|
|
Dystanazie jako manipulace s přirozenou smrtí
KADLECOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickou problematikou soudobého umírání a vztahů společnosti ke smrti. Věnuje se problému dystanazie, který pojímá jako manipulaci se smrtí. Hledá zdroje dystanazie a nalézá je v soudobých postojích medicíny i pacientů ke smrti, odlidštění medicíny a odklonu od tradic. Také hledá cesty k předcházení dystanazie. Vidí je v opětovné humanizaci medicíny, v přijetí konceptu marné léčby a schopnosti rozlišovat řádné a mimořádné prostředky. Práce nabízí alternativu dystanazii paliativní péči a hledá místo sociálního pracovníka v ní.
|
|
|
Problematika autonomie robotů založená na technologii Arduino
HÁJEK, Jan
Bakalářská práce pojednává o problematice autonomních robotů vytvořených pomocí vývojové desky Arduino Uno. Obsahuje teoretickou analýzu možných přístupů k autonomním robotům. Je zde navrženo řešení pro vytvoření autonomního robotického zařízení schopného navigace pomocí systému GPS. V praktické části jsou mimo jiné popsány problémy a testování spojené s konstrukcí robota.
|
|
|
Návrh mobilní robotické platformy
Kolář, Vít ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem mobilní robotické platformy pro autonomní travní sekačku řízenou bezdrátově připojeným počítačem. Po úvodních informacích o vzniku a cíli projektu následuje popis dvou vybraných již existujících autonomních travních sekaček na trhu. V následující kapitole, hlavní části práce, jsou popsány jednotlivé subsystémy robota - senzorický, motorický a řídící. Dále pak problematika napájení a navigace mobilního robota. Všechny tyto části jsou popsány jak teoreticky, tak z hlediska navrhované autonomní travní sekačky.
|
|
|
Inteligentní bojové jednotky
Kužela, Martin ; Janeček, Petr (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Výcvik vojenských jednotek v terénu je spojen s velkými náklady, ať už se jedná o finance, materiální nebo lidské zdroje. Proto se čím dál tím více klade důraz na výcvik bojových jednotek prostřednictvím simulátoru. Pro řádný výcvik je pak potřeba, aby se inteligence simulovaných jednotek co nejvíce podobala inteligenci lidské, aby mohla úspěšně nahradit lidského protivníka. Tato práce se zabývá návrhem postupu realizace inteligentního chování bojové jednotky, který bude aplikovatelný na prostředí simulátoru firmy E-COM s.r.o. Je zde obecně popsána problematika inteligentních agentů a způsobu dosažení jejich racionálního chování a autonomie. V této práci je také popsán a rozebrán návrh realizace inteligentní jednotky a její komunikace s okolním prostředím. Dále se zabývá základní implementací vytvořeného návrhu a nad ní provedenými experimenty.
|
|
|
Design experimentálního mobilního robotu
Blatoň, Jan ; Řezníček, Svatopluk (oponent) ; Čoupek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce řeší návrh, konstrukční řešení a následnou výrobu karosérie experimentálního mobilního robotu Car4. Cílem je navržení nevšední a nadčasové karosérie, s dodržením všech technických a technologických požadavků. Důraz je kladen na netradiční vzhled, funkčnost, odolnost a vyrobitelnost.
