|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Rozdílný vývoj depopulace venkovského území české a rakouské části Novohradských hor 1930/1991/2011
Havlová, Renata ; Majerová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílnými a shodnými rysy českého a evropského venkova. Jedná se o důležité a aktuální téma. Důvodem jsou významné změny, kterými venkov za poslední léta prošel.
Mezi cíle této práce patří prvotně stanovit a sjednotit jednotnou typologii pro český a evropský venkov. Dalším cílem je stanovit zásadní historické peripetie, které se podílely na vývoji jednotlivých venkovských prostředí. Významným cílem práce je vyhodnotit na českém a evropském venkově změny kulturně-sociologické, demografické a geografické, ekonomické a politické aj. Cílem práce je dále vyhodnotit, zda a jakým způsobem probíhá rozvoj a financování venkova. Kdo a jakým způsobem se na rozvoji a financování podílí. Do jaké míry je pro jednotlivé evropské a české venkovské oblasti důležité působení Evropské unie a využívání dotačních titulů. A také do jaké míry venkov změnily. Zda se bude venkov ubírat k evropsky požadované konvergenci, či naopak k divergenci.
Z metodologického hlediska je použit kvantitativní výzkum s využitím deduktivní metody. Data jsou čerpána zejména z Českého statistického úřadu, statistického úřadu Evropské unie a z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Získané údaje jsou pak převedeny do výsledných tabulek a graficky zaneseny do grafů a map. Pro přehlednost je v závěru práce provedena SWOT analýza.
Z hlediska metodologie je venkov chronologicky zarámovat do příslušných teorií regionálního rozvoje a ekonomického vývoje.
Vyústěním této práce je podrobná analýza zjištěných rozdílů. Významným cílem je snaha navrhnout určitá opatření pro udržitelný a prosperující venkovský - regionální rozvoj v českém prostředí.
Do budoucna by se na venkově měla zlepšit a zvýšit občanská vybavenost, dopravní obslužnost, nabídka investorů a celkově zvýšit pozitivní vztah k venkovu s přidanou hodnotou. Výsledkem by do budoucnu na venkově měla být větší hustota obyvatelstva, vyšší porodnost a vyšší zaměstnanost.
|
| |
| |
|
Strategie rozvoje organizace
Andreeva, Alexandra ; Tichá, Ivana (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce Strategie rozvoje organizace je popis interních zdrojů společnosti EcoDům s.r.o. (existující firma s fiktivním pracovním názvem) a jeho vnějšího prostředí, analýza cílového trhu a jeho vývoj. V práci se navrhuje, jak lze strategii podniku optimalizovat. V první části se práce věnuje teorii vytváření strategie se všemi aspekty, které souvisejí s tímto tématem. V druhé - praktické části je popsán současný stav společnosti EcoDům s.r.o., provedena SWOT analýza na základě interní a externí analýzy a navrženo uzpůsobení firemní strategie pro větší ziskovost a výkonnost firmy.
|
|
Návrh rozvoje vybraného eventu - případová studie vánočního trhu
Pášová, Lucie ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je návrh rozvoje Vánočních trhů na Staroměstském náměstí. Úvodní část představuje teoretické zdroje využité pro samotnou práci. Teoretická část je zaměřena na definování základních pojmů ze zkoumané oblasti, jako jsou trhy, proces přípravy účasti na trhu, organizování vánočních trhů event turismus, event management.
Praktická část se zaměřuje na důkladnou analýzu Vánočních trhů na Staroměstském náměstí. V analytické části byla použita metoda dotazníkového šetření s návštěvníky Vánočních trhů na Staroměstském náměstí. Na základě provedeného dotazníkového šetření byly navrhnuty možnosti rozvoje vánočních trhů do budoucna.
|
|
Rozdílný vývoj depopulace venkovského území české a rakouské části Novohradských hor 1930/1991/2011
Havlová, Renata ; Majerová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílnými a shodnými rysy českého a evropského venkova. Jedná se o důležité a aktuální téma. Důvodem jsou významné změny, kterými venkov za poslední léta prošel.
Mezi cíle této práce patří prvotně stanovit a sjednotit jednotnou typologii pro český a evropský venkov. Dalším cílem je stanovit zásadní historické peripetie, které se podílely na vývoji jednotlivých venkovských prostředí. Významným cílem práce je vyhodnotit na českém a evropském venkově změny kulturně-sociologické, demografické a geografické, ekonomické a politické aj. Cílem práce je dále vyhodnotit, zda a jakým způsobem probíhá rozvoj a financování venkova. Kdo a jakým způsobem se na rozvoji a financování podílí. Do jaké míry je pro jednotlivé evropské a české venkovské oblasti důležité působení Evropské unie a využívání dotačních titulů. A také do jaké míry venkov změnily. Zda se bude venkov ubírat k evropsky požadované konvergenci, či naopak k divergenci.
