|
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový
tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat,
kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet.
Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých
složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za
účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je
založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech.
Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti
brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být
dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se
měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho
testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která
umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket,
které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
Terminologie nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a analýza ekvivalentního vyjádření ve francouzštině
VOSTRÁ, Žaneta
Práce se zabývá terminologii nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a následně analýzou ekvivalentního vyjádření ve francouzštině. Celá práce je složena ze dvou velkých částí, a to z části teoretické a z části praktické. V teoretické části je vymezen odborný funkční styl, právní jazyk, právní překlad společně s překladatelskými postupy a krátký exkurz do českého a francouzského občanského zákoníku. Teoretická část se zabývá navržením překladu vybrané terminologie z nového občanského zákoníku z oblasti fyzických osob, přičemž vybrané pojmy jsou rozděleny do tří skupin podle společných znaků. Cílem této práce je tak vypracování ekvivalentů vybrané terminologie.
|
|
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují.
Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj.
Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický.
Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou.
Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
|
|
Vybrané fyzikální vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Chvojka, Jan ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem posouzení vybraných fyzikálních vlastností, hustoty a sesychání, dřeva Douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /MIRBEL/FRANCO), pocházející z lokalit Lesy města Písku, s.r.o. a území Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, České zemědělské univerzity. Náplň práce se skládala ze zjištění hodnot hustoty a sesychání. Jejich následného porovnání s domácími dřevinami a příslušnými údaji z oblastí původního rozšíření této dřeviny. Dále bylo posuzováno, zda má na fyzikální vlastnosti vliv lokalita růstu, zda se liší mezi jednotlivými stromy a jaký vliv má na tyto hodnoty vertikální či horizontální pozice ve kmeni. Ukázalo se, že hustota dosahuje vyšších hodnot než u borovice lesní. Byl zjištěn vliv lokality a vliv jednotlivých stromů na tyto vlastnosti. Hodnota hustoty se výškou stromu snižuje, naopak s rostoucí šířkou kmene stoupá. Sesychání v tangenciálním směru bylo v porovnání s borovicí lesní nižší, ale vyšší v radiálním směru. Objemové sesychání dosahovalo hodnot nižších než borovice lesní.
|
|
fauna vyvěrajících vod vybraných oblastí Lužických hor
Šindelářová, Kateřina ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
V letech 2015 2016 bylo v oblasti Lužických hor zkoumáno 10 pramenných
vývěrů. V každém z vývěru byla odebírána fauna jak bentická, tak i podzemní, a to
hned ve třech sériích. Dále pak bylo sledováno prostředí každého pramene, na které
je vázán výskyt fauny. Byly zjišťovány chemicko fyzikální ukazatelé.
V 9 ze sledovaných byla kontinuálně měřena teplota a měřeny jednotlivé
chemicko fyzikální ukazatelé. Bylo zjištěno, že prostředí pramenů od roku 2013 se
výrazně nezměnilo, je tedy stabilní. Voda, která zde vyvěrá napovrch, je čistá a téměř
splňuje z hlediska chemických ukazatelůnormy pitné vody.Zdroj pro všechny
zkoumaná prameniště je stejný. Podzemní zdroj těchto pramenů pochází z období
coniaku a je velmi mělký.
Složení bentické fauny se od roku 2013 výrazně nezměnilo, změnila se pouze
početnost jedinců. Opět se podařilo potvrdit výskyt ploštěnky horské (Crenobia
alpina). Pomocí lapacích sítěk se podařilo odebrat faunu vyskytující se
v podzemních vodách. Ta byla determinována a následně bylo určeno, zda se
v podzemní vodě vyskytuje náhodně, či je to prostředí, na které je vázána. Bylo
zjištěno, že rody Niphargus, Niphargelus(Amphipoda), Diacyclops(Cyclopoida)a
Cernosvitoviella(Oligochaeta)jsoustriktně vázány na podzemní vody. Některá fauna
se ale determinovat nepodařila.