|
|
|
Týmová práce ve vybrané organizaci
ZOULOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem Týmová práce ve vybrané organizaci je zaměřena na týmovou práci, její organizaci, řízení a rozvoj. Cílem této bakalářské práce jsou návrhy změn a doporučení pro dosažení efek-tivnějšího řízení na základě provedených analýz a následného zhodnocení aplikované týmové práce v organizaci. Teoretická část se zaměřuje na problematiku a podstatu týmové práce, zabývá se výhodami a nevýhodami její aplikace, jejími rozdíly oproti pracovní skupině a představuje možné druhy týmů. Pozornost je také věnována týmovým rolím a týmovému vedoucímu a jejich významu v týmech. Praktická část se zaměřuje na analýzu týmové práce ve společnosti XY, která je poskytovatelem elektronické a mechanické výroby. Společnost nabízí SMT (plošné) a THT (vývodové) osazování desek plošných spojů, jejich testování, montáž a další technologickou podporu. Finální výrobky podniku jsou využity v automobilovém, telekomunikačním, navigačním a zabezpečovacím průmyslu. Úvodní část praktické části se zabývá představením podniku, jeho historií, odděleními a aktivitami. Další část se zaměřuje na analýzu konkrétní výrobní skupiny, kde jsou sledovány výrobní procesy, úkoly jednotlivých pracovníků a míra kooperace mezi nimi. Pozornost je také věnována komunikaci mezi pracovníky a jejímu vlivu na kvalitu produkce, na včasné plnění výrobního plánu a na pracovní vztahy. Poslední částí je analýza odměňovacího systému v pracovní skupině. Na základě analýzy je navrhována transformace zkoumané pracovní skupiny v tým. Pro zavedení a udržení efektivního týmu je však nutné odstranit zjištěné nedostatky. Mezi návrhy patří například zavedení týmového odměňování, týmových porad a podpora týmové autonomie. Mezi očekávané přínosy této transformace patří lepší koordinace procesů a větší pracovní nasazení a spokojenost díky novému odměňovacímu systému a týmové autonomii.
|
|
|
Right of Nations to Self-Determination: Catalonia
Sleziaková, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce analyzuje právo národa na sebeurčení na příkladu autonomního regionu Španělska- Katalánska, které především v posledních letech vykazuje silící separatistické tendence. První část práce představuje historický vývoj práva na sebeurčení a diskutuje o tom, kdo je jeho nositelem. V této souvislosti práce diferencuje mezi pojmy stát, národ, národnost, etnikum a národnostní menšina. Práce zároveň vymezuje obsah práva na sebeurčení a rozlišuje mezi jeho interní a externí složkou. Druhá část práce pojednává o o identitě katalánskeho obyvatelstva s přihlédnutím k znakům národa, definovaným v první kapitole. Poslední část práce je polemikou o přípustnosti secese Katalánska jako uplatnění si práva na externí sebeurčení a jejích možných dopadech pro Katalánsko, jakož i mezinárodní společenství.
|
|
|
Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta
HÁLOVÁ, Jana
Diplomová práce Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta se zabývá problematikou, jak si představují senioři domov pro seniory před umístěním, co jim dává podnět pro rozhodnutí odejít do domova pro seniory a jak probíhá život v domově pro seniory. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a empirickou část. Teoretická část diplomové práce je věnována stárnutí a stáří, kvalitě života, autonomii, dnešním rodinám a péči o seniory v přirozeném prostředí a v institucionálních zařízeních. V kapitole s názvem O stárnutí, stáří a seniorech jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší a jak se staří lidé dovedou adaptovat na celkové změny a také jaký ke stáří zaujímají postoj. Seniory lze rozlišit podle ošetřovatelského hlediska na zdatný, nezávislý, křehký, závislý, zcela závislý a umírající. Podle hlediska rozdělení seniorů se určí, jakou péči je nutné seniorům zajistit. Ovšem při této skutečnosti nesmíme u seniorů zapomenout, aby byla u nich zachována přijatelná kvalita života a bral se ohled na jejich skutečné potřeby. A to nejen, že by měly být zajištěny základní fyziologické potřeby, ale nesmíme zapomínat i na vyšší potřeby jako je potřeba bezpečí, jistoty, lásky, přijetí, sounáležitosti, úcty, uznání a potřeba seberealizace. Jedním z dalších hlavních aspektů je autonomie