|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
The Oriental Institute in Prague: Cultural Department and the Orient
Jůnová Macková, Adéla
A substantial contribution to Oriental studies was founded with a new institution, the Oriental Institute. The idea was promoted by the Czechoslovak president T. G. Masaryk and by his advisor in Oriental politics, Alois Musil. The institute was financially supported by the ministry of Foreign trade, the main role played Minister Rudolf Hotowetz (first director of the Oriental Institute). The Oriental Institute was established in 1922 and financially and functionally stabilised in 1927/1928. There were no permanent salaried posts; however, the cultural section of the Institute financed publications and travel by means of fellowships and grants.
|
|
Zdravotník jako pacient
Uhlířová, Lucie ; Pečenková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Ulrychová, Hana (oponent) ; Švecová, Dagmar (oponent)
Autor: Lucie Uhlířová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Název práce: Zdravotník jako pacient Vedoucí práce: Jaroslava Pečenková Počet stran: 96 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: zdraví, nemoc, pacient, zdravotník, sestra, prožívání, profesionální chování, role, zkušenost, empatie Bakalářská práce pojednává o tématu zdravotník v roli pacienta. V teoretické části představuje čtenářům poznatky z oblasti psychologie zdraví a nemoci, pojmy ze sociální psychologie i psychologie osobnosti. Popisuje specifika osobnosti a profesní role sestry, role nemocného, zvláštní důraz je kladen na problematiku sestry v roli pacienta. Praktická část práce se zajímá o vnímání zdraví a nemoci pacientem-zdravotníkem. Zkoumá vliv profese na prožívání vlastní nemoci, na vnímání prostředí nemocnice i práce zdravotnického personálu. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv má zkušenost v roli pacienta na další profesní a osobní život zdravotníka. Těžiště práce tvoří dotazníkové šetření, jehož zkoumaným vzorkem jsou všeobecné sestry, které spojuje vlastní zkušenost s hospitalizací.
|
|
The effect of tick salivary proteins on innate immunity cells
PÁLENÍKOVÁ, Jana
Saliva of Ixodid ticks contains a whole array of pharmacologically active molecules with vasodilatory, antihemostatic, and immunomodulatory activities. This thesis focuses on two types of salivary proteins, serpins and cystatins, and their role in immunomodulation. These protease inhibitors are known to affect many biological functions. To better understand their role in tick saliva we examined their effect on dendritic cells and their ability to modulate the immune response after pathogen infection. As model pathogens, Borrelia spirochetes and tick-borne encephalitis virus were used.
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
Finská krajinářská fotografie se zaměřením na Helsinki School
Bureš, Mojmír ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Ve své bakalářské diplomové práci se zabývám tématem fotografie krajiny v podání předních finských fotografických autorů. Pokusím se rozklíčovat politické a kulturní vlivy, které ovlivnily estetické uvažování nad vnímáním snímané krajiny. Dále bych se rád zabýval vlivem výtvarného umění, které formovalo a inspirovalo finské autory a porovnal je s přístupy zahraničních, ale i českých umělců. Jako například Dieseldorfská škola fotografie (Bernd and Hilla Becher, Andreas Gursky), japonská fotografie (Hiroshi Sugimoto, Rinko Kawauchi), čeští umělci (Josef Sudek, Josef Koudelka) a další.
Rejstřík autorů
Into Konrad Inha, Caj Breme, Ismo HÖLTTÖ, Arno Rafael Minkkinen, Ilkka Halso, Maija Savolainen, Eeva Karhu, Kalle Kataila, Jyrki Parantainen, Elina Brotherus, Maanantai Collective, Mikko Rikala, Sandra Kantanen, Tiina Itkonen, Jorma Puranen, Susanna Majuri, Petri Juntunen, Eija-Liisa Ahtila, Nanna Hänninen, Pentti Sammallahti, Karl Emil Stahlberg, Riitta Päiväläinen, Marja Pirilä, Ritva Kovalainen, Sanni Seppo, Juha Suonpää
|
|
Maska, převlek a autorská hra na role v současném fotografickém autoportrétu u nás a ve světě
Helfertová, Žofie ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí masky, převleku a autorskou hrou na role v současném fotografickém autoportrétu u nás i ve světě. V prvních kapitolách sleduje obecný vývoj a stručnou historii autoportrétu ve fotografii a jeho podoby a tendence až po současnost, dále je zaměřena na masku obecně a roli masky a převleku v dějinách fotografie. Stěžejní částí této práce je poslední kapitola, která se věnuje nejmladší generaci současných fotografek. Ty ve svých autoportrétech projevují tendenci používat masku a převlek pro záměnu své identity. Nevytvářejí ovšem identity nové, ale přejímají, či tvoří iluzi již existujících, definovaných identit. Cílem této práce je představit masku jako prostředek hry s identitou skrze autoportrét.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
host ::