Klíčová slova: stygnofauna, krenofauna, Lužické hory, prameny
|
|
Fotogrammetrie pomocí UAV a neměřičské fotokamery
Filín, Slavomír ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím bezpilotních leteckých prostředků zejména v environmentálních odvětvích. Postupně jsou popsány různé typy a vlastnosti letounů. V úvodě je vysvětlen historický vývoj a platná legislativa pro nakládání s bezpilotním leteckým prostředkem. Další část se věnuje zpracování výsledků pořízených za pomoci UAV. Je vysvětlena fyzikální podstata sběru dat. Dále jsou popsány jednotlivé typy dat, které se dají získat umístěním různých senzorů a kamer na UAV nosiče. Jedná se o multispektrální, hyperspektrální, termovizní a lidarové senzory. Je vysvětlen proces vyhodnocování naměřených dat v prostředí GIS. Práce řeší také vyhodnocování snímku, pořízených prostřednictvím UAV za pomoci polo automatizovaných softwarů. V práci jsou uváděny příklady těchto celosvětově rozšířených softwarů. Pozornost byla kladena také na využití jednotlivých výstupů. V poslední části jsou uvedeny příklad využití UAV nebo softwarů na konkrétních příkladech, kde byly UAV prostředky nevyhnutným nástrojem k samotné realizaci projektu.
|
|
Vliv antropogenní činnosti na ekologický stav Meredského potoka
Rosypalová, Hana ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vyhodnocením ekologického stavu vodního toku Meredského potoka nacházejícího se ve Středočeském kraji. Meredský potok pramení ve vesnici Záborná Lhota, protéká obcí Chotilsko a za obcí Čím se vlévá do Vltavy. Tok je ovlivněn zástavbou, v povodí probíhá pastva hospodářských zvířat a obhospodařování polí a nachází se zde několik velkých vodních ploch i menších nádrží. Krajinu doplňují porosty listnatých a jehličnatých lesů a luk.
Zjištění míry znečištění bylo provedeno dle vybraných fyzikálně-chemických ukazatelů jakosti vod na základě měření přímo v toku anebo vyhodnoceno v laboratorních podmínkách, zhodnocením biologického stavu společenstev makrozoobentosu (saprobní index, ASPT index, BMWP skóre, index diverzity dle Margalefa) a byl vyhodnocen hydromorfologický stav toku (metodika HEM).
Výsledný ekologický stav byl vyhodnocen dle ČSN 75 7221 a požadavků norem environmentální kvality. Normy environmentální kvality nebyly dodrženy u amoniakálního dusíku, celkového fosforu, dusičnanového dusíku, chloridů a rozpuštěného kyslíku. Saprobní index, ASPT index, BMWP skóre určily kvalitu vody jako střední. Meredský potok dosáhl třetí třídy hydromorfologického stavu. Ekologický stav je stanoven vlivem chemické kvality vody jako nevyhovující a jsou pro něj navržena rámcová opatření vedoucí ke zlepšení ekologického stavu.
|
|
Zhodnocení výživy koní v současné době, kdy se kůň stává předmětem zájmových chovů
Nápravníková, Eva ; Mudřík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj koně, jeho domestikaci a soužití s člověkem. Byla stanovena hypotéza "Běžně používané krmné dávky v zájmových chovech koní neodpovídají skutečné potřebě živin stanovených dle jejich konkrétních sportovních výkonů".
Kůň je nepřežvýkavý býložravec, jehož trávení vlákniny je založené na fermentaci v tlustém střevě. Z toho plynou určitá omezení a požadavky na techniku krmení a složení krmné dávky pro jednotlivé koně. Je zde popsán průchod zaživatiny trávicím traktem a vstřebávání přijatých živin v jednotlivých částech trávicí soustavy.
Další část práce je zaměřena na metabolismus během fyzické práce, adaptabilitu na trénink a fyziologie tréninku. Je zde věnována část na využití energie z krmiva, kde je popsán rozdíl mezi anaerobním a aerobním metabolismem.
Pro přijetí nebo vyvrácení hypotézy byli vybráni tři koně rozdílného jezdeckého využití. Prvním byla pony klisna plemene Welsh Part Bred (WPB) výkonosti parkur stupně pony L, druhým byla klisna plemene Český teplokrevník (ČT) výkonosti parkur L a drezura L, posledním byla pony klisna WPB využívaná k rekreačnímu ježdění. U všech třech sledovaných koní byly vypočteny nutriční hodnoty krmných dávek ze sledovaného období. Byly porovnány se skutečnými požadavky jednotlivých koní dle jejich fyzického zatížení.
Bylo zjištěno, a tím byla potvrzena hypotéza, že u sledovaných koní nebyly brány v úvahu jejich skutečné potřeby dle aktuálních sportovních výkonů. Zjištěné údaje byly převedeny do grafu. U větších výkyvů hodnot v krmné dávce bylo poukázáno na nebezpečí, které koni hrozí při dlouhodobém zkrmování nevhodně sestavené krmné dávky.
Diplomová práce seznamuje majitele koní využívaných v zájmových chovech s nutností sestavení krmné dávky dle aktuální fyzické zátěže jejich koní. Špatnou krmnou dávkou a technikou krmení mohou způsobit koni nenapravitelné újmy na zdraví.
|
host ::
