|
Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci: doporučení a jeho vyhodnocení
Šatava, Jiří
Nastavení celkového zdanění práce, tj. daně z příjmu fyzických osob a pojistných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, v ČR vysoce zatěžuje i relativně nízké výdělky tzv. druhých vydělávajících v domácnostech, tedy partnerů s nižším výdělkem. Pracovní aktivita těchto lidí je přitom na výši zdanění zpravidla velmi citlivá. Takovou velkou skupinu představují matky s menšími dětmi. Matky s dětmi v pozici druhých vydělávajících jsou vystaveny participační daňové sazbě (PTR) až o 30 % vyšší než jejich partneři. Vyšší PTR přitom způsobuje nižší motivaci pracovat. Nejvyšším sazbám PTR, v porovnání s partnery, jsou vystaveny ženy s dětmi s nízkým výdělečným potenciálem.
|
|
Informovanost žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu
STAŇKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy mají dostatek informací o výživě a životním stylu jako prevenci karcinomu prsu, kde informace hledají, zda mají o problematiku zájem a jak často konzumují potraviny, které se vyznačují svými preventivními účinky. Dalším cílem bylo zaznamenat případné rozdíly v přístupu k prevenci mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. ženami nad 45 let. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: "Jaké mají ženy znalosti o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu?", "Do jaké míry jsou ve stravovacím režimu žen zastoupeny potraviny, které působí preventivně proti vzniku karcinomu prsu a potraviny, které naopak nádorový růst podporují?", "Kde ženy informace o problematice získávají?", "Jaký je rozdíl v informovanosti a konzumaci potravin mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. nad 45 let?" Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části bakalářské práce se věnuji anatomii prsu, základním informacím o karcinomu prsu a rizikovým faktorům, které se dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Nejrozsáhlejší část mé práce se zabývá faktory ovlivnitelnými, tedy výživou a životním stylem. Věnuji se zejména živinám, potravinám a dalším faktorům životního stylu, jež jsou s rakovinou prsu nejvíce spojovány a mají protirakovinné účinky, nebo naopak nádorový růst podporují. Praktická část byla zpracována pomocí dotazníku, který jsem umístila na internet a rozdala v čekárně u praktického lékaře. Dotazník byl anonymní a celkem v něm bylo uvedeno 34 otázek uzavřeného a polootevřeného typu. Otázky se týkaly výživy a životního stylu ve vztahu k riziku rakoviny prsu a byly položeny tak, aby odpovídaly na předem stanovené výzkumné otázky. Dotazníkové šetření probíhalo v lednu a únoru 2013. Celkem jsem získala 105 dotazníků, z kterých jsem náhodným výběrem vybrala 86, abych vytvořila dvě početně stejné skupiny. Jednu tvoří ženy bez potenciálního rizika a druhou ženy se zvýšeným rizikem, tzn. starší 45 let. Z výzkumné části vyplývá, že ženy nemají mnoho informací o životním stylu v souvislosti s rakovinou prsu. Některé respondentky při výběru potravin s preventivním účinkem pouze tipovaly a často také označovaly potraviny, které s karcinomem prsu nijak nesouvisí. Přibližně jedna třetina z dotazovaných žen se dokonce domnívá, že výživa a další faktory životního stylu nemají na vznik rakoviny prsu vůbec žádný vliv. Jedna třetina respondentek také uvedla, že nemá zájem dozvědět se více informací o této problematice. Pokud ženy nějaké znalosti o karcinomu prsu mají, získávají je nejčastěji z časopisů a z internetu. Co se týče stravovacího režimu žen, u většiny dotazovaných nedosahují potraviny takového množství, aby mohly mít preventivní účinky. Na druhou stranu ani potraviny a nápoje, které naopak nádorový růst podporují, se v jídelníčku respondentek nevyskytují příliš často. Při porovnávání odpovědí žen mladších 45 let s odpověďmi starší skupiny respondentek, bylo zjištěno, že mladší respondentky uváděly častěji neznalost této problematiky. V ostatních otázkách nebyly zaznamenány výraznější rozdíly. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny v závěrečné části bakalářské práce. Přínos této práce spatřuji v objasnění současné situace dané problematiky. Věřím, že mé téma je aktuální a doufám, že se mi podařilo shrnout nejpodstatnější informace týkající se tohoto tématu a splnit cíle, které jsem si stanovila. Byla bych velmi ráda, kdyby má práce vedla k zamyšlení nad problematikou a následně k větší propagaci možné prevence rakoviny prsu.