osobnosti, na kterou musí být kladen také důraz. Osobní autonomie zahrnuje nezávislost a svobodu. Je to soběstačnost jedince ve vztahu k jeho možnostem, schopnostem a vůli využít šancí a voleb, které mu život nabízí. Člověk se má právo samostatně rozhodovat a svoje rozhodnutí ve svém sociálním prostředí prosadit či realizovat. Za autonomního jedince můžeme považovat osobu, která řídí a organizuje vlastní aktivity bez cizí pomoci, sám uspokojuje své fyziologické potřeby, stojí si za svými názory, nevynucuje si souhlas, blízkost a emocionální podporu. Neměl by být zatížen přílišným strachem z druhých lidí a ani pocity viny vůči nim. Pokud se senior stává ve stáří nesoběstačným z jakékoliv příčiny, je potřeba mu zajistit celkovou péči. Senioři by měli mít právo si zvolit formu péče. Péče o seniora může být zabezpečena, v jeho přirozeném prostředí, rodinou nebo terénní sociální službou. Pokud senior rodinu nemá nebo není možné se o něho postarat v jeho přirozeném prostředí, lze využít pobytovou sociální službu - domov pro seniory. Domov pro seniory poskytuje svým klientům činnosti jako je zajištění ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů (např. pomoc při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, komunikaci s firmami apod.) Cílem empirické části diplomové práci bylo zjistit, jak se mění pohled seniorů na domov pro seniory před umístěním a po adaptaci. Dílčím cílem bylo zjistit názory rodinných příslušníků na změny v chování seniora po umístění do domova pro seniory. S ohledem na cíle práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který danou problematiku umožní prozkoumat do hloubky. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů ve věku od 60 do 88 let. Cílový soubor byl vybrán kvótním výběrem. Respondenty tvořili klienti umístění v domově pro seniory bez ztráty kognitivních schopností, kteří si dokázali vybavit svojí představu o domově pro seniory před nástupem do zařízení. Dalším cílovým souborem byli rodinní příslušníci jednotlivých dotazovaných klientů. V diplomové práci jsou stanoveny otázky, které se týkají stanovených oblastí...
|
|
|
Respekt autonomie a intimita pacienta jako základní komponenty uchování lidské důstojnosti.
PETROVICOVÁ, Eva
V současné době, s rozvojem vědy a techniky, zaujímá stěžejní pozornost pouze tělesná stránka člověka a lidská důstojnost se posouvá daleko do ústraní. Zdravotničtí pracovníci by s pacienty měli jednat s úctou, respektem a pochopením. Právě tato práce poukazuje na problematiku zachování pacientovy autonomie a intimity jako základních komponentů uchování lidské důstojnosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry sestry shledávají možnost zachování pacientovy autonomie, intimity a podpory lidské důstojnosti v nemocničním prostředí. Diplomová práce byla zpracována kvalitativní metodou výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty z chirurgického oddělení a oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 10 všeobecnými sestrami, z toho 5 sestrami z chirurgického oddělení a 5 sestrami z oddělení následné péče. Dále byl tvořen 20 pacienty z toho 10 pacienty z chirurgického oddělení a 10 pacienty z oddělení následné péče. Technikou sběru dat byly rozhovory s předem připravenými otázkami. Rozhovory, které umožnily získat cenné informace, byly zaznamenávány dvojím způsobem, a to za pomoci diktafonu či písemného záznamu. Poté probíhalo samotné zpracování dat, které spočívalo v doslovném přepisu informací. V těchto informacích byla vyznačena důležitá data, přičemž bylo využito metody zvané "tužka a papír". Tímto značením jednotlivých slov probíhalo tzv. kódování, při kterém byly informace uskupeny a ze kterých následně vzešly koncepty, kterýmiž jsou autonomie, intimita a všeobecně lidská důstojnost. Uskutečněným šetřením byly zjištěny rozdílné názory samotných sester na možnost zachování pacientovy autonomie. Na chirurgickém oddělení se pacienti dostatečně rozhodují na rozdíl od pacientů z oddělení následné péče, kde pacientova autonomie není zachována. Většina pacientů (chirurgické oddělení, oddělení následné péče) si je alespoň vědoma možnosti rozhodovat se i za podmínek, kdy je veškerá iniciativa, na samotném konci, přenechána lékaři. Dalším konceptem, který vyjadřoval náš