým příjmem bílkovin a ze všech fází nejvyšším požadovaným přísunem tuků. V objemovém jídelníčku byla dále patrná nejvyšší pestrost výběru potravin. V rýsovací fázi přípravy se strava pozorovaného páru vyznačovala v průměru nižším příjmem energie, zejména díky omezení příjmu sacharidů, stejně vysokým, či vyšším přísunem bílkovin než v objemové fázi. Přísun tuků ve stravě muže se prakticky nezměnil, žena množství přijatého tuku oproti objemové fázi snížila. Rýsovací dieta respondentů byla charakteristická zúžením výběru potravin, nižší konzumací sacharidových potravin, převahou potravin bílkovinných zdrojů a navýšením konzumu zeleniny. V závěrečné fázi přípravy byla strava sledované ženy naprosto specifická, založená nejprve na několikadenním velmi vysokém přísunu bílkovin z nejkvalitnějších zdrojů, doplněná následnou několikadenní výhradní konzumací sacharidů ve velmi vysokém množství. Během odpočinkové a zotavovací fáze přípravy strava sledovaného páru nevykazovala striktně dané požadavky. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že přístup sportovců ke stravě je různorodý, liší se dle etapy tréninkové přípravy. Strava tedy může být pro sportovce požitkem i nutností. Stravu jako požitek vnímá sledovaný pár sportovců v období a ve chvílích, kdy se ve stravování nemusí výrazně omezovat. Naopak v období striktního dodržování diety znamená strava pro sledovaný pár pouze zdroj nezbytných živin, tedy nutnost. Pro sledovaný pár sportovců strava nepředstavuje tabu. Tento specifický a do jisté míry extrémní životní styl s sebou nese určitá pozitiva i rizika působící na zdravotní stav lidského organismu. Práce může být využita jako informační materiál pro nutriční terapeuty, zaměřené na práci se sportovci, i pro informování samotných sportovců a širší veřejnosti o možnostech dopadu extrémů ve výživě.
|
|
| |
host ::
RSS.