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
|
Vliv médií na proměnu demokracie
Půlpánová, Barbora ; Pehe, Jiří (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Masová média jsou od prvopočátku nedílnou součástí demokracie. Nejen že jsou ukazatelem jejího správného fungování, ale svou podstatou jí rovněž utvářejí. Při pohledu do historie je patrné, že technologický pokrok a změna ve způsobu informování vždy stály také u proměny v politické oblasti. Spolu s narůstajícím vlivem však začala média ztrácet svojí původní funkci prostředníka mezi veřejnou sférou a politikou, a z kritického mezičlánku se postupem času stal významný hybatel společenského dění. Klasická média, tedy tisk, rádio a televize, tak částečně nesou odpovědnost za komercionalizaci veřejného prostoru a depolitizaci občanů - jevů, jež jsou vlastní současné podobě většiny zastupitelských demokracií. Když se k tomu připojí silný vliv globalizace, který významně oslabuje legitimitu národního státu, zjistíme, že řada aspektů klíčových pro demokracii, je v ohrožení. Určitou naději proto představují média nová, internet a sociální sítě, jež svou interaktivní podstatou zatahují občana zpět do centra dění. Od toho si proto řada odborníků slibuje zvýšení občanské angažovanosti a možné vytvoření nového demokratického uspořádání založeného na větší participaci. KLÍČOVÁ SLOVA Masová média, demokracie, veřejná sféra, občanská angažovanost, internet, sociální sítě, participativní demokracie, deliberativní...
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.
|
|
Manažerské dovednosti
Červinková, Barbora ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Teoretická východiska v této práci vysvětlují pojmy blízce související s managementem a manažerskými dovednostmi. Úvodní část se týká přiblížení samotného pojmu manažer a management, dále jsou rozepsány manažerské funkce, které jsou souvisle rozvity do popisu dalších schopností, jako jsou komunikace, stanovování cílů, kompetence i koučování. Stěžejním bodem je přiblížení pojmů soft a hard dovednosti, které by manažeři měli vlastnit, anebo kterým by se měli v průběhu své praxi naučit. Jen díky správnému ovládání obou těchto skupin dovedností lze docílit kvalitního vedení organizace. Pro zřetelnější vysvětlení je v části manažerských dovedností obsažen grafický náhled, který přibližuje rozdělení dovedností. V druhé části práce, tedy praktické části, je popsána situace s dosavadními dovednostmi manažerů ve zvolené společnosti. Díky dotazníku je možné změřit současnou úroveň získaných dovedností manažerů na třech úrovních a dále lze vyhodnotit, jaký je zájem o zvyšování jednotlivých dovedností, anebo zda se manažeři cítí dostatečně kvalifikování na výkon své pracovní pozice.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Optimization of Gaussian Mixture Subspace Models and Related Scoring Algorithms in Speaker Verification
Glembek, Ondřej ; Brummer, Niko (oponent) ; Campbell,, William (oponent) ; Burget, Lukáš (vedoucí práce)
This thesis deals with Gaussian Mixture Subspace Modeling in automatic speaker recognition. The thesis consists of three parts. In the first part, Joint Factor Analysis (JFA) scoring methods are studied. The methods differ mainly in how they deal with the channel of the tested utterance. The general JFA likelihood function is investigated and the methods are compared both in terms of accuracy and speed. It was found that linear approximation of the log-likelihood function gives comparable results to the full log-likelihood evaluation while simplyfing the formula and dramatically reducing the computation speed. In the second part, i-vector extraction is studied and two simplification methods are proposed. The motivation for this part was to allow for using the state-of-the-art technique on small scale devices and to setup a simple discriminative-training system. It is shown that, for long utterances, while sacrificing the accuracy, we can get very fast and compact i-vector systems. On a short-utterance(5-second) task, the results of the simplified systems are comparable to the full i-vector extraction. The third part deals with discriminative training in automatic speaker recognition. Previous work in the field is summarized and---based on the knowledge from the earlier chapters of this work---discriminative training of the i-vector extractor parameters is proposed. It is shown that discriminative re-training of the i-vector extractor can improve the system if the initial estimation is computed using the generative approach.
|
|
Navigace mobilních robotů
Rozman, Jaroslav ; Matoušek,, Václav (oponent) ; Šolc, František (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Mobilní robotika je v posledních letech velice diskutované a rozšířené téma. Souvisí to především se stále se zdokonalující výpočetní technikou, která tak umožňuje vyvíjet stále složitější a dokonalejší roboty. Cílem tohoto snažení je vytvořit robota, schopného se autonomně pohybovat ve zvoleném prostředí. Pro tento úkol je nutné, aby si robot vytvořil mapu, ve které bude svůj pohyb plánovat. V současné době se za standard v mapování považují pravděpodobnostní algoritmy založené na metodě SLAM. Tato disertační práce se zabývá návrhem plánovacího algoritmu právě pro metodu SLAM. Popisuje plánování pohybu pro robota vybaveného dvojicí kamer, tzv. stereokamerou, umístěnou na pohyblivé platformě. Plánování pohybu je navržené s ohledem na použití algoritmů, které budou v obraze ze stereokamery vyhledávat význačné body a z těch pak pomocí triangulace tvořit mapu, nebo také model prostředí. Přínos práce by se dal rozdělit do tří částí. V první je popsán způsob vyznačování plochy, ve které pak bude robot plánovat svůj pohyb. Druhá část se zabývá samotným plánováním pohybu robota v této mapě. Bere při tom v úvahu vlastnosti algoritmu SLAM a snaží se tedy toto plánování navrhnout tak, aby vytvořená mapa byla co nejpřesnější. Ve třetí části je pak popsán pohyb platformy, která nese kamery. V této části se využívá toho, že robot může svými kamerami sledovat i jiná místa, než jsou ta ve směru jeho pohybu. To mu umožní prozkoumat mnohem větší prostor bez přílišné ztráty informace o své přesné poloze.
|
host ::