zájem, byla péče důstojná. Sestry pacientům prokazují respekt prostřednictvím lidského přístupu, zahrnující dále informace, zájem, klidné prostředí a úsměv. Tento přístup svými výpověďmi stvrzují též pacienti, kteří zmiňují pouze kladné zkušenosti s uchováním a podporou důstojnosti. Mnoho pacientů uvádí, že právě péče důstojná je poskytována tam, kde jsou hospitalizováni. Bohužel, dle sester možnost podpory pacientovy důstojnosti v některých případech je znesnadněna nedostatečným počtem personálu, nedostatkem času či nevhodným zařízením prostor, pročež je i tak zřejmé, že s pacienty, v žádném případě, není zacházeno nedůstojně. Sestry se snaží zachovávat profesionální přístup, který je založen právě na slušném chování orientujícím se na respektování lidské důstojnosti. Jako poslední koncept uvádíme zajištění intimity a soukromí. Sestry hodnotí koncept zajištění intimity jako uskutečnitelný a zároveň jako důležitý aspekt důstojné péče. Nejčastěji intimitu zajišťují prostřednictvím žaluzií, dveří a rolet. Za stěžejní problém je však vnímán počet lidí na pokoji, a to jak sestrami, tak pacienty. Ti nadále zdůrazňují snahu a kladení důrazu sester právě na zachování intimity a soukromí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že současné ošetřovatelství naplňuje právo pacienta na lidskou důstojnost pravděpodobně na průměrné úrovni. Vzhledem k uvedeným výsledkům, by bylo vhodné provést další výzkum, a to formou kvantitativního výzkumného šetření, které by vyjádřilo pohled na situaci v rozsáhlejším měřítku. Výsledky nynějšího i případného dalšího výzkumu by bylo možné poskytnout vedoucím pracovníkům jako prostředek k identifikaci a eliminaci zjištěných překážek v interakci personál pacient, v podporování lidské důstojnosti a v zajišťování intimity a soukromí. Tím by se zvýšila úroveň kvality poskytované ošetřovatelské péče a možného uvědomění si, že středem našeho zájmu stále zůstává člověk se všemi lidskými potřebami.
|
|
|
Odmítání očkování a jeho etické souvislosti
BISCHOFOVÁ, Jana
Tato diplomová práce nese název: Odmítání očkování a jeho etické souvislosti. Práce se skládá z několika částí. Tou první jsou teoretická východiska. V této části se zabýváme otázkou etiky. Základní otázkou této problematiky je záležitost pomyslného sporu, kterou i etika popisuje ve svých základních principech, jimiž jsou princip nonmaleficence (neškození) a princip beneficence (dobročinění), dále pak princip autonomie a spravedlnosti. Tato část obsahuje přehled povinného a nepovinného očkování, krátký popis jednotlivých onemocnění, nežádoucí účinky, rozdělení očkovacích vakcín, principy správné imunizace a skladování vakcín a přehled důvodů, proč rodiče odmítají očkování, které uvádí literatura. Druhou kapitolou je metodika. Jako cíl práce jsme si stanovili identifikovat a analyzovat etické problémy spojené s odmítáním očkování a také zjistit a popsat hlavní důvody rodičů, proč odmítají očkování svých dětí. Abychom dosáhli těchto cílů, vedli jsme rozhovory s dvanácti matkami a pěti dětskými lékaři. Třetí kapitolu tvoří kazuistiky, které krátce představují rodinu, ve které rodiče odmítají očkování pro své dítě a stručně nastiňují problém v přijetí neočkovaných dětí dětskými lékaři a společností. Těchto kazuistik je dvanáct. Ve čtvrté kapitole jsou popsány výsledky výzkumu, které jsme rozčlenili na tři části. V první části jsou popsány důvody, které vedou rodiče k tomu, že odmítají očkovat své děti a také jsme zde analyzovali pět nejčastěji udávaných důvodů (nežádoucí účinky, jiný přístup k životu, složení vakcín, nevyskytující se nemoci a malé riziko nákazy, nízký věk pro očkování). Druhou část tvoří etické problémy spojené s odmítáním očkování z pohledu rodičů. V rozhovorech s rodiči jsme analyzovali sedm problémů (problém pravdivosti informací, bránění kolektivnímu zařazení, popření svobodné volby, autority státu, kolektivní imunity, očkování jako byznysu, testování vakcín). Třetí část obsahuje výsledky vyplývající z rozhovorů s lékaři. Diskuze je obsažena v poslední části této práce. V diskusi jde o konfrontaci pohledů rodičů, lékařů, jiných odborníků a mého pohledu na danou problematiku. V závěru pak předkládáme shrnutí této problematiky a návrhy k zamyšlení a možnému řešení.
|
host ::
RSS.