Z metodologického hlediska je použit kvantitativní výzkum s využitím deduktivní metody. Data jsou čerpána zejména z Českého statistického úřadu, statistického úřadu Evropské unie a z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Získané údaje jsou pak převedeny do výsledných tabulek a graficky zaneseny do grafů a map. Pro přehlednost je v závěru práce provedena SWOT analýza.
Z hlediska metodologie je venkov chronologicky zarámovat do příslušných teorií regionálního rozvoje a ekonomického vývoje.
Vyústěním této práce je podrobná analýza zjištěných rozdílů. Významným cílem je snaha navrhnout určitá opatření pro udržitelný a prosperující venkovský - regionální rozvoj v českém prostředí.
Do budoucna by se na venkově měla zlepšit a zvýšit občanská vybavenost, dopravní obslužnost, nabídka investorů a celkově zvýšit pozitivní vztah k venkovu s přidanou hodnotou. Výsledkem by do budoucnu na venkově měla být větší hustota obyvatelstva, vyšší porodnost a vyšší zaměstnanost.
|
|
Realizace farmy se zaměřením na chov drůbeže
Hromjak, Milan ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem rodinné farmy. Vytvořením podnikatelského plánu a problematikou s ním spojeným, jehož prioritou je ekologicky hospodařící drůbeží farma, která bude produkovat drůbeží maso a vejce. Další službou nad rámec produkce farmy bude vytváření podmínek pro rozvíjející se odvětví a to agroturistiku a dalšími službami spojenými s chodem farmy, tak aby vedli k ekonomickému rozvoji a zisku.
Farma vznikne přebudováním starého domu s velkou stodolou po prarodičích a k němu přilehlých 10 ha polností. Na části z těchto pozemků bude vybudována víceúčelová stavba nazvaná drůbežárna, ze které bude mít drůbež přístup na pastvu. K nemovitosti patří ještě 1 ha lesa, z něhož dřevo bude využito jako stavební materiál a palivové dřevo.
Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje především na vysvětlení pojmů, které jsou důležité pro pochopení podnikatelského plánu. Dále je uvedena legislativa týkající se ekologického hospodaření, spletí zákonů, vyhlášek a nařízení, které je nutno dodržet, aby byly splněny podmínky pro označení ekologického hospodaření. Nedílnou motivační službou ze strany státu a Evropské unie pro zemědělce a nejen ekologicky hospodařícího je podpora a dotace pro roky 2014 - 2020. Velmi důležitým krokem nejen pro začínajícího zemědělce je analýza trhu v tom daném odvětví, a také SWOT analýza, která nám ukáže pozitivní a negativní stránky podnikání. V závěru této části je pojednáno nejen s pojmem agroturistika, ale i s jejím postavením na trhu a možnostmi jejího využití a dalšího rozvoje.
V praktické části je popsán podnikatelský záměr a jednotlivé etapy projektu včetně financování. Finance budou plynout z vlastního i cizího kapitálu, nebo možnosti ucházet se o nevratnou podporu prostřednictvím dotací. Vznik farmy bude mít vliv i na trhu práce, jelikož nově vznikne 5 pracovních míst a obec vejde do podvědomí širší veřejnosti díky aktivitám, které farma bude vyvíjet za účelem propagace produktů a dalšího rozvoje. Dále jsou, zde rozepsány jednotlivé položky, které vedou ke konečnému zhodnocení efektivnosti podnikatelského záměru.
Zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce se naplní požadavek na cíl práce - navrhnout prosperující rodinnou farmu se zaměřením na chov drůbeže s hypotézou, zda je možné v současné době být konkurenceschopný při dovozu drůbežího masa a vajec ze zahraničí. Závěrem lze konstatovat, že podnikatelský záměr je životaschopný.
|
|
Analýza cestovního ruchu ve venkovském mikroregionu Moravice a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje
Manderlová, Jana ; Kašparová, Ivana (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku environmentálně šetrného cestovního ruchu. Vymezeným zájmovým územím je Venkovský mikroregion Moravice v Moravskoslezském kraji. Cílem diplomové práce je zmapování nejzajímavějších turistických cílů a lokalit mikroregionu, analýza jeho vybavenosti v oblasti služeb cestovního ruchu, zhodnocení současných možností pro turistiku a určení jeho silných a slabých stránek poskytovaných služeb návštěvníkům. Mezi použité metody pro sběr dat patří terénní šetření, analýza dostupných knižních, novinových a internetových zdrojů, anketní šetření provedené mezi návštěvníky, obyvateli a zastupiteli a následná diskuze s nimi o dané problematice. Analýza dotčeného území vzhledem k problematice cestovního ruchu je zahrnuta ve SWOT analýze, která je základem pro návrh konkrétních projektů pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Moravice.
|
host ::
